Odborný Text rekapituluje vývoj nízkoenergetického stavění a připomíná kategorie energetické náročnosti budov ve společenských souvislostech. Zdůrazňuje potřebu koncepčního přístupu při přípravě změn staveb tak, aby bylo možné efektivně pracovat i po etapách s ohledem na dostupné finanční prostředky.
Recenzovaný Text se věnuje dosud málo sledované stavebněfyzikální souvislosti použití střešních oken v domech s velmi nízkou energetickou náročností. Z energetického hlediska mají být počty a velikosti střešních oken navrhovány velmi zdrženlivě. Je úlohou projektanta, aby vybral nejlepší dostupná okna a nutné související zvýšení prostupu tepla vykompenzoval zlepšením kvality jiné části obálky budovy.
Recenzovaný Zástupci UCEEB představují alternativní řešení náhrady tradičních lehkých obvodových plášťů pomocí předvěšeného panelového systému využívajícího moderních dřevěných prvků. Pokračující vývoj potvrzuje potenciál dalšího rozvoje řešení. Co v UCEEB zjistili při experimentální intalaci a přípravě pilotních projektů?
Inspirován výměnou lehkého obvodového pláště jedné z budov stavební fakulty ČVUT v Praze se začal tým profesora Tywoniaka věnovat hledání alternativního řešení s cílem použít co nejmenší množství kovových a ropných materiálů při zachování možnosti rychlé montáže a dosažení nízké energetické náročnosti.
Mezi 3. a 13. říjnem 2013 se v Kalifornském Orange County Great Park u města Irvine konal již šestý ročník prestižní mezinárodní soutěž univerzit U.S. Solar Decathlon 2013. Loni se zúčastnil i Team Czech Republic z ČVUT v Praze, který obsadil celkové třetí místo. Druhý díl článku podrobně popisuje technické zařízení domu s názvem AIR House.
Mezi 3. a 13. říjnem 2013 se v Kalifornském Orange County Great Park u města Irvine konal již šestý ročník prestižní mezinárodní soutěž univerzit U.S. Solar Decathlon 2013. Loni se zúčastnil i Team Czech Republic z ČVUT v Praze, který obsadil celkové třetí místo. Článek popisuje pravidla soutěže a detailně se věnuje technickému řešení soutěžního domu s názvem AIR House.
Bouřlivé a často nekvalifikované diskuse věnované tomu, zda zpřísnění stavebněenergetických předpisů jsou správná, bývají doprovázeny výpočty dokazujícími – často tendenčně – co je potřeba. Příspěvek připomíná problém vypovídací schopnosti stavebněenergetických výpočtů, zejména v kombinaci s finančními souvislostmi, a využívá k tomu automatizovaného výpočtu energetické náročnosti velkého vzorku budov. Diskutuje zvýšení investiční náročnosti nízkoenergetických řešení.
V souvislosti s novým zněním Evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD (přepracování), 2010 [1]) je jistě potřebné diskutovat o další generaci budov s minimalizovanou potřebou energie. Je namístě připomenout vazbu mezi jasně popsanými kategoriemi nízkoenergetických a pasivních budov na straně jedné a budovami energeticky nulovými na straně druhé. Zmíněná směrnice ovšem obsahuje řadu dalších významných bodů, kterými je potřebné se bezodkladně zabývat.
Příspěvek se zabývá změnami v právě revidované technické normě pro stavební tepelnou techniku z pohledu větrání a šíření vzduchu v budově. Připomíná se rozlišení hodnocení podle způsobu využití místnosti. Příspěvek popisuje formulaci požadavků, kdy se současně má řešit zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí, tak minimalizace energetické náročnosti spojené větráním. Pozornost je též věnována šíření vzduchu netěsnostmi obálky budovy.
V těchto dnech vychází delší dobu očekávaná česká technická norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky. Zpracovatelem je Centrum technické normalizace na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Nové znění přináší některé změny v hodnocení stavebních konstrukcí, celkové zaměření se ale pochopitelně nemění.
Energeticky nulové domy jsou v souvislosti s novou evropskou směrnicí vnímány částí odborníků jako šance a jinými odborníky jako hrozba a nemravnost. Ne všichni ovšem vědí, co si pod takovým označením představit. Příspěvek komentuje odraz nové směrnice v návrhu revize základní tepelně technické normy.
Technické podklady by měly poskytovat dostatek jednoznačných informací. Význam stavebně-energetických výpočtů stoupl s dotačními programy pro pasivní domy. Nyní je nutné zpřesnění definice energeticky nulových domů jako logického pokračování pasivního domu s přiměřeným doplněním o aktivní energetické prvky.
V českém tisku můžeme pozorovat výrazně vyšší frekvenci výrazů jako je pasivní dům, energeticky úsporná výstavba, zejména ve spojení s dotačním programem Zelená úsporám. Stále ale platí, že realizovaných domů v pasivním standardu je velmi málo, navíc u některých takto označovaných domů mohou být jistě i pochyby o skutečných vlastnostech. Nejbližší období ukáže, jak reálný je požadavek Evropského parlamentu zavést pasivní domy jako běžný standard novostaveb. Spíše než o technický problém se zřejmě jedná o problém společenský, problém připravenosti odborníků, akceptování veřejností apod.
Po dlouhé přípravě vydává ÚNMZ výpočtovou technickou normu ČSN EN ISO 13790 Energetická náročnost budov – Výpočet potřeby energie na vytápění a chlazení. Tato norma byla převzata k užívání v anglickém znění již loni, nyní je k dispozici i v českém jazyce, doplněna o národní přemluvu a národní poznámky.
Dřevostavby obhájí dosavadní náskok jen díky dalšímu a systematickému zlepšování svých vlastností. S tím do určité míry souvisejí způsoby výpočtového posuzování stavebně-energetické kvality. Po energetických výpočtech se však chce v podstatě nemožné - měly by být současně výstižné i rychlé, zahrnovat veškeré energetické děje v budově a přitom být použitelné všemi.
Článek hodnotí stavby z hlediska dopadu na životní prostředí. Představuje exaktní metodu LCA (Life Cycle Assessment) nezávislou na deformovaných cenách energií, vyjadřující mimo souhrnné environmentální dopady výstavby také analýzu souhrnné energetické náročnosti spolu s celkovou bilancí svázaných energií a emisí CO2 pro výstavbu i provoz budov.
