Nová pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění: 2. Využití PENB pro rozúčtování nákladů na vytápění
Pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění se změnila od 1. 1. 2024. Tento článek popisuje možnost, jak využít Průkaz energetické náročnosti budovy pro stanovení výše základní a spotřební složky.
Využití PENBu pro rozúčtování nákladů na vytápění
Tento článek navazuje na Nová pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění: 1. Analýza a vliv polohových koeficientů.
Směrnice o energetické náročnosti budov EPBD 3 definuje požadavky na společný obecný rámec výpočtu energetické náročnosti budov a jejich ucelených částí. Transpozice požadavků směrnice 2018/844/EU (EPBD 3) o energetické náročnosti budov ve vztahu k požadavkům na energetickou náročnost budov je v současnosti na úrovni České republiky provedena:
- zákonem 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (účinnost posledního změnového znění od 25. 1. 2020),
- prováděcí vyhláškou 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov (účinnost od 1. 9. 2020 se změnou platnou od 1. 9. 2024).
Hodnocení energetické náročnosti budov se provádí od 1. 1. 2008. Do současné doby tuto oblast upravovaly celkem tři různé prováděcí vyhlášky, na základě kterých se zpracovávaly celkem tři různé průkazy energetické náročnosti, dále jen PENB. Jednalo se o tyto prováděcí předpisy:
- vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, platná od 1. 7. 2007 do 1. 4. 2013,
- vyhláška 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, platná od 1. 4. 2013 do 1. 9. 2020,
- vyhláška 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, od 1. 9. 2020, se změnou platnou od 1. 9. 2024.
Průkaz energetické náročnosti budovy (dále též jen PENB) má platnost po dobu 10 let. Po uplynutí této doby je nezbytné pro účely, které specifikuje § 7a zákona 406/2000 Sb., opatřit nový PENB. V současnosti lze tedy mít platné dva různé PENBy podle dvou různých prováděcích vyhlášek 78/213 Sb. a 264/2020 Sb.
Energetický standard budovy ovlivňuje váhu jednotlivých tepelných toků – mezi jednotlivými byty a mezi byty a venkovním prostředím. V případě standardu současné novostavby dochází k větším přestupům tepla mezi byty v porovnání s budovami s horším energetickým standardem, kde přestup tepla mezi byty výrazně převyšuje tepelný tok do exteriéru. Z tohoto důvodu je vhodné uvažovat o rozdílných poměrech základní, spotřební složky a spodního limitu pro vytápění. V analýze jsou uvažovány tři energetické standardy, které také prezentují výpočty energetické náročnosti a klasifikační třídy energetické náročnosti (třída EN) pro jednotlivé ukazatele energetické náročnosti.
Jak je podrobně uvedeno níže, v současné době mohou být platné PENBy podle dvou právních úprav – podle vyhlášky 78/2013 Sb. a podle vyhlášky 264/2020 Sb. Vzhledem k odlišnostem ve výpočtu ENB a způsobu stanovení jednotlivých ukazatelů je doporučeno pro identifikaci energetického standardu využitelného pro způsob rozdělení potřeby energie na vytápění využít parametry:
- průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Uem ,
- dílčí dodaná energie na vytápění QH.
Uvedené parametry jsou jednak vyjádřeny absolutní hodnotou, jednak klasifikační třídou energetické náročnosti a jsou zřejmé z grafického znázornění PENBu. Orientační rozdělení podle parametrů na tři energetické standardy uvádí následující tabulka. Hranice představují orientační rozdělení a v případě jejich zavedení je vhodné zohlednit toleranci. Pro dílčí dodanou energii na vytápění není uvedena klasifikační třída EN, ta se na rozdíl od klasifikační třídy pro Uem výrazně liší podle právní úpravy.
Průkaz energetické náročnosti se dělí na dvě části – grafické znázornění PENBu a protokol PENBu. Grafické znázornění PENBu, které je často vydáváno za PENB, je podle vyhlášky 78/2013 Sb. a podle vyhlášky 264/2020 Sb. zdánlivě podobné, nicméně se zásadně liší v hlavním ukazateli ENB, kterým je v současnosti primární energie z neobnovitelných zdrojů.
Níže je uveden přehled rozdílů mezi:
- PENB1 – podle vyhlášky 78/2013 Sb. a
- PENB2 – podle vyhlášky 264/2020 Sb.
V současnosti je účinná změna vyhlášky 264/2020 Sb. účinná od 1. 9. 2024, která mění zejména výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů pro objekty napojené na SZTE a využívající ve větší míře elektřinu (např. pro vytápění a přípravu TV – tepelná čerpadla, přímý ohřev). Tato změna se také propisuje do PENBu, nicméně není níže diskutována. Výpočet a hodnocení celkové dodané energie zůstává stejné, stejně tak výpočet, hodnocení a klasifikace Uem.
Obr. 1 Grafické znázornění průkazu energetické náročnosti budov podle. vyhlášky 78/2013 Sb.
Obr. 2 Grafické znázornění průkazu energetické náročnosti budov podle vyhlášky 264/2020 Sb.
Ukazatele energetické náročnosti budov uvedené v průkazu energetické náročnosti budov jsou zpracovány na základě pravidel podle odlišných prováděcích vyhlášek, které stanovují pravidla hodnocení a klasifikace energetické náročnosti budovy, a nelze je bez uvedení dalších souvislostí jednoduše porovnávat.
PENB1 zpracovaný podle vyhlášky 78/2013 Sb. nelze bez kontextu odlišnosti právních úprav porovnávat s PENBem2, který je zpracovaný podle současné platné vyhlášky 264/2020 Sb.
Uvedené vyhlášky se liší především ve způsobu identifikace hlavního ukazatele energetické náročnosti, který je klasifikován na hlavní stupnici na grafickém znázornění PENBu. PENB1 klasifikuje jako hlavní ukazatel energetické náročnosti celkovou dodanou energii do budovy a PENB2 pak primární energii z neobnovitelných zdrojů.
| Ukazatel energetické náročnosti | Označení | BD1 | BD2 | BD3 | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Jednotky | PENB1 | PENB2 | PENB1 | PENB2 | PENB1 | PENB2 | ||
| 1. | Průměrný součinitel prostupu tepla Uem | |||||||
| 1.1. | Hodnocená budova | [W/m2.K] | 1,6 | 1,6 | 0,53 | 0,53 | 0,28 | 0,28 |
| 1.2. | Referenční budova pro klasifikaci | [W/m2.K] | 0,33 | 0,29 | 0,33 | 0,29 | 0,33 | 0,29 |
| 1.3. | Klasifikační ukazatel | – | 4,85 | 5,52 | 1,61 | 1,83 | 0,85 | 0,97 |
| 1.4. | Třída EN | – | G | G | E | E | C | C |
| 2. | Celková dodaná energie | Qfuel | ||||||
| 2.1. | Hodnocená budova | [kWh/(m2.rok)] | 391,7 | 391,7 | 154,8 | 154,8 | 105,1 | 105,1 |
| 2.2. | Referenční budova pro klasifikaci | [kWh/(m2.rok)] | 142,9 | 113,7 | 142,9 | 113,7 | 142,9 | 113,7 |
| 2.3. | Klasifikační ukazatel | – | 2,74 | 3,45 | 1,08 | 1,36 | 0,74 | 0,92 |
| 2.4. | Třída EN | – | G | G | D | D | B | C |
| 3. | Primární energie z neob. zdrojů | QnPE | ||||||
| 3.1. | Hodnocená budova | [kWh/(m2.rok)] | 396 | 391,7 | 159,1 | 142,9 | 109,4 | 98,2 |
| 3.2. | Referenční budova pro klasifikaci | [kWh/(m2.rok)] | 179,8 | 69,9 | 179,8 | 69,9 | 179,8 | 69,9 |
| 3.3. | Klasifikační ukazatel | – | 2,20 | 5,60 | 0,88 | 2,04 | 0,61 | 1,40 |
| 3.4. | Třída EN | – | F | G | C | D | B | C |
| 4. | Dílčí dodaná energie na vytápění | QH | ||||||
| 4.1. | Hodnocená budova | [kWh/(m2.rok)] | 328 | 328 | 91,1 | 91,1 | 41,4 | 41,4 |
| 4.2. | Referenční budova pro klasifikaci | [kWh/(m2.rok)] | 71,3 | 49,7 | 71,3 | 49,7 | 71,3 | 49,7 |
| 4.3. | Klasifikační ukazatel | – | 4,60 | 6,60 | 1,28 | 1,83 | 0,58 | 0,83 |
| 4.4. | Třída EN | – | G | G | D | G | B | C |
Potřeba energie na vytápění je odvozena primárně ze stavebního řešení budovy a případně účinnosti zpětného získávání tepla v systému větrání. Z tohoto důvodu by pro vyjádření energetického standardu ve vztahu k rozúčtování nákladů na vytápění měly být použity následující ukazatele:
- průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Uem ,
- potřeba energie na vytápění QH,nd , případně dílčí dodaná energie na vytápění QH.
Jako jednoduchý ukazatel, který využije zařazení budovy do klasifikační třídy, lze použít třídu EN pro:
- průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Uem ,
- dílčí dodanou energii na vytápění QH.
Jak je patrné z tabulky porovnávající PENB1 a PENB2, je možné z pohledu vyjádření stejné kvality budovy pomocí různých PENBů využít pouze klasifikační třídu pro Uem. Klasifikační třída pro QH vychází pro stejný objekt odlišně v případě PENB1 a PENB2. V tomto případě může být vhodnější zvolit hranici měrné potřeby energie na vytápění QH,nd , která ovšem v případě PENBu1 není na grafickém znázornění uvedena a je obsažena pouze v protokolu PENBu.
| Parametr/ukazatel | PENB1 | PENB2 | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Porovnání základních údajů uvedených v PENB | |||
| Prováděcí vyhláška o energetická náročnosti budov použitá pro zpracování PENBu | vyhl. 78/2013 Sb. (účinnost od 1. 4. 2013 do 31. 8. 2020) | vyhl. 264/2020 Sb., účinnost od 1. 9. 2020 | PENBy jsou zpracovány pro odlišnou právní úpravu, která stanovuje rozdílné požadavky pro stavení klasifikačních tříd jednotlivých ukazatelů energetické náročnosti budovy. |
| Pro účely uvedení ukazatelů energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu budovy nebo její ucelené části se podle prováděcí vyhlášky o energetické náročnosti budov použije klasifikační třída pro: | celkovou dodanou energii do budovy | primární energii z neobnovitelných zdrojů | Hlavní klasifikační ukazatel energetické náročnosti uvádějící kvalitu budovy na hlavní stupnici uvedené na grafickém znázornění PENBu znamená v případě PENBu1 a PENBu2 odlišný ukazatel. Nelze porovnávat hlavní klasifikační třídu (A–G) v případě PENBu1 a PENBu2. Současně v případě porovnání stejných ukazatelů energetické náročnosti je třeba zmínit, že hranice pro třídy A–G pro stejný ukazatel jsou stanoveny odlišně v případě PENBu1 a PENBu2. Není možné porovnat tyto dva parametry, nejedná se o stejný parametr, parametry zahrnují jinou informaci. |
| Klasifikační třída a výše ukazatele EN uvedeného na hlavní stupnici, použitá pro marketingové účely a prodej, viz výše. | Jak bylo uvedeno v předchozím bodě, není možné srovnat tyto dva parametry. Nejedná se o stejný parametr, současně parametry zahrnují jinou informaci. | ||
| BD1 [kWh/(m2.rok)] | Třída G 391,7 | Třída G 392,3 | V tomto případě vyšly velmi podobně ukazatele celkové dodané energie a primární energie z neobnovitelných zdrojů. Je to z důvodu, že příprava TV a vytápění je realizováno prostřednictvím zemního plynu. Faktor primární energie zemního plynu je roven 1. Pokud by budova měla odlišný energetický mix, např. s větším podílem elektřiny, nebo naopak větší podíl obnovitelných zdrojů, nedošlo by k podobné shodě jak číselné, tak ve vyjádření tříd EN pro odlišné ukazatele EN. |
| BD2 [kWh/(m2.rok)] | Třída D 154,8 | Třída D 152,9 | |
| BD3 [kWh/(m2.rok)] | Třída B 105,1 | Třída B 109,4 | |
| Porovnání srovnatelných ukazatelů EN mezi PENBy | |||
| Celková dodaná energie do budovy (Qdod) | Třída EN je až na standard BD3 totožná, rozdíl ve výsledků je způsoben odlišnými požadavky pro referenční budovu. | ||
| Primární energie z neobnovitelných zdrojů (QnPE) | Parametr ovlivněný přepočtem spotřeby energie v energonositelích dodaných do budovy na primární energii. V případě PENBu1 se podle vyhlášky používají odlišné faktory primární energie pro přepočet než v případě PENBu2. Současně u obou PENBů je odlišný mix energonositelů související se zdrojem tepla na vytápění. | ||
| Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy (Uem) | Třída EN je shodná, v tomto případě nedochází k větším rozdílů a jak vypočtené hodnoty, tak vyjádření tříd EN je pro oba různé PENBy shodné. A tento ukazatel je i mezi PENBy zpracovanými podle uvedených právních úprav porovnatelný. | ||
Jak je podrobně uvedeno, v současné době mohou být platné PENBy podle dvou právních úprav – podle vyhlášky 78/2013 Sb. a podle vyhlášky 264/2020 Sb. z doby 1. 9. 2020 až 31. 8. 2024 a od 1. 9. 2024. Vzhledem k odlišnostem ve výpočtu ENB a způsobu stanovení jednotlivých ukazatelů je doporučeno pro identifikaci energetického standardu využitelného pro způsob rozdělení potřeby energie na vytápění využít klasifikaci průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem.
Uvedené parametry jsou jednak vyjádřeny absolutní hodnotou, jednak klasifikační třídou energetické náročnosti a jsou zřejmé z grafického znázornění PENBu. Orientační rozdělení podle parametrů na tři energetické standardy uvádí následující tabulka. Hranice představují orientační rozdělení a v případě jejich zavedení je vhodné zohlednit toleranci. Pro dílčí dodanou energii na vytápění není uvedena klasifikační třída EN, ta se na rozdíl od klasifikační třídy pro Uem výrazně liší podle právní úpravy.
Závěr
Vývoj průkazů energetické náročnosti budov (PENB) v České republice reflektuje změny v legislativních požadavcích a přístupu k energetické efektivitě budov. Od zavedení první vyhlášky č. 78/2013 Sb. až po současnou vyhlášku č. 264/2020 Sb. došlo k významným změnám ve způsobu hodnocení a klasifikace energetické náročnosti. Nejvýraznějším rozdílem je přechod od celkové dodané energie jako hlavního ukazatele na primární energii z neobnovitelných zdrojů, což odráží ekologický dopad spotřeby energií v budovách.
Současné právní úpravy umožňují porovnávat různé energetické standardy, avšak s přihlédnutím k rozdílům v metodice výpočtu a klasifikaci jednotlivých ukazatelů. Tento vývoj ukazuje na potřebu neustálého přizpůsobování legislativy aktuálním technickým a environmentálním požadavkům.
Zásadní změnou od 1. září 2024 je úprava výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů, mění se i velikost některých faktorů primární energie z neobnovitelné energie, která ovlivní především budovy napojené na systémy zásobování teplem a ty, které využívají elektřinu ve větší míře.
Pro odúčtování nákladů na vytápění lze z PENBu využít zatřídění průměrného součinitele prostupu tepla Uem a podle níže uvedené tabulky č. 3 stanovit rozsah základní a spotřební složky. Využití klasifikačních tříd jiného ukazatele energetické náročnosti než Uem není přípustné.
| Typ budovy | Klasifikační třída EN pro Uem | Základní složka | Spotřební složka |
|---|---|---|---|
| Velmi nehospodárná a mimořádně nehospodárná | F a G | 30 až 50 % | 50 až 70 % |
| Nevyhovující a nehospodárná | D a E | 40 až 60 % | 40 až 60 % |
| Úsporná a vyhovující | B a C (případně A) | 50 až 70 % | 30 až 50 % |
Pro účely srovnání a interpretace energetické náročnosti budov je důležité, aby odborníci a laická veřejnost správně chápali tyto rozdíly a přihlíželi k nim při hodnocení a interpretaci PENB. Tím se zajistí, že hodnocení energetické náročnosti bude také smysluplné v kontextu využití PENBu.
Literatura
- Vyhláška č. 269/2015 Sb., ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015, částka 109.
- Vyhláška č. 274/2023 Sb., ze dne 4. září 2023, kterou se mění vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve znění vyhlášky č. 376/2021 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2023, částka 128.
- Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k zákonu č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů a k vyhlášce č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. In: [online]. 15. 12. 2007. Dostupné z: https://mmr.gov.cz/getmedia/fe4516cd-c1fc-4e04-91e6-378d691349b2/Metodicky-pokyn_teplo_vyhl-c-269_2015-Sb-_15_12_17.pdf
- Vyhláška 503/2022 Z. z., ktorou sa ustanovuje teplota teplej vody na odbernom mieste a pravidlá rozpočítavania nákladov na množstvo tepla dodaného v teplej vode, nákladov na množstvo dodaného tepla na vykurovanie, nákladov na množstvo dodaného tepla alebo množstva tepla vyrobeného v decentralizovanom zdroji tepla a ekonomicky oprávnených nákladov na teplo vyrobené v decentralizovanom zdroji tepla. Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky, 2022.
- Vyhláška 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Ministerstvo průmyslu a obchodu. 2007, částka 62.
- ČSN 73 0331-1 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Obecná část a data pro měsíční krok. Praha: ÚNMZ, 2020.
- URBAN, M., Podklady pro vyhodnocení dopadů při změně pravidel pro rozúčtování nákladů na vytápění. In: MMR [online]. 31. 7. 2023. Dostupné z: https://mmr.gov.cz/getmedia/8c3b5927-f2db-4d95-91b3-94ddb0d9ff3d/230616-MMR-souhrnna_zprava_rev-230731.pdf.aspx?ext=.pdf
- SKUHRA, J., Služby posky[tované při správě budov. Praha: LINDE PRAHA a.s., 2011.
- VAVŘIČKA, R., BAŠTA, J., GALÁD, V., Analýza proveditelnosti instalace měřicích zařízení dodaného tepla. In: MPO [online]. 30. 9. 2015. Dostupné z: https://www.mpo.gov.cz/assets/dokumenty/55071/62951/650284/priloha001.pdf
- BLAŽÍČEK, J., Případný konec polohových koeficientů = definitivní konec spravedlnosti v rozúčtování tepla. In: [online]. 4. 9. 2023. Dostupné z: https://www.peklo.net/konec-polohovych-koeficientu/
- Urban, M., Nová pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění, Vytápění, větrání, instalace. 2024, 33(3), 120-128. ISSN 1210-1389.