Rodinný bazén – věrný přítel (XI). Co s bazénem před povodní a co po ní?

Končící léto přináší i konec našeho seriálu o výstavbě rodinných bazénů. Povídali jsme si, na co bychom neměli zapomenout, jsme-li potencionální vlastníci bazénu, či navrhujeme-li bazén pro našeho klienta. Toto závěrečné číslo jsem zprvu chtěl věnovat problematice zákrytových systémů pomocí „skleníků“ nebo plošných krytů vodní hladiny vhodných i do interiérových bazénů, doplňků pro dočištění bazénové vany a odvlhčení bazénových hal. Okolnosti mě však nasměrovaly na téma: Co s bazénem před a po povodni?

Příchodem velké vody přestává být náš bazén „věrným přítelem“, naopak nám přináší spoustu problémů a starostí. Je-li bazén jednodušší konstrukce (nafukovací či montovaný), je nejlépe ho při včasném varování vypustit a sbalit, odmontovat a co možná nejvýše uskladnit i motorové součástky, aby se neocitly ve vodě. Tyto bazény jsou na příchod vody nejnáchylnější a pokud je nestačíme včas odklidit, lze téměř s jistotou říci, že dojde k jejich zničení. Při dostatečně silném proudu povodňové vlny mohou být odplaveny a případně i zhoršit odtok povodňové vody jejich zachycením na stromech, konstrukcích lávek atp.

Máme-li bazén zřízený jako samostatný stavební objekt či součást obytného stavení, nemůžeme s ním před velkou vodou utéci, a musíme se proto postarat, aby povodeň na bazénu a příslušenství zanechala co nejmenší následky. Bazén by vždy měl být napuštěn vodou, aby byl dostatečně zatížen a vyrovnával tak vztlak působící vody. Zcela bezpředmětné je jeho zakrývání ať už skleníkovými konstrukcemi či deskovými zákryty hladiny nebo plachtami – s tím vším si povodňová vlna zcela hravě poradí. Stavební konstrukce bazénu by sama měla vodě odolat, pokud voda neodnese i celé jeho okolí. U bazénů pokrytých fólií může nastat protržení po nárazech unášených předmětů, bazény opatřené keramikou nebo v celonerezové konstrukci by mohly pravděpodobně vydržet.

Problém nastává, jak ochránit instalovanou technologii. Vždy je nutné na bezpečné místo přemístit všechny chemikálie, odpojit elektrický proud a pokud je to možné, demontovat elektrické motory a citlivé součástky – sondy, regulační prvky, dávkovače apod. A pak již jen očekáváme, co nám voda nejen s obydlím, ale i s naším věrným přítelem – bazénem udělá.

Povodeň přešla a my začínáme bilancovat důsledky jejího působení. Voda v bazénu je kalná, plná bahna i velkých naplavenin. V tomto okamžiku je nejlepší ji nevyčerpávat a s řešením náplně bazénu počkat, až se sníží i hladina podzemní vody v bezprostředním okolí bazénu, jinak by nám bazén mohl vztlakem od okolní vody „vyplavat“. Naši pozornost zaměříme zatím na zázemí bazénu. Pokud nás povodeň zastihla nepřipravené a technologické prvky úpravny vody nebyly demontovány a uskladněny mimo zátopovou vodu, musíme nejprve provést řádné odbahnění tlakovou vodou celého prostoru strojovny i všech technologických prvků, samozřejmě s vypnutým přívodem elektrického proudu. Pozor, příliš silný tlak čisticí vody může poškodit jemná zařízení a i elektrickou izolaci. Při tomto kroku se odstraní zbytky chemikálií, které dosud voda neodnesla. Demontovatelné součásti systémů se rozmontují (mimo vyhrazených elektrických zařízení, např. elektromotorů pracujících s napětím 230 V ze sítě) a řádně propláchnou každá zvlášť. Je potřebné očistu zařízení od kalů a všech nečistot provést důkladně, jinak může při konečném spuštění dojít k zadření nebo zničení technologického prvku.

Druhý stupeň likvidace spočívá v důkladném vysušení všech prvků i celého prostoru strojovny, resp. strojní jímky. Teprve pak je možné provést zpětnou montáž a přezkoušení chodu jednotlivých zařízení. U elektrických zařízení je nanejvýš žádoucí ověřit stav jejich elektrické izolace, ochranného jištění a uzemnění, než je připojíme pod napětí. To by měl provést k tomu kvalifikovaný odborník. Lze předpokládat, že bude třeba některé prvky, které již nepůjde uvést do chodu, vyměnit. Pro tuto příležitost doporučuji vzpomenout si, která firma nám technologické zařízení dodávala, resp. typ zařízení, aby bylo možné záměnu provést.

Třetím stupněm likvidace povodně z bazénu je vlastní čištění bazénu a jeho okolí. Z bazénu musíme nejprve vyjmout velké mechanické naplaveniny – větve, kameny apod. Je-li již snížená hladina podzemní vody, můžeme začít s vypouštěním či odčerpáváním vody z bazénu, nejlépe spojeným s promícháváním kalů, aby odcházely spolu s vodou. Nejjednodušší situaci mají ti, kteří mohou bazén vypustit gravitačně, tj. otevřou uzávěr dnové výpustě a voda sama odtéká. Použité čerpadlo musí být na odčerpávání vody s nečistotami konstruováno. Cirkulační čerpadlo úpravny vody je konstruováno pouze na čerpání čisté vody! V případě čerpání povodňových kalů se sníží jejich životnost, anebo může dojít až k úplnému zničení. Je-li tedy bazén umístěn se svým dnem pod úrovní kanalizace a vodu z bazénu lze pouze přečerpávat, doporučuje se místo cirkulačního čerpadla použít kalové čerpadlo. Po vyčerpání vody z bazénu se provede mechanické odstranění zbylých nánosů. Zde je situace jednodušší u povrchů keramických a nerezových, které jsou odolnější než povrchy plastové. U plastových hrozí mechanický oděr povrchu, u fóliových povrchů při použití drastičtějších mechanických prostředků (lopat atp.) i protržení. Nesmíme zapomenout ani na bezprostřední okolí bazénu – ne každý bazén je postaven tak, aby se zamezil zpětný splach nečistot z ochozů do bazénu nebo cirkulace. Majitelé bazénů s přelivným žlábkem musí navíc stejnou očistu jako na bazénu provést i na žlábku a akumulační jímce.

Po odstranění hrubých kalů se provede důkladný oplach stěn a dna bazénu (přelivného žlábku i akumulační jímky) tlakovou vodou. Nikdy by neměla chybět povrchová desinfekce prostor, a to jak strojovny nebo strojní jímky, tak i bazénu, případně přelivového žlábku a akumulační jímky. Povodeň totiž může přinést kal i s obsahem žumpy či celé kanalizace z horního toku řeky a není jisté, jaké druhy mikroorganismů se nyní koupou v bazénu místo nás. Při desinfekci je potřeba uvážit vhodný desinfekční prostředek – u bazénů s keramickým obkladem nebo celonerezových lze bez problémů využít cenově dostupných chlorových preparátů – chlornanu sodného nebo SAVA i v dosti vysoké koncentraci, u bazénů plastových a s fólií by mohlo dojít k vyblednutí povrchu, případně k vytvoření světlých skvrn na povrchu, a je proto potřeba postupovat uvážlivěji – nejlépe vyjít z návodu dodavatele daného materiálu. V případě použití chlorových prostředků je nezbytné použít ochranné pomůcky: štít chránící oči i celý obličej, v uzavřeném prostoru raději i plynovou masku, na sobě gumovou zástěru, gumové rukavice a holinky. Počítejme s tím, že běžné tkaniny se po styku s „tekutým chlórem“ při prvním vyprání rozpadnou. Chlorovému přípravku je potřebné dát dostatečnou dobu působnosti – nejlépe 1 až 2 hodiny dle použité koncentrace. Poté se provede celkový oplach.

Máme-li překontrolované strojní vybavení úpravny vody včetně provedené revize elektrických zařízení, vyčistěné prostory i bazén, můžeme začít s napouštěním. V případě napojení na fungující veřejný vodovod by nemusely být další problémy. Ty ale nastanou, plníme-li bazén z vlastní studny, přes kterou se také přelila povodňová vlna. Pak je nutné v předstihu studnu vyčistit, sanovat. Ze studny odčerpat nanesené kaly a provést nárazovou desinfekci vhodným prostředkem určeným k sanitaci pitných vod – jejich seznam lze získat i na www stránkách Státního zdravotního ústavu. Dá se předpokládat, že kvůli povodni bude zhoršená kvalita napouštěné vody. Spustíme proto cirkulaci vody přes úpravnu vody do trvalého chodu včetně dávkování chemikálií – doporučuje se zvýšit dávkovaný koagulant na cca dvojnásobek a stejně tak i dávku používaného desinfekčního činidla. Nečistoty ze dna a stěn bazénové vany je potřebné po jejich usazení odstranit pomocí podvodního vysavače.

Povodeň je věc strašná, protože se stoupající proudící vodou se nedá nijak bojovat. Vytváří pocit bezmocnosti, zničí spoustu věcí. I autor tohoto seriálu se ocitl svým bydlištěm v zatopené oblasti. Je jasné, že v případě povodně v ložnici a kuchyni je otázka povodňové vlny v bazénu naprosto podružná. Máte-li pod hlavou mokrý polštář, jistě není chuť na to, jít si zaplavat. Tento článek je určen pro chvíli, kdy už se akutní důsledky povodně vyřešily a je chuť vytvořit ze svého rodinného bazénu opět věrného přítele, jako byl před živelnou pohromou.

Moji milí čtenáři,

seriál o výstavbě rodinných bazénů tímto končí. Neuzavírá se tím ale celá problematika tohoto oboru, který je dosti rozsáhlý a zasahuje do různých stavebních a technologických profesí. Co jsem chtěl tímto seriálem říci? Chceme-li si pořídit vlastní bazén, musíme si sami přiznat, k čemu ho budeme používat, kolik chceme do něj investovat, máme-li dost na provoz a je-li v místě dostatek energie, vody a možnost vypouštění. Od toho se pak bude odvíjet i to, jaký bazén by byl nejvhodnější a jak ho vybavíme dalšími technologickými prvky. Pokud si nepořizujeme bazén jako výrobek, ale zhotovuje se jako atypický stavební objekt, měl by ho navrhovat zkušený projektant specialista – bazénář. To, co utratíte za dobře zpracovaný projekt, to se vrátí menšími problémy při realizaci i následném provozu. Jako každé jiné zařízení vyžaduje bazén i pravidelnou údržbu. A jak bylo ukázáno v tomto závěrečném díle, v některých lokalitách se vyplatí předem myslet i na případnou povodeň dopředu. Jen tak bude bazén tím, co jsme si dali do názvu seriálu – „věrným přítelem“ svému uživateli.

Ing. Milan Šmíd
projekční ateliér Bazénservis