Ing. Klára Machalická, Ph.D.

Recenzovaný Ohýbané nosné konstrukce z vrstveného skla jsou v dnešním stavitelství navrhovány stále častěji, a to především kvůli své zbytkové únosnosti v nehodové situaci. Dojde-li v běžném provozu k poškození jedné tabule v souvrství, zbylé tabule jsou stále schopny přenášet část užitného zatížení. V případech, kdy je při návrhu uvažována smyková tuhost polymerní folie, je stanovení napjatosti a průhybů těchto prvků značně komplikované. Smyková tuhost folie závisí především na okolní teplotě a délce trvání statického zatížení. V současnosti nejsou k dispozici jednotné evropské normy pro návrh ohýbaných konstrukcí z vrstveného skla, které by zohledňovaly pozitivní vliv smykové tuhosti polymerní folie. Tento článek je zaměřen na výpočet napjatosti a průhybů ohýbané po obvodě prostě podepřené čtvercové desky z vrstveného skla zatížené rovnoměrným krátkodobým zatížením, který zohledňuje experimentálně stanovenou smykovou tuhost běžných polymerních folií PVB (Trosifol BG-R-20, Trosifol ExtraStrong) a EVA (Evasafe).

Recenzovaný V současném stavebnictví se sklo jako stavební materiál začíná používat i na nosné prvky. Většina těchto prvků je vyrobena ze skla vrstveného, které je tvořeno dvěma nebo více skleněnými deskami spojenými polymerní folií. Na trhu je řada folií pro konstrukce z vrstvených skel, smykové tuhosti většiny z nich však nejsou odborné veřejnosti dostupné.

Recenzovaný Článek poskytuje základní přehled v problematice hybridních sklo-dřevěných konstrukcí včetně analýzy lepených spojů sklo-dřevo, která byla provedena na ČVUT v Praze.

Recenzovaný Při každém použití skla jako konstrukčního prvku je zapotřebí řešit spoj mezi jednotlivými skleněnými prvky, nebo sklem a prvkem z jiného materiálu. Klíčovou roli v těchto prvcích hraje spoj křehkého skla a výztužného prvku, neboť je zapotřebí zajistit nejen spolupůsobení spojovaných materiálů, ale umožnit například i různou teplotní roztažnost spojovaných materiálů.