Rodinný bazén - věrný přítel (X)

V minulém pokračování seriálu o výstavbě a technologiích pro rodinné bazény jsme se zaměřili na chemickou úpravu bazénové vody, aby byla zajištěna dobrá kvalita bazénové vody a bazén byl tím, co je v názvu tohoto seriálu - věrným přítelem svému majiteli a uživateli. To, co bylo popsáno, se dá charakterizovat jako "klasickou" chemickou úpravou. Dnes se zaměříme na metody úpravy vody, které můžeme považovat za nestandardní. Musím v úvodu upozornit, že ne všechny metody jsou v souladu s hygienickou Vyhláškou 464/2000 Sb., ale jsme v oblasti bazénů privátních a zde lze použít i to, co by v oblasti veřejných koupališť možné nebylo.

Magnetodymamická úprava vody
Magnetodynamická úprava vody je vhodná pro vody tvrdé, vytvářející vodní kámen. Cirkulovaná voda je vedena magnetickým polem vytvořeným magnety připevněnými zvenčí potrubí. Účinkem zmagnetizování nedochází k vysrážení vodního kamene, který je nepříjemný zvláště na zařízení temperace bazénové vody, protože snižuje účinnost zařízení a může způsobit až jeho poruchu. Výrobce uvádí, že působením magnetu se snižuje i koroze materiálů, ale v bazénové oblasti se korodujících materiálů téměř nepoužívá, takže tento účinek je vedlejší.

Tato metoda je doporučována zvláště na vody podzemní - je-li rodinný bazén plněn vodou z vlastní studny. Pokud paní domu používá změkčovací přípravky při praní, měl by pán domu a bazénu používat též úpravu tvrdosti vody v bazénovém provozu.

Technicky lze zařízení instalovat velmi jednoduše - magnet nebo elektromagnet se připevní zvenčí na cirkulační potrubí, do prostoru před elektroohřev. Není proto potřeba provádět technicky přípravu pro montáž, stejně tak lze zařízení instalovat i dodatečně v případě, že se objeví vhodnost jeho použití.

Desinfekce UV zářením
Desinfekce UV záření je progresivní technologický způsob zabezpečení vody. Jde o fyzikální způsob desinfekce vody bez vlivu na chemické složení vody, její chuť, nezpůsobuje zápach, což je její veliká přednost. Proces likvidace bakterií i jejich sporů a virů probíhá účinkem krátkovlnného záření o vlnové délce cca 250 µm. Velkou výhodou této metody je jednoduchost provedení a to, že nemůže dojít k předávkování jako u chemických způsobů sanitace vody. Nevýhodou jsou poměrně vysoké investiční náklady.

Upravovaná voda je po zbavení zákalotvorných a barvotvorných látek na filtračním zařízení přivedena do speciální trubice, kde v tenké vrstvě prochází komorou. Zde je ozářena UV paprsky, které zahubí vše živé ve vodě. Takto vyčištěná voda je vrácena zpět do bazénu. Zařízení se připojuje pouze na zdroj el. energie, UV lampa se instaluje na by-passu výtlaku do bazénu za filtrací a temperací vody. Vzhledem k ceně se nepředpokládá použití této metody u sezónních zahradních bazénů.

Desinfekce elektrolýzou "kuchyňské" soli
Tato metoda se k nám dostala z přímořských států, kde slaná voda je mnohem levnější než voda sladká. Princip metody je založen na rozkladu chloridu sodného - kuchyňské soli (hydrolýze) účinkem elektrického proudu. Sama slanost vody brání rozvoji organizmů citlivých na obsah soli ve vodě, zvláště na zelenou řasu, která se při úpravě vody touto metodou ve vodě nevyskytuje. Účinkem elektrického proudu vložených elektrod lze chlorid sodný rozkládat na plynný chlór a ten využít pro zabezpečení vody.

Uvolňovaný chlór má desinfekční účinky hubící mikroorganizmy. Napsané rovnice by mohly vypadat jako "perpetum mobile", protože procesy ve vodě jsou vratné. Prouděním vody se ale uvolněný chlór dostává z vody a také díky přítomnosti i jiných látek ve vodě, zvláště organických, dochází ke vzniku různých sloučenin rovnicemi nepopsaných a tím ke ztrátám soli, kterou je nutné nahrazovat.

Pobyt v bazénu ošetřeném slanou vodou je poměrně příjemný. Voda ztrácí charakteristickou "bazénovou příchuť" po chlóru a plavci si pochvalují, že voda příjemně nadnáší. Chcete-li si však pořídit tuto technologii, doporučujeme volit již při výstavbě materiály a strojní zařízení odolné zvýšené agresivitě slané vody, i když někteří dodavatelé těchto zařízení tvrdí, že to není potřeba. Slané vodě dobře odolávají plastové rozvody, u nerezových prvků se doporučuje použití vyššího stupně kvality. Snižuje se životnost čerpadel. U výměníků ohřevu vody se doporučuje použití s titanovým povrchem. Účinek soli je patrný po čase i v bazénové hale.

Zařízení elektrolýzy se instaluje za filtraci a temperaci vody. Připojuje se pouze na zdroj elektrického proudu. Dle druhu nabízeného zařízení bývá slanost vody od 0,5 % (slanost slzy) do slanosti 3,5 % (mořská voda). Zařízení je dobře udržovatelné i pro laiky, provoz je nákladově málo náročný, většinou se kromě soli nepoužívají k úpravě vody v bazénu žádné další chemikálie. Při použití této metody je nutné uvažovat, jak likvidovat slanou odpadní vodu, kterou nelze použít na zálivku, vypouštění do kanalizace či do vodoteče by měl schválit příslušný vodoprávní orgán či správce.

Ozonizace vody
Ozón je namodralý plyn těžší než vzduch, silně dráždivý, působící toxicky. Je dosud nejsilnějším oxidantem používaným k likvidaci organických a anorganických nečistot a hygienickému zabezpečení vody v bazénech. Pro svou nestálost se musí vyrábět v místě spotřeby - elektrickým výbojem vysokého napětí.

3 O₂ + 2.89 * 105 J → 2 O₃

Ozón je značně nestálý a rychle se rozpadá na molekulu kyslíku a velmi reaktivní atomární kyslík:

2 O₃ + 2.06 * 105 J → 2 O₂ + 2 O

Jeho schopnost usmrcovat mikroorganizmy ve vodě je vysoká na bacterium coli a spóry cca 300x vyšší než chlórem.

Obr.1 - Blokové schéma bazénu s ozonizací vody

U bazénových technologií pro privátní bazény se ozonizace začala uplatňovat až od používání tzv. doplňkové či částečné ozonizace, kdy se nesytí celý objem cirkulované vody, ale jen určité potřebné množství. Zařízení musí mít jen takovou velikost, aby vyrábělo jen tolik ozónu, které se při oxidaci stačí spotřebovat. Při částečné ozonizaci se z cirkulace vyvede odbočka za filtrem pro cca 1/4-1/5 objemu, zde se voda sytí ozónem, a takto upravená voda je přivedena zpět do cirkulačního potrubí. V přepočtu vychází při částečné ozonizaci cca 0,05-0,1 g/m³ cirkulované vody, u některých systémů i nižší. Ozonizačních přístrojů se vyskytuje v nabídce bazénových firem řada - jedná se o malá, ale poměrně nákladná zařízení. Při použití ozonizátoru doporučujeme značnou opatrnost - ozón má karciogenní účinky nebezpečné pro člověka. Únik ozónu doprovází charakteristický zápach jako u tichého výboje elektrického proudu. Ozonizační zařízení by mělo procházet pravidelnými preventivními prohlídkami.

Obr.2 - Ozonizátor CNI při montáži

Obr.3 - Ozonizátor POOLACTIF

Použití iontů těžkých kovů
Způsob úpravy a zabezpečení vody pomocí iontů mědi a stříbra je staré jako lidská civilizace. Již v Mezopotámii a ve starém Egyptě věděli, že voda v měděných nebo stříbrných nádobách vydrží déle čerstvá než v nádobách z jiných materiálů. Těžké kovy dokáží při dlouhodobém působení narušovat buněčnou strukturu jednoduchých organizmů (bakterií a řas) a mohou proto zabezpečovat vodu s dlouhodobým účinkem - nevyprchávají z vody tak rychle jako např. chlór. Použití je jednoduché a není se proto čemu divit, že se i na našem trhu objevily v nabídkách bazénových firem zařízení, které využívají tohoto principu.

Nabízená zařízení (pokud se neuvažuje pouze s přímou aplikací chemického preparátu do bazénové vody) pracují na principu iniciace iontů těžkých kovů pomocí stejnosměrného proudu procházejícího mezi vloženými elektrodami. Do vody se vsype příslušný preparát s obsahem mědi a stříbra, rozmíchá se v bazénu a při proudění cirkulované vody se pomocí proudu z vložených elektrod uvolňují ionty mědi a stříbra, které vodu ochraňují před rozvojem řasy a mikroorganizmů, které přijdou do vody spolu s koupajícími. Zabezpečení vody touto metodou je dlouhodobé bez nutnosti dalších chemických preparátů.

Instalace zařízení do cirkulačního systému je obdobná jako u "slané vody". Stejný problém je nutné řešit při likvidaci odpadních vod s obsahem iontů těžkých kovů. Provozní náklady při použití této metody jsou také poměrně nízké, zařízení má i minimální náklady na údržbu.

Vakuová filtrace
Jedná se o metodu filtrace. Filtry ale nevypadají tak, jak je známe z běžných provozů či katalogů bazénových firem. Filtračním materiálem je speciální rozsivková zemina - Diatomit (89% SiO₂) s účinností filtrace částic i 1-3 µm, která se nanese na konstrukci filtračních modulů. Při regeneraci filtru se splachují zachycené nečistoty spolu s filtračním materiálem a na moduly se nanáší nový filtrační materiál z rozsivek. Vzhledem k vysoké účinnosti - záchytu i velmi malých částí (pískový filtr zachytává částice až cca 10x větší) se z vody odstraňují i jednobuněčné a drobné organizmy - plísně, bakterie, spóry a řasy. K filtraci není používán koagulant, u rodinných bazénů lze snížit i množství dávkovaného sanitizéru a tak se dá uspořit i na část zvýšených nákladů na filtrační materiál, který provoz filtrace oproti pískové filtraci značně prodraží.

Filtr se instaluje na sání cirkulačního čerpadla, které nepotřebuje ani lapač vlasů. Pracuje v podtlakovém systému. Ostatní prvky cirkulace zůstávají v "klasickém" provedení. Není problém s likvidací odpadních vod, protože se využívají pouze přírodní materiály. Lze tedy prohlásit, že tento způsob úpravy vody je jako jediný zcela ekologický, bez jakýchkoliv chemických preparátů.

Volbu vhodné metody úpravy bazénové vody je třeba provádět uvážlivě a podle podmínek využívání. Asi ne nejvhodnější by bylo uvažovat instalaci ozonizace, UV záření či vakuové filtrace u sezónního "plasťáku". Zde je na místě co nejjednodušší technologie, která nám v zimním období tolik nezestárne. U celoročně využívaných bazénů se může využít i některé složitější a i dražší metody úpravy vody, když nám zajistí snadnější údržbu a křišťálovou vodu bez nebezpečí, že se budeme koupat v chemickém roztoku. Volba závisí na místních podmínkách i na tom, jak hluboko máme do kapsy. Vždy je ale důležitý i lidský činitel. Jako každý systém i při určitém stupni automatizace je potřeba řádná údržba zařízení, bazénové vany i celého okolí bazénu. Jen tak zůstane rodinný bazén věrným přítelem pro svého majitele a uživatele.