Poslední hlubinný důl v ČR: těžba uhlí krok za krokem

Práce horníků probíhá běžně 1000 metrů pod zemí a lidé na povrchu tak o ní mnoho neví. Záběry z televizních dokumentů ukazují hlavně černé horníky vyjíždějící výtahem nebo sekající sbíječkou do uhelné skály. Jak se ale uhlí pod zemí vyskytuje? Co je to uhelná sloj a jak je velká? Jak víme, kde uhlí hledat? To jsou vše praktické otázky, které nám objasní, proč hlubinná těžba uhlí vypadá zrovna takto.

Ing. Jiří Horák, Ph.D. alias SMOKEMAN

Vyučený horník, který přešel z rubání uhlí ke zkoumání, jak ho co nejlépe využít. Celý život učí lidi jak doma topit tak, aby to nekouřilo – nejdříve na VŠB-TUO a dnes také ve firmě ALMEVA. Když mluví o dřevu a uhlí jako o „slunečních baterkách z fotosyntézy“, je jasné, že věda, hornická zkušenost a názornost u něj jdou ruku v ruce.

Téměř 30 let měl na starosti zkušebnu spalovacích zařízení (VŠB-TUO, CEET, VEC) a co tam zjistil, shrnul do SMOKEMANova desatera správného topiče.

Důlní jáma a její funkce

Když víme, že pod zemí je uhlí, musíme za ním. Co všechno horník do dolu potřebuje? Jak vypadá těžní jáma, co v ní všechno je a proč jsou jámy dvě? Tyto otázky zodpovíme v rozhovoru.

Hornický výtah, patra a náraží v dole

Poté, co horník vystoupí z výtahu, ocitne se jednak na patře a jednak na náraží. Co to je? Jak to tam vypadá a proč se v těchto místech netěží? Vše vysvětlíme ve videu.

Chodby, čelba a výztuže

Od náraží horník pokračuje chodbou. Tu musel někdo nejdřív prorazit a vyztužit. Tomuto procesu se říká čelba. Jak to vypadá a co všechno čelba zahrnuje? Jaké se používají výztuže a k čemu jsou u stropu polštáře plné vody? Čelbu jsme podrobně probrali se Smokemanem, vyučeným horníkem.

Větrání, teplota a doprava v dole

Chodba vede nahoru a dolů, je v ní průvan a stačí zajít za roh a teplota stoupne klidně o 10 stupňů i víc. Proč to tak je? Jak je v dole vyřešeno větrání? Kdy se horníci i materiál v chodbách vozí vláčkem a kdy závěsnou drážkou? Odpovídáme ve videu.

Potrubí a sítě v dole

V chodbách je mnoho trubek, kabelů, kolejnic a dopravníků. Kromě toho v nich ale můžeme potkat i počítače a další vybavení. Co v chodbách všechno vede a k čemu to slouží? Dozvíte se ve videu.

Rubání, kombajn, kráčející výztuž, dopravníky a zával

Místo, kde se těží, se nazývá porub, rubání. Jak vypadá a jak vzniká? Jak funguje důlní kombajn, proč z něj stříkají litry vody a jak se posouvá? Co je hřeblový dopravník a kráčející výztuž? Jak se těžilo v Ostravě, proč zde horník rubal vleže a jak se pracovalo s dřevěnou výztuží? Jak spolu souvisí zával a poklesy půdy? Vše podrobně probíráme v rozhovoru.

Přečtěte si také Uhlí v České republice Přečíst článek

Proč končí těžba uhlí a co bude pak?

Těžba uhlí končí, i když uhlí je pod zemí ještě dost. Co přesně znamená ukončení těžby? Vyplatilo by se v těžbě pokračovat? A je horník jako pracovní síla použitelný i jinde? Těmito tématy rozhovor končíme. Podívejte se na video.

Poděkování

Dokument jsme natáčeli v posledním funkčním českém černouhelném dole ČSM Sever v obci Stonava na Karvinsku. Tento důl bude v roce 2026 definitivně uzavřen. Děkujeme společnosti OKD za možnost natáčení a ochotnou spolupráci. Historické záběry a část výkladu jsme pořídili v hornickém muzeu Landek Park v Ostravě. I sem patří poděkování za vstřícný přístup a milou konzultaci s průvodci.

Smokeman děkuje:

• společnosti OKD, a.s. za umožnění návštěvy Dolu ČSM. Její pracovníci nám opravdu excelentně pomohli v tom, abychom mohli zdokumentovat technologii těžby a pochopit souvislosti a komplexnost hornického oboru.
• společnosti ALMEVA EAST EUROPE, a.s. za poskytnutí svých plastových spalinových systémů, ke „tvorbě“ modelu těžní jámy, překopů, chodeb, prorážky, průzkumných vrtů apod. Slibuji, že vše vrátím.
• hornickému muzeu Landek Park za vstřícnost při natáčení a možnost vřelé diskuze.
• všem, kterým nevadí, že dost často říkám, že jsem „jen“ vyučený horník.

Redakce TZB-info děkuje Smokemanovi za nasazení, nadšení a trpělivost, bez nichž by takto pěkný průvodce dolem nemohl vzniknout.