(ne)Bezpečí a školy 1. – Problematika měkkých cílů

K citlivým tématům je potřeba přistupovat citlivě. Jak ale reagovat v případě, že si na takovémto tématu někdo postaví kariéru, případně obchod? V osobní rovině je to na každém z nás. V profesní činnosti spojené s poskytováním technických služeb k ochraně majetku a osob by (pokud by se chtělo) bylo možné využít obsah populárních etických kodexů libovolného odborného společenstva. Pro členy jednoho z profesních sdružení firem a subjektů vyvíjející svou činnost v oblasti technických služeb a zařízení, sloužících k ochraně osob a majetku například platí, že každý řádný člen:

• ve vztahu k zákazníkům dbá na to, aby nezneužil technické neznalosti zákazníka, poskytl mu pravdivé informace a seznámil jej s komplexním a systémovým přístupem k zajištění kvalitní ochrany majetku, osob a informací, které nabízí, a to vše při plném respektování požadavků zákazníka,
• poskytuje svým zákazníkům úplné, nezkreslené, pravdivé a srozumitelné informace“.

Když se na podzim 2001 objevilo na jednom z letáků spolu s fotografií kouřících budov WTC³⁾ heslo „S našimi kamerami by se to nestalo“ vyvolal tento neetický pokus (kodex – nekodex) u všech jen lehký úsměv. Jednalo se spíše o pochybení jednotlivce příslušného marketingového oddělení. To ale bylo před více než 16 lety, což je rozdíl takřka jedné generace – svět se za tu dobu změnil a lidé pochopitelně s ním.

Problematika měkkých cílů

Bezpečnost je nadčasovým a vždy aktuálním tématem. S globálním rozvojem civilizace se v ní takřka denně objevují nové trendy – jedním z nich je i bezpečnost vztažená k místům s koncentrací většího počtu osob. Nejen v odborných kruzích se uvádí, že jde o jednu z neproblematičtějších bezpečnostních výzev současnosti a v souvislosti s ní se nejen v České republice minimálně od roku 2012 mluví a píše o crowded places⁴⁾, od roku 2016 jako o soft targets⁵⁾ a dnes ji známe jako tzv. problematiku měkkých cílů.

Jaký je rozdíl mezi obsahem problematiky skryté pod termínem z roku 2012 a těmi dalšími? V jejich obsahu je členění takřka totožné. Dle textů z úvodních stran dokumentů:

• Místa koncentrace velkého počtu osob z hlediska jejich bezpečnosti aneb koncept crowded places a jeho praktické využití; zpracováno v rámci programu bezpečnostního výzkumu „Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a ČR – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém ČR“ v letech 2010–2015
• Základy ochrany měkkých cílů – metodika; pro MVČR zpracoval tým Soft Targets Protection Institute, z.ú. (STPI)

je možné základní rozdíly naznačit s využitím následující přehledové tabulky:

V praxi je ale rozdíl zřetelnější – je dán událostmi, které v daném období proběhly a na rozdíl od již zmiňovaných událostí z roku 2001 (WTC) Českou republiku zasáhly přímo. Nejzásadnější událostí související s pohledem veřejnosti na měkké cíle byl incident z října roku 2014, kdy na obchodní akademii ve Žďáru nad Sázavou útočnice s nožem pobodala několik žáků a jeden z nich útok nepřežil. Druhou neméně podstatnou událostí byla v únoru 2015 střelba s výrazně větším počtem obětí v restauraci v Uherském Brodě.

Pokud si srovnáme všechna výše uvedená data je celkem zřetelné, že šuplíkové téma roku 2012 se během 5 měsíců na přelomu roků 2014/2015 stalo TÉMATEM.

Nacházíme se na technickém portálu a tak cílem tohoto článku není hodnotit komplexně pojatý přístup k ochraně měkkých cílů, k tomu je k dispozici obsáhlá „Strategie ČR pro boj proti terorismu“. Stát se k problematice postavil čelem – alespoň zde vše běží jak má:

• za předchozí období v rámci činností s tímto spojeným vznikl Protiteroristický balíček, který stanovuje ochranu měkkých cílů jako jednu z prioritních aktivit,
• MVČR veřejnosti uvolnilo tzv. metodiku ochrany měkkých cílů,
• probíhají semináře, školí se úředníci i policisté,
• vláda schválila koncepci ochrany měkkých cílů pro roky 2017-2020 (s výhledem do roku 2030),
• od září 2017 pravidelně zasedá stálý poradní sbor Ministerstva vnitra k ochraně měkkých cílů,
• ochrana měkkých cílů začala být (po vzoru jiných komodit: „Kotlíková dotace“, „Zelená úsporám“, „Dešťovka“ apod.) podporována dotacemi.

S problematikou bezpečnosti jsou (světe div se) i v tomto případě spojené technické normy. K problematice měkkých cílů mají nejblíže normy z oblasti prevence kriminality – oblasti, která byla posledních 20 let vnímána veřejností skrze realizace kamerových systémů (v ČR se zažitým, nicméně nesprávným názvem Městské kamerové dohlížecí systémy – MKDS). I ta měla svůj specifický vývoj.

Prevence kriminality

Normy z oblasti prevence kriminality tu jsou (myšleno v ČR platné) již od roku 2006. Relevantní zdroje pro oblast prevence kriminality můžeme z hlediska rozsahu působnosti najít na evropské úrovni zejména v Evropském výboru pro normalizaci (CEN; www.cen.eu) a vzhledem ke globálním souvislostem také v rámci Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO; www.iso.org). Svým rozsahem působnosti je na evropské úrovni pro prevenci kriminality významná zejména technická komise CEN/TC 325 Prevence kriminality prostřednictvím navrhování budov, objektů a území (Crime prevention through building, facility and area design).

Předmětem činnosti CEN/TC 325 je vytváření evropských norem pro prevenci kriminality v průmyslových objektech, vzdělávacích institucích, nemocnicích, obytných lokalitách, obchodních domech, na náměstích a v místech shromažďování osob, a to prostřednictvím navrhování budov, objektů a území.

Tvorba norem je založena na společných principech a lze ji zjednodušeně rozčlenit do několika obecných fází: příprava a projednání návrhu nového projektu, tvorba a projednání návrhu znění textu, vyjádření se ke způsobu zapracování připomínek a k možnosti přijetí konečného návrhu znění textu jako výsledného dokumentu. Aktuálně je k dispozici soubor evropských norem a technických specifikací (TS) – tyto publikace jsou v České republice zavedeny pod společným třídicím znakem 73 4400 a všechny až na jednu mají tzv. celoevropský význam.

Z původní řady pracovních dokumentů pod společným třídicím znakem 73 4400 nedošlo na evropské úrovni (CEN/TC) k přijetí technické zprávy prCEN/TR 14383-6:2008 Prevention of crime — Urban planning and design — Part 6: New F proposal- Schools (dále již jen prCEN/TR 14383-6), a to z celkem jednoduchého důvodu – o normu nebyl zájem. Portfolio takovýchto publikací obvykle zahrnuje i dokumenty (například technické specifikace – TS a technické zprávy – TR) založené na jiném způsobu projednání a na jisté úrovni konsenzu. Převážná část hlasujících států měla k problematice bezpečnosti vlastní dokumenty, normu tedy nepotřebovala. Odpovědí na tuto skutečnost byla iniciativa na zpracování normy na národní úrovni (ČSN 73 4400: Prevence kriminality – řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení – vydána 8/2016, dále již jen ČSN 73 4400). Vznikl tak, podle některých odborníků, nesystémový Bezpečnostní standard k ochraně jednoho z měkkých cílů, což s sebou kromě mnoha pozitiv přineslo i nečekaná negativa.

ČSN 73 4400 – poprvé

Na čem se ČSN 73 4400 a prCEN/TR 14383-6 shodnou je skutečnost, že neexistuje jediný vzorec pro plánování, který by se dal použít ve všech případech a že výsledná řešení musí být prodiskutována se všemi zúčastněnými partnery, jichž se to týká – a to před jejich rozpracováním a vlastní aplikací. V čem se naopak liší, je míra zapojení technické ochrany. Zatímco prCEN/TR 14383-6 jí v rámci jedné kapitoly věnuje tři odstavce, tak ČSN 73 4400 svým doprovodným výkladem umožňuje „poamericku“ povýšit techniku na maximální rámec⁶⁾:

• mechanické zabezpečení (MZS a MZP)
  
  • dveře pro hlavní, vedlejší a technologické vstupy do objektu s certifikací třídy optimálně RC4, minimálně RC3 dle ČSN EN 1627:2012
  • dveře kanceláří a skladů v objektu s certifikací třídy optimálně RC4 / minimálně RC3 dle ČSN EN 1627:2012
  • uzamykatelné skříňky s certifikací třídy optimálně RC4 / minimálně RC3 dle ČSN EN 1627:2012
• elektronické zabezpečení (PZTS, ACS a VSS)
  
  • technické a funkční požadavky na poplachový tísňový a zabezpečovací systém (PZTS) ve stupni zabezpečení 3. dle norem řady ČSN EN 50131
  • technické a funkční požadavky na přístupový systém (ACS) ve stupni zabezpečení 3. dle norem řady ČSN EN 60839
  • technické a funkční požadavky na dohledový videosystém (VSS) ve stupni zabezpečení 2. dle norem řady ČSN EN 62676

To vše ne s cílem zabezpečení pro případ pojistných událostí, ale pro:

• zamezení nebo ztížení přístupu,
• odrazení náhodného pachatele před vniknutím,
• vytvoření časové prodlevy potřebné k přijetí vhodných opatření proti narušiteli při realizaci přiměřeného zásahu,
• včasné zjišťování, indikace a vyhodnocování neoprávněného vniknutí či napadení osob,
• vyrozumění zásahových skupin a fyzické ostrahy,
• aktivace dalších bezpečnostních systémů a zařízení,
• snímání, přenos, zobrazování a dokumentace pohybu osob a dopravních prostředků,
• záznam obrazových signálů pro zpětné vyhodnocování,
• dálkový dohled
• zajištění režimu vstupu osob a vjezdu dopravních prostředků do chráněných prostor,
• dokumentování pohybu v chráněných prostorech,
• kontrola přístupu do chráněných prostor podle oprávnění,
• identifikaci neoprávněného přístupu, nebo otevření pod nátlakem,
• atd.

To vše sjednoceno pod myšlenkou, že nově instalované systémy musí splňovat normu ČSN CLC/TS 50398 pro kombinované a integrované systémy a že technologie budou tvořit jeden funkční celek ovládaný ze společného ovládacího prvku – pod jednotnou počítačovou nadstavbou aneb uživatelským a administrativním rozhraním. Jak se lidově říká, kam se hrabe CIA⁷⁾ a Pentagon.

U norem a standardů obdobného významu se v „CZ výkladu“ na rozdíl od toho evropského nezavádějí jen u novostaveb, ale aplikují se na všechny stávající objekty – tedy na stavby mnohdy historické a pochopitelně zcela nestandardní. Jako příklad je možné použít standard informačního modelu budovy – BIM⁸⁾, na který se v mnoha veřejných zakázkách, včetně drobných rekonstrukcí stávajících budov, zaměřila státní správa. Co na tom, že není k dispozici dokumentace skutečného stavu budovy a jejich klíčových provozních technologií – projekt musí být proveden ve standardu BIM. Z nulté dimenze (chybějící papír) se tak přechází přímo do virtuální reality – „čím víc D, tím lépe“ (poznámka: paralela nejen s počtem pruhů u značkového oblečení, ale také s uvedenými požadavky na třídy a stupně zabezpečení).

Zůstaneme-li u objektů spadajících pod měkké cíle s výraznějším výskytem dětí a mládeže (což jsou de facto takřka všechny výše jmenované) jakožto rizikové skupiny a pokud by mělo dojít k naplnění myšlenky uvedené v předmětu normy ČSN 73 4400, že ji lze využít pro všechny veřejné, soukromé nebo státní instituce, tak bychom se na území celé České republiky nestačili divit rasantnímu navýšení výskytu prvků s pevně danou bezpečnostní třídou a „nepodkročitelným“ stupněm zabezpečení. To co se v České republice nepodařilo koncem minulého století prosadit žádné z pojišťoven ani s argumenty kalibru VdS (Vertrauen durch Sicherheit – mezinárodní certifikační organizace pro prevenci požárů a dalších rizik včetně ochrany proti nežádoucímu průniku), to se dnes nečekaně daří takřka samo s využitím jednoho nenápadného metodického návodu.

Závěr

Pokud by se někomu zdál obsah posledních odstavců nadsazený realitě, tak se bohužel mýlí. Jde o naprosto standardní pojetí zabezpečování objektů s využitím dotací. Jestli nás čeká posun v plném rozsahu tuzemských standardů (dle ČSN 73 4400) anebo se necháme zabezpečit „poamericku“ (detektory kovů, inteligentní videoanalýza, strážní roboti a drony, průsvitné a současně neprůstřelné batohy, mobilní barikády a pancéřované úkryty v jednotlivých učebnách) – to ukáže až čas. Je také možné, že Evropa převezme naši českou normu ČSN 73 4400 jako evropský standard – i to ukáže čas.

V přepočtu na výši investic praxe zatím se ukazuje, že režimová opatření výrazně zaostávají za masivním nasazováním techniky – stanovisku ÚOOÚ a GDPR navzdory. I tato témata budou obsahem dalších částí seriálu (ne)Bezpečí a školy.

---

Poznámky

¹⁾ Bezpečnost – Bezpečnost je důležitý pojem bezpečnostní terminologie. Bezpečný je ten, kdo není vystaven nebezpečí („být bezpečný před zloději“), popř. poskytuje ochranu před nebezpečím („bezpečný úkryt“) nebo je nepochybný, zaručený, důvěryhodný („bezpečný pramen informací“). Zdroj: Česká bezpečnostní terminologie – Výklad základních pojmů; označení publikace: ÚSS/2002–S–1–031; autor: RNDr. Petr Zeman a kol.... Zpět

²⁾ Tržní ekonomika – taková ekonomika, kde jsou ceny určovány pomocí nabídky a poptávky na trhu, za cenu, se kterou souhlasí obě strany (kupující, prodávající). Zdroj: Wikipedia.org... Zpět

³⁾ WTC – Světové obchodní centrum (anglicky World Trade Center – zkráceně WTC) byl newyorský komplex sedmi kancelářských budov, který byl dominantou čtvrti Manhattan. Při teroristických útocích z roku 2001 byly budovy zničeny. Zdroj: Wikipedia.org... Zpět

⁴⁾ „Crowded places“ – pro definiční vymezení crowded places je možné vyjít z definice použité ve veřejně přístupném dokumentu „Místa koncentrace velkého počtu osob z hlediska jejich bezpečnosti“, který byl zpracovaný v rámci programu bezpečnostního výzkumu „Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a ČR – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém ČR“ v letech 2010–2015. Zde je termín „crowded places“ popsán jako: „otevřených prostranství nebo uzavřených prostor či prostředí, na která má veřejnost volný přístup a která mohou být vzhledem ke své hustotě a koncentraci lidí zde se pohybujících označena za potenciálně vhodný cíl teroristů“. Zdroj: MVČR.cz... Zpět

⁵⁾ „Soft targets“ – Přestože termín „měkké cíle“ (soft targets) není nikde přesně definován, v zásadě je toto označení bezpečnostní komunitou používáno pro označení míst s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům, která jsou pro tuto svou charakteristiku vybírány jako cíl takovýchto útoků, typicky útoků teroristických. Tím se liší měkké cíle od tzv. hard targets, tvrdých cílů, kterými jsou dobře chráněné a střežené objekty útoků (např. některé státní objekty, vojenské objekty, objekty dalších bezpečnostních složek, ale i některé dobře chráněné či střežené nestátní či komerční objekty). Zdroj: MVČR.cz... Zpět

⁶⁾ Použité požadavky na řešení mechanického a elektronického zabezpečení jsou použity z realizovaných veřejných zakázek základních škol v lokalitě s průměrnou kriminalitou. Zdroj: verejna-soutez.cz... Zpět

⁷⁾ CIA – paralela s problematikou MPSV, kdy si úředníci „opevnili“ kanceláře čidly proti pohybu, odposlechům a na dveře umístili zámky vyrobené na zakázku v Rakousku – klíče k nim nikdo v Česku nevyrobí. Zdroj: SeznamZprávy.cz... Zpět

⁸⁾ BIM – Informační model budovy (anglicky Building Information Modeling nebo Building Information Management) je digitální model budovy od projektování, přes stavbu ke správě budovy po celou dobu životnosti. BIM je proces vytváření a správy dat o budově během celého jejího životního cyklu. U nasazení software BIM jde především o změnu přístupu, ideálně jde o spolupráci všech v reálném čase na jednom modelu budovy. S informací o prostorových vazbách (3D model) mohou být k jednotlivým stavebním prvkům přiřazeny další potřebné informace, jako například typ výrobku, výrobce či jeho cena, případně další potřebné a užitečné informace. Výsledkem celého procesu je „digitální model stavby“ využitelný po celou dobu životnosti stavby, tj. kompletní data od prvotního návrhu, výstavby, správy budovy a případné rekonstrukce až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavebního materiálu a uvedení staveniště do původního stavu. Zdroj: TZB-info.cz... Zpět