Požadavky na větrání obytných staveb k 1. 1. 2023
Splnění kritérií energetické náročnosti budov vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost spotřebě energií, které vyvolává větrání. Návrh větrání ovlivňuje více předpisů. Jejich přehled je v článku s krátkým komentářem.
Nejvíce času pobýváme v obytných budovách, a tak je kvalita vnitřního vzduchu rodinných domů a bytů velmi důležitá. Kvalita vnitřního vzduch závisí na kvalitě vnějšího ovzduší, a hlavně na intenzitě větrání, čím více větráme a čím více přivádíme venkovního vzduchu, tím lepší vnitřní prostředí v budovách máme, ale zvyšuje se takto spotřeba energie. V posledních letech se snažíme o co nejvyšší energetické úspory, což je protichůdný požadavek k intenzivnímu větrání. Abychom mohli správně budovy navrhovat a provozovat, je potřeba optimalizovat návrh větrání vzhledem k energetickým úsporám a prvním pomocníkem je znalost předpisů pro větrání obytných budov. V tomto článku je shrnut stav předpisů a norem platných v České republice k 1. 1. 2023, které o větrání hovoří.
Požadavky na kvalitu vnitřního prostředí a větrání vycházejí z platných národních předpisů:
- Zákon č. 183/2006 Sb. – stavební zákon v platném znění. Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. bude s účinností od 1. 7. 2023.
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů definuje větrání v § 11 Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění. Vyhláška stanovuje, že obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním vzduchem, a to přirozeným nebo nuceným větráním. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m3.h−1 na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 h−1. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1500 ppm. V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být vždy zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný minimálně průtoku spalovacího vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče. Toalety, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí být dle této vyhlášky účinně odvětrány v souladu s normovými hodnotami.
Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity
Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb stanovuje v § 3 Mikroklimatické podmínky množství odváděného vzduchu pro hygienická zařízení u pobytových místností – pro umývárny 30 m3 na jedno umyvadlo, pro sprchy 35–110 m3 na jednu sprchu, pro toalety 50 m3 na WC mísu a 25 m3 na pisoár.
ČSN EN 15665/Z1 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov
Norma ČSN EN 15665/Z1 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov platná od roku 2011 nejlépe stanovuje požadavky na větrání obytných budov a také doporučuje vhodné systémy větrání.
Pro větrání obytných budov doporučuje použít nucené podtlakové větrání, hybridní větrání nebo nucené rovnotlaké větrání. Přívod vzduchu spárami oken pro budovy s novými a rekonstruovanými okny podle této normy nelze použít. Větrání infiltrací, resp. přívod vzduchu spárami uzavřených oken, připouští pouze u budov, kde není možná výměna původních oken za nová těsná okna (např. v památkově chráněných budovách).
Základním požadavkem (tab. č. 1) je zajištění trvalého větrání s intenzitou větrání 0,3 h−1 v obytných prostorech (pokoje, ložnice apod.) a kuchyních. Pro vyšší požadovanou kvalitu vnitřního vzduchu se doporučuje vyšší intenzita větrání 0,5–0,7 h−1. V ostatních prostorách (předsíně, technické místnosti, chodby aj.) je nutné zajistit průtok převáděného vzduchu (případně čerstvého) podle účelu a vybavení místností. Intenzita větrání je definovaná poměrem objemového průtoku přiváděného čerstvého venkovního vzduchu k objemu vnitřního větraného prostoru. Jako doplňující kritérium pro dimenzování přívodu vzduchu uvádí norma minimální dávku čerstvého vzduchu pro osoby (tab. č. 1) minimálně 15 m3.h−1 na osobu a doporučuje 25 m3.h−1 na osobu. Vždy však musí být splněn požadavek na minimální intenzitu větrání. Norma připouští, že v době, kdy obytné budovy nejsou dlouhodobě užívány (dovolené, víkendy), provoz s nižší intenzitou větrání 0,1 h−1 vztaženou k celkovému vnitřnímu objemu bytu či rodinného domu.
Větrání obytných budov musí rovněž zajistit odvod vzduchu z místností se zdrojem škodlivin (odéry, vlhkost, látky vznikající při vaření apod.) tj. především z toalet, koupelen a kuchyní. Průtok odváděného vzduchu při trvalém větrání má odpovídat průtoku přiváděného vzduchu stanovenému podle požadavku na intenzitu větrání (tab. č. 1). Při doporučeném odvodu vzduchu z kuchyně odpovídá průtok odváděného vzduchu průtoku přiváděnému. Vzduch z obytných místností se doporučuje odvádět přes hygienické zázemí. Poměr průtoků odváděného vzduchu z WC a koupelny se doporučuje v poměru 1:2. Pro intenzivní větrání hygienického zázemí a kuchyní slouží nárazové odsávání podle požadavků uvedených též v tab. č. 1. Odsátý vzduch je nahrazen buď přisáváním přes větrací otvory nebo zvýšeným přívodem vzduchu větrací jednotkou.
| Trvalé větrání (průtok venkovního vzduchu) | Nárazové větrání (průtok odsávaného vzduchu) | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Požadavek | Intenzita větrání | Dávka venkovního vzduchu na osobu | Kuchyně | Koupelny | WC |
| Minimální hodnota | 0,3 h−1 | 15 m3.h−1 na osobu | 100 m3.h−1 | 50 m3.h−1 | 25 m3.h−1 |
| Doporučená hodnota | 0,5 h−1 | 25 m3.h−1 na osobu | 150 m3.h−1 | 90 m3.h−1 | 50 m3.h−1 |
Venkovní vzduch je přiváděn do obytných místností (obývací pokoje, dětské pokoje, ložnice) a kuchyní, odvod vzduchu se předpokládá z hygienického zázemí, popř. z kuchyně. Větrací systém musí zajistit převod vzduchu z obytných místností do prostoru hygienického zázemí. Pro tento účel slouží převáděcí otvory (např. spáry pode dveřmi, nebo stěnové otvory), které se doporučuje dimenzovat na rychlost proudění v čistém průřezu menší než 0,5 m/s. Nad varnými plochami v kuchyních se doporučuje instalovat pro nárazové větrání odsávací zařízení a odvod vzduchu řešit samostatným vzduchovodem. Cirkulační odsávací zařízení v kuchyních, kde není instalován nucený odvod vzduchu, norma nedoporučuje.
ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov
Norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov rozlišuje požadavky na intenzitu větrání podle toho, zda je místnost užívána či nikoli. V době, kdy místnost není užívána, doporučuje nejnižší intenzitu větrání v místnosti takovou, aby byla vyšší nebo rovna doporučené nejnižší intenzitě větrání v místnosti. Nestanoví-li zvláštní předpis a provozní podmínky odlišně, platí, že doporučená nejnižší intenzita větrání v místnosti, pro dobu, kdy není místnost užívána, je 0,1 h−1. V době, kdy místnost je užívána, se požaduje intenzita větrání v místnosti taková, aby byla minimálně rovna požadované intenzitě větrání a maximálně rovna 1,5násobku této hodnoty. Požadovaná intenzita větrání v užívané místnosti je přepočtená z minimálních množství potřebného čerstvého vzduchu stanovených ve zvláštních předpisech. Pro obytné a obdobné budovy leží podle této normy požadovaná intenzita větrání, přepočtená z minimálních množství potřebného větracího vzduchu obvykle mezi hodnotami 0,3 až 0,6 h−1. Minimální množství větracího vzduchu na osobu dle této normy je 15 m3.h−1 na osobu při klidové aktivitě s produkcí metabolického tepla do 80 W·m−2 a 25 m3.h−1 na osobu při aktivitě s produkcí metabolického tepla nad 80 W·m−2.
ČSN 74 7110 Bytová jádra
V současné době stále ještě platí starší norma ČSN 74 7110 Bytová jádra, která doporučuje větraní pro toalety 25 m3.h−1, koupelny 75 m3.h−1 a kuchyně 100 m3.h−1.
ČSN 73 0331-1 Energetická náročnost budov
ČSN 73 0331-1 Energetická náročnost budov, která slouží pro bilanční výpočet energetické náročnosti budov, uvažuje větrání prostoru bytu v bytovém a rodinném domě intenzitou větrání 0,3 h−1.
Porovnání požadavků na větrání
Porovnání hodnot pro větrání obytných místností je uvedeno v tab. č. 2, kde je patrné, že předpisy a doporučení se shodují na dávce větracího vzduchu 25 m3.h−1 na osobu a na intenzitě větrání kolem 0,5 h−1. Vhodné je i doporučení norem pro snížení intenzity větrání v době neužívání obytných prostor na hodnotu 0,1 h−1.
| V DOBĚ UŽÍVÁNÍ | MIMO UŽÍVÁNÍ | ||
|---|---|---|---|
| Předpis | Množství vzduchu na osobu | Intenzita větrání | Intenzita větrání |
| Vyhláška č. 268/2009 Sb. | 25 m3/h na os. | 0,5 h−1 | nestanoveno |
| ČSN EN 15 665/Z1 | minimum 15 m3/h na os. doporučeno 25 m3/h na os. | minimum 0,3 h−1 doporučeno 0,5–0,7 h−1 | 0,1 h−1 |
| ČSN 73 0540/2 | 15 m3/h na os. resp. 25 m3/h na os. | 0,3–0,6 h−1 | 0,1 h−1 |
Srovnání požadavků na odvod vzduchu z kuchyní, koupelen a toalet je v tab. č. 3 a i zde vychází hodnoty podobné.
| Předpis | Kuchyně | Koupelny | Toalety |
|---|---|---|---|
| Vyhláška č. 6/2003 Sb. | 30 m3 na umyvadlo 35-110 m3 na sprchu | 50 m3 na WC mísu 25 m3 na pisoár | |
| ČSN EN 15665/Z1 | minimum 100 m3.h−1 doporučeno 150 m3.h−1 | minimum 50 m3.h−1 doporučeno 90 m3.h−1 | minimum 25 m3.h−1 doporučeno 50 m3.h−1 |
| ČSN 74 7110 | 100 m3.h−1 | 75 m3.h−1 | 25 m3.h−1 |
Závěr
Požadavky na větrání obytných budov jsou aktuálně uvedeny ve více platných normách, převážně zohledňují jak počet osob v místnostech, tak intenzitu větrání a i užívání či neužívání prostor. Vždy je potřeba zohlednit, pro jaký účel větrání v obytných stavbách hodnotíme, a podle toho vybrat vhodné normové doporučení.
Literatura
- Zákon č. 183/2006 Sb. – stavební zákon v platném znění.
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, ve znění pozdějších předpisů.
- ČSN 74 7110 Bytová jádra. Český normalizační institut. Praha 1987.
- ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví. Praha 2011.
- ČSN EN 15665 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov. Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Praha 2011.
- ČSN 73 0331-1 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data. Česká agentura pro standardizaci. 2020.
Meeting the energy efficiency criteria of buildings requires paying increased attention to the energy consumption caused by ventilation. Multiple regulations affect ventilation design. Their overview is in the article with a short comment.