Ing. Hana Kabrhelová, Ph.D.

Recenzovaný Autorka odpovídá na otázku, zda větrání, které předepisuje norma ČSN EN 15 665/Z1 Větrání budov, je z hlediska množství větracího vzduchu dostačující. V případě volby minimálních hodnot uvedených v normě tomu tak být nemusí.

Recenzovaný Jedním z opomíjených faktorů, které ovlivňují návrh větrání a kvalitu vnitřního vzduchu, je kvalita venkovního ovzduší. Článek dále popisuje vnitřní i vnější ovzduší včetně škodlivin, které se ve vzduchu vyskytují.

Článek popisuje program Contam 2.4, který je používán pro modelování vnitřního prostředí staveb, větrání a koncentrací škodlivin ve vzduchu.

Recenzovaný Měření kvality vnitřního vzduchu na základě koncentrace oxidu uhličitého a relativní vlhkosti bylo realizováno celkem ve čtyřech obytných budovách.

Spotřeba energie na větrání budov je s ohledem na zajištění kvality vnitřního vzduchu a při postupném snižování potřeby energie na vytápění stále výraznější položkou v celkové energetické bilanci. Je nutné najít kompromis mezi dodržením hygienických požadavků na větrání při optimalizaci vynaložené energie.

Recenzovaný Normu ČSN EN 15423 Větrání budov - protipožární opatření vzduchotechnických systémů připravila technická komise CEN/TC 156 "Větrání budov" a byla schválena CEN 11. 3. 2008. V Česku je platná od 1. 2. 2009 a je dostupná pouze v anglickém jazyce. Třídicí znak normy je 12 7041.

Pro odvedení oxidu uhličitého vzniklého dýcháním je potřeba 29,2 m³.h^-1 na osobu. Rozhodující škodlivinou v koupelnách je však vlhkost. V následujících výpočtech je stanoveno množství větracího vzduchu pro koupelnu vybavené jak vanou, tak sprchou, neboť produkce vlhkosti se v těchto případech velmi liší.

Na příkladu bytu 2+KK jsou výpočtem stanoveny očekávané hodnoty koncentrace oxidu uhličitého pro různé varianty větrání a pro různou obsazenost bytu osobami v průběhu 24hodinového simulovaného provozu bytu.

Hodnocení životního cyklu slouží k regulaci a snižování dopadů výrobků na životní prostředí. Hodnoty uvedené v článku jsou původní výsledky předkládané prvně odborné veřejnosti a významná část z nich je i pro obor vytápění.

V druhé části článku autorka porovnává jednotlivé způsoby výpočtu množství větracího vzduchu. V závěru pak ukazuje, že v obytných budovách, kde jsou lidé nejvýznamnějším zdrojem škodlivin, je rozhodující kritérium kvality vnitřního vzduchu koncentrace oxidu uhličitého.

Vzduchotěsnost budovy vede ke snižování spotřeby energie na vytápění, ale projevuje se negativně na zhoršení kvality vnitřního prostředí. Autorka rozebírá jednotlivé ovlivňující faktory a porovnává naše a zahraniční legislativní požadavky na kvalitu vnitřního prostředí.