Metody komplexního hodnocení budov

Moderátor akce, ředitel České rady pro šetrné budovy, Boris Zupančič úvodem představil všechny přednášející. První téma k diskusi nabídl ve svém příspěvku Pavel Doucha z Advokátní kanceláře Šikola. Popsal obecně známé problémy, které provázejí evropskou směrnici 2010/31/EU, nastínil možná řešení a varianty pro členské státy Evropské unie včetně České republiky. Zmínil rovněž novelu zákona č. 406/2000 Sb., prováděcí vyhlášky o hospodaření energií a připravil tak platformu pro další přednášející, kteří se věnovali ve větší míře průkazům energetické náročnosti budov.

Prováděcí vyhláška č. 148/2007 Sb. stanovuje způsob hodnocení energetické náročnosti budov, požadavky na budovy a obsah průkazu energetické náročnosti budov. Průkaz ENB by měl hodnotit budovu z hlediska potřeb celkové roční energie na vytápění a chlazení budovy, klimatizaci, větrání, osvětlení, přípravu teplé vody a provoz energetických systémů, které jsou součástí technických zařízení budovy. V průkazu se nehodnotí spotřeba energie pro ostatní účely - například elektrické spotřebiče, přenosová osvětlovací tělesa, dekorativní osvětlení, spotřebiče určené pro vaření, průmyslové technologické procesy a jiné.

Přestože i nadále pokračuje polemika o způsobu hodnocení energetické náročnosti budov průkaz ENB se postupně stává přirozenou součástí nových i starších projektů. Může si jej pořídit v podstatě jakýkoliv vlastník budovy - a to za účelem zpracování analýzy možností snížení spotřeby energií, tedy snížení nákladů, nebo pro zhodnocení objektu před následným prodejem. O výhodách takového postupu hovořila Petra Hajná ze společnosti Skanska Property ČR. Jako jeden z dobrých příkladů zmínila kancelářskou budovu City Green Court v Praze, která získala precertifikaci LEED Platinum, což je nejvyšší možná úroveň nejnovější verze systému LEED. "City Green Court je prvním kancelářským projektem v Česku a prvním kancelářským projektem společnosti Skanska v Evropě, který toho dosáhl," uvedla Hajná. V hodnocení obdržel projekt maximální počet bodů v kategoriích správný výběr lokality, racionální hospodaření s vodou a kvalita vnitřního prostředí.

LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) je dobrovolný systém komplexního měření budov, který (dle zveřejněných kritérií) nabízí nezávislé ověření hlavních environmentálních aspektů od organizace U.S. Green Building Council. Mezi hlavní aspekty systému patří řízení zdrojů, úspora vody, energetická účinnost, snižování emisí CO₂ a výběr udržitelných a nerizikových materiálů, nakládání s odpady, vynikající vnitřní prostředí, inovativní technologická řešení a umístění projektu. Nutno dodat, že systémů ekologické certifikace je přirozeně mnohem více a výhody si chválí nejen investoři, ale také obchodníci a marketingoví "dravci". Nabízí se například britský systém BREEAM, americký LEED, německý DGNB, certifikace GreenBuilding platná pro Evropskou unii či certifikát SBToolCZ, který vyvinuli odborníci z ČVUT v Praze.

Společným tématem k diskusi byla na semináři česká iniciativa s názvem Šance pro budovy, jejímž členem je i společnost Skanska. Patří tak mezi téměř stovku tuzemských firem sdružených v České radě pro šetrné budovy a v Centru pasivního domu (další jsou např. Philips, Rockwool či Sekyra Group). Cílem je podle slov zástupců iniciativy prosadit do roku 2013 pro nové stavby povinně nízkoenergetický standard, a následně od roku 2015 pasivní standard. Iniciativa souvisí s výše zmíněnou přijatou směrnicí Evropské komise o energetické náročnosti budov, která stanoví, že do 31. prosince 2018 musí členské státy EU zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy byly budovami s "téměř nulovou spotřebou energie". Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nové budovy. Iniciativa předkládá veřejnosti kromě svých základních cílů také studii ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Miroslava Zámečníka, který spočítal, že přechod k vyšším energetickým standardům by Česku v příštích 25 letech mohl přinést až 223 miliard korun. Předpokladem výpočtu je mimo jiné roční růst cen energií o tři procenta. "Stát by měl přechod k výstavbě úsporných budov podpořit. V úvahu přichází například fixní dotace pro stavebníky odpovídající části zvýšených nákladů, které ekologické stavby vyžadují. Stavebník by však dotaci dostal jen v případě, že projekt postaví ve vyšším standardu, než požadují platné normy. Peníze na podpory můžou jít například z prodeje emisních povolenek," uvedl kromě jiného ve své studii Zámečník.

Především příkladům z praxe a možnostem facility managementu v nových budovách se věnoval další přednášející, David Kučera ze společnosti OKIN Group. Potvrdil, že existuje stále malé procento investorů, kteří mají zájem o účast zástupců facility managementu už v zárodcích projektu, a podělil se s přítomnými o své zkušenosti se správou certifikovaných zelených budov, především centrály ČSOB v Radlicích (společně s ing. Janem Žemličkou), a budovy Nordica v Ostravě. Diskutující se shodli na tom, že technologie sice pokročily, ale lidé s nimi neumějí zacházet a nerozumějí ani doporučením zástupců facility managementu. "Budovy jsou navrženy tak, aby spotřebovávaly co nejméně energie, méně než stanovují české normy a byly maximálně ohleduplné k životnímu prostředí. Lidé musejí uvažovat stejně, měli by vědět, co mohou od takovýchto budov očekávat a k čemu jim slouží. Nové budovy by neměly obsahovat pouze energetické průkazy, které je ohodnotí, ale také jednoduché manuály pro uživatele," dodávají k výkladu Davida Kučery účastníci semináře.

Stejný názor má i další z řady přednášejících, Karel Mrázek ze společnosti Arcadis Project Management. Tvrdí, že pro uživatele či majitele domu se "inteligence" stává ekonomickou a užitnou nutností. Takzvané energetické manažerství je podle jeho slov významné opatření k dosažení úspory energie či k jejímu zachovávání nebo ochraně. "Nízkoenergetická budova bez energetického manažerství nemá smysl a energetické manažerství je plně funkční pouze v systému inteligentní budovy. Dále podporuje inteligenci i bariéra technická a funkční/uživatelská u zařízení TZB omezující plné využití potenciálu možné úspory/zachování energie a plnohodnotné funkčnosti TZB v nízkoenergetických budovách," uvedl Mrázek.

V své přednášce dále rozlišil a načrtl tři stupně manažerského přístupu, definované hlavně vybavením a funkcemi. Na prvním stupni je podle jeho slov "hlava-tužka-papír", což je aplikovatelné ve všech budovách bez rozdílu. Pro vytápění vyžaduje instalaci měření tepla pro budovu nebo obhospodařovanou část, měření vnitřní a vnější teploty a měření teploty otopného média. "Tento typ je investičně velmi málo náročný a vytváří předpoklady pro aktivní účast ústřední a místní správy v programu úspory energie. Experty EU je ceněn jako velmi laciné a účinné opatření. Musí být veden manažerský deník s periodickými zápisy o spotřebě tepla a energie, o jejich vyhodnocení a o operativních zásazích k nápravě stavu," podotýká Mrázek.

Jako druhý, vyšší stupeň, navrhuje užití vhodného programu a PC k vyhodnocování provozních stavů srovnáváním skutečných a správných (projektových a naprogramovaných) hodnot potřeby tepla. Účelné je měřidlo tepla se záznamem naměřených hodnot a přenosem do PC a snímání okamžité venkovní teploty. A konečně jako třetí stupeň je podle slov Karla Mrázka nejdokonalejší a investičně i provozně nejdražší. Je to užití vhodného programu a PC pro porovnávání správných a skutečných provozních hodnot. "Využijeme-li tohoto zařízení pro řízení provozu budovy, vytváříme základ takzvané inteligentní budovy. Tato metoda se označuje anglicky BMS (Building Management System). Energetické manažerství je zcela zásadní opatření, které je možno realizovat samostatně - projeví se energeticky vědomým provozem, lépe však v rámci systémové energeticky vědomé modernizace. Je alfou a omegou pro dosažení garantovaných úspor energie po dobu životnosti opatření," vysvětlil ve své přednášce Mrázek.

Akademickou půdu zastupoval na semináři Martin Vonka z katedry konstrukcí pozemních staveb ČVUT Praha. Představil konkrétní metody národního nástroje pro certifikaci budov SBToolCZ. Systém vychází ze zahraničních nástrojů a je doplněn o česká specifika. Stavby hodnotí nejen z ekologických, energetických či ekonomických hledisek, ale zohledňuje také například bezpečnost v okolí budovy nebo možnost obyvatel z okolní zástavby najít dostatek míst pro relaxaci. "Tuzemská kritéria pro přidělení certifikátu jdou vysoce nad rámec platných norem," dodal Vonka. První stavba v Česku, která získala tento tuzemský certifikát kvality, je čtyřpatrová budova se čtyřiačtyřiceti byty v ulici U Libeňského pivovaru v Praze 8. Technický a zkušební ústav stavební (TZUS) zastupoval na semináři Milan Pálka, který hovořil o kritériích a významu státního zkušebnictví, vyplývajících ze zákona č. 22/1997 Sb. a podrobněji zhodnotil z hlediska úřadu první český nástroj pro certifikaci budov SBToolCZ. Závěr patřil hodnocení české legislativy a prognóze dalšího vývoje nejen v oblasti komplexního hodnocení budov, ale také v oboru stavebnictví jako celku.

Podrobný článek o nástroji pro certifikaci budov SBToolCZ na TZB-info.