Pozvánka na konferenci Obnova vodohospodářské infrastruktury 2023

Pozornost je také zaměřena na vytváření zdrojů pro obnovu vodárenských objektů, legislativu a právní aspekty obnovy, implementaci chytrých prvků a moderních technologií úpravy pitné vody, zpracování odpadních vod a problematice snižování energetické náročnosti, možnostem kogenerace a využití odpadních vod pro výrobu tepla a obnovitelných energií.

Hlavní programová témata

• legislativa se vztahem k obnově VHI
• plánování obnovy VHI
• financování obnovy VHI, dotační tituly, aktuální stav čerpání
• moderní materiály technologie, postupy a materiály pro obnovu VHI
• informační technologie, BIM, inteligentní prvky infrastruktury, smart metering a internet věcí ve VHI
• snižování energetické náročnosti provozu VHI, využití OZE, výroba biometanu a tepla s využitím potenciálu odpadních vod

Konference je zařazena do programů celoživotního vzdělávání ČKAIT a AKADEMIE APTI, účast je tedy možné vykázat jako odborné vzdělávání zaměstnanců. Akce je akreditována u ČKAIT pod číslem 3414605, účast na akci je hodnocena 2 body v programu CŽV ČKAIT.

V rámci programu proběhne také doprovodná výstava výrobků a služeb pro obor vodovodů a kanalizací.

Bližší informace jsou k dispozici na těchto odkazech:

• Program konference
• Organizační pokyny
• Ke stažení
• Přihláška on-line
• Ubytování
• Doprovodná výstava
• Všeobecné obchodní podmínky

V rámci odborného programu mimo jiné zazní:

Dvousložka

Ing. Zdeněk Procházka, LL.M.

Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s.
Ekonomický náměstek ve společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, člen ekonomické komise SOVAK ČR a předseda revizní komise SOVAK ČR

Na českém vodárenském trhu v současné době výrazně převládá využití jednosložkové formy.
Položme si otázku, jestli je současný trend žádoucí z dlouhodobého pohledu. Jednosložková forma vodného a stočného jednoznačně zvýhodňuje odběratele s nulovými nebo minimálními odběry vody. Tito v převážné většině používají zřízené odběrné místo připojené na vodovod pro veřejnou potřebu pouze jako záložní zdroj ke zdroji vlastnímu. Odběratelé nehradí vůbec žádné nebo zcela minimální částky, které nejsou schopné uhradit elementární náklady spojené s existencí odběrného místa – např. odečty VDM, kalibraci nebo výměnu VDM, fakturaci, opravu přípojky na veřejném prostranství. A zcela jistě se nepodílí na nákladech celého vodárenského systému – jímání, úpravě a distribuci pitné vody, který ze své podstaty ani nemůže být závislý na skutečně odebraném množství vody. Tito odběratelé poté neočekávaně a neobvykle zatěžují vodovodní síť v období sucha. Destabilizují celý proces distribuce vody a dále navyšují náklady na úkor odběratelů s pravidelnými odběry. Podstatná část nákladů těchto odběratelů pak přechází na odběratele s vyššími odběry. Jedná se o neférové přesouvání úhrady nákladů do úhrad odběrných míst s průměrnou a vyšší spotřebou.
Neškodí jednosložková forma celému oboru?

Udržitelnost VHI v OPŽP

Ing. Gabriela Baštářová

Státní fond životního prostředí
Absolventka stavební fakulty ČVUT Praha, oboru vodní hospodářství a vodní stavby. Po zahraniční zkušenosti působila 10 let v soukromém sektoru jako senior konsultant pro projekty z oblasti vodního a odpadového hospodářství a od roku 2014 působí na SFŽP ČR, kde zastává pozici Vedoucí oddělení monitoringu VH projektů, a řeší agendu, týkající se kompletní problematiky finanční udržitelnosti VH projektů. Je autorkou modelů, a metodických postupů, využívaných v OPŽP, pro oblast udržitelnosti a provozování VHI, jako je Zjednodušený finanční model, v2.0, Nástroje Udržitelnosti a Monitorovací nástroje. Má několikaleté zkušenosti z oblasti projektového managementu a projekty metodické podpory, zejména s tvorbou a následnou implementací finančních modelů.

Představení výsledků plnění podmínek udržitelnosti VH projektů financovaných z OPŽP. Hlavním cílem MŽP/SFŽP je maximální přiblížení a respektování požadavků na udržitelnost VH projektů OPŽP s požadavky národní legislativy v oblasti tvorby a následného využívání finančních prostředků na obnovu VHI, zejména tvorba a plnění Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací dle Př. 18 vyhl. MZe č. 428/2001 Sb. v platném znění.
V této souvislosti jsou k dispozici zpracované nástroje, používané u VH projektů v OPŽP, tj. Zjednodušený finanční model, respektující požadavky národní regulace, Nástroje udržitelnosti pro výpočet požadovaných zdrojů na obnovu VHI a zároveň Monitorovací nástroje, které vyhodnocují každoročně soulad mezi předpokládanými zdroji na obnovu VHI a skutečností v daném roce.

Zabezpečení zdrojů financování obnovy vodohospodářské infrastruktury v regulovaných cenách oboru vodovodů a kanalizací

Ing. Albín Dobeš Ph.D.

Business Law Management Czech Republic s.r.o.
Jednatel společnosti Business Law Management s.r.o. která se mj. zabývá poradenskou činností pro obor vodovodů a kanalizací. 43 let pracoval v oboru vodovodů a kanalizací, z toho 31 let na postě ekonomického ředitele.

Finanční prostředky na obnovu infrastrukturního vodohospodářského majetku jsou jednou z nejvýznamnějších hodnot, potřebných pro zajištění funkčnosti a provozuschopnosti vodohospodářského majetku. Stávající systém regulace umožňuje kumulaci zdrojů pro financování obnovy. V konkrétních podmínkách existují podmínky, které majitelé těchto aktiv musí respektovat a naplňovat.

Základní předpoklady obnovy vodohospodářské infrastruktury v podmínkách nového stavebního zákona

JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D.

Advokát
JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v rámci doktorského studia, zaměřeného na právo životního prostředí, absolvoval roční stáž na Právnické fakultě Katolické univerzity v belgickém Leuvenu.
Je expertem na vodní právo a dále se specializuje na nemovitostní a stavební právo, právo životního prostředí a správní právo. Před nástupem do advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal pracoval na Ministerstvu zemědělství jako zástupce ředitele odboru vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření a vedoucí oddělení vodohospodářské politiky. Je spoluautorem komentářů k vodnímu zákonu a zákonu o vodovodech a kanalizacích, odborné publikace vodního práva, vzorů vodoprávních rozhodnutí a pravidelně přednáší a publikuje zejména v oblasti práva ve vodním hospodářství.

V příspěvku budou rozebrány hlavní změny, které do již platného nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. přináší tzv. velká věcná novela. Ta byla dne 24. 3. 2023 jako sněmovní tisk č. 330 jednomyslně schválena Poslaneckou sněmovnou a dne 10. 5. 2023 ji jako senátní tisk č. 73 projednal a schválil Senát. Nový stavební zákon má podle novely nabýt účinnosti k 1. 7. 2024, přičemž pro vyhrazené stavby by měl platit již od 1. 1. 2024.

Sociálně únosná cena vody a sanitace venkova

Ing. Karel Plotěný

ASIO NEW, spol. s r.o.
Absolvent VUT FAST, postgraduální studium na VŠCHT, jednatel firem ASIO, dlouhodobě působící v CzWA (i jako místopředseda) v různých odborných skupinách. Publikačně činný.

Česká republika si dala závazek zajistit i na venkově odpovídající řešení odpadních vod, při tom by logicky měl být zohledněn i požadavek na sociální únosnost ceny vody – i odkanalizování by mělo být ESG. Z nákladů v současnosti řešených obcí ale vyplývá, že to nepůjde šablonovitě, a že centrální řešení budou často mít za následek překročení sociálně únosné ceny vody. Dtto i v případě řešení odpadních vod jímkami na vyvážení. U decentrálních řešení pak cenu likvidace odpadních vod podstatně ovlivňují legislativní požadavky – otázkou je nakolik jsou efektivní a nakolik zbytečně občany zatěžují. V některých případech je to až 50 Kč/m³. Přitom efektivní modely zohledňující sociální stránku jsou již v zahraničí po řadu let aplikované.

Zavádění BIM v kontextu obnovy vodohospodářské infrastruktury

Ing. Petr Sýkora, Ph. D.

Pražské vodovody a kanalizace, a.s.
Vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor vodní hospodářství a vodní stavby. V rámci a.s. Pražské vodovody a kanalizace byl manažerem útvaru technické podpory a metrologie, později vedoucím oddělení měření na stokové síti, technikem měření na stokové síti a od roku 2018 je technickým ředitelem PVK.

Na základě rozhodnutí vlády ČR se počítá s povinným využitím BIM pro veřejné nadlimitní zakázky postupně od roku 2023. BIM v kontextu vodohospodářské infrastruktury bude mít svoji specifickou pozici, která se bude lišit od pojetí BIM ve stavebnictví (pozemní či dopravní stavby). Vypovídá o tom i potřeba vlastní katalogizace technologických prvků, rozšíření katalogu stavebních prvků SNIM nebo zcela jiné požadavky na detail stavební konstrukce objektu. Potvrdily to pilotní projekty i aktuální zkušenosti se zaváděním BIM v kontextu vodohospodářské infrastruktury.

Úprava kalového bioplynu na bioCNG na ÚČOV Praha

Ing. Jiří Rosický

Pražská vodohospodářská společnost, a.s.
Absolvoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor vodní hospodářství a vodní stavby. Pracoval v řadě pozic ve firmě Hydroprojekt (dnes SWECO Hydroprojekt a.s.). Dále působil v Pražských vodovodech a kanalizacích, inženýrské společnosti IKP Consulting Engineers, ČKD Praha DIZ a KK Technology. V současné době je ředitelem divize strategických investic v Pražské vodohospodářské společnosti a.s. Je autorizovaným inženýrem pro vodní stavby a krajinné inženýrství.

Projekt pro Hlavní město Prahu zajistila Pražská vodohospodářská společnost a.s., ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi, a.s a Pražskou plynárenskou a.s. Stavba byla realizována za 14 měsíců Sdružením Česká voda – Memsep – Čermák a Hrachovec. Vlastní investiční náklady stavby jsou necelých 60 mil. Kč bez DPH. Celý projekt je unikátní ukázkou spolupráce pražských městských firem. BioCNG vyrobený na Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) budou využívat pro pohon svých vozidel i Pražské služby, Pražská plynárenská a Technologie HMP.

Digitalizace vodohospodářské infrastruktury

Ing. Jakub Malének

Hawle armatury s.r.o.
Vystudoval VUT Brno, FAST, Vodní stavby a vodní hospodářství a v současnosti pracuje jako obchodně technický poradce ve společnosti Hawle armatury.

Přednáška se zabývá novými možnostmi získávání on-line dat při provozu vodovodních a kanalizačních sítí. Jedná se o digitální (softwarové i hardwarové) řešení společnosti HAWLE, které je v současné době úspěšně zaváděno do provozu.