Prohlášení jednotlivých států na Summitu OSN ke změně klimatu
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun požádal představitele států a dalších institucí, aby na summitu oznámili odvážná opatření a akce, které sníží emise, posílí odolnost vůči klimatu a mobilizují politickou vůli směrem ke smysluplné právní dohodě v roce 2015.
Nejvyšší představitelé více než 120 států přijali pozvání na Climate Summit 2014. Kromě nich pozval Generální tajemník OSN Pan Ki-mun i zástupce finančních a obchodních institucí a občanské společnosti. Cílem bylo povzbudit a urychlit opatření v oblasti klimatu. Pan Ki-mun je proto požádal, aby na summitu oznámili odvážná opatření a akce, které sníží emise, posílí odolnost vůči klimatu a mobilizují politickou vůli směrem ke smysluplné právní dohodě v roce 2015.
Přednesené příspěvky jen zřídka obsahují konkrétní závazky na snížení emisí CO2 nebo finanční příspěvky do GCF. Obecně lze říci, že většina států je ochotna se podílet na snížení emisí CO2 „přiměřeně“. Je přitom otázka, co toto slovo v představách jednotlivých zemí znamená.
Méně rozvinuté země často očekávají, že jim státy, které se na dosavadním růstu emisí nejvíce podílely, zaplatí nejen přechod na bezemisní ekonomiku, ale často i adaptaci na aktuální dopady změny klimatu, které musí řešit.
Bohaté země, mezi nimi i Česká republika, naopak často prezentují jako úspěch výsledky, jichž bylo dosaženo nezávisle na úsilí o ochranu klimatu, nebo přednášejí „závazky“, které v podstatě pouze odpovídají stavu, kterého by bylo dosaženo bez jakékoli snahy (BAU – business as usual). Někteří sice deklarují ochotu snižovat emise CO2, ale odmítají konkrétní závazky, přestože v praxi emise snižují.
Zajímavá je rovněž hra s čísly. Rozvojové země se často zavazují snižovat emisní náročnost hospodářství – emise CO2 na jednotku HDP. Problém je, že aby celkové emise klesaly, musí emisní náročnost klesat rychleji, než roste HDP, což neplatí u většiny států, které se ke snižování emisní náročnosti zavázaly, jmenovitě v případě Číny.
Další „fintou“ je vztahovat snižování emisí k jinému roku než 1990. Zatímco v EU od roku 1990 emise klesají, ve většině států přinejmenším do roku 2005 rostly. Jmenovitě USA se staví do vůdčí role s tím, že v posledních 8 letech jim klesaly emise CO2 nejrychleji na světě, a že do roku 2020 sníží emise o 17 % proti roku 2005. V porovnání s rokem 1990 je to však pouhé 1 % snížení.
Zajímavé příspěvky
![Obrázek: Emise vybraných států v přepočtu na obyvatele [Světová banka via Google]](/docu/clanky/0118/011861o1.png)
Obrázek: Emise vybraných států v přepočtu na obyvatele [Světová banka via Google]
Závazek EU snížit do roku 2020 emise CO2 o 20 % oproti roku 1990 a o 40 % do roku 2030, stejně jako záměr snížení emisí nejméně o 80 % do roku 2050, jsou obecně známé a není nutno je zvlášť zdůrazňovat.
Za pozornost stojí příspěvky Austrálie a USA – tyto státy označují návrhy svých závazků za ambiciózní, přestože ve srovnání s tím, co již udělaly státy EU, se jedná o minimum. Oproti roku 1990 se Austrálie zavázala de facto ke zvýšení emisí o 27 % v roce 2020. USA se zavázaly snížit v roce 2020 své emise oproti roku 1990 o pouhé 1 %. V obou státech jsou přitom emise na obyvatele více než dvojnásobné oproti průměru EU, viz obrázek vpravo.
Nejlidnatější země – Čína a Indie. Čína v emisích CO2 na osobu již předstihla některé státy EU, viz obrázek nahoře. Indie rovněž předpokládá prudký růst spotřeby energie. Obě země zdůrazňují významné snižování emisní náročnosti HDP, v konečném důsledku však jejich emise porostou.
Některé státy akcentují věroučné důvody pro ochranu klimatu, jmenovitě Izrael (judaismus), Srí Lanka (buddhismus) a Vatikán (křesťanství). Ve všech případech je zdůrazňováno, že lidstvo není svrchovaným vládcem nad přírodou, ale že ji má svědomitě spravovat a ochraňovat.
Bolívie – zastupuje skupinu G77+Čína – 77 rozvojových zemí + Čína – které požadují finanční a technologickou podporu od vyspělých zemí, historicky zodpovědných za převážnou část emisí CO2.
Nauru – zastupuje skupinu 44 států – Alianci malých ostrovních států (AOSIS) – které požadují omezit globální oteplení na 1,5 °C.
Používané zkratky
V textu jsou používány následující zkratky:
AOSIS – Alllance of Small Island States – Aliance malých ostrovních států
BAU – Business as usual – předpokládaný vývoj bez vnějších zásahů
CCS – Carbon Capture and Storage – zachytávání a ukládání CO2 (více v článku CCS = Separace CO2 a jeho ukládání v geologických formacích)
CNG – Compressed Natural Gas – stlačený zemní plyn
GCF – Green Climate Fund – fond financovaný vyspělými zeměmi na podporu opatření pro snížení emisí CO2 v rozvojových zemích
HFC – fluorované uhlovodíky, v současnosti nejrychleji rostoucí skleníkové plyny
iNDC – intended Nationally Determined Contributions – zamýšlené Národně určené příspěvky
PPC – Putting a Price on Carbon – iniciativa Světové banky podporující ekonomické nástroje pro zpoplatnění emisí oxidu uhličitého, například uhlíkovou daň nebo obchodování s emisními povolenkami.
REDD+ – Reducing Emissions from Deforestation and Forest Degradation – aktivity států vedoucí ke snížení emisí oxidu uhličitého způsobené odlesňováním a degradací lesa.
SIDS – Small Island Developing States – malé ostrovní rozvojové státy
Stručný přehled příspěvků jednotlivých států
Angola – je stejně jako celá Afrika ohrožena změnou klimatu, již v současnosti je zasažena suchem a přívalovými dešti. Klade důraz na společnou, avšak diferencovanou zodpovědnost s přednostním podílem vyspělých zemí. Má národní plán pro adaptaci, ale očekává finanční pomoc od vyspělých zemí. angola.pdf
Antigua a Barbuda – malý ostrovní stát je již v současnosti zasažen negativními dopady změny klimatu, cítí se jako oběť rozmařilosti jiných. Nejedná se o akademickou diskusi nebo hru s čísly, změna klimatu ohrožuje lidské životy. Kritizuje, že Green Climate Fund je prázdný a chválí Německo za jediný významný příslib peněz do tohoto fondu. antigua_a_barbuda.pdf
Austrálie – plánuje do roku 2020 snížit emise o 5 % oproti úrovni roku 2000 (oproti roku 1990 se jedná o zvýšení o 27 %). Je to označováno za ambiciózní cíl, protože se jedná o 22% snížení oproti BAU, což údajně odpovídá cílům jiných velkých ekonomik. Zdůrazňuje, že Austrálie zodpovídá za 1,5 % světových emisí (ale na pouhé 0,3 % počtu obyvatel, tj. 5krát více, než je světový průměr), a že se tedy musí zapojit všichni, zejména největší znečišťovatelé. Je však nutno si uvědomit rozdíly v různých zemích. Zatímco v Austrálii měly přinejmenším do roku 2008 nebo 2011 emise rostoucí trend, v Německu i dalších evropských zemích přinejmenším od roku 1990 klesají. V kontextu zmínky o největších znečišťovatelích stojí za připomenutí, že Austrálie má jedny z vůbec nejvyšších emisí skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele.
Bahamy – ostrovní stát přímo ohrožený změnou klimatu, protože 80 % území leží méně než 1,5 m nad úrovní moře. Vzrůst teploty o 3,7 až 4,8 °C do roku 2100 by znamenal zánik země. Země podepsala všechny dohody, přesto teplota roste. Vše, co svět dosud udělal, jsou jen řeči. Je nutno svět nasměrovat k udržitelnosti a OZE, sami plánují zvýšit podíl OZE na 30 % do roku 2030. Připomínají nesplněný slib rozvinutých zemí přispívat 100 mld. USD ročně rozvojovým zemím na ochranu klimatu a adaptaci. bahamy.pdf
Barbados – malý ostrovní stát ohrožený změnou klimatu, proto požadují omezení růstu teploty na 1,5 °C a právně závaznou dohodu v roce 2015 navazující na Kyotský protokol. Jsou připraveni přispět „férovým podílem“ (fair share ). Plánuje do roku 2029 zvýšit podíl OZE na 29 %, 22 % snížení spotřeby elektřiny, zvýšení podílu elektromobilů ve státní správě, LED pouliční osvětlení a výstavbu 40megawattové elektrárny využívající odpad. barbados.pdf
Belgie – sníží emise o 40 % do roku 2030 a o 80 % do roku 2050. Na budoucí dohodě se musí podílet všichni, aby úsilí jedněch nepřišlo vniveč díky laissez-faire přístupu druhých.
Bolívie – (prezident Evo Morales, který zároveň zastupuje skupinu G77+Čína) apeluje na vyspělé státy a na společnou, ale diferencovanou zodpovědnost. Změna klimatu je největší výzvou současnosti, rozvojové země jsou však stále těmi, kdo trpí nejvíce. Požaduje, aby vyspělé státy snížily své emise o 40 % do roku 2020. Pokud by to udělaly, rozdíl mezi potřebou snižování emisí na jedné straně a přijatými závazky a dosaženými výsledky na straně druhé (tzv. mitigation gap) by vůbec nevznikl (přesto by emise na obyvatele byly ve vyspělých zemích vyšší, než ve většině zemí rozvojových). Zpochybňují důvěryhodnost vyspělých zemí, které Kyotský protokol neratifikovaly, nebo z něj dokonce vystoupily. Požaduje po vyspělých zemích příspěvek pro rozvojové země v celkové 70 mld. USD ročně do roku 2016, 100 mld. ročně do roku 2020 a další zvýšení příspěvku v následující době.
Musíme jednat odvážně, musíme jednat společně, a musíme jednat nyní. Bolivie.docx
Bosna a Hercegovina – je silně ohrožena změnou klimatu. Požaduje uzavření právně závazné dohody v roce 2015. V květnu a srpnu extrémní deště (rekord za posledních 120 let) způsobily škody ve výši 15 % HDP, pro obnovu je nutná mezinárodní pomoc. bosna_a_hercegovina.pdf
Bulharsko – v letošním roce zasáhly mimořádné deště. Dosáhli ambiciózního cíle 20 % OZE, v roce 2012 celosvětově nejvyšší instalovaný výkon FV na osobu. Podporuje iniciativu Světové banky Carbon Pricing. Diverzifikace energetických zdrojů je otázkou nejen prosperity, ale hlavně bezpečnosti. Závislost na energii je způsobena plýtváním. Nejlevnější je uspořená energie. Vysokou důležitost má proto energetická efektivnost. bulharsko.pdf
Burundi – ekonomika je citlivá na rostoucí klimatická rizika, protože zemědělství je závislé na pravidelných srážkách. Má národní plán adaptace a zalesňování, rozvoje OZE (instalace na nemocnicích a na školách) a v zemědělství. Burundi.docx
Černá Hora – státy, které preferují zelené technologie, budou mít možnost řešit i další problémy, jako je chudoba a nezaměstnanost. Národní cíle snížení emisí CO2 jsou v souladu s politikou EU a OSN. Podle ústavy je „ekologickým státem“. Přispívá ochraně klimatu přiměřeně rozloze a velikosti populace. cerna_hora.pdf
Česká republika – na jednu stranu představila výrazný obrat v postoji ke změně klimatu, zejména ve srovnání s široce popularizovanými názory bývalého prezidenta, na druhou stranu v praktické rovině stejně jako většina ostatních států nic podstatného nepřinesla. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek například ve svém projevu vyzdvihl, že Česká republika snížila emise CO2 o více než 33 % od roku 1990, a je tedy hluboko pod svým Kjótským závazkem. Neuvedl už ovšem, že v přepočtu emisí na osobu nadále ČR zaujímá jedno z předních míst jak v Evropě, tak ve světě. Vyšší emise mají v EU jen Lucembursko, Estonsko a Irsko (emise Lucemburska jsou tradičně extrémně vysoké, hlavním důvodem je především vysoký podíl zaměstnanců, kteří dojíždějí z okolních států, zhruba 1/3, neboli cca 100 000, druhý důvod je vysoký podíl slévárenského průmyslu). Stejně tak neuvedl, že většina prezentovaného snížení emisí proběhla do roku 1995 v důsledku rozpadu těžkého průmyslu a další snížení po roce 2008 lze přičíst na vrub finanční krize, z jejíchž důsledků se Česká republika teprve začíná vzpamatovávat. Jedná se tedy spíše o přirozený vývoj, než důsledek cílené snahy. ČR přislíbila přispět do Green Climate Fund v příštích dvou letech celkem 5,5 mil. USD. ceska_republika.pdf
Čile – podíl na emisích je 0,25 %, ale to není omluva pro nečinnost na místní úrovni. Země čelí osmiletému suchu a ubývání ledovců a patří mezi vůbec nejohroženější země (splňuje 7 z 8 kritérií). Právo a spravedlnost musí být v centru klimatických aktivit. Dobrovolný závazek snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % oproti projektovaným, ovšem s mezinárodní pomocí. Byl vytvořen legislativní rámec pro energetickou efektivnost, která je státní politikou. Do roku 2025 dosáhne podíl nekonvenčních OZE 20 %. Zavedena daň z CO2 pro zdroje nad 50 MWel. cile.pdf
Čína – je připravena spolupracovat s mezinárodní komunitou na aktivním řešení „povážlivé výzvy“ změny klimatu. Reakci na změnu klimatu přikládá velký význam, je to nutné pro dosažení udržitelného rozvoje a povinnost jako zodpovědné největší země. První rozvojová země, která přijala národní plán ke změně klimatu. Do roku 2020 sníží uhlíkovou náročnost o 40 až 45 % oproti roku 2005 (což ve skutečnosti znamená růst emisí). Podle reportu Světové banky se Čína podílela 58 % na celosvětových úsporách energie mezi lety 1991 a 2010. V roce 2013 se Čína podílela 24 % na nově instalovaných OZE ve světě. Oproti roku 2005 se instalovaný výkon ve vodních elektrárnách zvýšil dvojnásobně, ve větrných 60násobně (v ČR cca 25násobně) a ve fotovoltaických 280násobně (v ČR téměř 20000násobně). Jakmile to půjde, oznámí aktivity ke změně klimatu. Emise CO2 dosáhnou vrcholu a začnou se snižovat „co nejdříve“ (Čína k tomu je nucena, aby vyřešila katastrofální smogové situace ve velkoměstech). Připravuje revoluci ve výrobě a spotřebě energie, včetně omezení celkové spotřeby energie, růstu energetické efektivnosti a rozvoje nefosilních zdrojů. Zrychlí zavedení celostátního obchodování s emisemi CO2. Dohoda po roce 2015 musí být založena na principech UNFCCC, vyspělé země musí zrychlit snižování emisí a naplnit slib transferu technologií a ročního příspěvku 100 mld. USD pro rozvojové země. cina.pdf
Dánsko – do roku 2050 zcela přestane využívat fosilní paliva (= snížení emisí CO2 o 100 %). Již přispělo od roku 2010 350 mil. USD na opatření ke změně klimatu. Kromě toho přislíbilo další příspěvek ve výši 70 milionů dolarů do GCF. Dánský Climate Investment Fund je partnerství veřejného a soukromého sektoru na financování projektů šetrných k životnímu prostředí v rozvojových zemích a na rozvíjejících se trzích.
Dominikánská republika – je osmá nejzranitelnější země na světě. V Paříži musí být dosažena rozhodující globální dohoda.
Egypt – prioritou arabských zemí je adaptace a společná, avšak diferencovaná zodpovědnost. Nový právní rámec by neměl nahradit UNFCCC.
Ekvádor – přestože se podílí pouze 0,01 % na emisích skleníkových plynů, aktivně přispívá k ochraně klimatu. V roce 2017 má být spuštěno 2827 MW nových vodních elektráren, emise z elektroenergetiky tím budou sníženy o 39 %. Ve stejném roce bude obnoveno 500 mil. ha lesa. Požaduje zodpovědnost za historické emise. Postrádá aktivní přístup vyspělých zemí a slíbený příspěvek 100 mld. USD ročně. ekvador.pdf
Eritrea – vyzvala ke „globálnímu řešení a lokálním akcím“. Změna klimatu představuje překážku pro bezpečnost dodávek potravin a vymýcení chudoby.
Estonsko – závazky EU se vztahují pouze na 14% všech světových emisí, EU však dosáhne většího snížení emisí, než je požadováno do roku 2020.
Etiopie – je v procesu vytváření institucionálního rámce pro zelenou klimatickou ekonomiku. Etiopie zrušila dotace na fosilní paliva, a zahájila výrobu biopaliv.
Evropská unie – plánuje v roce 2030 snížit emise CO2 o 40 % oproti roku 1990 (a o 80 až 95 % do roku 2050). Emise klesly o 19 %, ale HDP vzrostl o 45 %. Na opatření ke změně klimatu půjde 20 % rozpočtu EU v období 2014 až 2020 (celkem 180 mld. €). V příštích 7 letech bude vyčleněno celkem 3 mld. € v grantech na podporu OZE v rozvojových zemích, což by mělo přinést 15 až 30 mld. kapitálových investic a úvěrů do udržitelné energetické infrastruktury. Celkově EU poskytne ve formě grantů 14 mld. € veřejných klimatických financí. Celý projev
Fidži – pokud se současná míra emisí nezmění, predikuje IPCC pro rok 2100 vzestup hladiny moří o 1 m. To by znamenalo likvidaci většiny pobřežních komunit na Fidži. Vzestup teploty proto musí být omezen na 1,5 °C. Všechny státy musí ukázat politickou vůli. Přestože se Fidži podílí 0,06 % na celkových emisích skleníkových plynů, plánují 100 % OZE elektřiny v roce 2010 ze současných 60 %. Požadují právně závaznou dohodu s potřebným transferem technologií a financí. fidzi.pdf
Filipíny – úsilí snižovat nezákonnou těžbu dřeva. Podpora systémů včasného varování, zapojení zúčastněných stran na financování rizik katastrof a rámce pojišťovací politiky. Zavádění legislativy ke snížení rizika katastrof a zlepšení reakce na katastrofy.
Finsko – bude přispívat do Green Climate Fund. Dlouhodobý plán je být neutrální z hlediska emisí CO2. Bude uzákoněn cíl do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů minimálně o 80 %. Kromě toho budou do roku 2025 odstaveny uhelné elektrárny. Výrazná aktivita na lokální úrovni – 40 % municipalit se angažuje v klimatickém úsilí, 19 předních municipalit spolu s průmyslem, občany a experty usilují o snížení emisí o 80 % do roku 2030 oproti úrovni roku 2007 a další se přidávají. Aktivity pro zmírnění změny klimatu mohou být vnímány jako obchodní příležitost. finsko.pdf
Francie – změna klimatu již není hypotéza, ale fakt. Vyvolává rozsáhlejší migrace než války. Globální oteplení musí být omezeno na 2 °C. Naší povinností je definovat model rozvoje na příštích 30 let, který zajistí národům světa přístup k bohatství, a zároveň zachovat planetu. Cílem je závazný právní rámec, který bude respektovat rozdíly v dosažené úrovni rozvoje. Francie připravuje zákon na snížení emisí o 40 % do roku 2030 a 32% podíl OZE. Přispěje až 1 mld. USD do Green Climate Fund. Jsme schopni ovládat čas, prostor nebo přírodu? Jsme schopni ovládnout alespoň sami sebe? Nenechme čas, aby rozhodl za nás. Francie.pdf
Gabon – zmínil úsilí na zachování lesů a využívání půdy.
Grenada – uvedla, že podepsala memorandum o porozumění s USA jako pilotní země regionální iniciativy v oblasti energetiky a s Novým Zélandem o pomoci při rozvoji své geotermální kapacity. Navrhla, aby oceňování emisí skleníkových plynů bylo zavedeno na národní a regionální úrovni na základě dobrovolnosti.
Guatemala – humanitární nouze způsobená dlouhotrvajícím suchem stála dosud 5 % HDP. Přestože má nízké emise, spustila iniciativu Zero Carbon Footprint. Obnoveno 1,2 mil. ha lesa s cílem obnovit další 3,9 mil. ha. Podíl chráněných území je zhruba 1/3 rozlohy státu. Transformace energetického mixu směrem k efektivním zdrojům a OZE, například bude nainstalováno 55 MWp slunečních elektráren. Snížení emisí o 17 mil. tun CO2 mezi lety 2016 a 2020. Očekává uzavření právně závazné dohody a finanční a technologický transfer. guatemala.pdf
Guinea-Bissau – zahájila přípravy na dlouhodobý národní adaptační plán. Vyzvala k technické a finanční podpoře a transferu technologií s cílem usnadnit zmírňování změny klimatu a přizpůsobení.
Guyana – požadovala výraznější snižování emisí v průmyslově vyspělých zemích. Zdůraznila, že cíle omezení růstu globální teploty pod 2 °C nemůže být dosaženo bez REDD +.
Gruzie – díky vhodným podmínkám již v současnosti pokrývá 80 % elektřiny z OZE – vodních elektráren. Do budoucna se má podíl OZE zvýšit. Kromě toho plánuje maximálně využít potenciál a dodávat elektřinu z vodních elektráren do celého regionu. S podporou vlády se 8 měst představujících přes polovinu populace připojilo k Paktu starostů a primátorů (Covenant of Mayors) – sníží své emise o 20 % do roku 2020. Díky rozvoji OZE, energetické efektivnosti a řádnému managementu lesů se do roku 2050 Gruzie stane CO2 neutrální. gruzie.pdf
Honduras – je jednou z pěti nejvíce ohrožených zemí na světě.
Indie – velký důraz na rozvoj při současném řešení změny klimatu (ambiciózní program “Make in India” with “Zero Defect and Zero Effect”, slogan “Development without Destruction”). Zelená daň zvýšena z 50 na 100 rupií za tunu uhlí, bude použita na zelené technologie (15 mil. USD – National Adaptation Fund, 80 mil. – Ultra Mega Solar projekty, 100 mil. – ultramoderní superkritické uhelné technologie, 16 mil. – 1 MW solární parky na březích kanálů). 6 mld. USD na zalesňování. Iniciativa 100 Smart Cities – zvýšení odolnosti na změnu klimatu a energetické efektivnosti. Lidé ve státech s HDI (Human Development Index) nad 0,9 spotřebovávají na osobu 4krát více než lidé v Indii. Cílem je dosáhnout HDI 0,9 při nízké emisní intenzitě, dobrovolný závazek počítá s poklesem emisní intenzity HDP o 20 až 25 % do roku 2020 oproti roku 2005. V příštích pěti letech bude zdvojnásoben instalovaný výkon větrných elektráren, do roku 2020 bude instalováno 20 GWp fotovoltaiky a realizováno 10 GW energetických úspor. Zvýšení účinnosti výroby elektřiny z uhlí, standardy energetické náročnosti budov a energeticky náročných spotřebičů, program PAT pro snížení energetické náročnosti průmyslu a nově zavedený Corporate Average Fuel Savings pro nové dopravní prostředky, který by měl vést k úspoře 20 mil. tun paliv v roce 2025. Rozvojové země by mohly dělat více, pokud by byly k dispozici finanční prostředky a technologie z vyspělých zemí. Význam, který přikládá změně klimatu je vyjádřen ve změně názvu ministerstva na Ministerstvo životního prostředí, lesů a klimatické změny. Dnes prezentované globální úsilí vůbec nestojí za zmínku. Abychom dosáhli cílů, které jsme si stanovili společně, musí vyspělé země přestat mluvit a začít něco dělat. Indie.pdf
Indonésie – dobrovolný domácí závazek snížit emise skleníkových plynů o 26% do roku 2020 ve srovnání s BAU, který by v případě mezinárodní podpory mohl být zvýšen na 41%.
Irák– ocenil úsilí o vytvoření nového protokolu nebo právní smlouvy.
Írán – poznamenal, že politické spory se staly překážkou pro uzavření dohody, a že je připraven jednat s ostatními zeměmi. Vyzval ke komplexní dohodě o změně klimatu.
Irsko – zavádí legislativu na podporu národních cílů v oblasti změny klimatu. Klimatické právo je klíčovým prvkem cílů udržitelného rozvoje (SDGs).
Island – vyjádřil plnou podporu iniciativě Sustainable Energy for All (udržitelná energie pro všechny). Oznámil, že zvýší podporu pro geotermální iniciativy Světové banky. Uvedl, že Island a Namibie vytvořily skupinu přátel k desertifikaci, degradaci půdy a suchu s cílem nalézt řešení udržitelného rozvoje.
Itálie – budoucí dohoda v Paříži 2015 by měla být právně závazná, aby pracovní místa v zelené ekonomice byla stabilní. Je připravena významně přispět do Green Climate Fund. Podíl elektřiny z OZE byl v srpnu 2014 45 %.
Izrael – Svatá písma nás učí, že když Bůh stvořil prvního člověka, ukázal mu všechny stromy v Zahradě Eden a řekl: „Vše, co jsem stvořil, stvořil jsem pro tebe. Dej si pozor, abys nezničil můj svět, protože pokud byst to udělal, nebyl by tu nikdo, kdo by to po tobě opravil.“ Jsme zde proto, abychom zajistili udržitelný svět pro nás, naše děti a naše vnoučata. Investovány velké prostředky do snižování emisí se zaměřením na energetickou efektivnost. Přechod z uhlí na plyn, podpora fotovoltaiky, alternativy ropných paliv v dopravě, dotace obcím na energeticky efektivní osvětlení. Společná reakce na změnu klimatu jako cesta k míru s Palestinci. izrael.pdf
Jamajka – bude pokračovat ve snižování emisí skleníkových plynů, pokud to jen bude možné, Zavázala se zvýšit podíl OZE v energetickém mixu do roku 2030 na 20% azdvojnásobení do roku 2060.
Japonsko – slíbilo financovat vyškolení 14.000 expertů v oblasti snižování rizika katastrof a změny klimatu v rozvojových zemích.
Jižní Korea – předchozí kampaně vedly k úplnému zalesnění neúrodné půdy. Průmysl je vychováván, aby řešil otázky související se změnou klimatu. Příkladem jsou systémy pro akumulaci elektřiny, technologie Smart Grids, CCS, nulové domy, které urychlují rozvoj nových průmyslových odvětví. Nesmíme vnímat opatření v oblasti klimatu jako zátěž, ale jako příležitost. Doba kamenná neskončila pro nedostatek kamení. V příštím roce jako první asijská země spustí celostátní obchodování s emisemi CO2. Zároveň přijme plán pro období po roce 2020. Včasné financování GCF je nutné pro uzavření nové dohody o klimatu. Přispěje 100 mil. USD do GCF, včetně 50 mil. které již zaplatila. jizni_korea.pdf
Katar nastínil svou Národní vizi pro Katar 2020, která zahrnuje diverzifikaci hospodářství, snížení emisí a úsilí o vyšší energetickou efektivnost.
Kazachstán – hodlá do roku 2050 dohnat 30 nejrozvinutějších zemí světa s využitím zelené ekonomiky. Plánuje do roku 2050 snížit energetickou náročnost HDP o 50 % oproti 2008, snížit emise CO2 o 40 % a zvýšit podíl nekonvenčních zdrojů na výrobě elektřiny na 50 %. Podporuje inicitativu Putting a Price on Carbon. Zavedl obchodování s emisemi. Nečinnost by byla drahá. kazachstan.pdf
Keňa – požadovala nové mezinárodní závazky a výraznější akce. Vyspělé země musí nést odpovědnost na základě společné, ale diferencované odpovědností a svých možností. Je nutno zprovoznit GCF a dosáhnout konečné dohody v Paříži.
Kiribati – vyzvalo ke skutečnému odhodlání a obětem k řešení problému změny klimatu. Nastínilo příspěvek své země k ochraně moří v Pacifiku a vytvoření Coalition of Atoll Nations (koalice atolových národů).
Kongo – udržitelné hospodaření a ochrana tropických pralesů ve spolupráci s mezinárodními partnery svědčí o ochotě čelit výzvám změny klimatu. Největší zodpovědnost mají průmyslové země. Je to lidstvo, nikoli Země, co je ohroženo. O změně klimatu už bylo řečeno dost, aby bylo jasné, že je nutno jednat. Přesto stále odkládáme. Může nám to vzít vše. Kongo.docx
Kostarika – přítomnost více než 130 hlav států a vlád je nejjasnější indikátor priorit, které naše státy kladou na vytvoření národních a společných řešení. Země plánuje být neutrální z hlediska emisí CO2 již do roku 2021. Projekt veřejné dopravy založené na elektrifikované železnici a autobusech na biopaliva. V současnosti 90 % elektřiny z OZE, v roce 2016 nová vodní elektrárna zvýší podíl na 100 %, kromě toho dvě geotermální elektrárny na sopkách. Změna klimatu ohrožuje výrobu elektřiny z vody. Jsou to velké plány, na které žádají podporu vyspělých zemí zemím se středními příjmy. Další podpora je potřebná pro adaptační opatření. Největší emitenti, jak historicky, tak aktuálně, musí převzít zodpovědnost za snižování emisí. kostarika.pdf
Kuba – „Významnému živočišnému druhu – lidstvu – hrozí zánik kvůli rychlému a progresivnímu ničení jeho životního prostředí. … Řešením nemůže být zabránit rozvoji těch, kdo jej nejvíce potřebují. … Méně luxusu a méně odpadů v několika zemích může znamenat méně chudoby a hladu v celém světě. … Využijme vědu k dosažení udržitelného rozvoje bez emisí,“ řekl v Riu de Janeiro v roce 1992 Fidel Castro. Platí to dodnes. Více než polovina růstu výroby elektřiny na Kubě bude pokryta z OZE. V roce 2030 budou OZE pokrývat 24 % spotřeby elektřiny, v současnosti je 96 % z fosilních paliv. Všichni musí mít právo na život, mír, jídlo a rozvoj. kuba.pdf
Kuvajt – snaží se diverzifikovat zdroje energie prostřednictvím využívání větrné a solární energie. Zdůraznil, že ropný průmysl začíná snižovat své emise skleníkových plynů.
Kypr – na konci roku bude mít připravenu strategii adaptace, protože Středozemí pociťuje dopady změny klimatu, například prodlužující se sucha, růst teploty nebo degradace lesů a vzácných ekosystémů. Kypr plní své závazky v rámci EU a bude se podílet i do budoucna. Hodlá přispět k uzavření jedné celosvětové právně závazné dohody, přednostně ve formě nového Protokolu. Tato dohoda by měla být maximálně ambiciózní, avšak na spravedlivém efektivním a transparentním základě. kypr.pdf
Kyrgyzstán – citelné dopady změny klimatu – tání ledovců, rozšiřování pouští. Podíl na světových emisích pouze 0,02 %, přesto přijal dobrovolný závazek na snížení emisí o 20 % oproti BAU v roce 2020. Doufá v závaznou dohodu a očekává finanční podporu a transfer technologií. Plánuje využít hydropotenciál k výrobě elektřiny, ale zároveň vodní nádrže využít ke stabilizaci vodního režimu jak doma, tak v navazujících regionech. kyrgyzstan.pdf
Laos – vláda se zavazuje k nízkouhlíkovému a klimaticky odolnému hospodářství. Za hlavní prioritu považuje snižování emisí skleníkových plynů. Zavádí REDD+ do legislativy. Mnohé projekty závisí na finanční a technické pomoci ze zahraničí. laos.pdf
Lesotho – zdůraznilo závazek k této úmluvě a jejím cílům s tím, že nejméně rozvinuté země si zaslouží zvláštní pozornost vzhledem k vysoké zranitelnosti.
Libérie – snižování zemědělské a rybářské produkce a eroze pobřeží. Připravuje implementaci REDD+. Uzavřela dohody s Norskem: podpora REDD+, podpora udržitelné energetiky, zastavení odlesňování. liberie.pdf
Lichtenštejnsko – změna klimatu vyžaduje efektivní mezinárodní spolupráci, na národní úrovni neexistují žádná účinná řešení, není zde prostor pro zastaralé představy o svrchovanosti. Plánuje do roku 2020 snížení emisí o 20 % oproti roku 1990, zvýšení energetické efektivnosti o 20 % a podíl OZE 20 % na celkové produkci energie. Pro roky 2013 až 2015 poskytne 600 tis. švýcarských franků na klimatické projekty v rozvojových zemích. lichtenstiensko.pdf
Litva – snížila emise skleníkových plynů o 56% ve srovnání s úrovní roku 1999 a dosáhla cíle 22% OZE.
Lotyšsko – snížilo emise CO2 o 60 %. Požaduje právně závaznou dohodu platnou pro všechny.
Lucembursko – oznámilo příspěvek 5 miliónů dolarů na GCF. Konference COP 20 v Limě umožní stranám „stanovit rámec“ dohodu v Paříži 2015, který musí být jednoduchý, dynamický a flexibilní, a řešit finanční aspekty boje proti změně klimatu.
Madagaskar – poznamenal, že změna klimatu je nyní obecně referenčním bodem pro všechny vnitrostátních opatření a požádal o závazky, které mají být „přivedeny k životu na základě agendy řešení“. Požadoval opatření pro urychlení přístupu k obnovitelným zdrojům.
Malajsie – směřuje ke splnění cíle snížení emisní náročnosti HDP o 40 % do roku 2020. Během 10 let vydala 2,6 mld. USD na adaptaci na častější záplavy. Mohla by dělat více, neobdržela však slíbenou finanční podporu. Na druhou stranu ukazuje, že ekonomický růst nemusí záviset na emisích. malajsie.pdf
Malawi – implementace změny klimatu a environmentálních otázek do národních rozvojových plánů. Podpora využívání čistých technologií a OZE. Intenzivní kampaň zvyšující veřejné povědomí o změně klimatu. CDM projekty na podporu energetické efektivnosti a zlepšení vařičů na biomasu. Potřebuje technickou a finanční podporu. malawi.pdf
Maledivy – připojuje se k vyjádřením G77 a AOSIS. Produkují 0,00003 % světových emisí, ale čelí existenciálním dopadům těchto emisí. „Není ironické, že národy, jako jsou Maledivy, jsou pasivními diváky, zatímco jiní, kteří ignorují hrozbu, kterou pro nás představují, rozhodují o našem osudu?“ V krátkodobém a střednědobém horizontu budou potřebovat 1,5 mld. USD. Požadují zodpovědnost po velkých emitentech. maledivy.pdf
Mali – země z oblasti Sahelu, který extrémně trpí suchem v posledních desetiletích. Snaží se budovat klimaticky odolnou ekonomiku, obnovuje lesy a rozvíjí OZE. Celá subsaharská Afrika však emituje pouze 2 % emisí, takže rozhodující úlohu musí mít jiní. Prezentuje programy na zmírnění změny klimatu a zvýšení odolnosti a finanční částky, které na ně bude potřebovat. mali.pdf
Malta – očekává dlouhodobé přínosy z přechodu na bezemisní ekonomiku. Předpokládá 40% snížení emisí k roku 2020 oproti 1990. Národní akční plány – pro energetickou efektivnost a pro OZE – nastiňují hlavní kroky, které je třeba udělat. Jako člen EU přispěje do GCF. Nabízí pomoc státům nejvíce ohroženým změnou klimatu, například studium vztahující se ke klimatickým akcím na státní univerzitě. Chce se stát „energetickým centrem“ (energy hub) v OZE a zemním plynu. Snižování emisí může být komplikované, ale pozitiva vysoce převažují. malta.pdf
Marshallovy ostrovy – přijaly účinná opatření ke snížení emisí uhlíku. Byla přijata legislativa, na jejímž základě budou všechny veřejné budovy a infrastruktura odolnější vůči změně klimatu. Přijmou vnitrostátní právní předpisy o přizpůsobování změnám klimatu v lednu 2015.
Mexiko – v několika bodech popisuje požadavky na budoucí dohodu. Například transparentnost vyjednávání a jasné rozlišení, co jsou a co nejsou klimatické peníze. Přispěje 10 mil. USD do GCF. Přestože patří mezi střední emitenty, jeho „mezinárodní závazky jsou silné a rostoucí“. mexiko.pdf
Mikronésie – zaměřuje pozornost na HFC, které jsou nejrychleji rostoucími skleníkovými plyny. Z krátkodobého hlediska představuje rozšíření Montrealského protokolu na HFC a zákaz jejich používání nejlevnější aktivitu na zmírnění změny klimatu, která může snížit globální oteplení o 0,5 °C. mikronesie.pdf
Moldávie – uvedla asociační dohodu s EU a závazek plnit cíle stanovené EU.
Monako – dlouhodobě využívá OZE, jmenovitě energii z moře a tepelná čerpadla, ale rozvoj je stále nedostatečný. Zlepšuje se energetická efektivnost. Sníží emise CO2 o 30 % do roku 2020 a o 80 % do roku 2050. monako.pdf
Mongolsko – nehneme se, pokud se nezapojí 5 největších emitentů, kteří produkují 66 % emisí. Jen v poslední dekádě byly ztráty způsobené přírodními katastrofami o 2,7 mld. USD vyšší, než obvykle. Je to 45krát více, než by bylo potřeba na odstranění extrémní chudoby, nebo 90krát více, než na rozvojové cíle tisíciletí (MDG – Millenium Development Goals). Oproti roku 2006 sníží emisní náročnost HDP o 50 % do roku 2020 a 2,5krát do roku 2030. mongolsko.pdf
Mosambik – plně souhlasí s vyjádřením Bolívie (zastupující G77), Súdánu/Tanzanie (zastupující Africkou skupinu/CAHOSCC) a Nepálu (zastupující nejméně rozvinuté země). Přes zanedbatelný příspěvek k celosvětovým emisím CO2 čelí řadě negativních dopadů změny klimatu, které již stály tisíce životů, poškodily infrastrukturu a snížily růst HDP. Národní strategie pro změnu klimatu zahrnuje rozvoj OZE, růst energetické efektivnosti a nízkouhlíkovou urbanizaci, podporu využívání zelených technologií v průmyslu, nízkoemisní praktiky v zemědělství, omezení odlesňování a přírodních požárů a udržitelný management odpadů. Bude však potřebovat výraznou technologickou a finanční podporu. mosambik.pdf
Myanmar – má národní program zalesňování a obnovy lesů. Díky rozsáhlému zalesňování je množství vázaného CO2 vyšší, než emise. Očekává zvýšenou technologickou a finanční podporu. myanmar.pdf
Nauru – zastupuje skupinu 44 států – Alianci malých ostrovních států (AOSIS) – které požadují omezit globální oteplení na 1,5 °C. Předložen report Tackling the Challenge of Climate Change – názory expertů na řadu konkrétních návrhů na redukci emisí. Vypracovány iNDC. Požadují do začátku 15 mld. USD do GCF a zjednodušený přístup pro SIDS. Mnozí se připojili k SIDS Lighthouses Initiative pod patronací IRENA, která poskytuje rámec pro rychlý přechod na čisté zdroje energie. nauru.pdf
Německo – chceme-li omezit změnu klimatu, musíme jednat rychle a rozhodně. Pro malé ostrovní státy v Tichomoří je to doslova otázka přežití. Německo rovněž bude zasaženo, rostoucí hladina ohrožuje pobřeží, pokles globální ekonomiky může mít dramatické dopady na ekonomiku, která je založena na obchodu. Jsme na jedné lodi, Německo přitom udává tón s ambiciózními cíli (žádné konkrétní hodnoty ani finanční závazky sice nejsou uvedeny, byly však zveřejněny dříve). nemecko.pdf
Nikaragua – příčinou změny klimatu, ale i řady dalších sociálních problémů, jsou neudržitelné vzorce výroby a spotřeby ve vyspělých zemích. Rychlý rozvoj OZE ve výrobě elektřiny – z 25 % v roce 2007 na 52 % v roce 2013, v roce 2018 to bude 74 % a v roce 2020 80 %. nikaragua.pdf
Nizozemsko – popsalo svou inicitativu Resilient City Initiative, v jejímž rámci Nizozemsko sdílí znalosti v oblasti vodního hospodářství s 2000 měst po celém světě. Zavázalo se snížit emise v souladu s cílem EU o 80 až 95 % do roku 2050.
Norsko – přislíbilo kolem 33 mil. USD do GCF v roce 2015, oficiálním částka bude vyhlášena na prvním formálním GCF zasedání v listopadu 2014. Národní závazek ke změně klimatu oznámí na počátku roku 2015. Uzavřelo partnerství do roku 2020 s Peru a Libérií k boji proti odlesňování.
Pákistán – připomněl nedávné záplavy, které připravily o obydlí miliony lidí a několik dalších katastrof vyvolaných, k nimž došlo z velké části v důsledku změny klimatu. Vyzval k jednání zaměřenému na „win-win“ strategie v oblasti změny klimatu. Svět čelí nejen samotné hrozbě změny klimatu, ale i multiplikačnímu efektu dopadů.
Panama – nová legislativa uděluje oprávnění Ministerstvu životního prostředí, aby provedlo opatření v oblasti změny klimatu. Plánuje využít energetickou efektivnost na nových linkách Panamského průplavu.
Papua-Nová Guinea – zavázala se přispět 50 mil. USD na Pacific Regional Assistance Programme (program tichomořské regionální pomoci). Požadovala začlenění REDD+ v dohodě o klimatu v roce 2015. Podporuje výzvu Světové banky pro stanovení ceny za oxid uhličitý. Vyzvala všechny země, aby zprovoznily GCF.
Paraguay – zavázal se k certifikaci lesů pro environmentální služby a domorodé komunity a k projektům pro obnovu přírodních zdrojů. Státní politika týkající se změny klimatu je hlavním pilířem národního plánu rozvoje.
Portugalsko – podporuje velmi ambiciózní cíle EU pro rok 2030. Splnilo cíle v roce 2012 a překročí cíle pro rok 2020. V současnosti 27 % OZE v konečné spotřebě energie a 60 % ve spotřebě elektřiny a pokračuje dále. Přijalo dlouhodobý závazek – Compromise for Green Growth – který stanovil 13 kvantifikovaných cílů pro roky 2020 a 2030 a 83 nových iniciativ včetně energetické efektivnosti, elektromobility, zelené daně nebo biodiverzity. Do roku 2030 plánuje růst zelených pracovních míst o 4 % ročně, snížení emisí CO2 o 30 až 40 % oproti roku 2005, zvýšení podílu OZE na 40 %, zvýšení produktivity zdrojů o 30 %. portugalsko.pdf
Rakousko – plánuje do roku 2020 snížit emise o 16 % oproti roku 1990, přičemž to nepovažuje za dostatečné. Mimo jiné proto, že oteplování je zde dvakrát rychlejší, než celosvětový průměr, což ohrožuje křehké alpské ekosystémy a ledovce. Rakousko výrazně snižuje emise CO2 přesto, že ze zdravotních a bezpečnostních důvodů nevyužívá jadernou energii. Zdůrazňuje nutnost společného úsilí a požaduje právně závazný cíl pro snížení emisí na polovinu do roku 2050. rakousko.pdf
Rovníková Guinea – technologie, které způsobují změnu klimatu nebo poškozují ozónovou vrstvu, jsou srovnatelné se zbraněmi hromadného ničení. Země přijala program, v jehož rámci bude omezeno spalování plynu uvolňovaného při těžbě ropy, namísto toho bude využit k výrobě elektřiny. Fosilní tepelné elektrárny budou nahrazeny vodními a plynovými elektrárnami. Omezí se využívání dřeva, vláda bude vyžadovat zpracování dřeva k získání přidané hodnoty. Spor mezi potřebou chránit životní prostředí a živit populaci by měly kompenzovat státy, jejichž technologie ovlivňuje atmosférický systém. rovnikova_guinea.pdf
Rumunsko– zavedlo svou Klimatickou strategii a Akční plán, se zaměřením na dopravu, zemědělství, infrastrukturu a energetickou efektivnost.
Řecko – podporuje celoevropský cíl 40% snížení emisí CO2, 27% OZE a 30% zvýšení energetické efektivnosti v roce 2030. Řecké ostrovy mají vysoký potenciál energie z větru a slunečního záření, přičemž prioritou vlády je jejich propojení s elektrizační sítí na pevninské části. recko.pdf
Salvador – rovněž podporuje diferencovanou zodpovědnost. Současné závazky neodpovídají potřebným cílům. Vyspělé země by měly jít příkladem, některé však ani neratifikovaly Kyotský protokol. Přestože byl zasažen tropickou bouří, která způsobila ztráty ve výši 4 % HDP, ctí Salvador své závazky. V roce 2016 bude připojeno 110 MW nových fotovoltaických elektráren a do roku 2020 se očekává zvýšení instalovaného výkonu OZE o 20 %. Připravuje vybudování systému hromadné dopravy v hlavním městě a výrazné snížení emisí CO2, ale potřebuje k tomu mezinárodní finanční podporu. salvador.pdf
Samoa – reakce na epidemii Eboly je rychlá a svým podílem přispívají téměř všechny státy světa. V ostrém kontrastu s tím jsou způsoby, jakými některé státy přistupují k potřebě reagovat na základní příčiny změny klimatu. Plánuje dosáhnout 20% uhlíkové neutrality v roce 2030, v roce 2016 snížit závislost na fosilních palivech o 10 % a o stejných 10 % zvýšit podíl OZE, v roce 2017 dosáhnout 100 % OZE ve výrobě elektřiny. V dopravě se zaměřuje na biopaliva z místních surovin. samoa.pdf
San Marino – k přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku musí dojít v průběhu jedné generace. Cíl pro podíl OZE v roce 2015 splněn již v roce 2013. Cíle pro rok 2020 – podíl OZE 20 %, snížení emisí CO2 20 %, zvýšení energetické efektivnosti o 20 % a navíc téměř nulový podíl nevyužitelného a nerecyklovatelného odpadu. Hodlá snížit spotřebu vody o 60 %. san_marino.pdf
Slovinsko – vyzvalo k naplnění 1 mld. USD pro financování opatření proti změně klimatu a oznámení národních závazků hlavních producentů skleníkových plynů v prvním čtvrtletí roku 2015.
Spojené království – Margaret Thatcherová byla jednou z prvních, kdo před 25 lety na půdě OSN požadoval opatření v oblasti změny klimatu. Od té doby klesly emise CO2 o čtvrtinu. Byl přijat Zákon o změně klimatu – první na světě. Jen v posledních 4 letech byla zdvojnásobena výroba elektřiny z OZE, v současnosti fotovoltaika pokrývá spotřebu milionu domácností. Investována miliarda GBP do CCS, které bude povinné u nových uhelných elektráren. Investice do dalších nízkoemisních technologií – břidlicového plynu a jaderných elektráren. Do roku 2050 budou emise CO2 sníženy o 80 %. V předchozích 5 letech poskytlo 4 mld. GBP klimatických financí. „Je zcela nerealistické očekávat, že se rozvojové země vzdají vysokouhlíkové cesty k růstu, pokud jim neposkytneme podporu k zelenému růstu.“ Spojene_kralovstvi.pdf
Spojené státy americké – změna klimatu je rychlejší, než naše schopnost reagovat. Za 5 let vzrostla výroba elektřiny z větru trojnásobně a z fotovoltaiky desetinásobně. V průběhu dekády klesne spotřeba automobilů na polovinu, kromě toho všichni významní výrobci automobilů nabízejí elektromobily. To vše vytváří nová pracovní místa, růst ekonomiky a pokles emisí pod úroveň před 20 lety. V průběhu posledních 8 let klesaly emise nejrychleji na světě (předtím však rostly, zatímco v EU klesaly už od roku 1990). Průmysl přislíbil snížit spotřebu HFC o 80 % do roku 2050. V roce 2020 splní cíl snížení emisí o 17 % oproti roku 2005 (což odpovídá 1 % snížení oproti roku 1990) a začátkem příštího roku oznámí cíl pro další období. V každé zemi existuje obava, že pokud budeme jednat a ostatní ne, budeme ekonomicky znevýhodněni. Přesto musíme jednat. Spojene_staty_americke.pdf
Srbsko – extrémní deště způsobily mimořádné záplavy a kromě ztrát na lidských životech i majetkové ztráty ve výši 1,5 mld. €. Je připraveno se zapojit do zmírnění změny klimatu. srbsko.pdf
Srí Lanka – čerpají inspiraci z filosofie Gautamy Buddhy, podle níž Země a její vegetace nepatří vládcům, ti jsou jen dočasnými správci, kteří mají chránit životní prostředí pro budoucí generace. Emise skleníkových plynů jsou i přes trojnásobný růst příjmů zanedbatelné, pouze 0,6 t/osobu (zhruba 20krát nižší, než v ČR). Přesto jsou realizovány kroky pro zmírnění změny klimatu – rozšiřování lesů, rozvoj OZE a další. sri_lanka.pdf
Svatá Lucie – upozornila, že zpožďování aktivit na zmírnění změny klimatu dopadá na SIDS a zvyšuje jejich náklady na přizpůsobení se změně klimatu. Vyjádřila naději na uzavření ambiciózní dohody v Paříži.
Svazijsko – podporuje společnou, ale diferencovanou zodpovědnost. svazijsko.pdf
Španělsko – „V posledních letech jsme realizovali opatření, která – ač nedostatečná – nás posouvají správným směrem. Je čas pokročit dále.“ Splní cíl snížení emisí oproti roku 1990 o 20 % do roku 2020 a o 40 % do roku 2030. První země na světě, kde je větrná energie dominantním zdrojem v průběhu celého roku. Projekty Proyectos Clima – měřitelné snížení emisí v dopravě, zemědělství, stavebnictví nebo zpracování odpadů. Projekt Huella de Carbono – povzbuzuje průmysl počítat a zveřejňovat uhlíkovou stopu, což podporuje energetickou efektivnost a snižování emisí. Další národní a mezinárodní aktivity. spanelsko.pdf
Švýcarsko – „Pohleďte na švýcarské pionýry Piccarda a Borschberga – jestliže jsou schopni obletět svět v letadle poháněném výhradně slunečním zářením, je to dostatečný důkaz, že máme prostředky pro uhlíkově neutrální budoucnost.“ Přestože podíl na celosvětových emisích je pouze 0,1 %, snížilo emise o 8 % při růstu HDP o 36 %. Do roku 2020 sníží emise o 20 %, ambiciózní návrh pro následující období zveřejní začátkem roku 2015. Přispělo 150 mil. USD a přispěje dalších minimálně 100 mil. do GCF. svycarsko.pdf
Tádžikistán – vodní elektrárny vyrábějí 98 % elektřiny, v zimě však mají někteří lidé elektřinu jen 6 až 7 hodin denně. Obrovský hydroenergetický potenciál by mohl zásobovat celý středoasijský region, v současnosti je však využíván jen ze 4 %, v budoucnu by mohl nahradit výrobu elektřiny z uhlí. Navrhuje založit mezinárodní fond na ochranu ledovců. tadzikistan.pdf
Trinidad a Tobago – žádá omezení růstu teploty na 1,5 °C a přechod na zcela bezemisní světovou ekonomiku ve druhé polovině století. Podporuje energetickou efektivnost jmenovitě v petrochemickém průmyslu. Zavádí energetické audity pro malé firmy a domácnosti, aby využívaly energetickou efektivnost. Přechod na CNG v dopravě, investováno 300 mil. USD do infrastruktury pro snadný přístup k CNG. trinidad_a_tobago.pdf
Turkmenistán – navrhuje ve střední Asii založit regionální centrum pro klimatické technologie. Založen Národní orgán pro čistý rozvoj. Zahájena obnova celé energetiky, v důsledku v loňském roce snížena emisní intenzita výroby. Přijata Národní strategie pro změnu klimatu, která nastavila podmínky pro rozvoj zeleného hospodářství. Navrhuje založit nových mezinárodních institucí a mechanismů. turkmenistan.pdf
Tuvalu – „Doba podbízení se potřebám fosilního průmyslu je pryč.“ Zavazuje se dosáhnout 100 % OZE v roce 2020. Na jednu stranu je to těžké díky korozivnímu prostředí, na druhou stranu oceňuje pomoc EU, Japonska a dalších zemí. Navrhuje založit mechanismus na kompenzaci ztrát způsobených změnou klimatu. Hlavní podíl na zmírnění změny klimatu musí mít největší emitenti, ale všichni se musí aktivně podílet, proto Tuvalu přijalo závazek 100 % OZE. tuvalu.pdf
Vatikán – stvoření není nějaký majetek, kterému můžeme vládnout pro své potěšení, a ještě méně je to majetek pouze některých lidí, stvoření je dar, je to úžasný dar, který nám Bůh dal, „takže se o ně máme starat a využívat je ve prospěch všech, a to s velikou úctou“ (papež František na Generální audienci 21. května 2014, za zmínku stojí, že současný papež, ačkoli byl jezuita, přijal po svém zvolení jméno František na počest Sv. Františka z Assisi, který je patronem chudých, přírody a ekologů). Nečinnost přináší vysoká rizika, proto opatrnost musí zvítězit. Prostředky pro vypořádání se se změnou klimatu máme k dispozici. Tržní síly samy o sobě nemohou vyřešit související problémy klimatu, chudoby a sociálního vyloučení. Etická motivace všech důležitých politických rozhodnutí musí být zřejmá. Předchozí papež Benedikt XVI. k tématu vydal celou encykliku Caritas in Veritate. Přestože je Vatikán malý stát, podniká řadu kroků pro snížení spotřeby fosilních paliv. Avšak „hovořit o snížení emisí, je k ničemu, pokud nejsme připraveni změnit svůj životní styl a současné dominantní modely spotřeby a výroby“. vatikan.pdf
Vietnam – pokud vzroste hladina moře o 1 m, bude zatopeno 40 % delty Mekongu. Růst teploty musí být omezen na méně než 2 °C. Volá po historické zodpovědnosti. Plánuje snížit emise CO2 o 8–10 % oproti roku 2010, snižovat emisní náročnost HDP o 1–1,5 % ročně a snížit emise CO2 z energetiky o 10–20 % oproti BAU. vietnam.pdf
Východní Timor – sice zavádí opatření na zmírnění změny klimatu, nutná je však koordinovaná celosvětová aktivita. Tichomořské ostrovy může změna klimatu vymazat z existence. vychodni_timor.pdf
The highest representatives of more than 120 countries accepted the invitation to the UN Climate Summit 2014. In addition to these UN Secretary General Ban Ki-moon invited representatives of financial and commercial institutions and civil society. The aim was to encourage and accelerate climate action. Ban Ki-moon requested them to announce bold measures and actions to reduce emissions, strengthen climate resilience and mobilize political will towards meaningful legal agreement in 2015.
Representatives of Countries presented their statements, but only rarely there was mentioned a specific reduction in CO2 emissions. Generally it can be said that most states are willing to contribute to reducing CO2 emissions “appropriately”. The question is what this word means in their imagination.