Ropné společnosti vydělávají miliardy, ale do nové těžby neinvestují. Hrozí další zdražení paliv?

Společnosti BP, Shell, ExxonMobil, Chevron a TotalEnergies vykázaly ve třetím čtvrtletí 2026 společný čistý zisk 56 miliard dolarů. Díky drahé ropě, plynu a mimořádně vysokým rafinérským maržím patřilo toto období k nejvýdělečnějším v jejich historii. Samotná BP dosáhla rekordního čtvrtletního zisku 8,5 miliardy dolarů. Přesto společnosti výrazně nezvyšují investice do nové těžby. Podle Reuters naopak během letošního roku snížily společný čistý dluh z 204 na 117 miliard dolarů a za třetí čtvrtletí vynaložily 12,3 miliardy dolarů na zpětné odkupy vlastních akcií.

Důvodem je nejistota ohledně budoucích cen ropy. Příprava nového ropného ložiska může trvat mnoho let a investice se následně vrací další desetiletí. Současné ceny kolem 100 až 120 dolarů za barel jsou ale do značné míry důsledkem války s Íránem a omezení vývozu z Perského zálivu. Pokud konflikt skončí a dodávky se obnoví, cena ropy může výrazně klesnout. Firmy navíc počítají s tím, že rozvoj elektromobility a elektrifikace dopravy bude postupně omezovat světovou poptávku po ropě. Nechtějí proto investovat miliardy dolarů do projektů, které by mohly začít vydělávat až v době, kdy už o jejich produkci nebude takový zájem.

Opatrnost ropných společností ale nemusí znamenat nedostatek ropy v nejbližších letech. Podle říjnové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) se světová nabídka ropy letos kvůli válce sníží přibližně o 5,8 milionu barelů denně na 100,7 milionu. V roce 2027 však agentura očekává její nárůst o 7,7 milionu barelů denně, především díky obnovení těžby a exportu ze zemí Perského zálivu. Současně letos předpokládá pokles světové spotřeby o 2,6 milionu barelů denně. Ani její částečné zotavení v roce 2027 by tak nemuselo vrátit poptávku na úroveň před válkou.

Tomu odpovídá i cenový výhled. Americký statistický úřad EIA v říjnové prognóze očekává, že průměrná cena ropy Brent klesne z letošních 96 na 84 dolarů za barel v roce 2027. Obnovení dodávek by tak mohlo přinést výrazné zlevnění ropy, aniž by západní společnosti musely zásadně zvýšit investice. Výhledy jsou ovšem podmíněné uklidněním konfliktu a postupným návratem produkce na světový trh. Další poškození infrastruktury nebo problémy s dopravou je mohou změnit.

Ropa může zlevnit, nafta ale zůstane drahá

Zatímco samotné ropy by mohl být v roce 2027 dostatek, složitější situace panuje na trhu s hotovými palivy. Válka poškodila rafinérie na Blízkém východě a ukrajinské útoky omezily zpracování ropy v Rusku. Podle IEA se světový vývoz nafty v září meziročně snížil o 700 tisíc barelů denně. Výpadek dodávek z Ruska a Blízkého východu přitom dosahoval 1,3 milionu barelů denně a ostatní producenti jej dokázali nahradit jen částečně.

Obnovení těžby ropy totiž automaticky neznamená obnovení výroby benzínu a nafty. Surovinu je nejprve potřeba dopravit do rafinérií, zpracovat a výsledná paliva přepravit k zákazníkům. Pokud zůstane část rafinérií mimo provoz, může být ropy na světovém trhu dostatek, ale výroba nafty nebude stačit spotřebě. Její cena pak může zůstat vysoká i při výrazném poklesu ceny ropy. IEA očekává, že zásoby nafty se nepodaří významněji doplnit před druhou polovinou roku 2027.

Nedostatek investic může způsobit další ropnou krizi

Z dlouhodobého hlediska ovšem přináší omezení investic do těžby jiné riziko. Produkce stávajících ropných ložisek postupně klesá, a aby se celosvětová těžba udržela, musejí producenti průběžně investovat do dalších vrtů a rozvoje nových ložisek. Pokud se ropné společnosti nyní připravují na pokles poptávky, který nakonec nepřijde, mohou za několik let nové kapacity chybět. Ropný trh pak bude mít menší rezervu pro případ dalších výpadků a i relativně malé omezení dodávek může vyvolat výrazné zdražení. Neochota investovat se však týká především velkých západních společností. Státní producenti v zemích Perského zálivu a další těžaři mohou postupovat odlišně.

Současný vývoj tak může mít dva velmi rozdílné výsledky. Pokud elektromobilita, úspory a elektrifikace skutečně povedou ke stagnaci nebo poklesu spotřeby ropy, může být omezení nových investic ekonomicky rozumné a po skončení války se nabídka s poptávkou postupně vyrovná. Pokud ale spotřeba zůstane vysoká, mohou dnes odložené investice za několik let chybět. Zda svět čeká dostatek levnější ropy, nebo další cenové šoky, tak nebude záviset jen na skončení hormuzské krize, ale také na tom, jak rychle bude v následujících letech klesat poptávka po fosilních palivech.

Text byl připraven s využitím AI nástrojů na základě uvedených zdrojů a prošel redakční kontrolou TZB-info.