logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Konference Biomasa & Energetika 2009 splnila očekávání

Zajímavá témata, živé diskuse, aktuální problémy, porovnání zkušeností s ostatními státy Evropské unie. Takové jsou konference, které pořádá sdružení CZ Biom. O hodnocení konference Biomasa & Energetika 2009, která se konala na začátku prosince v prostorách České zemědělské univerzity v Praze, jsme požádali inženýra Vladimíra Stupavského, místopředsedu Českého sdružení pro biomasu (CZ Biom).

Reklama

Konference má za sebou další úspěšný ročník. Mohl byste v krátkosti připomenout historii této akce?

Jedná se ve své podstatě o transformaci dlouhodobě konané konference Energetické a průmyslové rostliny, jež byla za dobu své existence pořádána sdružením CZ Biom celkem třináctkrát. Původně byla určena pro zemědělce a výzkumníky v oboru speciálně pěstovaných energetických bylin a rychle rostoucích dřevin. Jelikož ovšem současná státní politika příliš zemědělské produkci energie nepřeje, shledávali jsme v průběhu času stále nižší zájem o obor. Mohu to ilustrovat na celkových výměrách ploch v České republice, kde se pěstují energetické byliny (cca 500 ha) nebo rychle rostoucí dřeviny (cca 200 ha).

Pokud bychom srovnávali minulý a letošní ročník. V čem vidíte ty nejpodstatnější rozdíly?

Rozdíl je především v zaměření konference na aktuální témata, která rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) - biomasy provázejí, a oslovení daleko širší odborné veřejnosti v rámci všech hlavních témat spjatých s bioenergetikou. Na konferenci se probírala témata nově připravované legislativy - například zákona o podpoře tepla z OZE, disproporce mezi stávající podporou OZE, bariéry v oboru fytoenergetiky nebo otázka, zda je Česká republika schopna naplnit závazky ve využívání OZE vůči Evropské unii.

Konference jistě řeší i celou řadu dalších problémů. Posunul se nějak vývoj v jejich řešení?

V posledních letech se o využívání OZE často mluví a hledá se vhodný energetický mix mezi všemi druhy primárních energií a paliv pro Českou republiku. Obor se zcela jistě rozvíjí, máme dobré výsledky například ve využívání zbytkové biomasy, ve využívání bioodpadů či při výstavbě bioplynových stanic nebo peletáren. Nedaří se ovšem rozvíjet zemědělskou činnost pro cílené pěstování energie, přestože zemědělci nemají do budoucna příliš mnoho jiných možností, jak zajistit odbyt vlastní produkce. Viditelné je to zvláště na současných problémech s mlékem a potravinami, které jsou v nadprodukci uměle dotovány z roku na rok státem. Je nutné si uvědomit, že v rámci otevřené Evropy se razantně změnil trh i poptávka po jednotlivých komoditách a zemědělci se musejí rychle přizpůsobit. Poptávka vzniká od energetických společností na dlouhodobé dodávky biomasy, ze které by se vyráběla energie.

Co je tedy největším současným úskalím, jaké jsou nejčastější bariéry rozvoje využití biomasy?

Bariéry tu samozřejmě jsou a budou. Nejen z této konference, ale i z dalších jednání v průběhu roku však jasně vyplynulo, že již panuje obecná shoda v tom, že využívání OZE, kde biomasa hraje a bude hrát dominantní úlohu, má své opodstatněné místo v energetickém mixu. Shodují se na tom zástupci ministerstev (MŽP, MZe, MPO) i profesních organizací (CZ Biom) včetně představitelů firem. Hlavní bariéry, jež na konferenci Biomasa & Energetika 2009 zazněly, byly disproporce mezi stávající podporou OZE (fotovoltaika, biomasa, bioplyn a další), nedostatek odborníků v energetice, nedostatek tvarových biopaliv - hlavně dřevní štěpky - pro naplnění kapacity avizovaných energetických zdrojů nebo nedostatečná produkce cíleně pěstované biomasy od zemědělských subjektů.

Kulatý stůl pořádaný v rámci konference na tyto bariéry přímo upozorňoval. Byli tady i zástupci ministerstva. Nabídli oni nějaká radikální řešení?

Tato část měla podle mého názoru u účastníků největší odezvu. Velmi se mi líbilo, že ministerstva skrze jejich vyslané zástupce zastávají veskrze jednotný názor o potřebě rozvoje využívání OZE, o nedostatečném využití potenciálu zemědělských ploch nebo o potřebě přijetí zákonu řešícího podporu výroby tepla z OZE. Lepší využívání zemědělské půdy by tedy mělo vyřešit celou řadu problémů, včetně přísunu nových kapacit biopaliv, zvýšení zaměstnanosti, diverzifikace zemědělských činností nebo protieroznímu zajištění půdy. Stručné informace a obrázky z konference a kulatého stolu naleznete ZDE.

Mohli bychom alespoň částečně připomenout zákon o podpoře tepla z biomasy?

Ano, právě přípravě tohoto zákona se CZ Biom aktivně věnuje a na konferenci o něm informovalo hned několik přednášejících. Byl to například zástupce MPO Ing. Jan Pokorný, ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy MŽP Mgr. Petr Holub, nebo předseda Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Ing. Jan Habart, který se účastní i evropské platformy na podpory výroby tepla z OZE. Zákon je zatím v rozpracované podobě a vyjadřují se k němu zainteresované strany. Platí obecný konsenzus, že podporovány by měly být především činnosti provozní, nikoli investiční, které jsou již dotovány v rámci stávajících programů.

Pokud bychom srovnávali se státy Evropské unie. Jak si vede naše republika?

Tomuto tématu se ve své přednášce věnoval doc. ing. Jaroslav Knápek, CSc. Souhrnně lze konstatovat, že si nevedeme špatně. Nelze zatím jednoznačně tvrdit, zda vyhovíme cílům využití v OZE, který nám předepsala Evropská unie, nicméně MŽP, MZe i CZ Biom se shodují, že potenciál máme a lze jej k avizovaným rokům i reálně naplnit. Lídrem v produkci energie z biomasy je samozřejmě Německo, u nás se biomasa používá hlavně k produkci tepla, částečně elektřiny a omezeně k výrobě motorových biopaliv. Tento modul veskrze kopíruje i využití biomasy v dalších členských státech. Také je dobré zaměřit se na vývozy biomasy, které z České republiky ve vysoké míře proudí do Německa a Rakouska. Tato témata jsou často diskutována i v rámci Evropského sdružení pro biomasu AEBIOM, jehož je CZ Biom dlouholetým členem.

Jaký je váš pohled na budoucnost biomasy?

Jsem velmi rád, že jsme se už přenesli přes prvotní uměle vytvořené argumenty, že vyšší produkce biomasy a biopaliv bude znamenat hlad; že využívání biomasy obecně znamená vstup více energetických jednotek než činí výstupy, nebo že všechny bioplynové stanice zapáchají. Právě tyto stanice zaznamenávají v posledních letech nebývalý rozvoj (viz mapa biostanic). K budoucnosti je možné říci, že prioritně se bude stále více využívat ta biomasa (zbytková, odpadní), která je již vyprodukována pro jiný průmysl a jejíž náklady na produkci jsou často minimální. To však nebude pro pokrytí všech potřeb zřejmě stačit a bude tady stále vyšší tlak na lepší zhodnocení a využívání zemědělské půdy. Elektrárenské a teplárenské zdroje budou potřebovat stále více vhodné biomasy a lesní štěpka se zde využívá již značně. Bude kladen důraz na decentralizovanou výrobu a vysokou účinnost výroby energie. Nové zdroje budou vznikat až po naplnění kapacity spádových oblastí pro dodávky biomasy. Dá se očekávat další rozvoj a technologický pokrok v elektrárenství, teplárenství a výrobě bioplynu. Nemělo by se zapomínat také na kompostárenství, kde se nachází značný a zatím méně využívaný potenciál. Otázkou zůstává rozvoj kapalných biopaliv pro pohon motorů, na který nemáme jednotný názor.

A jaký by byl ideální stav v České republice?

Jak už jsem říkal, v prvé řadě využívat ty druhy biomasy, které jsou již z jakéhokoliv důvodu vyprodukovány a jejichž energetické využití přímo nekoliduje s udržitelností a dopady na životní prostředí. S touto první kategorií se zaměřit na decentralizované a ucelené cykly výroby i spotřeby biomasy, například technologické celky bioplynová stanice plus kompostárna a peletárna, nebo kogenerační výroby energie a prodej elektřiny včetně tepla. Velký potenciál je především u zemědělců - mohou pěstovat a vyrábět vlastní pohonné hmoty (rostlinný olej), vyrábět i prodávat paliva (fytomasu slisovanou v balících pro velké zdroje, ve formě pelet a briket pro domácnosti), zbytkovou biomasu dodávat do bioplynových stanic, starat se o přirozený cyklus živin v půdě - kompostárny, aplikace digestátu na zemědělskou půdu a další a další možnosti. Ideální stav se bude teprve hledat, využívání biomasy by se mohl blížit k poměru 1:1:1 pro výrobu elektřiny, tepla a pohonných hmot.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.