Příprava složek IZS na ochranu měkkých cílů
Příprava složek Integrovaného záchranného systému (IZS) na ochranu měkkých cílů1 je dlouhodobým a kontinuálním procesem, který probíhá již řadu let. Tato záležitost opět získala pozornost veřejnosti po tragickém útoku aktivního střelce, ke kterému došlo dne 21. prosince v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity.2 Mediální prostor byl plný diskusí a otázek týkajících se činnosti složek IZS a zda se složky IZS dostatečně připravují na možný útok na měkké cíle.
Tento článek se však nesnaží rozebírat událost, k níž došlo v daný osudný den, ale spíše se zaměřuje na otázku, zda se složky IZS připravují na takové mimořádné události. V rámci této publikace je záměrem autora představit čtenářům, že složky IZS a Ministerstvo vnitra se již řadu let intenzivně věnují problematice ochrany měkkých cílů.
Dne 25. července 2016 se uskutečnilo klíčové setkání pracovní skupiny, do níž byli zapojeni zástupci několika ministerstev, konkrétně dopravy, školství, mládeže a tělovýchovy, zdravotnictví, kultury, průmyslu a obchodu a vnitra. Tato pracovní skupina se shromáždila na Ministerstvu vnitra s primárním záměrem připravit návrh Koncepce ochrany měkkých cílů v České republice. Výsledek práce, jak bylo zamýšleno, byl představen vládě České republiky v lednu 2017.3 Odpovědí na tuto koncepci bylo schválení ze strany vlády, a v návaznosti na tuto rozhodující etapu vzniklo několik klíčových dokumentů. Mezi nimi se nachází nejen samotná Metodika ochrany měkkých cílů, ale i Bezpečnostní plán měkkého cíle, vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle a další relevantní dokumentace.4 Jako další opatření k posílení bezpečnosti veřejných míst bylo rozhodnuto, že vláda České republiky poskytne finanční podporu veřejnému sektoru s cílem výrazného zlepšení ochrany měkkých cílů. V kontextu této iniciativy se Národní památkový ústav (NPÚ) rozhodl aktivně se zapojit do tohoto projektu. Přes osobu paní Polatové byli zaměstnanci NPÚ seznámeni s plánem, jak zvýšit bezpečnost kulturních památek, o které pečují. To zahrnuje nejen zajištění bezpečnosti všech osob nacházejících se v areálu kulturních objektů, ale také řádné proškolování všech zaměstnanců s důrazem na možné útoky. Tato komplexní a preventivní opatření mají za cíl posílit ochranu klíčových měkkých cílů v majetku NPÚ.
V návaznosti na uvedenou problematiku jsem se v rámci mého doktorského studia setkal s paní Polatovou a společně jsme se zaměřili na otázku ochrany kulturních objektů v Jihočeském kraji. Následně jsem navázal kontakt s příslušnými pracovníky Policie České republiky na území Jihočeského kraje s otázkou, jak je v kraji řešena problematika ochrany kulturních objektů, kulturních akcí a kulturních míst s vysokou návštěvností. Během osobního setkání s příslušníky Policie ČR mi byla komplexně vysvětlena problematika ochrany měkkých cílů v Jihočeském kraji a poskytnuta část seznamu vytipovaných potenciálních cílů, které by mohly být předmětem možného útoku. Celkově bylo identifikováno čtyřicet dva kulturních míst v Jihočeském kraji, která mohou být potenciálně ohrožena. V Jihočeském kraji se nachází významné množství kulturních míst, a je proto nezbytné soustředit se na jejich účinnou ochranu. Prvním krokem je rozhodnutí o tom, co přesně je třeba chránit – samotný památník či jeho návštěvníky. Pro lepší orientaci v rizicích byla provedena analýza s cílem identifikovat kulturní místo, které by mohlo být pro potenciálního útočníka nejzajímavější. Pro tento účel byla využita analytická metoda Carver5, kterou úspěšně využívá například americká armáda k identifikaci nejvhodnějších cílů. Na základě provedené analýzy Carver bylo zjištěno, že nejrizikovějším kulturním objektem v Jihočeském kraji je státní zámek Hluboká, následovaný státním hradem a zámkem Český Krumlov. V této fázi se ukázalo, že NPÚ správně a včas rozpoznalo rizika spojená s jeho objekty a okamžitě reagoval na výzvu Ministerstva vnitra České republiky. Na základě této analýzy pak paní Polatová požádala prostřednictvím mé osoby složky IZS o zapojení do programu ochrany měkkých cílů. V té době již probíhala spolupráce s Policií ČR a soukromým sektorem na zabezpečení školení zaměstnanců NPÚ. V rámci těchto dvou kulturních objektů bylo však nutné zhodnotit, jaký druh útoku je nejpravděpodobnější a jaké mohou být jeho následky.
Proto byla dne 19. prosince 2018 svolána schůzka se zástupci složek IZS a NPÚ na zámku Hluboká, která měla za cíl zajistit ochranu návštěvníků zámku Hluboká. Účastníci schůzky dospěli k závěru, že existuje reálné riziko útoku, který by mohl způsobit značné množství zranění a škody na samotném zámku. Zástupci složek IZS provedli detailní prohlídku zámku a na základě svých profesionálních znalostí a po rozsáhlých diskusích dospěli k závěru, že nejvhodnějším opatřením by bylo uspořádat taktické cvičení. To by ukázalo možná rizika pro zasahující složky IZS a návštěvníky zámku Hluboká. Datum cvičení bylo stanoveno na listopad roku 2019, s plánem uspořádat další cvičení na státním zámku a hradu Český Krumlov o rok později, zaměřené na identifikované nedostatky.
Cvičení zámek Hluboká
Obr. 1 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Cvičení na zámku Hluboká bylo pečlivě připravováno po celý rok, včetně vytvoření scénáře, na jehož základě měly složky IZS jednat. Během přípravy bylo dohodnuto, které složky budou odpovědné za dané taktické cvičení a jakým způsobem bude probíhat. Po několika návštěvách bylo rozhodnuto, že nejrealističtějším scénářem bude bombový útok na prvním nádvoří zámku s následným sekundárním výbuchem a skrytým pachatelem, který se pokusí o bombový útok na zasahující složky IZS, a pokud selže, pokusí se s využitím rukojmího dostat z areálu zámku Hluboká.
Celý scénář začíná situací, kdy zaměstnanec bezpečnostní služby (security) při své standardní pochůzce na druhém nádvoří zámku Hluboká nad Vltavou objevuje podezřelé zavazadlo v podobě turistického batohu. O této náležitosti okamžitě informuje kastelána zámku, pana Slabu, který ihned reaguje tím, že volá na tísňovou linku 112. Kastelán následně poskytuje zaměstnancům jasné pokyny k zahájení evakuace návštěvníků ze zámku, s cílem zajistit jejich bezpečnost. Operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje (OPIS HZS JčK) provádí rychlé vyhodnocení situace a aktivuje určené síly a prostředky (SaP). Současně informuje OPIS HZS JčK a další operační střediska ostatních složek integrovaného záchranného systému (PČR, ZZS JčK) o vzniku mimořádné události. Tísňové volání poskytuje operačním technikům na lince 112 potřebné informace, které jsou následně předány na OPIS HZS JčK, ZOS ZZS JčK a IOS PČR JčK. SaP jednotlivých složek IZS, tedy PČR, HZS JčK a ZZS JčK, rychle reagují na tuto mimořádnou událost. Hlídka PČR přijíždí jako první na místo a zajišťuje nález podezřelého zavazadla. Policisté ohraničují prostor nálezu, vytyčující nebezpečnou zónu a povolávají pyrotechnickou službu a další SaP. Současně pokračují v již zahájené evakuaci návštěvníků ze zámku. Před příjezdem pyrotechnické služby PČR dochází nečekaně k explozi nástražného výbušného systému. Několik návštěvníků, spolu se zasahujícím policistou, je zasaženo výbuchem, a tím dochází k neštěstí. Velitel zásahu PČR ihned rozhoduje o vyhlášení druhého stupně poplachu a povolání dalších SaP. Zároveň se rozhoduje pro provedení pyrotechnického průzkumu pátého stupně druhého nádvoří zámku s cílem zjištění přítomnosti dalších potenciálně nebezpečných předmětů. Velitel zásahu PČR následně předává řízení mimořádné události veliteli jednotky PO stanice České Budějovice. Na místo dorážejí další síly a prostředky, včetně sanitních vozů ZZS JčK, jednotek PO Hluboká nad Vltavou, Zliv, Hrdějovice, Kostelec, Dříteň, Žabovřesky, Purkarec, HZSp ETE. Hasiči HZS JčK se zaměřují na evakuaci zraněných z nebezpečné zóny a předávají je členům jednotek PO obcí, kteří následně zraněné transportují na shromaždiště ZZS JčK. Zdravotní záchranná služba ve spolupráci s jednotkami PO obcí provádí třídění pacientů s následným ošetřením a jejich odsun do zdravotnických zařízení. Při evakuaci osob z vnitřních prostor zámku se objevuje další komplikace, když osoba se zbraní bere rukojmí. Situaci úspěšně řeší zásahová jednotka PČR a evakuace zbylých zraněných osob pokračuje. Místo mimořádné události je opět uzavřeno a PČR přebírá evidenci důkazů. Pachatel poskytuje informaci o dalším místě, kde je uloženo druhé nástražné výbušné zařízení. Velitel zásahu HZS předává řízení mimořádné události vedoucímu složky PČR. Pyrotechnická služba následně provádí průzkum určeného prostoru a zajišťuje zneškodnění druhého nástražného výbušného zařízení. PČR uzavírá místo mimořádné události, provádí pyrotechnickou prohlídku a pečlivě sbírá důkazní materiál v zámku Hluboká nad Vltavou. Celý průběh je záznamem systematických kroků a opatření, která byla přijata k zajištění bezpečnosti a řádného zvládnutí krizové situace.
Obr. 2 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Obr. 3 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Taktické cvičení představovalo první svého druhu v České republice, a to s cílem systematicky testovat a ověřit zásady řízení zásahu a schopnosti velitelů a vedoucích složek IZS při společném vedení sil a prostředků. Na cvičení se podílelo deset jednotek požární ochrany, pět oddělení Policie ČR, zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje a Český červený kříž.
Obr. 4 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Obr. 5 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Celkově se cvičení zúčastnilo 67 zasahujících osob z řad IZS, a jeho průběh byl pečlivě navržen tak, aby prověřil taktické postupy při řešení mimořádné události spojené s odstraňováním nástražného výbušného systému. Klíčovým prvkem bylo ověření koordinace složek IZS v průběhu taktického a operačního řízení zásahu. Cvičení se soustředilo na identifikaci nástražného výbušného systému a provedení záchranných operací pro osoby postižené výbuchem nástražného výbušného systému podle Standardů taktických činností 03/IZS. Taktické cvičení na zámku Hluboká zdůraznilo jak silné stránky, tak i nedostatky zasahujících složek IZS v ochraně návštěvníků. Mezi pozitiva patřilo profesionální nasazení všech zasahujících, rychlá reakce na mimořádnou událost a efektivní komunikace s Operačním střediskem pro řešení mimořádných událostí OPIS HZS JčK. Ovšem v prvních chvílích byla identifikována špatná komunikace mezi složkami IZS z důvodu problematického radiového spojení a nepřítomností městské policie Hluboká. Nedostatky ze strany NPÚ byly převážně v komunikaci zaměstnanců. Celkově bylo cvičení úspěšné a všem zúčastněným osobám patří velký dík za skvěle odvedenou práci.
Obr. 6 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Obr. 7 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
I přes několik drobných nedostatků byli všichni zúčastnění celkově spokojeni s průběhem taktického cvičení na zámku Hluboká. Následně bylo dohodnuto, že proběhne důkladné zhodnocení cvičení napříč všemi složkami IZS a NPÚ, a zjištěné nedostatky budou adresovány a odstraněny. Pro kontrolu, zda byly nedostatky odstraněny, bylo naplánováno podobné cvičení na státním hradu a zámku Český Krumlov v následujícím roce. Avšak světový vývoj v roce 2020, kdy došlo k rozšíření celosvětové pandemie onemocněním COVID-19 a v důsledku této situace bylo rozhodnuto pozastavit veškerá cvičení po dobu pandemie. V jednáních o znovuobnovení cvičení se objevila naděje na rok 2021 s plánem provést cvičení na podzim téhož roku. Bohužel, vzhledem k opětovnému nárůstu případů nákazy na podzim roku 2021 a opatřením vlády bylo rozhodnuto, že NPÚ a složky IZS nejsou schopny zajistit bezpečné podmínky pro cvičení. Z důvodu vysoké rizikovosti přenosu onemocnění COVID-19 bylo cvičení odloženo na podzim roku 2022. V roce 2022, kdy počet nakažených onemocněním COVID-19 začal výrazně klesat a očkování zasahujících složek IZS a zaměstnanců NPÚ dosáhlo vysoké úrovně, bylo zahájeno opětovné jednání o plánování taktického cvičení na státním zámku a hradu Český Krumlov. Po třech letech od posledního cvičení na zámku Hluboká se rozhodlo zachovat stejný scénář, avšak s adaptací na prostředí státního zámku a hradu Český Krumlov. Stanovené datum cvičení bylo 28. listopadu 2022.
Obr. 8 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Obr. 9 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Cvičení zámek Český Krumlov
Obr. 10 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Při pečlivém plánování cvičení byly brány v úvahu specifika zámku Český Krumlov, zejména fakt, že jeho areál je průchozí. Oproti zámku Hluboká je běžné, že se návštěvníci procházejí zámkem pouze s cílem zkrácení cesty. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto umístit bombový útok na druhé nádvoří, sekundární výbušné zařízení na třetí nádvoří a pachatele se zbraní na páté nádvoří. Dále bylo zdůrazněno, že v případě mimořádné události by mělo být hlášeno na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 (TCTV 112), a to nejen figuranty z prostoru II. nádvoří zámku, ale také členy personálu a bezpečnostní agentury, kteří budou postupovat podle standardních provozních postupů. Kastelán zámku poskytne pokyny pro evakuaci návštěvníků, a operační střediska jednotlivých složek budou informována prostřednictvím datových vět a konferenčních hovorů. Spolupráce mezi jednotlivými složkami, včetně SaP a operačními středisky HZS JčK, bude klíčovým prvkem úspěšného řešení mimořádné situace. V rámci taktického cvičení bylo vysílání SaP (Systémů aktivace posádek) složek IZS realizováno formou simulace s časovým posunem. Jednotlivé SaP, reprezentující jednotlivé složky IZS, měly vyjíždět ze shromaždišť situovaných na dvou parkovištích, konkrétně na Parkovišti P2 pod poštou a parkovišti P-KARAVAN na Chvalšinské ulici. Příkazy k výjezdu byly do systému zadávány bez vyhlášení poplachu, spadajícího do kategorie technologických akcí. Za účelem simulace SaP jednotlivých složek byl zaveden časový posun pro výjezd, který byl kontrolován osou simulace časového posunu uvedenou v tabulce pro jednotlivé složky IZS. HZS JčK zabezpečoval obsluhu výjezdu na obou parkovištích. Městská policie Český Krumlov se věnovala řízení pohybu osob a vozidel jak před, tak i v průběhu cvičení na příjezdové trase před I. nádvořím zámku. Případné povolání k zásahu bylo prováděno standardní cestou. K incidentu byla povolána místní jednotka místně příslušného obvodního oddělení PČR Český Krumlov, jednotka požární ochrany HZS JčK a skupiny ZZS JčK. Operační středisko HZS JčK na základě vyhodnocení informací z tísňových volání, naznačujících možný teroristický útok, vyhlásilo II. stupeň poplachu v průběhu jízdy SaP na místo události. První hlídka PČR dorazila na místo a společně se zaměstnanci zámku prováděla evakuaci návštěvníků, zároveň vytyčovala nebezpečné oblasti a uzavírala vstupy do areálu. Další jednotky, včetně jednotky PO HZS JčK stanice Český Krumlov a ZZS JčK ÚS Český Krumlov, přijely následně na místo události. Příslušníci HZS JčK se zaměřili na vytyčení nebezpečné zóny, zatímco JPO HZS JčK Křemže dorazila na V. nádvoří. Velitel zásahu, kterým se stal velitel JPO HZS JčK stanice Český Krumlov, určil vnější zónu ohraničenou vstupy do areálu od I. po V. nádvoří a nařídil její uzavření. Prostřednictvím OPIS HZS JčK povolal další síly a prostředky JSDH na místo, zároveň žádal o přípravu čerpacího stanoviště pro zámek. Velitel zásahu rozhodl o zahájení záchrany a evakuace osob z prostoru druhého nádvoří zámku po provedení pyrotechnického průzkumu 5. stupně, který byl vykonán policií na prvním nádvoří, kde se také zřídilo shromaždiště pro raněné. Místo zásahu bylo rozděleno na 3 úseky:
- Úsek – II. nádvoří – záchrana osob,
- Úsek – I. nádvoří – shromaždiště raněných,
- Úsek – V. nádvoří – evakuace zámku.
Obr. 11 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Obr. 12 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Na místo incidentu dorazila další vozidla zúčastněných složek, což zahrnovalo posily od PČR, ZZS JčK, řídící důstojníky HZS JčK, jednotky JSDH v katastrálním území okresu Český Krumlov (Větřní, Velešín, Chvalšiny a Holubov). Jednotky požární ochrany byly aktivní v provedení záchrany a evakuace zraněných z nebezpečné zóny, a následně tyto osoby transportovaly na shromaždiště raněných. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje ve spolupráci s JPO prováděla třídění pacientů a poskytovala následné ošetření. Následně byli pacienti simulovaně odvedeni do zdravotnických zařízení. Místo převozu raněných do těchto zařízení bylo simulováno na parkovišti P-KARAVAN. Posádka ZZS JčK čekala na tomto místě po dobu, kterou by normálně strávila při cestě do reálného zdravotnického zařízení. Teprve po uplynutí této stanovené doby se vrátila na místo zásahu. Policie České republiky pokračovala v provádění pyrotechnického průzkumu 5. stupně v prostoru od III. do V. nádvoří zámku. Během tohoto průzkumu objevila na III. nádvoří 2. neidentifikované výbušné zařízení (NVS). Řídící důstojník HZS JčK přebral velení zásahu od PČR a na základě poskytnutých informací od PČR rozhodl o vymezení prostoru od konce II. nádvoří až po začátek V. nádvoří jako samostatný úsek, který byl přidělen PČR se zaměřením na pyrotechnické činnosti. Velitel zásahu, kterým se stal řídící důstojník HZS JčK, určil tento prostor jako samostatný úsek, který byl přidělen PČR. Úkolem PČR bylo zneškodnění sekundárního NVS na II. nádvoří zámku po zajištění záchrany a evakuace všech osob z prostoru II. nádvoří. Předávání odpovědnosti mezi jednotlivými složkami bylo prováděno systematicky a v souladu s postupy stanovenými pro takové mimořádné události.
Místo zásahu bylo pod vedením HZS JčK dále rozděleno na dva sektory:
- Sektor, IV. nádvoří,
- Sektor, V. nádvoří.
Během procesu evakuace osob z vnitřních prostor zámku došlo k nečekané situaci, kdy na V. nádvoří vystoupila osoba se skrytou zbraní. Při rutinní kontrole totožnosti evakuovaných osob na V. nádvoří zámku ozbrojenec překvapivě zajal rukojmí. V důsledku této situace bylo velení ve 2. sektoru předáno PČR. Velení zásahu, zastupované velitelem zásahu, okamžitě zřídilo štáb velitele zásahu (Štáb VZ) a vyhlásilo třetí stupeň poplachu. Náčelníkem štábu byl určen územní řídící důstojník. Pro koordinaci operací bylo využito štábního vozidla HZS JčK vybaveného bezpilotními leteckými prostředky, které byly následně nasazeny k průzkumu místa zásahu. Následně byla osoba se zbraní úspěšně eliminována zásahovou jednotkou PČR, přičemž se podařilo situaci vyřešit bez zranění osoby, která byla držena jako rukojmí. Pachatel potvrdil místo uložení sekundárního NVS na III. nádvoří zámku. Po dokončení záchrany a evakuace zraněných osob z V. nádvoří zámku provedla PČR uzavření místa mimořádné události. Dále provedla pyrotechnickou prohlídku a zabezpečení sběru důkazního materiálu v hradu a zámku Český Krumlov, přičemž sledovala pečlivý postup a dodržování standardů pro zachování integrity a evidenčního řetězce.
Obr. 13 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Obr. 14 Zdroj: Archiv autora, publikováno se souhlasem IZS
Celkově se cvičení zúčastnilo 104 zasahujících osob z řad IZS a jeho průběh byl pečlivě navržen tak, aby prověřil taktické postupy při řešení mimořádné události spojené s odstraňováním nástražného výbušného systému. Cílem bylo rovněž ověřit taktické postupy dle souboru typových činností 9/IZS. Klíčovým prvkem bylo také ověření koordinace složek IZS v průběhu taktického a operačního řízení zásahu, a v neposlední řadě nasazení bezpilotních prostředků k zabezpečení průzkumu. Cvičení se také zaměřilo na identifikaci nástražného výbušného systému a provedení záchranných operací pro osoby postižené výbuchem nástražného výbušného systému podle souboru typových činností 03/IZS. I přesto, že se cvičení na zámku Český Krumlov podobalo předešlému cvičení na zámku Hluboká, byly patrné výrazné rozdíly, které byly důsledkem tříletého odstupu mezi těmito dvěma situacemi. Jedním z hlavních faktorů bylo použití odlišných členů IZS, což vedlo k novým pohledům a zkušenostem ze strany zasahujících složek. Bylo zřejmé, že došlo k poučení a zdokonalení postupů ze strany zapojených organizací. Celý zásah byl opět proveden s vysokou profesionalitou, a složky IZS reagovaly velmi rychle a efektivně. Během průběhu zásahu byly pozorovány pouze dva negativní aspekty. V závěrečné fázi cvičení, kdy probíhal zásah na pachatele, došlo k přetížení radiové sítě, což může být považováno za výzvu při komunikaci mezi jednotlivými členy týmu. Druhým nedostatkem bylo zavedení nového prvku, a to označení vedoucího lékaře modrou vestou. Bohužel, tato barva vesty byla také použita pro označení rozhodčích, což vedlo k záměně a ztrátě orientace zasahujících záchranářů, kteří se snažili kontaktovat vedoucího lékaře, ale místo toho oslovili rozhodčí.
Chci vyzdvihnout práci zaměstnanců NPÚ, kteří se na cvičení podíleli s bravurou. Jejich profesionalita a schopnost reagovat na krizové situace překvapily i zasahující složky IZS. Podobně jako při cvičení na zámku Hluboká, chceme vyjádřit velké poděkování všem osobám, které se na cvičení podílely, neboť jejich spolupráce a nasazení byly klíčovými faktory úspěchu celé akce.
Závěr
Prostřednictvím tohoto článku je vám prezentováno, že složky IZS v Jihočeském kraji systematicky přistupují k přípravě na možný útok na měkký cíl. Zřejmě vidíme, že v posledních letech v tomto regionu proběhla dvě významná taktická cvičení zaměřená na zvládání mimořádných událostí, které by mohly ohrozit návštěvníky měkkých cílů. Je důležité si uvědomit, že tato cvičení nebyla izolovanými událostmi, ale současně s nimi probíhala i další menší cvičení, což svědčí o kontinuálním úsilí o připravenost. Je zapotřebí zdůraznit, že i když nelze cvičení přesně přizpůsobit všem možným scénářům, mohou být využita k získání zkušeností a k obecné přípravě na krizové situace. Odstup tří let mezi dvěma velkými cvičeními naznačuje, že se složky IZS snaží pravidelně zdokonalovat své schopnosti a reagovat na aktuální bezpečnostní výzvy. V tomto článku bych rád zdůraznil význam neustálého výcviku, který má zajistit připravenost na neznámé události na základě zkušeností z minulosti. Poděkování směřuje k všem, kteří se podíleli na přípravě a realizaci těchto cvičení, s přesvědčením, že tato snaha a práce mohou v případě mimořádných událostí výrazně omezit počet zraněných osob. Zvláštní uznání patří paní Polatové za její významný přínos při osvětových aktivitách v rámci NPÚ a za pozitivní odezvu, kterou její práce získala během cvičení na zámku Český Krumlov.
Poznámky
1 Termín „měkké cíle“ (soft targets) není nikde přesně definován, toto označení je bezpečnostní komunitou používáno pro označení míst s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům
(zdroj: https://www.mvcr.cz/clanek/ochrana-mekkych-cilu.aspx).
2 Tento článek byl připravován již na podzim roku 2023 a není účelně psán na tragédii, která se stala 21. prosince 2023. Autor a redakce doufají, že tento článek přispěje k osvětě činnosti složek IZS při zajišťování ochrany měkkých cílů.
3 https://www.mvcr.cz/clanek/ochrana-mekkych-cilu.aspx ... Zpět
4 https://www.mvcr.cz/chh/clanek/terorismus-web-dokumenty-dokumenty.aspx ... Zpět
5 Metoda CARVER pohlíží na problematiku ohrožení měkkých cílů z pohledu možného útočníka. Cílem metodiky je nalézt nejmenší cestu odporu a co nejefektivněji provést útok na měkký cíl. Výsledkem analýzy CARVER je výpočet hodnoty zranitelnosti cíle. Základním principem metody CARVER je přiřazování hodnoty cíli dle bodové škály od 1 do 5 pro jednotlivé faktory. Mezi tyto faktory patří Významnost (Criticality), Přístupnost (Accessibility), Obnovitelnost (Recuperabilty), Zranitelnost (Vunerability), Počet zasažených osob (EFFect on population), Rozpoznatelnost (Recognizability). Metodika byla upravena, tak aby byla, co nejvíce přizpůsobena problematice ochrany měkkých cílů. Každý faktor má pět otázek. Při kladné odpovědi na tuto otázku je započítán jeden bod. Maximální počet bodů pro jednotlivé faktory je 5 bodů, maximální celkový počet je 30 bodů. Čím více bodů daný měkký cíl dosáhne, tím je vyšší riziko potenciálního útoku.
(zdroj: https://www.growjob.com/clanky-personal/metoda-carver/) ... Zpět
Poznámka recenzenta
Zrod a genezi problematiky ochrany měkkých cílů lze vysledovat ještě mnohem dále do historie, a to až do doby vzniku koncepčních dokumentů, jako je např. „Strategie boje proti terorismu 2010–2012“ či „Koncepce ochrany obyvatel do roku 2013 s výhledem do roku 2020“. V českém prostředí byl tak pojem ochrany měkkých cílů blíže vymezen a prvně definován na akademické půdě Policejní akademie ČR a posléze též jako součást bezpečnostního výzkumu MVČR v roce 2012 pod názvem „Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a ČR – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém ČR“, z něhož dále vychází stěžejní working paper pod názvem „Místa koncentrace velkého počtu osob z hlediska jejich bezpečnosti aneb koncept „crowded places“ a jeho praktické využití“. Nelze též pominout interní dokumenty odboru bezpečnostní politiky MVČR, zejména „Současný stav ochrany potenciální cílů včetně prevence teroristických útoků na vybraných místech, jejich silné a slabé stránky a návrhy zlepšení jejich ochrany“, které se detailně zabývaly vybranými měkkými cíli nacházejícími se na území ČR.
Mgr. et Mgr. Pavel Krčílek, DiS.
Otázka ochrany měkkých cílů, bezpečnosti veřejných budov a prostranství, přípravy občanů i včasné reakce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému (IZS) rezonuje společností vždy, avšak o to hlasitěji, pokud dojde kdekoliv ve světě k teroristickému či násilnému činu. Vše je ještě více zřetelné, pokud útok zasadíte navíc do kontextu České republiky, kdy již není možné odvolávat se na uklidňující formulace typu: „to se u nás neděje“ či „naše republika je bezpečná“. Zkušenosti ze světa a bohužel již také z ČR svědčí o nezbytnosti zvýšené připravenosti jak běžných občanů, tak samotného systému IZS. Proto nepřekvapí, že bez ohledu na aktuální bezpečnostní klima se jednotlivé složky IZS kontinuálně a velmi proaktivně připravují na veškeré možné i nemožné situace a scénáře v duchu rčení „Doufej v nejlepší, připravuj se na nejhorší“.
Již v roce 2011 bylo realizováno první tematické cvičení policistů v Praze na Mezinárodní škole Nebušice, následované dalšími obdobnými cvičeními (např. metro Florenc, Muzeum, divadlo Fidlovačka, Palác Akropolis, Kongresové centrum, Národní muzeum atd.). Od té doby cvičí policisté a celý IZS zásahy v řadě míst i prostředích, ve všech krajích ve snaze připravit se na mimořádné události typu teroristických a bombových útoků či zákroků proti ozbrojenému aktivnímu útočníkovi. Nejinak tomu bylo i u obou popisovaných cvičení – zámky Hluboká a Český Krumlov. Autor příspěvku se snaží na těchto příkladech vhodně ilustrovat přípravu bezpečnostních a záchranných složek v rámci ochrany měkkých cílů v podobě velmi známých a turisticky atraktivních kulturních památek Jihočeského kraje. Detailní popis obou realizovaných cvičení velmi dobře zachycuje klíčovou souhru a součinnost IZS při řešení mimořádných událostí toho charakteru. Zásadní roli zde hraje hned několik faktorů, které obsahují veškeré potřebné atributy i odpovědi na dosud nezodpovězené i aktuálně často medializované otázky samotné přípravy obdobných taktických cvičení i dlouhodobého výcviku. Na jedné straně lze zmínit zásadní roli prvosledových hlídek PČR v kombinaci s činností velitelů policie na místě zásahu a na straně druhé proaktivní přístup ze strany jednotlivých měkkých cílů obecně (provozovatelé, vlastníci, zřizovatelé). Zde je potřeba vyzdvihnout právě prezentovaný případ Národního památkového ústavu a nastavení vzájemné spolupráce mezi měkkým cílem a konkrétním objektem v kontextu programu ochrany měkkých cílů.
Důležitou roli v tom ohledu hrají další podstatné klíčové prvky, jako je např. třídění pacientů a určení priority ošetření, transportu atd., které v řadě případů klade zvýšené nároky právě na prvosledové hlídky i první zasahující. V této souvislosti je potřeba zmínit též služební přípravu v oblasti taktické medicíny a systému TECC (Tactical Emergency Casaulty Care) – tedy postupy určené primárně do rizikových zón. Ať už se tak jedná o taktické, prověřovací, štábní či námětové cvičení, vždy je kladen důraz na splnění předem stanovených cílů. V případě ochrany měkkých cílů se dostávají do popředí zejména jednotlivé typové činnosti IZS obsahující postup složek při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné události – konkrétně zejména již v textu zmíněná STČ 3 (hrozba použití NVS), STČ 9 (zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob) či STČ 14 (AMOK – útok aktivního střelce). Každé realizované cvičení by mělo být jednak prováděno ve skutečném prostředí s maximálním důrazem na simulaci reálné události, ale též s maximální věrností v podobě možného maskování i specifické role jednotlivých účastníků a figurantů. Výjimkou není ani potřebná zpětná vazba v rámci vyhodnocení a poučení se z případných nedostatků.
Zapomínat nelze ani na otázku specifického taktického vybavení zasahujících složek v podobě zdravotních batohů, vyrážecích sad a řady dalších pomůcek, které mohou posléze urychlit samotný zásah či přímo zachraňovat životy. V rámci recenzovaného příspěvku je třeba ocenit i autorův samotný přístup k dané problematice, zejména v době, kdy je příprava složek IZS velmi častým tématem. Jedná se tak o záslužné téma vycházející z autorova dlouhodobějšího zájmu a zaměření právě na problematiku teroristických útoků a ochranu měkkých cílů a kulturních památek ve vybraných lokalitách Jihočeského kraje. Opomenout nelze ani aplikovanou metodu Carver, vycházející z velmi detailního sběru informací z veřejných zdrojů, rozhovorů s kastelány i rekognoskace u zvolených kulturních památek v kontextu hodnotících kritérií metody a atraktivity jednotlivých památek.
Závěrem lze konstatovat, že systematická a dlouhodobá příprava jednotlivých složek IZS se v rámci mezinárodního srovnání nachází na jedné z nejvyšších profesionálních úrovní.