Zdravá architektura a Světový den zelených střech

České přísloví: „Lidé pro nás stromy sázejí, sázejme my též.“

Přečtěte si také Zdravá architektura Více k tématu

Proč zdravá architektura

Tento název je takovým zdánlivě obecným pojmem, ať už v přeneseném smyslu tohoto sousloví nebo v pregnantním vyjádření reálné kondice, tedy zdraví architektury. Ten přenesený smysl tkví ve své podstatě ve smysluplné koexistenci naší planety, přírody, všech myslitelných zdrojů, klimatu a dalších entit, které jsou ve „hře“, a nás lidí se svými potřebami, životními nároky, bydlením, prací a veškerými našimi aktivitami, které vás jen napadnou.

Výraz smysluplný není zvolený nadneseně. Možnosti nejsou nekonečné. Na naší planetě je nyní neskutečných 7,7 miliardy lidí. Přes 70 % povrchu země je pokryto vodou, z toho přes 97 % je voda slaná, necelá 3 % voda sladká. Pitná voda činí asi 0,007 % z celkového objemu vody. Přes 29 % naší planety tvoří souš. Přes 30 % povrchu pevniny je pokryto zelení. Něco přes 3 bilióny je na naší planetě stromů. Za posledních 20 let přibylo podle NASA, paradoxně navzdory našemu chování, na planetě Zemi 5 % zeleně. Proč tento výčet?

Zdravá architektura se dá shrnout do zaužívaného spojení modrozelená infrastruktura. Je to soubor veškerého našeho počínání ve spojení se základními stavebními kameny vzniku, a hlavně udržení života na naší zemi. Spolu se sluncem jsou těmi základními kameny voda a zeleň. Proto ta modrozelená symbolika. Čerpání zdrojů planety na souši i ve vodě, nesmyslný růst ekonomiky, zamoření planety odpady, zničení vodních zdrojů, zničení ovzduší a další navazující aspekty našeho nepřiměřeného chování nás mílovými kroky přibližují apokalypse.

Nikoho již dnes nepřekvapí, že zdánlivý pokrok se může stát pastí, a i marginální chyby mohou mít ve svých důsledcích nedozírné následky.

Co zde například najdeme

Trvale udržitelný způsob výstavby a bydlení a vlastně trvale udržitelný způsob celého našeho chování a myšlení, maximálního využívání obnovitelných zdrojů, pasívní standardy bydlení s maximální energetickou úsporou, svébytnost menších celků, jejich soběstačnost a autonomie, je tou fundamentální snahou. Stavebnictví má stále potenciál okolo 85 % energetických úspor. Co všechno je součástí zdravé architektury, naleznete jako součást struktury této rubriky.

To zdraví architektury lze vystopovat v intuitivním a empirickém počínání našich předků, proto zde naleznete mimo komplexu současné zdravé architektury i lidovou architekturu, památkově chráněné poklady a výjimky, které potvrzují toto pravidlo. Pokud dokážeme vyřešit pobytové prostory pro volnočasové aktivity všeho druhu, hřiště, parky, vodní prvek v městské aglomeraci, pak mimoděk řešíme „nemocné“ prostředí, které nás obklopuje. V neposlední řadě zde najdeme i různé dotační tituly a finanční pobídky, které jsou pro nás vydatnou pomocí.

Pokud bude naše architektura tou opravdu „zdravou“, potom by měl za své vzít i tak zvaný „syndrom nezdravých či nemocných budov“, SBS syndrom. Což jsou zcela reálné nemoci staveb, jejichž odrazem jsou zcela reálné nemoci jejich uživatelů.

Nedílným aspektem funkčního řešení zdravé architektury je i výsledná estetika celého díla. Zdravé funkční a estetické prostředí je významným harmonizujícím prvkem našeho žití.

Inspirace na závěr

Pokud chcete vše shrnout do filosofického „přebalu“, pak naše současná snaha o plnohodnotný a zároveň trvale udržitelný život nesmí mít vliv na srovnatelnou či lepší kvalitu života příštích generací. Těch 5 % přírůstku zeleně za posledních 20 let vypadá v měřítku naší planety marginálně, ale snad naši lidskou chamtivost dokáže překonat síla ducha a moudrost, se kterou dokázal osamělý pastevec Elzeard změnit pustinu ve francouzských Alpách v zelený les plný života. Hovořím o fiktivním příběhu s příhodným názvem pro naši rubriku – Muž, který sázel stromy. Je to inspirace, kterou máme povinnost následovat.

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – free foto https://www.pexels.com