Majitelé jaderných elektráren zaplatí Německu 23,6 miliardy eur

Odpovědnost za jeho přechodné i konečné uskladnění převezme stát. Počítá s tím návrh, který schválil německý kabinet.

Společnosti Vattenfall, E.ON, RWE a EnBW mají 23,55 miliardy eur zaplatit mezi lednem 2017 a rokem 2022 do státního fondu, z něhož se v příštích desítkách let bude financovat uskladnění vyhořelého jaderného paliva.

Právě rok 2022 je termínem, kdy by v Německu měl přestat fungovat i poslední z osmi zbývajících jaderných reaktorů. Náklady na ukončení provozu elektráren a jejich následné zabezpečení zůstávají nadále na straně energetických společností. Vláda věří, že návrh zákona Spolkovým sněmem i Spolkovou radou projde ještě do konce letošního roku.

Návrh neřeší případný smír ve sporu o odškodné, které u ústavního soudu požadují E.ON, RWE a Vattenfall. Rozhodnutí vlády kancléřky Angely Merkelové z roku 2011 o ukončení provozu jaderných elektráren do 11 let považují za porušení svých ústavou garantovaných práv.

O odklonu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2000 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 2010 však tehdejší kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberálních demokratů vedený Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v japonské Fukušimě ale vláda otočila a vrátila se k roku 2022, s čímž ale tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny.

Odklon od jádra byl v Německu prvním krokem v transformaci energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se loni podílely z 30 procent na celkové výrobě elektřiny v zemi. V roce 2035 by měly pokrývat 60 procent německé spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.