EPC v nemocnicích. Řeší se i kybernetická bezpečnost i možná změna funkce části objektu

Nemocnice jsou extrémně citlivé na jakékoliv stavební a technologické zásahy za provozu. Pokud se v posledních letech klade obrovský důraz na energetickou soběstačnost a bezpečnost (záložní zdroje, kritická infrastruktura), je to věc, kde se hodí zkušenosti, pracuje se s garancemi a omezenými financemi. Ideální příležitost pro EPC.

Metoda EPC v nemocnicích. Klíčové body videa

• EPC projekty jsou dlouhodobé, obvykle na 10 až 12 let. Nemocnice, které již EPC metodu využily, hlásí pozitivní zkušenosti, skutečně dosažené zajímavé úspory a chtějí dále pokračovat v nastavených procesech. Jsou ideálním etalonem pro další projekty. Model se hodí i pro menší nemocnice v regionech, příkladem může být nemocnice v České Lípě.
• Byla upravena legislativa s cílem usnadnit nemocnicím využívání EPC.
• Dopad restrukturalizace nemocnic na EPC, perspektiva ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha: restrukturalizace se týká individuálního posuzování a transformace pod-využitých lůžek. Energeticky úsporné projekty (zateplení, okna, topení) se týkají především budov. Tyto investice zůstávají relevantní i po změně účelu lůžek. Při změnách je nutné zohlednit návaznost na jiné dotace (např. evropské), aby nedošlo k nutnosti jejich vracení.
• Kybernetická bezpečnost a EPC, téma komentuje Kamil Čermák, GŘ ČEZ ESCO: Kybernetická bezpečnost je standardním požadavkem a přidanou hodnotou EPC nabídek od ČEZ ESCO, často zahrnutou do klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI). ČEZ ESCO ji i proaktivně nabízí.
• Změny účelu části budovy v rámci EPC smlouvy nevidí Miroslav Marada, předseda APES, jako problém. EPC kontrakty standardně počítají s možností podstatných změn okolností.

EPC a rozpočtová pravidla

Prosazení projektů EPC (Energy Performance Contracting) v českých nemocnicích – zejména těch přímo řízených státem (fakultní nemocnice) – naráželo dlouhá léta na legislativní bariéru v podobě rozpočtových pravidel. Hlavním kamenem úrazu byl zákon o rozpočtových pravidlech. Podle původní legislativy měly organizační složky státu (OSS) a některé státní příspěvkové organizace (kam spadají velké fakultní nemocnice) velmi omezené možnosti přijímat dlouhodobé finanční závazky a dodavatelské úvěry, které jsou pro model EPC klíčové. Ministerstvo financí se v minulosti zdráhalo tyto projekty schvalovat, protože splácení investice z budoucích úspor bylo z pohledu tehdejších pravidel problematické. Úprava z roku 2025 výslovně umožnila státním institucím a organizacím přijímat dodavatelské úvěry na projekty energetických úspor. Tím se definitivně otevřela cesta pro masivní rozvoj EPC projektů i ve velkých státních nemocnicích, které dříve narážely na rigidní rozpočtová pravidla.

Přečtěte si také Metodou EPC dosáhne Nemocnice Na Homolce úspor 30 milionů ročně Přečíst článek

Kybernetická bezpečnost

„Tím, že jsme také sami provozovateli kritické infrastruktury, vnímáme kybernetickou bezpečnost jako zcela zásadní. A máme ji nastavenou na jedné z nejvyšších úrovní v téhle zemi. Provideři, vlastníci i provozovatelé se na ni ptají. Vlastně už jen neptají, často už i zadávají jako součást řekněme pomyslných KPI. Ale my sami už historicky tuhle věc nabízíme jako jakousi přidanou hodnotu projektů, protože víme, jak je to v dnešní době důležité. A to nejen pro nemocnice, ale v celé kritické infrastruktuře,“ řekl Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO.

EPC a restrukturalizace sítě nemocnic

Klíčovým bodem diskuse byla úprava legislativy pro snadnější uplatnění metody EPC, předpokládané a dosažené úspory a praxe nemocnic, které již mají zkušenosti. Nás zajímala adaptace a flexibilita EPC smluv v kontextu vládních plánů na restrukturalizaci nemocnic a měnících se potřeb zdravotní péče, resp. měnící se model spotřeby energií v čase se změnou účelu objektu nebo jeho částí.

„Určitě se na to budeme dívat tak, abychom mohli flexibilně upravit strukturu péče např. ve vybraném pavilonu, je to vždy o nějakém individuálním posouzení a já tam nevidím nějaký úplně zásadní problém. Za 10–15 let bude potřeba jiná péče než dnes. Dramaticky stárne populace. Do 15 let bude dvojnásobek počtu lidí nad 80 let. Budou to lidé, kteří budou potřebovat dlouhodobou následnou péči a ta lůžka musíme vytvořit. Nemocnice i systém musí v tomto směru být flexibilní. Není možné, aby struktura péče, která je dnes poskytována, byla zafixována na dalších 15 let,“řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Každá smlouva EPC od začátku počítá s tím, že něco takového může nastat. Máme tam ujednání o podstatné změně okolností. V praxi se to řeší tak, že ideálně se obě dvě strany dohodnou na tom, že se předefinuje výchozí stav, aby to dál mohlo fungovat. To je věcí dohody, strany by se měly dohodnout. Návrh změny dělá energetický specialista na straně dodavatele, ale musí ho udělat srozumitelně a tak, aby s tím ta druhá strana souhlasila. Nedojde-li k dohodě, a to se samozřejmě stát může, tak smlouva přechází do režimu, že úspora se přestane vyhodnocovat a stavíme se k tomu tak, jakoby té úspory bylo normálně dosahováno ve smluvní výši,“ říká Miroslav Marada, předseda Asociaci poskytovatelů energetických služeb (APES).

„Musím říci, že my jsme to zatím neřešili v nemocničním zařízení, ale řešili jsme to v jiných veřejných budovách. Kontrakt EPC se mění dohodou obou stran, obykle se dojde k nějaké shodě. EPC projekt se upraví a v zásadě pokračuje. Bylo by hřích ho zásadně měnit v poločase. Každá smlouva EPC od začátku počítá s tím, že něco takového může nastat, máme tam ujednání o podstatné změně okolností. Obě dvě strany mají zájem na pokračování a obvykle se tedy dohodnou na tom, že se předefinuje výchozí stav tak, aby to dál mohlo fungovat,“ řekl Kamil Čermák.

Přečtěte si také Thomayerova nemocnice ušetří díky opatřením metodou EPC 7,1 milionu korun ročně Přečíst článek

Financování rekonstrukce nemocnic

V praxi se využívá tzv. vícezdrojové financování (tzv. "EPC+ dotace"):

• Dotační složka (cca 40–60 % investice): Typicky z programů Státního fondu životního prostředí (SFŽP), Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), Národního plánu obnovy (NPO) a Modernizačního fondu (ENERGov, HEAT, RES+).
• Složka EPC (zbytek investice): Zajišťuje ji poskytovatel energetických služeb (ESCO firma) formou dodavatelského úvěru. Nemocnice tuto část splácí až následně z reálně dosažených a smluvně garantovaných úspor za energie.
• Vlastní zdroje: Případná zbývající část, kterou doplatí zřizovatel (stát, kraj či město) nebo samotná nemocnice.

Díky tomu, že dotační programy začaly s metodou EPC plně kooperovat a uznávat ji jako legitimní způsob kofinancování, zažívá zdravotnický sektor v posledních letech obrovský skok v objemu realizovaných energetických modernizací.