Německo: Obnovitelné zdroje energie poprvé vyrobily více elektřiny než hnědouhelné elektrárny

Spolkový svaz pro energii a vodní hospodářství 29. 12. 2014 zveřejnil první čísla, která se týkají výroby energie (mixu) v roce 2014 v Německu. Jak se změnila výroba a spotřeba energií u našich sousedů? Jak si vedou jednotlivé výrobní zdroje a co ovlivnilo spotřebu elektřiny a plynu?

Spolkový svaz pro energii a vodní hospodářství ( BDEW ) odhaduje, že v roce 2014 celkově klesne hrubá výroba elektřiny z 633,2 mld. kWh (rok 2013) na 610,4 mld. kWh, přitom podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny stoupne na 25,8 procent. Obnovitelné zdroje mají poprvé největší podíl na výrobě elektřiny vůbec, větší podíl než jakýkoliv jiný konvenční zdroj. Přitom v roce 2013 byl ještě podíl obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu 24,1 procent.

V absolutních číslech stoupne výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů ze 152,4 na 157,4 mld. kWh. O jedno procento se zvýší výroba elektřiny ve větrných elektrárnách na 52,4 mld. kWh. Fotovoltaika dodá 35,2 mld. kWh, ve srovnání s rokem 2013 o 14 % více. Z biomasy včetně domovního odpadu bude o pět procent elektřiny více, výroba má stoupnout z 46,6 na 48,9 mld. kWh. Množství energie vyrobené ve vodních elektrárnách má činit 20,8 mld. kWh.

Produkce elektřiny z hnědého uhlí zvýší svůj podíl z 25,4 v roce 2013 na 25,6 procenta. Naopak množství elektřiny z černého uhlí klesne na 18 procent z 19,2. Elektřina z jaderných elektráren bude představovat 15,9 procenta, v roce 2013 to bylo 15,4 procenta. Podíl elektřiny vyrobené v paroplynových elektrárnách dál opět klesne na 9,7 z 10,7 procenta.

Přitom hnědouhelné elektrárny by měly vyrobit 156 mld. kWh, elektrárny na černé uhlí 109,9 mld. kWh, jaderné elektrárny 96,9 mld. kWh a konečně paroplynové elektrárny přibližně 58,5 mld. kWh. V roce 2014 obnovitelné zdroje pokryjí domácí spotřebu elektřiny asi z 27,3 procenta.

Pokud mluvíme o spotřebě elektřiny i plynu, tak ta by měla být podle BDEW ve srovnání s rokem 2013 nižší. Díky mírné zimě klesne spotřeba plynu o 14 %. Vyjádřeno v energii, poklesne spotřeba plynu z 956,4 mld. kWh v roce 2013 na 823 mld. kWh v roce 2014. Osm procent představuje snížení odbytu díky mírné zimě. Sníží se rovněž spotřeba v paroplynových elektrárnách. Tento trend byl zesílen ještě nižší spotřebou zemního plynu v chemickém průmyslu.

Rovněž je patrný pokles spotřeby elektřiny, která by měla klesnout o 4 procenta. Celkově se na spotřebě projevuje velmi slabá konjunktura. Spotřeba elektřiny by měla klesnout z 555,1 v roce 2013 na 534 mld. kWh. Vedle již zmiňovaných příčin je nutné zmínit i nezanedbatelný podíl opatření na zvýšení energetické účinnosti.