Beneš: V ČR už není rentabilní postavit novou uhelnou elektrárnu

Důvodem jsou podle něj nízké velkoobchodní ceny elektřiny a environmentální tlak ze strany Evropské unie. To, že by se situace změnila, označil za velmi nepravděpodobné.

Připomněl, že například smlouva, kterou má ČEZ se společností Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače na dodávku uhlí pro hnědouhelnou elektrárnu Počerady, počítá s tím, že se v Počeradech postaví v roce 2024 nová uhelná elektrárna. Což se ale nyní nevyplatí. Změna podle něj nastala zhruba před třemi lety.

"V tuto chvíli je protistrana, což je Vršanská uhelná, pod velkým tlakem, protože my nejsme motivováni dávat peníze do údržby tamní elektrárny. Přišli proto s tím, že si ji chtějí koupit a starat se o ni, aby jim vydržela déle," uvedl. To, že Vršanská uhelná pro uhlí ze svého dolu Vršany elektrárnu potřebuje, podle něj vytvořilo pro ČEZ velmi dobré vyjednávací podmínky. "Když za to dostaneme výrazně víc peněz, než kdybychom si to provozovali sami, tak není důvod elektrárnu neprodat," dodal. Opci na prodej elektrárny Počerady Czech Coalu mohl ČEZ na základě smlouvy využít už v roce 2015. Tehdy ji ale nevyužil a elektrárna zůstala jeho majetkem.

Beneš ČTK řekl, že uhelné elektrárny ČEZ lze rozdělit na dvě skupiny. První skupinu tvoří nové nebo modernizované hnědouhelné elektrárny, u kterých se počítá s dlouhodobým provozem. "Jsou to Tušimice, Prunéřov a Ledvice," upřesnil. Do této skupiny podle něj patři také elektrárna Mělník I, která má dlouhodobě dodávat teplo pro Prahu.

Druhou skupinu pak tvoří elektrárny s kratší životností, se kterými ČEZ dlouhodobě nepočítá. Do této kategorie patří mimo jiné i černouhelná elektrárna Dětmarovice, která využívá primárně uhlí z černouhelné společnosti OKD, která je v insolvenci. Beneš připustil, že elektrárna už nebude fungovat déle než deset let. "Řešíme to, jakým způsobem budeme následně dodávat teplo do lokalit, kam dnes dodávají Dětmarovice. Ať už je to Bohumín nebo Orlová," dodal.