Co všechno sleduje oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ?
Ilustrační foto redakce
Základním ukazatelem statistiky stavebnictví je index stavební produkce (ISP), který se svým pojetím blíží přidané hodnotě a slouží především k určení celkové dynamiky odvětví. Rozhovor s vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Petrou Cuřínovou.
Co všechno sleduje oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby a jaké poskytuje výstupy?
Základním ukazatelem statistiky stavebnictví je index stavební produkce (ISP), který se svým pojetím blíží přidané hodnotě a slouží především k určení celkové dynamiky odvětví. Při jeho výpočtu se vychází z objemu stavebních prací provedených vlastními zaměstnanci podniků s převažující stavební činností ve stálých cenách.
Pro náhled do struktury odvětví podle kategorií výstavby nebo území slouží ukazatel stavební práce S, který má blíž k tržbám a je publikován v běžných cenách. Stavební práce lze porovnávat jak podle místa stavby, tak i podle sídla stavebního podniku. Pro kategorii větších podniků jsou k dispozici také údaje o stavebních pracích pro veřejné zadavatele, což většinou bývají inženýrské stavby, případně stavby nebytových nevýrobních budov.
Specifickým výsledkem stavební činnosti je bytová výstavba. Počet dokončených bytů při daném počtu obyvatel přímo ukazuje změny v úrovni bydlení a je současně indikátorem rozvoje ekonomiky. Hlavními kategoriemi bytové výstavby jsou rodinné a bytové domy, ale zjišťujeme také byty v nebytových budovách. O dokončených bytech máme mnoho informací (velikost, investiční náklady, dobu výstavby, připojení na plyn, vytápění, nosnou konstrukci, energetickou třídu apod.) až do úrovně obcí.
Pro predikce, jaký bude další vývoj ve stavebnictví, jsou důležité informace o vydaných stavebních povoleních a z nich získaných údajích o zahájení výstavby nových bytů a údaje o nových stavebních zakázkách firem.
Naše data publikujeme v časových řadách, které lze snadno analyticky využít. Zveřejňujeme také velké množství tabulek ve veřejné databázi a čas od času vydáme obsáhlejší tištěnou publikaci s historickými údaji. Přispíváme i do společných publikací úřadu, jako je například statistická ročenka. Nemalou část našich výstupů tvoří individuální zakázky pro uživatele, kteří mají specifické požadavky. Snažíme se jim vždy vyhovět, ale zároveň dbáme na to, aby nedošlo k porušení ochrany individuálních dat.
Kdo a k čemu vaše výstupy používá?
V první řadě je to stát. Údaje o bytech slouží Ministerstvu pro místní rozvoj především k tvorbě koncepce bytové politiky, data o inženýrských stavbách jsou podkladem pro analýzy Ministerstva dopravy a v neposlední řadě Ministerstvo průmyslu a obchodu využívá informace o druhu vytápění a připojení nových budov na plyn pro energetickou statistiku. Data o bytové výstavbě často poskytujeme také obcím a krajům, v Praze pak spolupracujeme s IPR. Samozřejmě posíláme data do Eurostatu, který je pak zveřejňuje na svých stránkách, a komunikujeme i s dalšími mezinárodními organizacemi.
Intenzivně rovněž spolupracujeme s odbornou veřejností. Na prvním místě je to Svaz podnikatelů ve stavebnictví, se kterým máme uzavřenou smlouvu o spolupráci a každý měsíc si vyměňujeme informace. Pak také různé komory a asociace, jimž dáváme data a získáváme od nich odborné informace, protože na našem oddělení nejsme stavaři. Je to například Asociace dodavatelů montovaných domů, která sdružuje dodavatele dřevostaveb, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, s níž vydáváme publikace České stavebnictví v číslech a Stavební kniha, analytická společnost CEEC Research, Svaz výrobců cementu, Česká komora lehkých obvodových plášťů… Data o stavebnictví hodně využívají i vysoké školy a jejich studenti pro své bakalářské, inženýrské a doktorské práce a pro různé výzkumy. Z tohoto okruhu bych chtěla zmínit spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, která vyústila ve velmi zajímavou publikaci Historický atlas obyvatelstva českých zemí. Nedávno jsme rovněž navázali spolupráci s Národohospodářskou fakultou VŠE. Ta využívá naše data o investičních nákladech na výstavbu k výzkumu trhu nemovitostí.
Údaje o stavební produkci a bytové výstavbě slouží samozřejmě také stavebním firmám a dodavatelům stavebních hmot jako podklad k různým analýzám trhu a zapomenout nesmím ani na developerské společnosti, s nimiž jsme rovněž v úzkém kontaktu a vyměňujeme si některé informace. Díky tomu například máme údaje o prodaných bytech a můžeme si později ohlídat, že se tyto byty po získání stavebních povolení objeví ve statistice zahájené výstavby.
Často spolupracujeme s novináři a i my sami píšeme články, například do časopisů Stavebnictví nebo Stavitel, účastníme se akcí Stavebního fóra a přednášíme na odborných konferencích. V neposlední řadě naše data slouží ostatním kolegům v ČSÚ například při odhadu položek imputované nájemné a individuální bytová výstavba v národních účtech. A námi zjišťované informace o dokončených budovách a bytech se přenášejí do registru sčítacích obvodů, který slouží jako základ pro výběry dotazovaných domácností při statistických zjišťováních na úseku sociálních statistik.
Z jakých zdrojů získáváte data?
Základním zdrojem našich informací jsou samozřejmě statistické výkazy vyplňované podniky a stavebními úřady. Vykazující podnikatelské subjekty vybíráme z registru ekonomických subjektů na základě jejich hlavní (převažující) ekonomické činnosti. Stavební úřady oslovujeme všechny, ale výkazy pro ně jsou už jednodušší, protože řadu údajů čerpáme z registru RUIAN.
Jsou nějaké zdroje dat, které byste chtěli využívat, ale není to zatím možné?
Myslím, že administrativní zdroje využíváme poměrně intenzivně. Ať už jde o výše uvedený registr RUIAN nebo údaje z Ministerstva financí a České správy sociálního zabezpečení, které využíváme spíše zprostředkovaně ve formě matematicko-statistických dopočtů. Do budoucna se nám ale otevírá naděje, že budeme moci pro naše účely využít data z digitalizovaného stavebního řízení. Počítá se s tím, že se budou vytvářet informační modely stavby známé pod zkratkou BIM a při zadávání a provádění stavby se bude pracovat s digitálními daty. Zatím je vše teprve v procesu zrodu, ale aktivně spolupracujeme ve skupině na tvorbu datového standardu staveb pro pilotní projekty tak, abychom si výhledově usnadnili přebírání dat z dokumentací pro stavební řízení.
Jaké zajímavé trendy jsou vidět na vývoji stavebnictví v ČR v poslední době?
Určité zákonitosti lze vysledovat z podrobnějšího členění stavebních prací S. Z nich například vyplývá, že všechny firmy staví nejvíce v kraji, kde sídlí, ale velkou část svých stavebních aktivit směřují do sousedních regionů. Je to vidět zejména na firmách z Olomouckého kraje, které jsou aktivní na území kraje Moravskoslezského, v Jihomoravském kraji pak často pracují společnosti se sídlem na Vysočině. Naopak společnosti z Karlovarského kraje za prací téměř vůbec necestují a řadí se k největším stavebním „patriotům“, protože zhruba 80 procent zakázek provádějí na území vlastního kraje. Nejvíce stavebních příležitostí je v Praze, proto sem za prací přicházejí také stavební společnosti ze všech částí České republiky, nejvíce jich je ze Středočeského a Libereckého kraje.
Zajímavé trendy můžeme vidět také v oblasti bytové výstavby. Rodinné domy se nejčastěji staví v dispozici 4+1, menších bývá naprosté minimum. Obytná plocha rodinných domů se v průměru pohybuje mírně nad 90 m2 a v průběhu let nepatrně klesá. Zkracuje se také doba jejich výstavby a zlepšuje se technická vybavenost. Ve výstavbě rodinných domů aktuálně převažuje třída B energetické náročnosti, jejíž podíl v posledních letech výrazně roste na úkor třídy C. Mimořádně úsporných rodinných domů v kategorii A se dokončuje zhruba šest procent a tento podíl se v čase zásadně nemění. Rodinné domy mají nosné konstrukce v naprosté většině ze zděných materiálů, ale v posledních letech je možné pozorovat zvýšený zájem o dřevěné stavby. Nejvyužívanějším typem dřevostaveb je lehký rámový skelet se sendvičovou stěnou ze dvou konstrukčních desek s izolací mezi nimi. Zastoupení mimořádně úsporné třídy energetické náročnosti budovy je mezi dřevostavbami vyšší než u rodinných domů celkem.
Dokážou vás data o stavebnictví ještě něčím překvapit?
Data o stavební produkci i bytové výstavbě podléhají velkým výkyvům. Stavební produkce není pevně spjata s jedním místem jako v případě průmyslu a výstavba probíhá v různých geologicky a průmyslově zatížených lokalitách, takže faktorů působících na výsledek je opravdu mnoho. Intenzivně se také mění technologie výstavby, zaznamenali jsme dokonce již 3D tisk budovy. Některé sledované kategorie jsou velmi nehomogenní a výsledek záleží na momentální struktuře. Takže ano, výsledná data mě nepřestávají překvapovat.
Jak se podle vás do vývoje stavebnictví promítne epidemie covidu-19?
Stavebnictví a bytové výstavbě se v posledních letech dařilo. Index stavební produkce rostl tři roky za sebou, zpočátku spíše v pozemním, potom v inženýrském stavitelství. Počty zahájených bytů rostly nepřetržitě od roku 2014 a růst počtu dokončených bytů následoval s ročním odstupem. Loni byl pozitivní vývoj přibrzděn, stavební produkce klesla o 6,2 procenta a klesly také počty zahájených a dokončených bytů. Kromě relativně vysoké základny přispěla k horším výsledkům také epidemie koronaviru, která omezila provoz stavebních úřadů i firem. Zpočátku nebyla produkce epidemií výrazně ovlivněna, ale později se začal projevovat nedostatek pracovní síly, váznoucí poptávka a administrativní nepřipravenost staveb. Letos by se snad situace mohla stabilizovat, statistika stavebních zakázek a stavebních povolení dává určitou naději na slušný výsledek. Navíc by covid mohl posloužit jako katalyzátor, který urychlí digitalizaci stavebního průmyslu, což by pomohlo jak stavebním firmám, tak nám, co s daty pracujeme.
Zdroj: Časopis Statistika a MY