Hl.hygienik: Restaurace mohou bez obav servírovat vodu z kohoutku

"Restaurace disponují pitnou vodou, která je pod kontrolou jak ze strany provozovatele vodovodního zdroje, tak ze strany hygieny. Ohrožení zdraví tedy v žádném případě nehrozí, a je tedy na rozhodnutí jednotlivých restaurací, zda budou pitnou vodu podávat," řekl Valenta.

Tuzemští výrobci balených vod v posledních dnech vystupňovali kampaň proti servírování vody z kohoutku v restauracích. Podobné spory se vyskytovaly v posledních letech i v řadě evropských zemí. Servírování vody z vodovodu v restauracích podporuje kampaň "Čerstvá kohoutková?" společností Veolia a Pražské vodovody a kanalizace. Češi několik posledních let omezují spotřebu balených nealkoholických nápojů a řada lidí se zejména z ekonomických důvodů vrací k vodě z kohoutku.

"Celkově lze hodnotit kvalitu dodávané pitné vody v ČR jako velmi dobrou, a to vzhledem k intenzivnímu zemědělství i z hlediska pesticidních látek," dodal Valenta. Z celkového počtu více než 4000 vodovodů měly loni v ČR dva vodovody udělenou výjimkou k provozu z důvodu překročení limitu pesticidních látek a 17 vodovodů mělo udělenou výjimkou pro jednotlivé pesticidy.

Výjimka je právním nástrojem k vyřešení problému, uděluje se maximálně na tři roky. "Uděluje se pouze tehdy, když je hodnocením rizik prokázáno, že nebude poškozeno zdraví," uvedl Valenta. Zároveň musí být součástí žádosti o udělení výjimky návrh a harmonogram opatření, která povedou k odstranění závady.

Podle předsedkyně Svazu minerálních vod Jany Ježkové by restaurace měly zvážit, zda budou zákazníkům servírovat kohoutkovou vodu. Její kvalita podle ní nebude nikdy tak vysoká, jako u balené vody, může také obsahovat pesticidy.

Zákazník v restauraci podle Ježkové u kohoutkové vody neví, co přesně pije. "Například v Plzni je situace taková, že 20 let stará úpravna vody, která odebírá vodu z Úhlavy, není schopná upravit deště, které splachují hnojiva z polí do Úhlavy. Taková voda, u které se prokázal výskyt pesticidů, pak teče do plzeňských domácností a restaurací," tvrdí Ježková.

V povrchové vodě se podle ní vyskytují i látky, které vodárenskými technologiemi není možné odstranit. Jde například o zbytky léčiv, které unikají při stále se zvyšujícím používání perorální antikoncepce do kanalizace, zbytky kosmetických nebo čistících prostředků. Tyto složité chemické látky se prý stále přeměňují a jejich detekce je problematická.

Podle mluvčí společnosti Veolia Voda Marcely Dvořákové vodárny v Praze i Plzni každý měsíc zveřejňují výsledky kompletního rozboru vody. "Nemáme co tajit a do vodovodní sítě se vždy dodává pitná voda, která splňuje hygienické limity dané vyhláškou ministerstva zdravotnictví," podotkla. Nad testováním dohlížejí hygienici. Rozbor vody vodárny provádějí také v restauracích, které chtějí kohoutkovou vodu podávat.

Nedávný test na obsah sedmi chemických sloučenin, které jsou součástí léků, v pražské vodě neprokázal zvýšené množství žádné z nich. Podobně dopadly také testy na obsah pesticidů v pitné vodě v Plzni. "Pokud tam byl někdy problém, tak byl úpravou technologie odstraněn a dnes jsou všechny parametry pod limitem," uvedla Dvořáková.

Do projektu "Čerstvá kohoutková?" se zapojilo v ČR přes 800 restaurací. Zahájily ho před čtyřmi roky společnosti Veolia a Pražské vodovody a kanalizacemi s cílem zlepšit pohled veřejnosti na vodu z kohoutku.