Komentované prohlídky Velkého strahovského stadionu s Open House Praha

Prohlídky budou věnované nejen historii a architektuře jednoho z největších stadionů světa, ale také připomínce významu místa pro konání sokolských sletů. „V souvislosti s letošním všesokolským sletem jsme rozšířili naši standardní prohlídku o výklad k začátkům Sokola a jeho roli pro československý stát. Připomeneme si slety, které se tu v minulosti uskutečnily, a také se podíváme na některá nová místa,“ přibližuje lektor a tvůrce prohlídky Michal Šedivý z Open House Praha.

Stadion vznikl díky iniciativě České obce sokolské, za jeho konceptem stál stavební inženýr a člen Sokola Ludvík Čížek. Příběh stadionu se začal psát v roce 1926, kdy se na Strahově konal VIII. všesokolský slet. Tehdy se ještě jednalo o stavbu s provizorními dřevěnými tribunami.

Komentovaná prohlídka zavede návštěvníky do prezidentského salonku a na tribuny, lidé také vystoupají i do míst, kde kdysi stávala Brána borců a později odtud z návštěvnického centra, tzv. skleníku, komentovali novináři program na cvičišti. Na vrcholcích tribun se lidé mohou pokochat pohledem na pražské panorama. Průvodci prozradí mnoho zajímavostí o tomto kolosu, který hostil nejen všesokolské slety a spartakiády, ale také vojenské přehlídky, mši papeže Jana Pavla II. či koncerty různých skupin, mimo jiné např. rockovou skupinu Rolling Stones.

„V programu nabízíme také bezbariérové prohlídky pro osoby s omezenou pohyblivostí, jako jsou senioři, návštěvníci o berlích s chodítkem či na vozítku a jejich doprovod. Představíme účastníkům stadion z horní části západní tribuny, kam mohla kdysi vstoupit pouze honorace,“ přibližuje manažerka eventů Martina Dvořáková. Funkcionalistickou západní tribunu stihl ještě těsně před svou smrtí v roce 1932 dokončit architekt Alois Dryák. I když její dnešní podoba neodpovídá zcela původnímu návrhu, poskytuje jeden z nejkrásnějších pohledů na stadion, i do míst, kde kdysi stávala vstupní Brána borců. Právě tudy kdysi na stadion mířilo tisíce cvičenců.

„Příběh Velkého strahovského stadionu zrcadlí dějiny 20. století a vzpomínky na tento zčásti chátrající kolos zůstávají v mnohých lidech dodnes velmi živé. Pamětníci tak mají jedinečnou příležitosti vrátit se v čase do míst, kde se psala sokolská historie. Pro účastníky nabízíme také prostřednictvím sletové aplikace slevu na vstupném,“ dodává manažerka programu a průvodkyně Martina Dvořáková. Prohlídky si vychutnají všichni lidé, které zajímá osud betonového monumentu, na jehož návrhu a stavbě se podílela celá řada českých architektů.

Délky prohlídek se pohybují od 60 do 120 minut v závislosti na typu akce. Program nabízí nejen prohlídku zaměřenou na sokolskou historii, ale i standardní prohlídku z tribuny na tribunu, bezbariérovou prohlídku, interaktivní prohlídky pro děti či prohlídky v angličtině. Místo srazu na komentované prohlídky je u vrátnice (ulice Zátopkova 2, Praha 6), kde se nachází spojovací most se sousedním stadionem Evžena Rošického. Parkovat je možné zdarma u vrátnice. Vstupenky je nutné zakoupit předem, kapacita skupiny je omezená.

Prodej vstupenek na portálu GoOut.net:
goout.net/cs/sletiste-na-velkem-strahovskem-stadionu/szyfyex/

Nezisková organizace nabízí prohlídky Velkého strahovského stadionu a další procházky při kterých mohou lidé nahlédnout do běžně nepřístupných objektů po celý rok. V létě budou moci lidé například prozkoumat Nákladové nádraží na Žižkově, vydat se k usedlosti Cibulka, na prohlídku kostela sv. Haštala nebo Labyrintem malostranských dvorků. Více informací o programu v Kalendáři akcí.

Velký strahovský stadion

Příběh jednoho z největších stadionů na světě se začal psát roku 1926, kdy na Strahově vznikl první provizorní dřevěný stadion pro konání VIII. všesokolského sletu. Téměř po celou dobu své existence byl areál různě dostavován. Západní tribuna a dvě šestipatrové věže ve funkcionalistickém stylu byly postaveny v roce 1932 podle návrhu Aloise Dryáka. Ve výstavbě severní a jižní tribuny se pokračovalo v letech 1938 až 1948 podle návrhu Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa. Nástavby tribun navrhl Jiří Kroha. Architekti František Cubr a Josef Hrubý zase navrhli prosklené návštěvnické centrum v tzv. bruselském stylu. Jako poslední byla v letech 1962 až 1975 postavena východní tribuna s tělocvičnou a plaveckým bazénem podle návrhu Zdeňka Kuny, Zdeňka Stupky a Oliviera Hanke-Houfka. Chátrající stadion je v majetku hlavního města Prahy a od roku 2003 je jeho část kulturní památkou. Vzhledem k možnostem využití je jeho osud značně nejistý. V roce 2022 bylo podepsáno memorandum mezi hlavním městem Praha, ČVUT v Praze, Studentskou unií ČVUT a partnery – výrobcem 3D tiskáren Průša Research, venture studiem a investičním fondem DLTG o proměně stadionu na centrum pro inovativní firmy a testování nejmodernějších technologií. Na ploše stadionu se dnes nachází tréninkový areál s osmi hřišti a správní budovou fotbalového klubu AC Sparta Praha.