Vykurovanie 2022 – 1. část: nová energetická legislativa, hospodárnost budov a energetické certifikáty

Jubilejní 30. ročník vědecko-odborné mezinárodní konference VYKUROVANIE 2022 na téma „Čistá energie pro modrý vzduch a zelenou přírodu“ se konal v Grand Hotelu Bellevue v Horním Smokovci ve dnech 14. – 18. 2. 2022. Navzdory nesnadné pandemické situaci se konference uskutečnila prezenčně. Konference se zúčastnilo více než 300 odborníků a přes 30 předních firem. K vysoké odborné úrovni přispěli přednášející z mnoha univerzit ze Slovenska, Česka a Maďarska, reprezentanti renomovaných slovenských či zahraničních firem a představitelé státní správy.

Naplnění motta konference „Čistá energia pre modrý vzduch a zelenú prírodu“ nebude jednoduché, a to i s ohledem na požadovanou rychlost změn. Pozitivní je, že bylo ukázáno více konkrétních příkladů, jak obor vytápění budov zbavit pověsti velkého producenta emisí CO₂.

Obr. Součástí konference bylo předání prestižní ceny SSTP prof. Ing. K. Pekaroviče, DrSc. za rok 2021, kterou převzal Ing. Pavel Kos (vlevo); cenu Mladému odborníkovi z oblasti vytápění za rok 2021 převzal Ing. Bohumil Slodičák, PhD. (vpravo)

Konferenci stručně charakterizoval prof. Ing. Dušan Petráš, PhD., odborný garant konference:

I. Energetická legislativa

V rámci přednášek této sekce zazněly myšlenky týkající se i energetické politiky EU.

Každý stát v EU má na základě své historie odlišně vyvinutou energetickou strukturu a ta musí být na úrovni EU respektována. Není možné, aby některé členské státy musely ze dne na den z rozhodnutí EK odepsat své investice do energetiky.

Do 2015 se budovala liberalizace trhu s energiemi, a pak to skončilo. Přišla nová, emisní doba. Aniž by to odsouhlasily jednotlivé státy, jejich zákonodárné sbory, začaly se objevovat společná prohlášení. Bylo nutné zpracovávat nové národní klimatické plány, které se měnily někdy i z roku na rok. A s ohledem na emise CO₂ byl dokonce vyhlášen totální odsunem uhlí a zemního plynu do zapomnění. Nyní se mají plnit cíle Green Dealu a Fit for 55, ale nic z toho není zákonem. Státy si musí samy analyzovat svou situaci a toto aktivně přenášet do EK.

Růst nákladů za vytápění bytových domů ze soustav zásobování tepelnou energií na Slovensku se poměrně dost vzájemně liší podle lokalit, zdrojů energií atp. vzhledem k růstu cen energií je zatím mírnější, v průměru do 20 euro/měsíc. Jiný stav je v oblasti plynových kotelen provozovaných správci, společenstvy majitelů, kteří nemají vhodné smlouvy na odběr plynu. Aktuálně (Slovenská televize TA3, 15. února 2022) od 1. března 2022 získali slovenští provozovatelé domovních plynových kotelen možnost získat za určitých podmínek stabilní cenu za odběr zemního plynu při smlouvě na 1 rok ve výši 89 euro/MWh, na dva roky 79 euro/MWh a na tři roky 69 euro/MWh a to včetně všech poplatků a daní a od státního podniku Slovenský plynárenský priemysel, a.s.

Nové podmínky při rozpočítáváni tepla a teplé vody na Slovensku potřebují nový zákon. Vše se mění a novelizace vedou jen ke komplikacím. Jeden ze slovenských problémů je absence definice bytové předávací stanice tepla s ohledem přesného stanoví, kolik tepla byt odebere na vytápění a přípravu teplé vody. Zajímavou změnou by mohlo být povinné měření tepelné ztráty z cirkulace teplé vody. Řeší se také postup, jak spravedlivě stanovit poměr základní a spotřební složky za teplo. Se zateplováním vnějších konstrukcí domu roste procentuální význam prostupu tepla mezi byty. Rok 2025 je zásadní s ohledem na přechod na účinné soustavy CZT, jinak se odběratelé bez problému odpojí.

V programovém období Evropských strukturálních a investičních fondů 2021-2027 odpovídá za Program Slovensko, podpora nízkouhlíkových opatření, Slovenská inovačná a energetická agentura. Velký význam bude kladen mimo jiné i na zavádění OZE do CZT. A to se týká i implantace biometanu do rozvodů zemního plynu. Stručně:

• Podpora využívania OZE v podnikoch na báze aktívnych odberateľov elektriny, samospotrebiteľov energie z OZE a komunít vyrábajúcich energie z OZE,
• Podpora využívania OZE v systémoch zásobovania energiou,
• Podpora využívania OZE v domácnostiach (inovácia projektu „Zelená domácnostiam“),
• Podpora vyhľadávania a prieskumu zdrojov geotermálnej energie za účelom ich sprístupnenia na energetické účely

Nord Stream 2 z 50 % investuje 5 západoevropských firem a ty zákaz provozu významně postihne. V rámci tažení proti emisím CO₂ se pomíjí energetická bezpečnost jako základní faktor stabilní ekonomiky, funkcí státu, a tedy i celé EU.

Neexistuje žádné řešení, které by dokázalo okamžitě vyrovnat výpadek dodávek zemního plynu z Ruska. Nejsou kapacity na zplyňování LNG, a kdyby byly, tak i proces odpaření zkapalněného plynu delší dobu trvá.

II. Energetická hospodárnost budov

V rámci sekce byly rozebírány podmínky a kritéria podpor energeticky efektivních opatření jak v rodinných domech, tak bytových.

Podpory pro rodinné domy

Podmínky pro získání podpor na obnovu rodinných domů mají být veřejně vyhlášeny do počátku stavební sezóny, aby stavebníci mohli svá technická řešení začít realizovat v souladu s podpůrným programem. Výzva bude vyhlášena v 3Q, počítá se s maximální podporou 16500 euro na žádost. Celkem je k dispozici 528 mil. euro do cca 2Q 2026. Potřebné informace na https://www.obnovdom.sk/. Základní podmínka je opatření snižující spotřebu energie a pak přichází podpora zdroje.

100 % z OZE

Cíl EU stanovený na úrovni každé budovy je plné 100% využití OZE a žádná energie spotřebovaná v budově nemá být vyrobena na místě z fosilních zdrojů. Tento cíl se zatím jeví jako nereálný, nicméně požadavek povinných měření využívaní energií a výkaznictví na podkladě reálných dat se jeví jako pozitivní. EHB je třeba hodnotit podle standardů, jednotně, navrhuje se používat tzv. MEPS (Minimal energy performans standards). Lze předpokládat i zavedení standardů do portfolia bankovních půjček, tedy stanovení podílu, kolik má mít každá banka půjček do preferovaných opatření.

Obr. Slovenská spotřeba energie v sektoru a) Domácnosti a b) Obchod a služby (Zdroj: ŠÚSR 2009–2016, 2021a–g)

Obr. Potřebný scénář změn spotřeby zdrojů energií do roku 2050 na Slovensku z pohledu požadavků EU

Energetický certifikát

Číselné vyjádření energetického certifikátu budovy se může lišit v závislosti na: „výberu typu primárnej energie a predpokladov výpočtu. Príklad na obrázku ukazuje rôzne možné výsledky pre tú istú budovu. Je to obnovený rodinný dom na Slovensku s dobrou tepelnou ochranou, s tepelným čerpadlom a fotovoltickými panelmi. Číselný ukazovateľ energetickej hospodárnosti je vyjadrený v primárnej energii v závislosti od voľby:

• typu primárnej energie: celková, alebo neobnoviteľná,
• spôsobu započítania vyrobenej fotovoltickej elektrickej energie (PV): len použitej v budove alebo aj exportovanej do siete.

Fotovoltické panely pokrývajú 30 m² (33 %) strechy. Výroba PV elektriny je 17 kWh/(m².a). Predpokladá sa, že 70 % výroby fotovoltických panelov sa využije v budove, ak je budova vybavená tepelným čerpadlom. Na Slovensku sa navyše, ako jedna z alternatív, vyrobená fotovoltická elektrina odčíta už od dodanej energie.“

Obr. Rôzne výsledky pre číselný ukazovateľ EHB pre rôzny typ primárnej energie (celková a neobnoviteľná) a pre rôzne okrajové podmienky pre započítanie PV, pre tú istú budovu (EPC RECAST)

Vodík ve vytápění rodinného domu

„V súčasnej dobe sa ceny vodíka pohybujú nasledovne:

Cena zeleného vodíka by mala klesnúť do 2030 až o 80 % (podľa Bloomberg). Cieľová cena vodíku je v roku 2050 0,8 €/kg, resp. 0,0203 €/kWh.

Podstatná časť komponentov prepravnej, uskladňovacej a distribučnej infraštruktúry, či odberných zariadení a spotrebičov dokáže pracovať s 10 vol.% H₂ tu a teraz.“