Hospodářské problémy Rusku a Číny mají dopad na společné projekty

Sílící hospodářská krize v Rusku a zpomalení růstu čínské ekonomiky, které vyděsilo trhy po celém světě, způsobily zastavení nebo odložení společných projektů obou zemí v různých sektorech od plynovodů po elektrárenské sítě v hodnotě zhruba 113 miliard USD (2,7 bilionu Kč). Zdroje z průmyslu a analytici varují, že některé projekty mohou být odloženy na neurčito, napsala agentura Reuters. To ohrožuje strategii ruského prezidenta Vladimira Putina, která počítá s větší orientací Ruska na Asii.

"Čínští investoři si jednoduše dali pauzu, aby viděli, kam rubl zamíří, protože od prosince všechny ruské ministerské předpovědi byly špatné. Věřím, že je to hlavní důvod, proč byly velké investiční projekty odloženy," řekl šéf Rusko-čínského analytického centra Sergej Sanakojev.

Ruští úředníci i podnikatelé počítali s tím, že Asie, a hlavně Čína, jim pomůže financovat velké projekty a Putin dokonce dal za úkol jednomu ze svých nejbližších přátel, Gennadiji Timčenkovi, aby pomohl v posílení obchodních vztahů s Pekingem. Skutečné peníze však přicházejí velmi pomalu.

Jedním z příkladů je firma Novatek, druhý největší producent plynu v Rusku, kterého spoluvlastní Timčenko. Spolu s francouzským Totalem a čínskou CNPC budují projekt zkapalněného zemního plynu Jamal v hodnotě 27 miliard USD. Kvůli sankcím USA však byl Novatek odstřižen od peněz ze Západu. Timčenko v roce 2014 prohlásil, že Čína půjčí na projekt 20 miliard USD, zatím však žádné peníze nedorazily a velikost půjčky se snížila na 15 miliard USD.

Projektu Jamal se zřejmě nakonec podaří získat peníze, jsou zde však méně jisté projekty. Gazprom již loni přestal doufat, že dostane od Číny předem 25 miliard USD na stavbu plynovodu Síla Sibiře do Číny. Rusko původně plánovalo, že by mohlo zahájit dodávky plynu do Číny již v roce 2011, nyní se neočekává, že by Síla Sibiře byla dokončena do konce roku 2018. Termín načasování výstavby další trasy do Číny, plynovodu Altaj, která měla být původně první trasou, je zatím neznámý.

Z desítky společných projektů s Čínou, o kterých se jednalo za 15 let působení Putina ve funkci prezidenta, jich bylo spuštěno jen několik. Je mezi nimi středně velký ropovod, za který Peking zaplatil předem 25 miliard USD státnímu ropnému gigantu Rosněfť a monopolnímu provozovateli ropovodů Transněfť.

Kromě ropných a plynárenských projektů patří mezi zastavené projekty i plánované dodávky elektrické energie do Číny za 1,5 miliardy USD. Čína by měla také investovat do dřevozpracujícího závodu v sibiřském Tomsku, do stavby mostu mezi Ruskem a Krymem, vysokorychlostní železniční trati mezi Moskvou a Kazaní či dokonce do společné stanice na měsíci.