logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Sanhyga 2010 - I. Problematika hospodaření s dešťovou vodou

Článek shrnuje příspěvky s tematikou zasakování z konference Sanhyga 2010. Základní principy nové normy ČSN 75 9010 pro vsakování, vyhláška č. 268/2009 Sb., hospodaření s dešťovou vodou ve světě, využítí šedé vody a vsakovací studny.

Reklama

Při vsakování srážkových vod nelze nikdy zaručit absolutní bezpečnost proti přetečení vsakovacích zařízení. Nová česká norma uvádí způsob, který zajišťuje bezpečnost, která je při běžných srážkách dostatečná. Se srážkovou vodou hospodaříme jako se zdrojem a co nejblíže k místu vzniku. Hydrologický posudek je nezbytností.

14. - 15. října se konal 15. ročník mezinárodní konference Sanhyga 2010, která je tradičně věnována zdravotní technice.

Doc. Ing. Jana Peráčková, Ph.D., která byla odborným garantem konference, uvedla letošní hlavní témata: hygiena a kvalita vody, vsakování a využívání srážkové vody, materiály a potrubí ve zdravotní technice, kanalizace v budovách, příprava teplé vody a technologická zařízení, navrhování a realizace. Přednášek se ujali renomovaní odborníci z technických univerzit ze Slovenska i ze zahraničí, odborníci z praxe a rovněž firmy, které prezentovaly nejnovější výrobky a technologie.

Zajímavosti z konference:

Ing.Jakub Vrána, Ph.D., (Ústav TZB stavební fakulty VUT Brno):

  • Přednáška byla informací o způsobu dimenzování vsakovacích zařízení, který bude uveden v nové normě ČSN 75 9010. Ta bude řešit technickou stránku navrhování, výstavby a provozu vsakovacích zařízení srážkových vod. Platnost normy se předpokládá v 1. pololetí 2011. Enormní tlak na vsakování je ze dvou stran - ekologové chtějí vsakovat kvůli životnímu prostředí a ekonomové nechtějí stavět dešťové kanalizace, ale v některých lokalitách prostě vsakovat nelze. V předmluvě normy je důležité upozornění, že tam, kde je podloží špatné nebo pokud by mohlo ohrozit stabilitu staveb, pak nelze vsakovat.
  • V současné době mnozí projektanti nemají dostatek informací pro dimenzování. Někteří navrhují podle zahraničních předpisů, jiní navrhují pro 15 min. srážku o periodicitě p=0,5 podle dimenzování jednotné stokové sítě, ale to není správně.
  • Nově se nepoužívá součinitel filtrace, ale koeficient vsaku.
  • Předem je bezpodmínečně nutný hydrologický posudek.
  • Při vsakování srážkových vod nelze nikdy zaručit absolutní bezpečnost proti přetečení vsakovacích zařízení. Norma uvádí způsob, který zajišťuje bezpečnost, která je při běžných srážkách dostatečná. Při extrémních srážkách může dojít k přetečení vsakovacích zařízení, a proto je třeba navrhovat opatření umožňující výtok vody na terén. Dimenzujeme na 5letý déšť a počítá se s tím, že jednou za 5 let přeteče.
  • Zelené střechy zpomalí odtok, což je velmi důležité pro retenci, ale nelze tím zmenšovat vsakování.
  • Tuto přednášku budeme na TZB-info publikovat později v plném znění.

Ing. Zdeněk Žabička:

  • Je třeba očekávat zvyšující se požadavek na zasakování srážkových vod.
  • Zároveň s novou ČSN 75 9010 se zpracovává pro ČKAIT technický podklad pro hospodaření se srážkovou vodou, který by měl být k dispozici začátkem roku 2011.
  • Při výstavbě inženýrských sítí obecně, a kanalizace především, se plošně snížila hladina podzemní vody v celém zastavěném území o 3 m (plošně poklesla hladina vody ve studnách).
  • Podle Vyhlášky č. 268/2009 Sb. se musí odvádění srážkových vod řešit přednostně zasakováním. Projektant musí v součinnosti s investorem navrhnout optimální způsob hospodaření s dešťovou vodou podle místních podmínek. Pro odvádění dešťových vod do veřejné kanalizace, které sděluje správce veřejné kanalizace nebo vodního toku. Tento údaj je nutno získat co nejdříve po zahájení prací na dokumentaci pro územní souhlas nebo územní řízení. Nedílnou součástí základních podkladů pro řešení hospodaření se srážkovou vodou je zjištění stávajících zdrojů podzemní vody v okolí řešené lokality a způsob založení sousedících objektů. Nezbytný je hydrogeologický průzkum. Bez něj se stává návrh vsakování riskantním dílem jak pro projektanta, tak zejména pro investora.
  • Širší podobu tohoto příspěvku budeme na TZB-info publikovat později v plném znění.

Doc. Ing. Zuzana Vranayová, PhD., Ing. Zuzana Karelová a Ing. Daniela Očipová, PhD., (Stavební fakulta Technické univerzity Košice):

  • V minulosti se uvažovalo především následovně: Odvod dešťové vody v příkopech, potrubím nebo dešťovou kanalizací, byla oddělována srážková voda od dešťové kanalizace a byl dáván důraz na ochranu proti záplavami. Dnes lze vysledovat řadu nových principů, např.: Se srážkovou vodou se hospodaří jako se zdrojem, chráníme a využíváme existujících přírodních zařízení a systémy, se srážkovou vodou hospodaříme co nejblíže k místu vzniku, udržujeme hydrologickou rovnováhu mezi povrchovou a podzemní vodou, decentralizujeme zdroj a odtok, zpomalujeme odtok a nedovolujeme opakované zrychlení, preventivní opatření kvality a kvantity vody, integrace managementu srážkových vod z povrchového odtoku (SWM - stormwater management)do počítačových procesů návrhu a kontrola údržba všech řídících postupů (BMPs - best management practices). Důležité kritérium je trvale udržitelný systém městské kanalizace (SUDS - sustaineble urban drainage systems)
  • Mezinárodní platforma pro klimatické změny (IPCC - International platform for Climate changes) predikuje zvyšování frekvence extrémních srážkových událostí, jejichž důsledkem jsou záplavy. Ty jsou podle IPCC nejvíc pravděpodobné v regionech východní, severní a centrální Evropa a atlantické pobřeží. Pro jižní a jihovýchodní Evropu je naopak predikován nárůst suchých období.
  • Je nutné přejít od "potrubní infrastruktury" k "zelenější infrastruktuře" a především zpracování srážkové vody v místě jejího vzniku, tzv. kontrola zdroje (source control ).
  • Tato problematika rozšířená o téma efektivního využívání srážkové vody bude rovněž na TZB-info publikována.

Podrobně přednáška vyjde 14. 2. 2011

Ing. Monika Ošlejšková (VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav TZB):

  • Recyklace šedé vody je ekologicky rozumnou alternativou oproti pitné vodě.
  • Zisk šedé vody závisí na hygienických zvyklostech jejich producentů.
  • Hotely, které mají celoroční kapacitu využitou alespoň z 60 %, jsou vhodným příkladem.
  • Pokud nedostačuje voda z van, sprch, umyvadel, pračky je možné využívat vodu i z dalších zařizovacích předmětů, jako je kuchyňský dřez a myčka nádobí. Ovšem tyto zdroje šedé vody zvyšují náročnost na proces čištění.
  • Při napojení přepadu zásobníku na jednotnou kanalizaci je nutno zabezpečit vniknutí fekálii ze stokové sítě do zásobníku na šedou vodu a zabezpečit, že i při silném dešti a zpětném vzdutí přebytečná voda odtéká do kanalizace.

Podrobně bude přednáška zveřejněna 31. 1. 2011

Ing. Gabriel Markovič (Ústav budov a prostredia, SvF, TU v Košiciach):

  • Medzi hlavné benefity vsakovania patrí hlavne znižovanie odtoku z celkového objemu zrážkových vôd zahlcujúcich verejné kanalizačné siete.
  • Pri návrhu je nutný geologický prieskum pre návrh vsakovacej šachty.
  • Musí byť zaručená priepustnosť filtračnej vrstvy kf < 1.10-3 m/s
  • V dôsledku ochrany spodnej vody a zabezpečeniu vsakovacej schopnosti je nutné do vnútra vsakovacej šachty umiestniť filtračný vak.

Principy návrhu včetně výpočetních vztahů budou zveřejněny v samostatném článku 28.2.2011


Obr. 2: Zaplavený městský stadion Česká Lípa, srpen 2010, foto D.Kopačková

Zdroj: Obrázek 1: Dokumentace půdního profilu a hladiny podzemní vody, archiv GEOoffice, s.r.o

English Synopsis

This article summarizes the contributions on the theme of infiltration of rainwater from the conference Sanhyga 2010th Basic principles of the new standards CSN 75 9010, Decree no.č.268/2009 , rain water in the world, use of gray water and infiltration wells.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.