Ing. Roman Vavřička, Ph.D.

Recenzovaný Článek popisuje požadavky současně platných technických norem ČSN 73 4201 a ČSN EN 15287 část 1 a část 2 s ohledem na požadavky vyústění kouřovodu na fasádu domu. Příspěvek popisuje požadavky jednotlivých norem a srovnává jejich oprávněnost z pohledu použitelnosti pro praxi i z pohledu hygienických požadavků.

Recenzovaný Základní okrajové podmínky ovlivňují návrh zásobníku teplé vody a stanovený jmenovitý tepelný výkon zdroje tepla pro přípravu teplé vody. Ukazujeme možné řešení společného zdroje tepla pro přípravu teplé vody a další technologie v budově (např. vytápění, klimatizace, technologický ohřev výroby, apod.), tak i samostatného ohřívače teplé vody.

Recenzovaný Příspěvek přibližuje možnosti současného využití přímo ohřívaného plynového zásobníku teplé vody v budově pro pokrytí potřeby tepla na přípravu teplé vody a současně také pro potřebu tepla na vytápění. Na základě hydraulického schématu zapojení takového systému byl samostatně zpracován matematický model ohřívače, který byl následně použit v programu TRNSYS pro simulaci typického odběru pro roční bilanci budovy. Matematický model byl pak následně verifikován experimentálním měřením.

Recenzovaný Tento článek popisuje využití zátěžových profilů ohřívačů teplé vody definovaných nařízeními Komise č. 811, 812, 813 a 814/2013 k sestavení kumulativní křivky odběru. Dále přináší ukázky chyb projektantů při využívání zátěžových profilů a porovnání křivek získaných ze zátěžových profilů a z reálných měření různých typů domů.

Recenzovaný Limitujícím faktorem je množství tepla, které je v daném čase k dispozici, a jeho cena v tomto čase. Disproporce se dají vyrovnat správnou velikostí zásobníku tak, aby nebyl zbytečně velký, tedy drahý a se zvětšenými ztrátami tepla, a ani nedostatečně malý.

Recenzovaný Skutečný tepelný výkon otopného tělesa a dynamika jeho změny ovlivňuje cenu otopných soustav a jejich energetickou náročnost. V článku je popsáno experimentální ověřování tepelného výkonu otopných těles v různých typech zapojení a také jejich dynamiky. Výsledky jsou komentovány i s ohledem na variantu jednotrubkové otopné soustavy.

Recenzovaný Článek uvádí konkrétní příklad reálného provozního problému při využití tzv. dvouplášťových ohřívačů teplé vody. Příklad je zaměřen na destrukci zásobníku konstrukčního systému nádrž v nádrži, ke které došlo vlivem chybného provozního režimu.

Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na problematiku dilatace potrubních sítí. Z pohledu projektanta se jedná o velmi jednoduchou a dobře popsanou problematiku, nicméně – jak je v článku ukázáno – nejsou-li dodrženy základní požadavky při navrhování potrubních sítí, mohou být důsledky zcela fatální.

Recenzovaný Článek přibližuje problematiku instalace pojistných ventilů u ohřívačů vody. Zanedbání podmínek instalace způsobuje často škody na instalovaném zařízení, nebo (jak je ukázáno v příspěvku) škodu na vodném a stočném v případě pojistného ventilu instalovaného v pojistné skupině ohřívače vody.

Recenzovaný Článek je zaměřen na rozbor a experimentální porovnání provozních vlastností různých typů otopných těles. V první části je uvedena krátká rešerše dostupných otopných těles na českém trhu. Následuje teoretický rozbor tepelné setrvačnosti vybraných těles. Dalšími posuzovanými parametry jsou geometrické charakteristiky, hmotnostní kritérium, objemové kritérium (objem teplonosné látky v tělese) a také cena.

Recenzovaný Článek ukazuje výsledky laboratorního testování výměníku a jeho nasazení v reálném provozu v domácnosti. Přestože účinnost sprchového výměníku může dosahovat i přes 40 %, úspora energie na přípravu teplé vody se pohybuje mezi 10 až 15 %.

Recenzovaný Článek se zabývá možnostmi využití tepla z odpadní vody odtékající z připojovacího potrubí zařizovacích předmětů domu. V první části jsou popsány základní možnosti místního zpětného získávání tepla (rekuperace) používané zejména ve sprchách nebo sprchových koutech. Teoretický rozbor účinnosti a souvisejících dosažitelných úspor je podpořen experimentálním měřením vybraného typu rekuperačního výměníku. Vyhodnocení měření je porovnáno s klasifikací podle Passive House Institute. Kromě efektivity a úspory tepla dosažené nasazením rekuperačního výměníku je stanovena i ekonomická návratnost konkrétního výměníku při různých okrajových podmínkách.

Recenzovaný Článek popisuje požadavky na přípravu teplé vody v bytových domech. Zabývá se jednak určením potřeby teplé vody v závislosti na typu objektu, profilem odběru teplé vody v bytových domech a třemi základními metodami pro navrhování zásobníku teplé vody a tepelného výkonu zařízení na přípravu teplé vody.

Recenzovaný Článek rozebírá závislost úspory tepla nasazením rekuperačního výměníku pro využití tepla z odpadní vody na jeho účinnosti, včetně zohlednění realných podmínek provozu výměníku.

Recenzovaný Využití alternativních systémů dodávek energie je dnes v oblasti vytápění běžnou praxí. Příspěvek je zaměřen na využití tepelných čerpadel pro provoz otopných soustav a přípravu teplé vody.

Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na posouzení vhodnosti volby zdroje tepla u budov s nízkou potřebou energie ve vztahu pohledu projektanta a investora. Hlavním tématem je využití obnovitelných zdrojů energie (dle pohledu vyhlášky č. 78/2013 Sb.) a tepelných čerpadel.

Článek se zabývá měřením vysokých povrchových teplot termografickou metodou. Autor ověřuje teoretické předpoklady použitelnosti bezkontaktního měření vysokých teplot na několika experimentálních měření. Experimentální ověření je zaměřeno na rozsah spektrální citlivosti bezkontaktních přístrojů a použití speciálního nástřiku měřeného povrchu. Závěr článku je věnován vlivu okrajových podmínek na přesnost měření.

Autor vyhodnocuje jednotlivé metody výpočtu a porovnává vhodnost jejich použití pro čtyři různé objekty (rodinný dům, bytový dům 23 bytů, bytový dům 105 bytů a sportovní centrum).

Autor popisuje způsoby výpočtu velikosti zásobníku při ústředním (centrálním) ohřevu teplé vody třemi rozdílnými metodami a přístupy k problematice. Vzhledem k tomu, že se jedná o komplexní problematiku, úzce souvisící s energetickou náročností budovy, která přesahuje rozsah jednoho článku, počítá autor s tím, že problematiku shrne do tří samostatných částí. Druhá část bude věnována dalším způsobům návrhu, zejména pak návrhu podle ČSN EN 15316-3. Ve třetí části autor vyhodnotí výsledky výpočtu uvedenými metodami a porovná vhodnost jejich užití při aplikaci na rodinný a bytový dům.