Výhody a možná rizika elektronických aukcí zemního plynu a elektřiny

V úvodním slově Ing. Štěpán informoval o stavu elektronických aukcí v České republice, mimo jiné řekl:

Elektronické aukce jsou v podstatě jinou formou podomního prodeje. Organizují je i subjekty, které obvykle mají málo informací a zkušeností z oblasti energetiky (jejich hlavním oborem působnosti často nebývá energetika, ale právě pořádání výběrových řízení, a to zejména mimo energie). Informace předávané budoucím klientům jsou ale neúplné pro jejich budoucí rozhodování.

Odběratel ve valné většině dosud proběhlých aukcí musel jen na základě přihlášky do aukce podepsat smlouvu s vítězem aukce a také, že se opakovaně účastní dalších vln aukcí (pokud nebude souhlasit se změnou dodavatele v předchozí aukci), přitom neznal ani účastníky aukce (tedy logicky ani podmínky vítěze). V dosavadních případech ve valné většině pořádaných aukcí – pokud se zákazník z nějakého důvodu rozhodl smlouvu neuzavřít, hrozila mu velká finanční pokuta až do 9 % z roční spotřeby.

Vykazované úspory dosažené v aukcích jsou sporné, pro řadu odběratelů málo srozumitelné. Jestliže se jako výsledek aukce např. uvádí, že: „Pokles tržní složky ceny elektřiny o 16,5 %, v případě zemního plynu až o 30 %“ (domácnosti i podnikatelé s plynovým vytápěním mají šanci ušetřit i desetitisíce korun), tak takový závěr je doplněn o to, že celková cena poklesne jen o několik procent. Úspora ve výši 30 % je extrémem, který nemůže být dosažen u velké většiny odběratelů, ale jen u těch, kteří mají extrémně nevýhodnou smlouvu a nestarají se o její vylepšení. Resp. dodavatelé nemusí mít zajištěný plyn za ceny, které by umožnily úsporu 30 %. Na rozdíl od elektřiny nákupní ceny plynu totiž pro rok 2013 proti 2012 nijak výrazně neklesly.

Soutěží se o samostatnou komoditu nebo o komoditu a stálý měsíční poplatek. Komodita tvoří u elektřiny necelou polovinu celkového podílu, u plynu něco přes 70 %. Vzhledem k poklesu cen elektřiny o cca 10 % se fixace cen (která je aukcí dána) nejeví jako příliš výhodná.

Jinou formou provizí je platba z dosažených úspor za nákup energií. Pokud se jako základ z úspor vezme faktura za období roku 2012, tak díky poklesu cen elektřiny na burze pro rok 2013 proti 2012 se může jednat o fiktivní úsporu. Odběratel by ji získal i bez aukce.

Jistotu výdělku v e-aukcích mají pouze organizátoři byznysu, tedy aukční síně, které od energetických společností požadují vysoké provize, obvykle 4–5 % z ceny komodity, to je např. u plynu 30 Kč/MWh. Dodavatelé platí provize za odběratele přihlášené do aukce, nikoli za skutečně převedené (obvykle je skutečně převedených cca polovina – problémy jsou s převodem u smluv na dobu určitou, zájem není ani o menší dodavatele).

Obchodní podmínky mohou obsahovat celou řadu skrytých rizik (sankce odstoupení od smlouvy, zpoplatněná korespondence apod.), u malých společností také nemusí obstát kvalita zákaznického servisu či informačních technologií nutných pro fakturaci apod.

Vítězem aukce se může stát společnost (a Praha 12 nedávno takový příklad poskytla), která nemá žádnou historii a je na trhu několik měsíců. Taková společnost by měla mít zajištěnu komoditu, své webové stránky a v souladu s legislativou vyvěšeny aktuální ceníky pro domácnosti, obchodní podmínky či kontakty na sebe. Taková společnost se nemusí jevit jako seriozní a schopná dostát svým závazkům.

Velcí dodavatelé se aukcí obvykle nezúčastní, účast se tak stává příležitostí pro menší společnosti, které si nemohou dovolit masivní reklamní kampaň ani nákladnou spolupráci se sítěmi podomních prodejců. V tomto směru nelze nic proti aukcím namítat. Problémem ale může být, že vítěz soutěže nemusí mít zajištěny zdroje plynu nebo elektřiny. Vysoutěžená cena komodity bývá často nízká, někdy i pod nákupní cenou komodity včetně služeb, což může v souvislosti s vysokými provizemi, které dodavatel musí platit, a cenou za bezpečnostní standard představovat určité riziko. Vítězní dodavatelé jsou pak nuceni spekulovat na pokles nákupní ceny do doby zahájení dodávky energií. Pokud cena neklesne, mohou být odběratelé bez plynu nebo elektřiny, organizátoři aukcí zajištěnost zdrojů energie ani reálnost nabídek dodavatelů obvykle neprověřují.

Ing. Gavor následně prezentoval výsledky výzkumu, týkajícího se srovnání cen komodity a ostatních nákladů mezi Českou republikou a okolními státy v EUR/MWh:

Témata dotazů a diskuze

• Je nutné probrat a konzultovat možnosti odstoupení od smlouvy ještě před začátkem dodávky, tato věc ještě nebyla řešena.
• Zda e-aukce není podobná ostatním způsobům prodeje, tak jak jej praktikuje mnoho dodavatelů, kdy zákazníci podepisují smlouvu, aniž by byli seznámeni s podmínkami bez nutnosti dlouhého hledání. Není třeba více angažovanosti Energetického regulačního úřadu ve zlepšování tržního prostředí?
• Zákazníci se nemusí bát, že zůstanou bez energie v případě, že nový dodavatel nezajistí energii, pak by přešli k „Dodavateli poslední instance“.
• Svůj podíl na tomto stavu aukcí mohou mít také starostové, kteří s pořádáním aukcí nemají zkušenosti a draží jen cenu, podmínky nechávají na dodavatelích.
• Aukce v Praze 12 se zúčastnil dodavatel, který byl založen v květnu a nemá ani webové stránky.
• Termín předání závěrů výzkumu e-aukcí je polovina října, ten bude sloužit Energetickému regulačnímu úřadu pro přijetí opatření k ochraně zákazníka i dodavatelů. Nejspíš se bude jednat o informační kampaň.
• I když prozatímní výsledky nezní moc dobře, nelze všechny aukce a dodavatele házet do jednoho pytle. Určitě se mezi aukčními domy najdou ty poctivé a to se týká i většiny dodavatelů.

V souvislosti s diskuzí bych rád zmínil komentář pana Ing. Eisnera, který vyjádřil názor, že zákazník, který se pravidelně stará o své účty za energii, neplatí přehnané částky a nemusí mít zájem o elektronické aukce, protože mu nepřinesou až tak velký finanční efekt.

Komentář TZB-info

Podle mého názoru by zákazník neměl reagovat na nabídku, kde nejsou předem dány podmínky, s nimiž by nebyl včas seznámen a které by si nemohl předem ověřit. Rovněž by měla být určena limitní cena, která v případě jejího překročení by opravňovala zákazníka nepodepsat smlouvu bez jakýchkoliv sankcí, podobným způsobem, jakým se provozuje burza při obchodování aukčním způsobem. Rozhodně se zasazuji o to, aby byly zveřejňovány výsledky aukcí ne v úsporách, ale v dosažených cenách. Dodavatelé při tom nemusí být uváděni. Nesouhlasím s délkou závazku na 2 až 3 roky, souhlasím s délkou závazku na 12 měsíců a v případě nepokračování v aukci s tím, že zákazník přejde na standardní produktovou řadu dodavatele.

Závěrem bych chtěl připomenout, že vzhledem k popsaným skutečnostem nebyl portál TZB-info nikdy horlivým propagátorem aukcí, a to ani v době jejich boomu na jaře tohoto roku, ale ani jsme je neodsuzovali. Myslím, že mají legitimní místo na energetickém trhu, jen je potřeba dosáhnout stavu, kdy se bude psát o nedostatcích jako o prohřešku jednotlivců, ale ne jako o něčem špatném jako celku.