Když smrk nestačí: borovice míří do českého stavebnictví

Česká republika vs. zahraničí

V tuzemských konstrukcích tradičně dominuje smrkové dřevo. Nabízí dostatečnou pevnost, snadno se zpracovává a především se ho v našem prostředí těží nejvíce, přestože jeho prvenství už není tak přesvědčivé jako dříve. Loni smrk tvořil 68,5 % vytěžené kulatiny, zatímco borovice se přiblížila hranici 15 %. Právě borové dřevo se na pilách i ve skladech objevuje stále častěji, a je tedy k vidění i na samotných stavbách. Prozatím se u nás borovice ve stavebnictví používala spíše okrajově pro specifické produkty (např. na výrobu OSB desek), trend využití borového dřeva však bude v následujících letech výraznější. „Borovici již používáme v našem produktovém portfoliu, například v KVH a sušeném řezivu pro střešní konstrukce. Neustále hledáme nové způsoby, jak ji integrovat do naší nabídky,“ vysvětluje význam této dřeviny Martin Brebis, ředitel dřevo­zpracujícího závodu Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou. V roce 2025 představovala borovice 12 % kulatiny, kterou Stora Enso, coby jedna z největších českých pil, zpracovala. Zmíněný 15% podíl borovice na celkových těžbách se samozřejmě odráží i v sortimentu dalších pil. Zastoupení se liší v závislosti na lokalitě i velikosti a zaměření dřevozpracovatele. Pro většinu firem platí, že se s borovicí teprve učí žít a snaží se o jejích kvalitách přesvědčit zákazníky. Uplatnění nachází při výrobě palet a dalších dřevěných obalů, v sušené podobě pak například jako bednící prkna na střechy. Objevuje se i v KVH hranolech či CLT panelech. Zákazníci však mají často tendenci vnímat borovici jako méněcennou ve srovnání s oblíbeným smrkem.

V zahraničí je situace odlišná. Existují země, kde je borovice považována za plnohodnotnou, či dokonce hodnotnější alternativu smrku. Borové KVH je oblíbené například ve Španělsku, Portugalsku či Francii. Ve Skandinávii je borovice běžnou součástí nosných konstrukcí dřevostaveb, ve Španělsku se využívá především na střešní konstrukce a v USA je standardem pro rámové konstrukce, podlahy i střechy. „KVH z borovice vyrábíme už delší dobu, z lokálního rakouského ani sousedního českého trhu nepřichází mnoho objednávek, ve Španělsku, Portugalsku či Francii je naopak borové KVH oblíbené. Jsme zvědaví, jestli si borovice dokáže získat i tradiční smrkové zákazníky,,“ shrnuje Andreas Maxwald, majitel výroby KVH a DUO z rakouského Oberweisu. Hranoly z borovice mají kromě skrytých konstrukcí potenciál i v pohledových krovech, kde mohou zaujmout svou výraznější kresbou.

Borovice a realita českého trhu

Současná situace na českém trhu plně odráží fakt, že je téma využívání borovice v začátcích. Zatímco většina oslovených pil s borovicí již pracuje (u velkých pil tvoří i 10 a více procent pořezu), u zákazníků to zdaleka není tak samozřejmé. A jejich přístupy se různí podle toho, do jaké kategorie spadají i podle osobního nastavení. Nejvstřícněji se k borovici staví výrobci palet a dalších obalových materiálů – i pokud ji prozatím nezapojili do výroby, v principu se tomu nebrání. Poměrně vstřícný postoj se objevuje i u dotázaných realizačních firem, které až na výjimky nemají s borovicí zkušenost, ale projevují ochotu nabídnout ji zákazníkům jako alternativu ke smrku. Střechaři vidí reálné využití například pro již zmíněná prkna na bednění střech. Nejrezervovanější postoj měly dotázané dřevoobchody. Pouze dva z deseti oslovených dřevoobchodů mají s borovicí zkušenost, přičemž tyto se dalšímu naskladnění nebrání. 50 % dotázaných však nepovažuje borovici za téma, které by se se jich týkalo, přinejmenším do doby, dokud dokáží koupit pro své prodejny smrkové řezivo. Ti prodejci, kteří se borovici nebrání, vidí její benefit buď ve vstřícnější ceně, nebo v doplnění sortimentu pro chvíle, kdy nejsou dodávky smrkového řeziva tak pružné, jak by si přáli. Český trh čeká ještě dlouhá cesta, ale při pohledu na modelový výhled těžeb je jasné, že borovice bude nevyhnutelně tématem dalších let a dekád. Je možné ji vidět jako přítěž i příležitost.

Zdroj: Shutterstock

Borovice v našich lesích

Borovice je přirozenou součástí české krajiny. Roste zejména v sušších a písčitých oblastech. Oproti smrku lépe odolává suchu i některým škůdcům. Prvenství smrku v podílu skladby našich lesů borovice jen tak neohrozí, i když v posledních letech jeho zastoupení mírně klesá kvůli rozsáhlým kůrovcovým kalamitám a klimatickým změnám. Aktuálním tématem je změna skladby lesů a přechod k druhově pestřejším a odolnějším porostům. Vývoj zásob, přírůstů a těžby dřeva je modelován pomocí růstových tabulek a těžebních procent v desetiletých periodách. Modelový výhled z Národního lesnického institutu uvedený v dokumentu Surovinová politika pro dřevo ukazuje, že dojde jen k mírnému poklesu výše těžby oproti standardním rokům před kalamitou, a proto nedojde k výrazným změnám v oblasti celkového množství dodávek českého dřeva na trh. Bude však docházet k poklesu dostupnosti jehličnatého dříví (zvláště smrku) ve prospěch listnatého a k disproporci reálné těžby a dodávek dříví mezi regiony ČR. Posun od jasné dominance smrku potvrzuje také ředitelka Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského, Ing. Jitka Beránková, Ph.D.: „Klimatické změny se projeví v druhové skladbě lesů a my se budeme muset naučit více pracovat také s listnatým řezivem. V České republice však stále chybí normy pro jeho třídění.“

Zdroj: Shutterstock

Dřevo borovice

Z pohledu stavebníka má borovice několik výhod. Dřevo borovice má o něco vyšší hustotu než smrk, je pevnější, tvrdší a odolnější vůči mechanickému namáhání. Díky tomu lépe snáší zatížení a je vhodnější pro konstrukce, kde je vyžadována vyšší nosnost. Borové dřevo se také vyznačuje vyšším obsahem pryskyřice, díky čemuž má vyšší přirozenou trvanlivost v porovnání se smrkovým, a to jak v přírodních atmosférických podmínkách, tak ve vodě i na suchém vzduchu. „Zatímco smrkové dřevo má nízkou trvanlivost a vyžaduje dodatečnou ochranu, borové dřevo, zejména jeho jádrová část, má vyšší odolnost vůči vlhkosti, houbám a hmyzu,“ shrnuje přínosy borovice Ing. Eliška Racková, Ph.D. v nově vydané dřevařské příručce Jak na řezivo. Díky výrazné kresbě a teplému odstínu se nabízí využití borového dřeva i pro viditelné prvky konstrukce. Je však potřeba uvážit přítomnost smolníků, která může být nežádoucí pro využití borovice v pohledových konstrukcích.

Zdroj: Shutterstock

Zpracování borovice

Vyšší obsah pryskyřice může ztížit přípravu povrchu, údržbu nástrojů a snížit přilnavost nátěrů či lepidel. Obecně je borovice pro zpracovatele náročnější dřevinou než smrk, a to nejen proto, že je pro mnohé z nich novinkou. Dalším často zmiňovaným úskalím je podoba suků. Jsou větší a tvrdší než u smrku, což klade nároky na zpracování a třídění. Pouze kvalitní třídění zaručí, že suky, kterých se řemeslníci často obávají, nebudou způsobovat oslabená místa ohrožující konstrukční využití. „Pokud není dřevo odborně vytříděno, může být rizikové – ale to platí i pro smrk,“ uzavírá Eliška Racková ve zmíněné příručce o řezivu.

Borovice má co nabídnout

Borovice může představovat efektivní cestu, jak rozšířit nabídku konstrukčního dřeva. Je však nutné překonat zakořeněnou představu, že smrk je jedinou dřevinou vhodnou pro stavební použití. Zohledníme-li dostupnost, fyzikální a mechanické parametry nebo přirozenou odolnost, je zřejmé, proč se borovice dostává do popředí zájmu. Příjemnou výhodou je i její příznivá cena, která se sice pravděpodobně brzy přiblíží ceně smrku, avšak prozatím zůstává mírně nižší.

Borovice vs. smrk

• Borovice je pevnější, pružnější a tvrdší, což jí dává výhodu v namáhanějších konstrukcích.
• Borovice je díky vyššímu obsahu pryskyřice trvanlivější a je vhodnější pro venkovní použití.
• Smrk je díky nižšímu obsahu pryskyřice snazší na zpracování.
• Borovice může být ideální pro použití v konstrukcích, kde výskyt smolníků nepředstavuje problém.