V Keni zavádějí vařiče na plyn z vodních hyacintů

Agentura Reuters informovala, že se k tomu spojila keňská energetická společnost Biogas International s výrobcem léků AstraZeneca a ústavem pro udržitelnost z Cambridgeské univerzity.

Keňské domácnosti používají při vaření hlavně dřevěné uhlí a dřevo. Světová zdravotnická organizace (WHO) to považuje za zdraví škodlivé palivo, které prodlužuje dobu vaření.

Možnost přejít na plyn získávaný z rostliny tokozelka vodní hyacint dostalo zatím 50 rodin v západokeňském Kisumu.

"Plyn nevytváří kouř, nepáchne a je to na něm mnohem rychlejší," řekl Tony Otieno, který právě na plynu uvařil čaj pro svou sedmdesátiletou babičku.

Některé rodiny dostaly v rámci projektu plynové vařiče a nahradily jimi ty přenosné na dřevěné uhlí. Většinou zdarma také získaly přístroj na výrobu plynu.

Používá se v něm jako palivo vodní hyacint, který pokrývá velké části Viktoriina jezera ležícího mezi Keňou, Ugandou a Tanzanií. Škodí životu v jezeru a je živnou půdou komárů a bakterií, čímž ohrožuje místní obyvatele.

Přístroj vyvinutý ve firmě Biogas International dokáže ze dvou až tří kilogramů této rostliny vytvořit plyn, který připraví jídlo z kukuřice a fazolí za čtyři hodiny.

"Po zpracování se vodní hyacint stane požehnáním. Staří lidé se mohou (nad dřevěným uhlím) ukašlat k smrti, všichni by měli mít bioplyn," řekl šéf společnosti Biogas International Dominic Kahumbu.

Přiznal ale, že přístroje jsou zatím drahé - stojí v přepočtu 14.000 korun - a pro mnoho rodin jsou tak cenově nedostupné. Hrubý domácí produkt na osobu v Keni loni podle Světové banky činil 1800 dolarů (39.000 korun).

Podle Kahumbua je výroba zplynovacího zařízení nákladná, takže zisk se z ní nedá v příštích pěti letech čekat. Jeho firma podle něj potřebuje nový kapitál, aby mohla tyto přístroje dále vyrábět.

V testovací fázi jsou zatím dva velké zplynovače, které by měly vyrábět plyn pro průmyslové využití, například v restauracích, drůbežárnách nebo při sušení ryb.