‚Povodňová paměť‘ je krátká
Povodně, ilustrační obrázek, foto D.Kopačková, redakce
Kolektivní paměť není schopná dlouhodobě ochránit lidi před důsledky katastrofálních povodní. Výzkum sledoval umístění nově vznikajících sídel v průběhu 9 stol. s ohledem na riziko povodní.
Na povodně lidé zapomenou po dvou generacích
Vědci se domnívají, že povodňová paměť je závislá na živých pamětnících takové události. Poučení, které obyvatelé získávají, se vytrácí s jejich úmrtím a není dále účinně předáváno například formou kronik nebo učebnic.
„Respekt ke katastrofě se rychle vytrácí, už druhá generace obyvatel se přesouvá opět blíže k vodním tokům,“ vysvětlil Václav Fanta. z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, jeden z autorů výzkumu, který byl věnován mimo jiné převýšení měst a vesnic nad hladinou vodního toku nebo umístění v záplavových územích. Vědci se ve výzkumu zaměřili na umístění sídel v oblasti povodí Vltavy, které je osídleno už od raného středověku, a velké povodně jsou tam dobře zdokumentovány.
Celý článek How long do floods throughout the millennium remain in the collective memory?