Vodoměry v bytech

Zákon č. 67/2013 Sb., v § 5 Rozúčtování nákladů na služby – odst. 2a (dodávka vody) a § 6 (dodávka tepla a centralizovaně poskytované teplé vody) stanoví legální způsoby rozúčtování nákladů na služby spojené s používáním bytů a nebytových prostorů v domech s byty, včetně dodávky studené vody, teplé vody a tepla.

Podle § 5 sjedná poskytovatel služeb rozúčtování s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství vlastníků jednotek. Nedojde-li k ujednání nebo rozhodnutí družstva, anebo SVJ, rozúčtují se náklady na dodávku vody v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody podle směrných čísel roční potřeby vody stanovených ve smyslu přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., v platném znění.

Při účtování dodávané studené i teplé vody je třeba používat pracovní měřidla stanovená (platně ověřené vodoměry). Tato povinnost se týká právnických osob, fyzických osob podnikajících a orgánů státní správy – podle § 1 zákona č. 505/1990 Sb., který vysvětluje účel tohoto zákona a nemá přímou souvislost s používáním stanovených měřidel. Toto upřesňuje § 3 odst. 3 citovaného zákona).

Na tomto místě je třeba uvést, že nikdy není součet naměřeného množství vody na podružných vodoměrech shodný s naměřeným množstvím vody na patním (fakturačním) vodoměru. Spory mezi sousedy vznikají nepochopením mezi údaji na patním (fakturačním) vodoměru a součtem údajů na všech podružných (nefakturačních) vodoměrech.

Vliv na rozdíl mezi naměřenou hodnotou na patním vodoměru a součtem naměřených hodnot na bytových vodoměrech mají

• individuální chyby jednotlivých vodoměrů
• bytové vodoměry nemusí indikovat minimální odběry způsobené netěsností armatur (např ukapávání ventilů, protékání splachovacích nádrží apod.)
• časový rozdíl mezi odečtem patního vodoměru a odečty bytových vodoměrů
• úniky v domovním rozvodu (vypouštění vody při opravách, odkalování potrubí a zásobníků teplé vody, zkoušení požárního vodovodu apod.)
• nelegální odběr vody z domovního rozvodu vody
• nesprávná montáž některých bytových vodoměrů.

Jestliže je rozdíl mezi množstvím vody naměřené patním vodoměrem a součtem naměřeného množství vody na bytových vodoměrech je větší než 20 % (tato hodnota není normativně stanovena, používá se hodnota 20 %, která vyplývá z velikostí dovolených tolerančních polí při kontrole měřidla v době platnosti ověření podle ČSN EN 14154-1 čl. 7.6.5 – Největší dovolené chyby v provozu), za současného vyloučení neměřených odběrů a nesprávné montáže (mělo by být posouzeno kvalifikovaným registrovaným subjektem, nejlépe jiným, než který vodoměry instaloval) a odečty byly provedeny v úzkém časovém období, může být tento rozdíl způsoben nesprávnými metrologickými vlastnostmi používaných vodoměrů. Doporučuje se vyžádat si jejich ověření podle § 11 odst. 4 zákona o metrologii.

Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství vlastníků jednotek ujednáním všech vlastníků jednotek. Nedojde-li v tomto případě k ujednání, rozúčtují se náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody podle vyhlášky č. 372/2001 Sb.

Jedním z legislativních nástrojů, které řeší ochranu spotřebitele, a to v tomto případě správností měřidel a měření je Zákon 505/1990 Sb.

Jestliže je tedy měřidlo používáno k účelům podle § 3 odst. 3 zákona a zároveň je uvedeno ve vyhlášce č. 345/2002 Sb. (§2, povinné ověřování měřidel, příloha pol. 1.3.9) ve znění pozdějších předpisů, jedná se o stanovené měřidlo. V příloze vyhlášky se uvádí následující doba platnosti ověření pro měřidla protečeného množství vody (vodoměry):

1. na studenou vodu 6 roků
2. na teplou vodu 4 roky
3. bubnové vodoměry 2 roky
4. objemové vodoměry 6 roků. Jestliže byly objemové vodoměry specifikovaného souboru následně ověřeny hromadně, a to na základě vyhovujícího výsledku provedené statistické výběrové zkoušky, stanovuje se doba platnosti následného ověření objemových vodoměrů tohoto souboru na 3 roky.
5. vodoměry na studenou a teplou vodu, používané pouze k rozúčtování nákladů konečným spotřebitelům 5 roků. Platí to ale až pro vodoměry nainstalované po 1. 1. 2012 (viz vyhláška 285/2011 Sb. čl. II – Přechodné ustanovení: „Ověření vodoměrů podle dosavadních právních předpisů zůstává v platnosti na dobu, na kterou byly tyto vodoměry ověřeny.“)

Pozn. Stále se pro ověřování vyskytuje termín „cejchování“. Cejchování je archaický výraz, který má původ v němčině, správně se nazývá ověřování; ověření stanoveného měřidla mohou podle § 16 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění provádět ČMI a subjekty, které byly k této činnosti autorizovány Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).

Při účtování dodávané studené i teplé vody je třeba používat platně ověřené vodoměry. Vodoměr je stanoveným měřidlem ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, pokud splňuje všechny požadavky v zákoně stanovené. Protože u takového stanoveného měřidla je pro správnost měření důležitá i jeho správná montáž, zákon o metrologii v § 19 stanovuje, že opravci a subjekty provádějící montáž stanovených měřidel (míněno ve smyslu instalace do místa používání) podléhají povinné registraci u ČMI. Požadavky na takový subjekt a podmínky, za kterých lze žadatele pro tuto činnost zaregistrovat uvádí § 10 a § 11 vyhlášky č. 262/2000 Sb. v platném znění. Registraci provádí územně příslušné pracoviště ČMI. Provádění montáží stanovených měřidel subjektem bez platné registrace ve smyslu § 19 zákona o metrologii je pod sankcí dle § 23 odst. 1 písm. d) zákona o metrologii ve výši do 1 mil. Kč.

Obvyklé uspořádání měření v bytovém domě spočívá v tom, že: dodavatel vody (vodárna) účtuje vlastníkovi bytového domu dodanou vodu podle údajů patního (fakturačního) vodoměru a následně vlastník bytového domu rozpočítává takto vzniklé náklady v poměrech množství protečené vody naměřených bytovými (podružnými) vodoměry a ty rozúčtuje vlastníkům nebo nájemníkům bytových jednotek. Při tomto uspořádání jsou stanovenými měřidly jak patní vodoměr, tak bytové vodoměry a musí mít platné ověření podle zákona o metrologii. Uživatelům stanovených měřidel však zákon v § 18 stanovuje i další povinnosti, a to vést seznam stanovených měřidel v používání, která podléhají následnému ověřování, a předkládat je k ověřování. Uživatel měřidla, který použil bez platného ověření měřidlo k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený, porušil zákon o metrologii a podle jeho § 23 odst. 1 písm. b) mu může ÚNMZ uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. Zda je ověření platné se pozná především podle toho, že na měřidle je umístěna úřední značka v podobě plomby nebo samolepicího štítku, jejíž podoba odpovídá vyhlášce č. 262/2000 Sb. v platném znění (a též ji najdete na webových stránkách ČMI). Podle nového evropského přístupu je nově na číselníku měřidla uveden údaj o roku uvedení na trh – podstatné pro výpočet doby platnosti ověření. Značka prvotního ověření již není použita. Jestliže montáž stanoveného měřidla byla provedena subjektem bez platné registrace ve smyslu § 19 zákona o metrologii, vystavuje se takový subjekt nebezpečí uložení pokuty dle § 23 odst. 1 písm. d) zákona o metrologii ve výši do 1 mil. Kč.

Poměrně dlouhá doba používání bytových vodoměrů v bytových domech umožnila statisticky ověřit jejich kladný vliv na úsporu vody. Jak to však je s náklady na měření odebraného množství vody u jednotlivých uživatelů? Počet vodoměrů v jednom bytě je rozdílný. V bytech se soustředěnou instalací se instalují vodoměry dva. Pokud je oddělená kuchyně od hygienických místností jsou instalovány vodoměry čtyři. V některých případech je samostatně napojen klozet, pak je osazeno pět vodoměrů.

Jak tedy vypadá poměr mezi náklady na vodu a náklady na vodoměry? Náklady na vodu jsem převzal z faktury za rok 2013, kterou jsem obdržel ve vyúčtování od společenství vlastníků jednotek. Náklady na vodoměry jsem odvodil z nabídek na výměnu vodoměrů od různých firem. Rozdíl je i mezi prvním osazením vodoměrů a jejich výměnou při ověřování (některé firmy vodoměry odkupují a dodávají repasované zpět). Celý výpočet je odhad a skutečnost se může místo od místa a rok od roku měnit (stačí si jen prohlédnout různé tabulky nákladů na tomto portále).

Závěrem je možno konstatovat, že osazování podružných vodoměrů prokazatelně šetří vodu. Z výše uvedeného rozboru vyplývá, že náklady na měření odebrané vody se pohybují v řádu jednotek procent ceny za odebranou vodu. Někteří obyvatelé bytů, kteří jednou za pět let musí zaplatit ověřování vodoměrů, jsou nepříjemně překvapeni fakturou v řádech tisíců korun. Možná by bylo vhodné zahrnout tyto náklady do služeb spojených s bydlením obdobně, jako je pronájem patních vodoměrů, elektroměrů a plynoměrů součástí měsíční platby za bydlení. Skoro nikdo si na zavedenou praxi nestěžuje. U podružných vodoměrů je v době, kdy se musí podružné vodoměry ověřovat, stížností na cenu nových nebo repasovaných vodoměrů spousta.

Ideální řešení hygienických místností je soustředění zařizovacích předmětů kolem instalačního jádra. Byt a dům má krátké rozvody vody (to je výhodné také pro úspory energie) a jen dva vodoměry. Jsou-li zařizovací předměty „rozházené“ po dispozici bytu, jsou rozvody vody náročné na ztráty energie a vody, náklady na vodoměry a prostorové nároky na různé niky jsou vyšší.

Doufám, že někoho z ekoteroristů (žárovkářů, vysavačníků apod.) nenapadne zakázat lidem koupání ve vaně. Samozřejmě se dalších úspor může dosáhnout používáním sprch. Necháme se připravit o relaxaci při koupeli ve vlastní vaně?