Česko by mohlo dostávat elektřinu z Baltu a Afriky

Na polovinu plánují ekologické organizace srazit dovozy ropy a plynu do roku 2050. Místo toho chtějí raději dovážet čistou energii z obnovitelných zdrojů. Dosud žádný scénář vývoje české energetiky nepočítal s tím, že by omezení dovozu ropy a plynu i použití domácích fosilních paliv mohlo být také nahrazeno využitím čisté elektřiny vyráběné v zahraničí. Především ve větrných elektrárnách v Baltickém moři nebo slunečních elektrárnách na jihu Evropy a v severní Africe. V úvahu přichází i dovoz biomasy z Polska a Ukrajiny.

Dovoz proudu z obnovitelných zdrojů ze zahraničí by měl ale představovat jen asi 15 procent celkové spotřeby elektřiny v České republice. Předpokládané platby do zahraničí by tak byly zlomkem toho, co platí nyní Česká republika za dovoz ropy a zemního plynu. Úspory na platbách za nižší dovozy fosilních paliv by tak mohly v dnešních cenách přesahovat 150 miliard korun ročně.

Nové pojetí české energetiky předkládají Hnutí Duha, Greenpeace, sdružení pro záchranu prostředí Calla, Centrum pro dopravu a energetiku i ekologický institut. Koncepci ekologové představili 21. dubna nejprve novinářům a po té na odborné konferenci v Praze. Program změny české energetiky je vtěsnán do zhruba sto stránkové studie. Vznikala v úzké spolupráci českých ekologů s experty z renomovaného Wuppertalského institutu v Německu. Vycházela také z výsledků Pačesovy komise. Ta pod vedením profesora Václava Pačese zpracovala pro vládu několik scénářů, jak by se mohla česká energetika vyvíjet.

"Pokud se tato koncepce uskuteční, domácnosti ušetří tisíce korun ročně na energii a nová odvětví dají práci českým inženýrům a dělníkům," vyjádřil se ke koncepci Chytrá energie Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Cílem je podle něho menší spotřeba a celková decentralizace energetiky.

Studie napovídá, že dovoz elektřiny z čistých zdrojů v zahraničí je reálný. Například počátkem roku 2009 Německo a Alžírsko podepsaly dohodu o výstavbě sluneční elektrárny, z níž má být elektřina přenášena kabelem na vzdálenost 3 000 kilometrů. Mnohem větší projekt je z podzimu loňského roku. Ten počítá s výstavbou obrovských fotovoltaických elektráren na Sahaře. V polovině století by zde sluneční elektrárny měly na ploše asi třech procent Česka vyrábět šestinu proudu spotřebované v EU. Firmy jako ABB, Siemens, E.ON, RWE, Deutsche Bank a další vytvořily za tímto účelem konsorcium. Podrobný plán výstavby má být hotov v roce 2012. Na severu Evropy se zase realizují velké projekty na využití větrné energie. V pobřežních vodách se staví větrné farmy.

Základ koncepce ale spočívá ve využití tuzemských obnovitelných zdrojů. Naproti tomu chce omezit spotřebu uhlí téměř na polovinu" Bioplynové stanice, větrné elektrárny, solární panely a další obnovitelné zdroje výhledově dovedou pokrýt dvě třetiny dnešní české poptávky po elektřině," řekl k tomu Edvard Sequens ze sdružení Calla. Zhruba polovina čisté elektřiny by mohla pocházet ze zdrojů na využití biomasy. Studie připomíná, že na jednom hektaru půdy lze vyprodukovat každý rok tolik energie, jako je ve 12 tunách uhlí. Téměř nevyužívaným zdrojem proudu a tepla zůstává v České republice geotermální energie. Koncepce pamatuje i na rozvoj přenosové sítě. Měla by dokázat nejen přenášet elektřinu ze zahraničních obnovitelných zdrojů energie, ale také dokázat obsloužit nově vytvářenou decentralizovanou českou energetiku. Koncepce Chytré energie není proti využití jaderné energie. Takové zadání ekologové Wuppertalskému institutu nedali. Požadovali pouze na instituci vyhledání cest, aby nemusely být prolomeny ekologické limity na těžbu uhlí. Druhou podmínkou bylo snížení emisí. Spotřeba jaderného paliva by proto měla dokonce v nejbližších letech stoupnout asi o pětinu s tím, jak vzroste výkon obou tuzemských jaderných elektráren. Přesto institut podle ekologů dospěl k závěru, že stačí, aby jaderné elektrárny vyráběly proud pouze do ukončení své životnosti.

S využitím zemního plynu v kogeneračních jednotkách pro společnou výrobu tepla a proudu počítá Chytrá energie až do roku 2050. Plyn by měl pomoci přechodu na většinové zásobování obnovitelnými zdroji. Vzhledem k nástupu energetických úspor by se měla v roce 2050 dovážet pouze polovina plynu proti současnosti.

Mezi hlavní cíle koncepce patří přijetí zákona, který by stanovil závazné tempo pro snižování exhalací skleníkových plynů. Cílem je snížit exhalace oxidu uhličitého v České republice o více než 80 procent. Klesly by pod dvě tuny na osobu. V současnosti je to více než 12 tun.

Dalším opatřením má být podle koncepce rozsáhlá ekologická daňová reforma. Cílem je také vytvoření Fondu energetické nezávislosti. Do něho by stát vkládal výnosy z používání fosilních paliv. Fond by investoval do zateplování domů. Úspory energie jsou vedle nástupu obnovitelných zdrojů jedním z pilířů nového scénáře pro vývoj české energetiky." Spotřebu energie na vytápění lze současnými technologiemi běžně snížit o dvě třetiny, při komplexním zateplení starších bytových domů až o 90 procent," uvedla v této souvislosti Yvonna Gailly z ekologického institutu Veronica. Připomněla, že zateplování některých panelových domů v Brně původně počítalo s návratností investice 20 let. Během krátké doby se návratnost snížila na 12 let. Další rok po opakovaném zvýšení cen energií klesla dokonce na šest let.

"Nedůvěřivou českou veřejnost dovést ke konverzi energetiky nebude jednoduché," domnívá se v souvislosti s vyhlášením koncepce Chytrá energie ekonom Miroslav Zámečník. Upozornil, že energetické úspory jsou také špatně uchopitelné a nesnadno organizovatelné téma. Vyrábět je podle něho jednodušší než spořit energii.