Analýza vývoje cen stavebních materiálů

1. Úvod

V jarních a letních měsících 2020 došlo k utlumení stavební produkce. Restrikce spojené se pandemií covid-19 ovlivňovaly množství pracovníků potřebných pro výrobu materiálů, pro logistiku výrobků, prodej, ale i samotnou montáž na stavbě. Od jara 2021 došlo k oživení stavebnictví a poptávka po mnoha materiálech převyšovala nabídku. Výrobci a dodavatelé stavebních materiálů se potýkali s výrazným růstem cen surovin, polotovarů a mnoha typů výrobků. Dělo se tak díky časovému souběhu mnoha nepříznivých okolností, převážně spojených s pandemií covid-19. Plasty byly v době pandemie směřovány primárně do zdravotnictví, na jednorázové obaly na jídlo či obaly na zboží, které bylo mnohem častěji než dříve objednáváno online. Omezení nebo ukončení výroby některých hutí v Evropě, zvyšování cen emisních povolenek, celní restrikce a nedostatek kovů z Asie napomáhal k růstu cen kovů. Vleklá kůrovcová kalamita zeslabila, těžba kůrovcového dřeva se snižovala a jeho cena se navyšovala. Cenový nárůst dřeva nebyl způsoben jen samotným utlumováním těžby kůrovcového dřeva, ale také v průběhu předešlých dvou let vytvořenými exportními kanály, kterými značné objemy českého dřeva putovaly do zahraničí.

Restrikce spojené s pandemií covid-19 se zmírňovaly na přelomu roku 2021 a 2022, když bylo stavebnictví mimo hlavní sezónu. Relativní klid ale netrval dlouho. Koncem února 2022 začal vojenský konflikt odehrávající se mezi Ruskem a Ukrajinou, který ovlivňuje cenu a dostupnost některých stavebních materiálů. Do cen stavebních materiálů se promítá také růst cen energií a pohonných hmot. Růst cen stavebních materiálů ovlivňuje nejen drobné investory, ale i zadavatele veřejných zakázek. Vysoutěžená cena totiž během přípravy a realizace stavby může značně narůst.

2. Válka na Ukrajině

Vojenský konflikt odehrávající se mezi Ruskem a Ukrajinou silně ovlivňuje cenu a dostupnost některých stavebních materiálů. Jako nejvíce zasažené se v současné době jeví ocelové výrobky.

V létě 2021 trh s železem a ocelí ovlivnila pandemie covid-19, cena železné rudy se tehdy dostala přes rekordních 200 dolarů za tunu. Na podzim a v zimě 2021 sice došlo k poklesu pod 100 dolarů za tunu, ale válka na Ukrajině ceny opět šroubuje vzhůru. Důvodem je silná závislost českých železáren a oceláren na importu železné rudy z Ukrajiny. Další parametr ovlivňující výši ceny ocelových výrobků je omezení produkce oceláren vlivem růstu nákladů na energie. V neposlední řadě stojí za razantním růstem cen panika na trhu. [1] [2]

3. Nárůst cen energií

Aktuálně se stále více řeší nárůst cen energií, který byl od podzimu 2021 skutečně dramatický. Rok 2021 byl pro vývoj cen elektřiny velice turbulentní. V březnu 2021 stála 68,8 dolarů za megawatthodinu. V důsledku energetické krize se v prosinci 2021 vyšplhala cena na závratných 370 dolarů za megawatthodinu, počátkem roku 2022 pak klesla pod 150 dolarů a v polovině března 2022 se obchodovala za 187 dolarů. [4]

Cena plynu na burze se v dubnu roku 2021 pohybovala kolem 11 dolarů za megawatthodinu. Na podzim roku 2021 se vyšplhala až ke 22 dolarům za megawatthodinu. V polovině března 2022 stála megawatthodina na burze 16 dolarů. Otázkou je, jak se bude situace vyvíjet s ohledem na tzv. Green Deal a sankce uvalené na ruskou ekonomiku. [4]

Cena energie tvoří podstatnou část nákladů na výrobu základních stavebních materiálů, např. cihel. Základní surovinou pro výrobu cihel je jíl a příměsi. Cena surovin však na vstupních nákladech pro výrobu cihel tvoří minoritní podíl. Hlavní složkou výrobních nákladů jsou energie. Plyn se při výrobě cihel používá pro sušení a pálení. Další energetickou složkou nutnou pro výrobu je elektrická energie, která pohání výrobní stroje a zajišťuje provoz cihelny. Spotřeba elektrické energie je oproti nákladům na plyn méně podstatná. [6]

4. Nárůst cen pohonných hmot

V reakci na vojenský konflikt odehrávající se mezi Ruskem a Ukrajinou bylo na Rusko uvaleno několik balíčků ekonomických sankcí. Jednu ze zvažovaných sankcí představuje zákaz dovozu ropy z Ruska do Evropy a Spojených států. K embargu na dovoz ruské ropy jako první přistoupily Spojené státy. Velká Británie a Polsko oznámily, že ji přestanou dovážet do konce roku 2022. Jelikož je Rusko třetím největším producentem a zároveň druhým největším vývozcem ropy, obava o její dodávky v souvislosti se sankcemi vyvolala nejistotu na trhu. Ta se na začátku března 2022 promítla do strmého nárůstu ceny ropy za barel, která dokonce atakovala extrémní hodnoty z roku 2008. [1] [4]

Dramaticky rostoucí ceny ropy se prakticky okamžitě promítly i do koncových cen pohonných hmot na čerpacích stanicích na našem území. Cena ropy začala klesat po oznámení Mezinárodní agentury pro energii o uvolnění zásob a zprávě členů OPEC o navýšení těžby. To se i v souvislosti se zrušením přimíchávání biosložky do paliva projevilo u pohonných hmot mírným poklesem cen. [1]

V polovině února 2022 byla cena za litr benzínu zhruba 37 korun. V březnu 2022 pak cena benzínu neustále stoupala vzhledem ke konfliktu na Ukrajině a pomalu atakovala hranici 50 korun za litr. Od dubna 2022 pak cena benzinu začala pomalu klesat. [4]

Zvýšená cena pohonných hmot by se do ceny stavby měla projevovat jak v ceně za materiál, tak i ve zvýšené ceně za práci stojů přímo na stavbě.

5. Vývoj cen stavebních materiálů

Ceny stavebních materiálů se v průběhu posledních let měnily. V této kapitole je znázorněn vývoj cen vybraných stavebních materiálů.

Od roku 2021 došlo především díky zdražení plynu k výraznému růstu cen cihel. Na grafech je znázorněn nárůst ceníkových cen konkrétních typů cihel Porotherm a Heluz. V roce 2021 se ceny těchto cihel pohybovaly kolem 90 až 100 korun za kus, kdežto začátkem roku 2022 dosáhly 150 korun za kus. Realizaci zděných staveb ovlivňují také několikaměsíční výpadky dodávek některých typů cihel. Cihly budou pravděpodobně i nadále zdražovat v souvislosti s ekonomickými sankcemi uvalenými na ruskou ekonomiku.

Výrobky z plastů i hliníku zaznamenávají výraznější nárůst cen od jara 2021. Materiály uvedené v grafu 7 a 8 jsou užívány například při revitalizacích bytových domů.

Výše uvedené grafy jsou dle ceníkových cen materiálů. Pro ukázku, zda se dlouhodobým odebíráním materiálů od stálých dodavatelů a případným uzavíráním rámcových dohod stavební firma může vyvarovat navyšování cen, je níže uveden i vývoj cen stavebních materiálů z obdržených faktur menší stavební společnosti.

Z grafů je patrné, že ani dlouhodobým odebíráním materiálů od stejných dodavatelů se zvýšení cen stavební společnosti nevyhnou.

6. Vliv nárůstu cen stavebních materiálů na veřejné zakázky

Vyšší ceny materiálů nedělají starosti jen obyčejným lidem, ale i obcím, které vypisují veřejné zakázky. Vysoutěžená cena během přípravy a realizace stavby může značně narůst.

Od poloviny roku 2021 se zadavatelé dostávají do situací, kdy vybraní dodavatelé buď nechtějí uzavřít smlouvu o dílo, nebo požadují po zadavatelích navýšení cen ve smlouvě z důvodu rychle rostoucích cen materiálů a výrobků. Pro předcházení těmto problémům lze zadavatelům u nově vypisovaných zakázek doporučit již v zadávací dokumentaci využití možnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, konkrétně možné výhrady změny závazku podle § 100 odst. 1. Existuje možnost realizovat výhradu po určitých časových úsecích (např. čtvrtletí, půlrok, rok), kdy je dosaženo určité výše zdražení, a aktualizovat cenu položek, u kterých dochází k výraznému nárůstu ceny. Je nutné popsat mechanismus fungování, např. podle inflace či indexu růstu spotřebitelských cen Českého statistického úřadu. Mechanismus musí být popsán dopředu v zadávací dokumentaci a následně musí být obsažen ve smlouvě. [11]

6.1 Příklad ocenění veřejné zakázky v různých cenových úrovních

Nabídky do veřejných zakázek se podávají pomocí položkových rozpočtů, kde se ve velké míře využívají směrné ceny stavebních materiálů a prací vytvářené odbornými společnostmi. Pro zjištění, jak se vyvíjí směrné ceny stavebních materiálů a prací v průběhu několika let, je níže uveden příklad ocenění reálné veřejné zakázky v různých obdobích. Příklad je demonstrován u rozpočtu na novostavbu budovy mateřské školy.

Rozpočet je oceněn pomocí směrných cen společnosti ÚRS CZ a.s. (SW program KROS 4) vždy do cenové úrovně prvního pololetí daného roku. Rozpočet novostavby je na základě požadavku zadavatele rozdělen do čtyř částí. V porovnání jsou uvedeny dvě části položkového rozpočtu z veřejné zakázky po dílech. Položkový rozpočet byl oceněn směrnými cenami do cenové úrovně prvního pololetí roku 2019 až prvního pololetí roku 2022. Z rozpočtu byly vypuštěny položky, které byly oceněny jako tzv. R-položky či subdodávky a položky, které není možné porovnat ve všech cenových úrovních.

Z rozpočtů v jednotlivých cenových úrovních je patrný mírný nárůst ceny rozpočtu z cenové úrovně 2019/I na 2020/I. Z cenové úrovně 2020/I na cenovou úroveň 2021/I je nárůst ceny minimální či mírně záporný. Nárůst ceny rozpočtu z cenové úrovně 2021/I na 2022/I je výrazný.

Ocenění rozpočtu je provedeno pouze do cenové úrovně prvního pololetí daného roku. Některé menší stavební společnosti v rámci úspor nechávají aktualizovat databázi pouze jednou ročně. Jak je patrné z níže uvedeného grafu společnosti ÚRS CZ a.s., ceny se v průběhu roku mohou výrazně měnit a aktualizace databáze dvakrát ročně je v současné době nezbytností. Zastaralá databátze směrných cen může výrazně ovlivnit nabídkovou cenu veřejné zakázky.

Některé společnosti, které veřejné zakázky v poslední době vyhrály, od realizace staveb ustupují. Sankce za odstoupení od smlouvy jsou pro ně bolestné, realizace zakázky za pevnou cenu by pro ně v dnešní situaci mohla být likvidační.

7. Závěr

Rostoucí ceny materiálů spolu s rostoucími cenami energií a pohonných hmot neumožňují nyní stavebním společnostem převzít zvýšené náklady pouze na sebe. Stavební společnosti jsou nuceny přenést náklady na koncové zákazníky.

Komplikace nastávají u veřejných zakázek, kde je cena ve většině případů pevná. Vysoutěžená cena totiž během přípravy a realizace stavby může značně narůst. Některé společnosti, které veřejné zakázky v poslední době vyhrály, od realizace staveb ustupují. Sankce za odstoupení od smlouvy jsou pro ně bolestné, realizace zakázky za pevnou cenu by pro ně v dnešní situaci mohla být likvidační.

Literatura

1. ÚRS CZ a.s. Sledování vývoje cen stavebních materiálů [online]. c 2021, [cit. 30.4.2022]. Dostupné z WWW: https://www.cs-urs.cz/tag/vyvoj-cen/.
2. FERRUM s.r.o. Ceny železa a oceli 2022: proč pořád rostou a kdy dojde ke kulminaci? [online], [cit. 2022-04-30]. Dostupné z WWW: https://www.ferrum-mb.cz.
3. TRADING ECONOMICS. Iron ore [online]. c 2022, [cit. 30.4.2022]. Dostupné z WWW: https://tradingeconomics.com/.
4. MONETA Money Bank, a.s. Komodity – ceny a investice [online]. c 2022, [cit. 30.4.2022]. Dostupné z WWW: https://www.moneta.cz/komodity.
5. Kurzy.cz, spol. s r.o. Energie [online]. c 2000 – 2022, [cit. 29.4.2022]. Dostupné z WWW: https://www.kurzy.cz.
6. Onk. Na zdražování stavebního materiálu má vliv cena energií i vysoká poptávka [online]. c 2001 – 2022, [cit. 30.4.2022]. Dostupné z WWW: https://www.e15.cz.
7. Ceníky HELUZ cihlářský průmysl v. o. s.
8. Ceníky cihelných výrobku a služeb Porotherm, Wienerberger s.r.o.
9. Ceníky Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize WEBER.
10. Fakturace stavební společnosti TERNI s.r.o.
11. Redakce. Jak reagovat na dramatický růst cen stavebního materiálu? Z+i ČKAIT 4/2021. Praha: Informační centrum ČKAIT, s.r.o. 2021. ISSN 1804-7025. Dostupné z WWW: http://zpravy.ckait.cz/vydani/2021-04/.
12. Vlastní databáze.