doc. Ing. František Girgle, Ph.D.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá chováním GFRP (glass fiber reinforced polymer) výztuže při extrémních teplotách. Nová generace norem FprEN 1992-1-1 umožňuje návrh FRP výztuže do vybraných nosných konstrukcí, avšak norma pro návrh betonových konstrukcí na účinky požáru FprEN 1992-1-2 s FRP výztuží nepracuje. Z tohoto důvodu byla sestavena databáze experimentálních výsledků a odvozeny křivky redukce tahové pevnosti a modulu pružnosti GFRP výztuže v závislosti na teplotě. Výsledky ukazují zásadní rozdíly oproti ocelové výztuži a potvrzují, že pro návrh konstrukcí s GFRP výztuží při požáru tabulkovou metodu použít nelze. Při posuzování betonové konstrukce vyztužené vnitřní FRP výztuží na účinky požáru lze využít zónovou metodu s upravenými materiálovými charakteristikami, s přihlédnutím k zajištění funkčního kotvení výztuže, kde teplota nesmí překročit teplotu skelného přechodu výztuže.

Recenzovaný Nová verze EC2  umožňuje i navrhování betonových konstrukcí s vnitřní nekovovou výztuží. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na základní rozdíly mezi navrhováním konstrukcí s výztuží z vlákny vyztužených kompozitů (Fiber Reinforced polymers, FRP) a výztuží kovovou. Vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku se zabýváme pouze vybranou problematikou mezních stavů únosnosti a použitelnosti.

Recenzovaný Druhá generace normy pro navrhování betonových konstrukcí, FprEN 1992-1-1:2023, umožňuje využití kompozitní výztuže (FRP) pro vyztužování betonových konstrukcí. Jedná se o první standardizovaný návrhový přístup, který může projekční praxe v ČR pro návrh využít. Výztuž ze skleněných (GFRP) či uhlíkových vláken (CFRP) představuje perspektivní alternativu zejména v prostředích s vysokými nároky na odolnost vůči korozi. Výztuž je nevodivá a nemagnetická, je tedy vhodná do oblastí s požadavky na stínění vůči průchodu elektromagnetického vlnění. Oproti oceli má však GFRP nižší modul pružnosti a lineární odezvu na vnášené zatížení až do porušení, což vyžaduje odlišný přístup k dimenzování konstrukce. Nově je normou definován vztah pro stanovení návrhové únosnosti v protlačení desky s podélnou FRP výztuží, avšak není umožněno kompozit využít jako smykovou výztuž. V rámci výzkumu byly proto provedeny experimenty s cílem stanovit odolnost desek vyztužených klasickou betonářskou i FRP výztuží v protlačení, kdy cílem bylo sledovat nejen odezvu smykově nevyztuženého detailu, ale též vliv FRP třmínků na celkovou únosnost vzorku v protlačení. Obdržené výsledky byly srovnány s predikcí Eurokódu 1. a 2. generace.