Východoevropské státy podráží snahy EU na snížení emisí skleníkových plynů
Plán EU na snížení emisí o 40 % do roku 2030 se těsně před jeho schvalováním dostal pod tlak východoevropských zemí v čele s Polskem.
Evropská unie je v čele snah o snižování emisí skleníkových plynů. Většina států EU podporuje závazek na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 40 % oproti úrovni roku 1990. Přitom jejich emise na osobu i emisní náročnost HDP jsou vesměs nižší než v České republice nebo jiných východoevropských zemích. Dosažení emisních cílů je v jejich případě celkem logicky náročnější.
Úsilí o snížení emisí skleníkových plynů vyžaduje součinnost všech států světa. Celosvětové emise je nutno do poloviny století snížit minimálně o 80%. Vyspělé země, které jsou historicky zodpovědné za většinu dosavadních emisí mají morální povinnost pomoci rozvojovým zemím, aby se na své cestě za prosperitou vyhnuly vysokouhlíkové variantě a zvolily udržitelnější řešení.
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek na jednu stranu na Summitu OSN ke změně klimatu, který se konal v září 2014 v New Yorku vyzdvihoval, že Česká republika již od roku 1990 snížila emise skleníkových plynů o 33%. Z tohoto pohledu se jeví dosažení cíle 40 % snížení v roce 2030 jako relativně snadné. Ke snížení emisí by stačilo například omezit export elektřiny z uhlí.
Na druhou stranu Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti, ve vyjádření pro Financial Times vyhrožuje, že Česká republika opustí jednání, pokud nebude dohoda upravena tak, aby lépe kompenzovala východoevropským zemím náklady spojené s restrukturalizací průmyslu a dekarbonizací výroby energie.
Z pohledu zatím posledního návrhu Aktualizace státní energetické koncepce je tento postoj těžko pochopitelný. Návrh předpokládá splnění cíle již kolem roku 2025 v důsledku "[zavádění] směrnice o průmyslových emisích, snížením výroby elektrické energie z uhlí a jeho náhradou dalšími zdroji - zemním plynem, biomasou, větrnými a fotovoltaickými zdroji", viz obrázek nahoře.
Sobecké snahy východoevropských zemí podkopávají autoritu EU a ohrožují dosažení právně závazné dohody na výrazné snítení emisí skleníkových plynů, která by měla být uzavřena na konci roku 2015 v Paříži.