Více než stoletá cihlová kanalizace v Pardubicích zůstává ve výborné kondici
Vsakovací prvek v dlažbě v Pardubicích, foto © natura999 Stock Adobe
K jejímu dobrému technickému stavu podle vodohospodářů významně přispívá vejčitý tvar stok, který podporuje jejich samočištění a zvyšuje schopnost odvádět větší objemy vody při přívalových srážkách.
Historická cihlová kanalizační síť v centru Pardubic funguje spolehlivě i více než sto let od svého vybudování. ČTK to uvedl mistr provozu pardubických vodáren Erik Jandera. Páteřní kanalizace v historickém jádru města tvoří několik kilometrů dlouhou souvislou síť. Je na ni napojena kanalizace jednotlivých budov i uliční vpusti, které odvádějí dešťovou vodu z komunikací a dalších zpevněných ploch.
"Lidé často vidí jen poklopy v silnici, ale neuvědomují si, jak rozsáhlá infrastruktura se pod městem nachází. Pod zemí vedou kilometry stok, z nichž některé mají profil přes dva metry a jsou uloženy až 12 metrů hluboko," řekl Jandera.
Stará cihlová stoka je podle něj postavená velmi kvalitně. "Klenba vejčitého profilu je stále stabilní a v tomto úseku nezaznamenáváme žádné zásadní problémy," řekl Jandera. "Vejčitý profil stok zajišťuje při běžných průtocích vyšší rychlost proudění než kruhový profil, čímž podporuje samočištění kanalizace a snižuje riziko usazování nečistot," dodal.
Stoka v historickém centru Pardubic je natolik úzká a nízká, že se v ní člověk pohybuje jen obtížně. Prolézat by ji mohl po kolenou. Vodárny proto při kontrolách cihlové kanalizace využívají kamerové vozítko, které dokáže zkontrolovat potrubí o průměru od 135 do 3000 milimetrů na vzdálenost až 300 metrů. Díky obrazu ve vysokém rozlišení odhalí případné závady.
"Už je tady nějaká vize programů, které jsou schopné veškeré poruchy na kanalizační síti zaznamenávat samy. Dnes je ještě musejí přímo zadávat kameramani, ale už se ve více firmách vyvíjejí systémy využívající umělou inteligenci, která dokáže kanalizaci sama naskenovat a vyhodnotit, v jakém stavu je," řekl Jandera.
Kanalizace v Pardubicích vznikala na přelomu 19. a 20. století, kdy se město potýkalo s nedostatkem kvalitní pitné vody a nevyhovujícím systémem odvádění odpadních vod. Ve městě postupně vznikaly první úseky kanalizace, jejich technický stav a způsob odvádění odpadních vod však neodpovídaly rostoucím hygienickým nárokům.
Do podzemních vod prosakovaly nečistoty ze žump či kanalizace. Městský vodovod vznikl v roce 1907, na kanalizační síti město pracovalo ještě v dalších letech. Domácnosti i firmy se postupně napojovaly na vodárenskou síť, od roku 1910 město začalo vybírat poplatky za vodné a stočné.