Nová zelená úsporám v roce 2015 z pohledu odborníků ČKAIT

Akce se konala se v prostorách ČVÚT v Kongresovém centru Masarykova kolej, Thákurova 1, Praha 1 za účasti téměř 400 hostů.

Podmínky dotačního programu a strategii energetických úspor představili Ing. Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí ČR, Mgr. Leo Steiner, náměstek SFŽP ČR a Ing. Jiří Koliba, náměstek ministra pro sekci stavebnictví MPO ČR.

Program Nová zelená úsporám otevírá v roce 2015 dvě nové výzvy

Dnem 1. dubna 2015 otevřelo Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí dvě nové výzvy programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Jedná se o druhou výzvu určenou pro rodinné domy na území ČR, a první výzvu pro bytové domy na území hlavního města Prahy. Zvýhodnění Prahy v programu NZÚ je dáno skutečností, že Praha nemůže využívat prostředky EU v rámci operačních programů v programovacím období 2014 – 2020, které budou vyhrazeny pouze pro ostatní kraje České republiky.

Od svého zahájení v roce 2009 až do současné doby získalo v rámci programu Zelená úsporám a Nová zelená úsporám 74 tisíc žadatelů 20,2 miliardy korun. V roce 2015 má být rozděleno 1,1 miliardy korun, z toho 600 milionů je určeno pro rodinné domy a 500 milionů pro bytové domy v Praze. Žádosti budou moci podávat žadatelé od 15. května do 31. října 2015 výhradně elektronicky na adrese www.novazelenausporam.cz. Na této adrese naleznou zájemci podrobné podmínky obou výzev. Elektronicky se zasílá vyplněný formulář základní žádosti, ostatní doklady je nutné zaslat v originále poštou, nebo předat na krajských pracovištích SFŽP.

Druhá výzva pro rodinné domy navazuje na úspěšné předcházející dotační programy z období 2009 – 2014. Obsahově zachovává stejné oblasti podpory, a to:

• Oblast podpory A – Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů,
• Oblast podpory B – Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností,
• Oblast podpory C – Efektivní využití zdrojů energie.
• První výzva pro bytové domy na území hlavního města Prahy má jedinou oblast podpory, a to:
• Oblast podpory A – Snižování energetické náročnosti stávajících bytových domů

V oblasti podpory A jsou kritéria jak pro rodinné domy, tak pro bytové domy nastavena tak, aby byla podporována komplexní řešení, tj. provedení dodatečných tepelných izolací na všech konstrukcích obálky budovy. V praxi se bohužel často vyskytují případy, kdy některé konstrukce z technických či jiných důvodů zateplit nejde. Jde zejména o podlahové konstrukce na terénu u nepodsklepených budov, či střešní konstrukce s vybudovaným podkrovím, kde jsou možnosti provedení mohutnějších tlouštěk tepelně izolačních vrstev omezené. Rovněž často se vyskytují situace, kdy dům je situován na hranici pozemku vlastníka, a majitel sousedního pozemku zateplení konstrukce neumožní. U šikmých střešních konstrukcí je tepelně technická rekonstrukce často spojena s přeložením krytiny či montáží nových klempířských prvků, což vyvolává vyšší investiční náklady. Protože splnění nastavených kritérií vede k mohutným tloušťkám dodatečných tepelně izolačních vrstev až 300 mm a více na stěnových konstrukcích, řada majitelů domů od zateplení z důvodů změny architektonického vzhledu budovy či velké hloubky ostění ustupuje.

Ze zkušeností z průběhu programu NZÚ v období 2013 – 2014 se očekávalo, že podmínky 2. výzvy programu NZÚ pro rodinné domy v roce 2015 budou nastaveny mírněji. Rozhodující kritérium, kterým je měrná spotřeba tepla na vytápění, byla v NZÚ v roce 2013 nastavena hodnotou 70 kWh/m²,rok a následně po zjištění, že je velmi malý zájem o tuto část programu, byla hodnota zvýšena na 100 kWh/m²,rok; čímž se počet žádostí výrazně zvýšil. Pro druhou výzvu pro rodinné domy v roce 2015 je tato hodnota 90 kWh/m²,rok.

V technické veřejnosti je diskutován problém počtu osob majících oprávnění k vypracování energetického posudku. Podle ustanovení zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů, a podle jeho prováděcích vyhlášek, mohou energetický posudek vypracovávat pouze energetičtí specialisté s oprávněním uděleným MPO ČR pro vypracování energetických auditů a energetických posudků. To znamená, že nepostačuje oprávnění MPO ČR pro zpracování průkazů energetické náročnosti budov. I když těchto specialistů s oprávněním vypracovat energetický audit a energetický posudek není mnoho, je vzhledem k omezeným finančním prostředkům ve výši 1 100 mil. Kč na rok 2015 reálná naděje, že počet energetických specialistů nebude brzdou v množství podávaných žádostí.

Značný úspěch mezi stavebníky rodinných domů má oblast podpory B – výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností. Tato oblast podpory je v programech ZÚ a NZÚ již od roku 2009 a vysoký počet postavených pasivních domů svědčí o značném zájmu stavebníků realizovat nově stavěné rodinné domy v pasivním standardu. Škoda, že dochází ke snížení dotačních částek v této oblasti podpory o 50 tis. Kč. Cílem ČKAIT je tuto výstavbu podporovat jak mezi projektanty, v technické veřejnosti, tak i u investorů, neboť se blíží závazné termíny pro navrhování a provádění novostaveb budov v energetickém standardu „budov s téměř nulovou spotřebou energie“. Tato povinnost vyplývá z požadavků Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (do českého právního řádu byla převzata novelou zákona o hospodaření energií) a termíny pro výstavbu „budov s téměř nulovou spotřebou energie“ začínají datem 1. 1. 2016, kdy tato povinnost začne pro budovy orgánů veřejné moci s celkovou energeticky vztažnou nad 1 500 m²; stejná povinnost pro ostatní budovy platí od 1. 1. 2018. Pro menší budovy se tato povinnost zavádí postupně tak, že od 1. ledna 2020 platí pro všechny nově stavěné budovy, bez ohledu na jejich velikost a stavebníka či vlastníka.

Větrání v nových a stávajících budovách, rizika vzniku plísní a podmínky plnění dotačních titulů

V současné době je prioritou vysoký energetický standard budov, tj. především úspora energií na vytápění a větrání. Jde se dvojí cestou: zlepšením tepelně technických vlastností konstrukce budovy a utěsněním budovy, resp. utěsněním výplní okenních otvorů. Pokud se u stávajících budov provede výměna starých oken za okna těsná, a spolu s tímto zásahem do budovy se současně neřeší dostatečné větrání budovy a uživatelé nejsou informování o nutnosti změnit způsob užívání, dochází k výraznému zhoršení kvality vnitřního prostředí budov s dopadem na zdraví jejich uživatelů – i na zdraví budov. Jde především o růst plísní. Množství vlhkosti vyprodukované čtyřčlennou rodinou za den je až 10 kg a tuto vlhkost je třeba z prostředí odvést dostatečným větráním. Produkty plísní mohou být „pouze” dráždivé a alergizující, ale mohou být i toxické a karcinogenní. Dalším problémem je zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého – tím hlavním zdrojem je oxid uhličitý ve vydechovaném vzduchu. Vysoké koncentrace (nad 1500 ppm), které běžně nacházíme v utěsněných bytech, školních budovách a dalších těsných stavbách, mohou být příčinou únavy, nedostatečného odpočinku, snižování koncentrace, ale i bolestí hlavy a celkového diskomfortu.

Zvyšuje se i koncentrace chemických látek – především těkavých organických sloučenin, které mohou poškozovat sliznice dýchacích cest, dráždí oči, v krku, sliznice v nose, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky, ale také mohou být alergizující, toxické a karcinogenní. Zdrojem jsou stavební materiály, vybavení interiéru, čisticí prostředky a kosmetika, elektronika, ale i různé osvěžovače, pohlcovače pachů, vonné přípravky apod. Bez dostatečného větrání se neobejdou domácnosti s plynovými spotřebiči. K plynovým spotřebičům musí být přivedeno dostatečné množství spalovacího vzduchu a z prostředí musí být odvedeny produkty spalování – spaliny obsahují oxidy uhlíku, dusíku a také vlhkost. Otravy oxidem uhelnatým jsou nyní často zmiňovány i v našich médiích.

Z tohoto výčtu je jasné, že větrat se musí, přestože je to opatření často energeticky náročné. Otázkou je, jaký způsob větrání zvolit. Máme možnost zvolit větrání:

• Přirozené
• Řízené přirozené
• Hybridní (kombinace nuceného a přirozeného větrání)
• Nucené (s rekuperací)
• Klimatizaci

Volba větracího systému je individuální záležitostí. Budeme-li hovořit o stavbách nízkoenergetických, v pasivním standardu, v energetickém standardu blízkém nule – bez systému nuceného větrání se pravděpodobně neobejdeme. I tady je ale nutné přihlížet k tomu, kde stavby stojí – jiné nároky bude mít bytový dům uprostřed města a jiné rodinný dům na venkově uprostřed přírody. Stejně tak, pokud bude někdo chtít uspět se žádostí o dotaci v programu Nová zelená úsporám, bude mít větší šanci při použití systémů nuceného větrání s rekuperací tepla.

S ohledem na rozdílné konkrétní podmínky jednotlivých budov nejde jednoznačně přikázat, že všechny nové i stavebně upravované stávající budovy musí mít nucené větrání. Ale je nutné stále zdůrazňovat, že větrat se musí a hygienické požadavky na kvalitu vnitřního prostředí budov by měly být vždy nadřazeny požadavkům energetických úspor. Jde o to najít kompromis pro zachování dostatečné kvality vnitřního prostředí budov při minimální energetické náročnosti.

ČKAIT si plně uvědomuje důležitost programu Nová zelená úsporám jak pro vlastníky budov, tak pro projektanty, stavební firmy a dodavatele stavebních materiálů. I když dotační částka pro rok 2015 není velká, je to příležitost jak dále snížit energetickou náročnost budov, ale také podpořit ekonomiku ČR.