Návrh zasklení – navrhování, projektování

Při návrhu tloušťky velkoformátových tabulí podle zatížení větrem je limitujícím faktorem průhyb tabule, a je nutné počítat s tloušťkami skla o síle 12 mm,15 mm i více. V případě izolačních dvojskel musí být obě tabule přibližně stejné tloušťky kvůli spolupůsobení při průhybu, či změně tlaku plynu v dutině, vlivem změny teploty. Proto vzrůstá i hmotnost uvažované tabule (specifická hmotnost skleněné tabule je 2,5 kg/mm.m²).

Izolační skla jsou plněna při výrobě inertním plynem za stávajícího atmosférického tlaku. V případě, že jsou tabule montovány do odlišných nadmořských výšek, je třeba tuto skutečnost uvádět do objednávek.

Při výrazné změně atmosférického tlaku vlivem změny povětrnostních podmínek může docházet při nedostatečné tloušťce skla ve velkoformátových tabulích k výrazným průhybům tabulí, a následně k porušení těsnosti v oblasti distančního rámečku.

Při návrhu velkoformátových zasklení je nutné vždy zohlednit značnou hmotnost skla. Zabudování takových tabulí vždy vyžaduje specifické úpravy rámů, či fasádních příčníků nesoucích toto zatížení.

Velmi důležitým faktorem limitujícím použití velkoformátových skleněných tabulí je jejich případná výměna v případě prasknutí, či rozbití. Manipulace s velkými a hmotnými tabulemi vyžaduje patřičnou mechanizaci, jako je doprava nákladním automobilem na místo, a přistavení jeřábu s potřebným dosahem a nosností pro instalaci tabule. Takové tabule není možné zasklívat z interiéru, protože nejsou manipulovatelné ručně, a nelze s nimi obvykle v interiéru manipulovat za pomoci mechanizace. Maximální dimenze tabule pro ruční manipulaci lze uvažovat do celkové hmotnosti 200 kg a do celkové plochy 5 m².

Dodací lhůty velkoformátových tabulí jsou v řádu měsíců, a tento aspekt je nutné vzít v úvahu při návrhu řešení výměny poškozené tabule.

Prosklení od úrovně podlahy, chodníku

Oblíbené architektonické řešení zapuštění zasklívacího rámu pod úroveň podlahy, či pochozího terénu, v sobě skrývá řadu úskalí. Nejčastěji se toto řešení uplatňuje v systému rastrových (sloupko-příčkových) fasád, zasklívaných z exteriéru s nosným profilem v interiéru.

Problémy, které je nutno vzít v úvahu:

interiér:

• při běžném řešení zavěšené fasády s dilatací směrem dolů dochází vlivem teplotních změn a průhybu stropních desek k vzájemnému výškovému pohybu příčníku vůči dobíhající podlaze;
• příčník je přitěžován případným užitným zatížením v interiéru a dochází k oděru horní plochy profilu;
• při strojním čištění vstupních hal dochází k poškození skleněných výplní.

exteriér:

• extrémní namáhání zasklívacího těsnění srážkovou vodou a vodou z tajícího sněhu;
• nesprávné řešení odvodu kondenzátu ze zasklívací spáry a nemožnost odvětrání zasklívací spáry;
• komplikovaná výměna skla s nutností rozebrání přilehlé pochozí plochy;
• nutnost dilatačního oddělení pochozích vrstev chodníku od fasádní konstrukce;
• pochozí vrstvy musí být řešeny tak, aby nepůsobily tlakem na fasádní konstrukci (není přípustná mozaiková či zámková dlažba uložená „nasucho“).

Doporučená řešení jsou:

• v interiéru je celý příčník nad úrovní podlahy;
• v interiéru je vodorovná trubková zábrana ve výšce např. 150 mm bránící sklo před poškozením;
• v exteriéru je přítlačná lišta minimálně 50 mm nad úrovní terénu, optimálně 200 mm nad úrovní terénu;
• v případě, že před sklem není zpevněná pochozí plocha, ale např. tráva nebo kačírek, je vhodné vytvořit sokl vysoký minimálně 300 mm tak, aby nedocházelo k znečištění skla odstřikující dešťovou vodou, nebo nedocházelo k dlouhodobému působení neuklízeného sněhu a tající vody, nebo poškození skla při údržbě venkovních ploch.

Zasklívací jednotky konstrukcí dobíhající k čisté podlaze nebo terénu musí splňovat minimálně požadavky na bezpečnost konstrukcí z hlediska možného poranění osob podle Vyhlášky č. 268/2009 Sb., v platném znění. Zasklívací jednotky plnící funkci zábrany proti propadnutí do volného prostoru musí navíc splňovat požadavky ČSN 74 3305.

Návrh skladby a tloušťky skla

Při návrhu tloušťky skleněné tabule, případně tabulí ve dvojskle či trojskle, je nutné zohlednit několik faktorů ovlivňujících výsledný návrh.

Pomineme-li speciální skla protipožární nebo odolná proti průstřelu a výbuchu, u nichž je toto kritérium nadřazeno ostatním, a jejichž formáty se odvíjejí od vyzkoušených a certifikovaných konstrukcí, je možné při návrhu postupovat podle uvedeného pořadí:

• statický návrh pro zatížení větrem podle ČSN EN 1991-1-4, případně sněhem, podle ČSN EN 1991-1-3;
• bezpečnost osob při užívání:
  • požadavek na bezpečnost proti ručně vedenému útoku podle ČSN EN 356;
  • zasklení plnící funkci zábradlí či zábradelní výplně musí být navrženo podle ČSN 74 3305;
  • okna s parapetem nižším než 850 mm musí být v souladu s článkem 5, §26, Vyhlášky č. 268/2009 Sb., doplněna zábradlím nebo zasklena podle předchozího bodu, a otevíravé prvky zajištěny proti plnému otevření;
  • u skel zasahujících níže než 400 mm nad pochozí plochu je tabule z bezpečnostního skla (podle Vyhlášky č. 398/2009 Sb., přílohy 1);
  • u šikmých či vodorovných skel je vždy spodní tabule z bezpečnostního vrstveného skla;
• akustické požadavky na skleněnou výplň;
• spolupůsobení jednotlivých tabulí ve dvojskle a trojskle;
• technologické možnosti výrobce (nízkoemisivní a protisluneční povlaky, barevnost skloviny, tepelné zpracování);
• požadavky architektonické.

Použití skla ve funkci zábradlí

Použití skla ve funkci zábradlí je popsáno v normě ČSN 74 3305.

Prosklené stěny a okna s nízkým parapetem, za nimiž je volný prostor hlubší než stanoví norma ČSN 74 3305 (podle typu pochůzné plochy 0,3 m, 0,5 m nebo 1,5 metru), musí mít skleněnou výplň splňující požadované parametry zatížení zábradelní výplně minimálně do výšky 850 mm.

Jestliže je celoprosklená stěna doplněna otevíravou výplní a otvor má spodní hranu níže než 850 mm, musí být opatřena zábradlím podle článku 3.7.4.2 (viz Sborník ČKLOP 2017), nebo musí být trvale omezeno otevírání tak, aby nevznikl otvor širší než 120 mm do výšky 1000 mm od pochůzné plochy.

Pro zasklení, která mají splňovat požadavky na ochranu před pádem osob, musí být použito vždy bezpečnostní sklo vrstvené podle ČSN EN ISO 12543-2. V případě použití izolačního skla mohou být použity varianty (uvažováno ze strany rizika pádu):

• vrstvené sklo + libovolná skla ve dvojskle nebo trojskle;
• tepelně tvrzené sklo (včetně skla prohřívaného) + vrstvené sklo;
• tepelně tvrzené sklo (včetně skla prohřívaného) + tepelně tvrzené sklo (včetně skla prohřívaného) + vrstvené sklo.

Výrobky u nichž je to výrobkovou normou požadováno (skla tepelně tvrzená), musí být viditelně označeny.

Při viditelném poškození skla plnícího funkci ochrany proti pádu, ztrácí sklo svoji ochrannou funkci a ochrana proti pádu musí být zajištěna jiným způsobem, a skleněná tabule musí být neprodleně vyměněna.

Použití bezpečného skla ve stavbách

Bezpečné prosklení omezující riziko poranění při rozbití tabule skla je popsáno ve Směrnici ČK LOP S03/2015.

Bezpečné sklo

Bezpečné sklo je takové sklo, které odolá účinkům normového zatížení (např. podle ČSN EN 1991-1-1) a v případě rozbití nebude ohroženo zdraví, či životy osob pohybujících se v těsné blízkosti zasklení.

Tím je myšleno před, za, a pod zasklením.

Jako bezpečná skla mohou být použity tabule ze:

• skla vrstveného podle ČSN EN ISO 12543-2;
• skla tepelně tvrzeného ČSN EN 12150-1;
• skla prohřívaného tepelně tvrzeného ČSN EN 14179-1;
• skla opatřena ochrannou fólií s odolností 1B1 nebo 2B2 podle ČSN EN 12600.

Ochranná fólie musí být aplikována vždy na celé ploše okenní tabule (mezi zasklívacími lištami – tzv. světlém rozměru) bez ohledu na mezní rozměr použití bezpečného skla.

Plochy prosklených konstrukcí, rizikové z hlediska poranění osob:

• pevné prosklení do výšky 800 mm nebo 1500 mm od vnější nebo vnitřní pochozí plochy;
• prosklení dveřního křídla;
• boční pevné prosklení 300 mm od hrany dveřního otvoru do výšky 1500 mm od vnější i vnitřní pochozí plochy;
• prosklení skloněné od svislice o více než 15 ° nad pochozí plochu (včetně střešních oken, světlíků, markýz, a skleněných střech);
• prosklení níže než 400 mm nad pochozí plochou v místech s možností pohybu osob na vozíku (viz Vyhláška č 398/2009 Sb.,).

V případě použití izolačního skla v místech přístupu z obou stran musí být bezpečné sklo použito na obou vnějších tabulích.

Není-li ke sklu přístup, nebo je přístup omezen mechanickou ochranou, nemusí být bezpečné sklo použito.

Drátosklo a leštěné drátosklo není považováno za sklo bezpečnostní. Čtyřstranně uložené drátosklo ve svislých konstrukcích je možné považovat za sklo bezpečné. Pro zasklení není nutné použít bezpečné sklo v případě malých tabulí, jejichž menší rozměr nepřekročí 250 mm a jejichž plocha není větší než 0,5 m². Sklo nesmí být slabší než 5 mm.

Rozměry jsou měřeny mezi zasklívacími lištami (světlý rozměr) nebo podobným upevněním skla.

Zvýraznění prosklených konstrukcí

Ve stavbách občanské vybavenosti v částech určených pro užívání veřejností, ve společných prostorech bytových domů a ve stavbách pro výkon práce, musí být prosklené stěny a dveřní křídla, jejichž prosklení je níže než 800 mm nad pochozí plochou, kontrastně označeny oproti pozadí ve výšce 800 mm až 1000 mm, a zároveň ve výšce 1400 mm až 1600 mm.

Požadavek je specifikován ve Vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, a dále zmíněn v Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

Nejvhodnější je výrazný pruh šířky nejméně 50 mm, nebo pruh ze značek o průměru nejméně 50 mm vzdálených od sebe nejvíce 150 mm, jasně viditelných oproti pozadí – viz obrázek č. 1 týkající se prosklené stěny bez rizika pádu do hloubky.

Prosklené stěny bez rizika pádu do hloubky

Prostory pro bydlení

Vztahuje se na budovy nebo části budov podle normy ČSN 73 4301. Bezpečnostní sklo vrstvené nebo tepelně tvrzené nebo opatřené ochrannou fólií musí být použito minimálně do výšky 800 mm nad pochozí plochou.

Školy, pracoviště, veřejné budovy

Bezpečnostní sklo vrstvené nebo tepelně tvrzené nebo opatřené ochrannou fólií musí být použito minimálně do výšky 1500 mm nad pochozí plochou. Skleněná výplň musí být výrazně označena podle bodu 3.8.5.2.

Prosklené dveře

Prostory pro bydlení

Jestliže skleněné výplně přesáhnou rozměry malých tabulí, popsaných v předchozím textu, musí být vždy použita skla bezpečnostní:

• vrstvené bezpečnostní sklo ve třídě odolnosti minimálně 3B3;
• sklo opatřené ochrannou fólií ve třídě odolnosti 2B2;
• sklo tepelně tvrzené bezpečnostní;
• sklo prohřívané (HST) tepelně tvrzené bezpečnostní.

Sklo celoskleněných dveří musí být ze skla tepelně tvrzeného, případně prohřívaného tepelně tvrzeného.

Prosklené plochy přilehlé k dveřnímu křídlu, do výšky 1500 mm a minimální šířky 300 mm, musí být zaskleny sklem ve stejné bezpečnosti jako v dveřním křídle – viz obrázek č. 1.

Školy a školní zařízení

Dveřní křídla musí být zasklena vždy vrstveným bezpečnostním sklem:

• vrstvené bezpečnostní sklo ve třídě odolnosti minimálně 2B2;
• sklo opatřené ochrannou fólií ve třídě odolnosti 2B2.

Skleněná výplň musí být výrazně označena podle bodu 3.8.5.2. Celoskleněná dveřní křídla nesmí být ve školách a školních zařízeních na komunikačních cestách použita.

V předškolních zařízeních může být prosklení dveřního křídla až od výšky 660 mm.

Pracoviště, veřejné budovy

Dveřní křídla musí být zasklena vždy sklem bezpečnostním:

• vrstvené bezpečnostní sklo ve třídě odolnosti minimálně 2B2;
• sklo opatřené ochrannou fólií ve třídě odolnosti 2B2;
• sklo tepelně tvrzené bezpečnostní;
• sklo prohřívané (HST) tepelně tvrzené bezpečnostní.

Sklo celoskleněných dveří musí být ze skla tepelně tvrzeného, případně prohřívaného tepelně tvrzeného.

Prosklené plochy přilehlé k dveřnímu křídlu do výšky 1500 mm a minimální šířky 300 mm musí být zaskleny sklem ve stejné bezpečnosti jako v dveřním křídle – viz obrázek č. 1.

Skleněná výplň musí být výrazně označena podle bodu 3.8.5.2.

Šikmé a vodorovné prosklené plochy nad pochozí plochou

Obecně

Skleněná výplň konstrukce se sklonem větším než 15 ° od svislice musí být vždy dimenzována na zatížení větrem a užitné zatížení. Při sklonu větším než 30 ° od svislice se musí skleněná výplň dimenzovat také na zatížení sněhem, je-li v exteriéru.

Při návrhu skleněných výplní světlíků a prosklených střech je nutné uvážit způsob údržby a dimenzovat skleněné výplně na případné zatížení od údržby. V případě, že prosklená konstrukce není opatřena nezávislým přístupovým systémem, je nutné ji opatřit kotvícími prvky pro záchytný systém.

Prostory pro bydlení

Střešní okna a světlíky s kratším rozměrem světlého otvoru větším než 700 mm a horní hranou prosklení do výšky 2,2 metry nad pochozí plochou musí být osazeny sklem nebo izolačním sklem se spodní tabulí z vrstveného skla (s fólií minimálně 0,38mm), nebo sklem opatřeným na spodní straně ochrannou fólií ve třídě odolnosti minimálně 3B3.

Střešní okna a světlíky s kratším rozměrem světlého otvoru větším než 700 mm a horní hranou nad 2,2 metru nad pochozí plochou a světlíky musí být osazeny sklem nebo izolačním sklem se spodní tabulí z vrstveného bezpečnostního skla, nebo sklem opatřeným na spodní straně ochrannou fólií ve třídě odolnosti minimálně 2B2. Toto opatření je z důvodu rizika poranění osob padajícími střepy.

Školy, pracoviště, veřejné budovy

Jednoduché tabule a spodní tabule izolačních skel čtyřstranně podepřených musí být ze skla vrstveného bezpečnostního ve třídě minimálně 2B2, nebo sklem opatřeným na spodní straně ochrannou fólií ve třídě odolnosti minimálně 2B2.

Sklo uchycené jinak než čtyřstranně

Jednoduché tabule a spodní tabule izolačních skel dvoustranně podepřených nebo terčově uchycených musí být z vrstveného bezpečnostního skla ze dvou skel tepelně zpevněných (ČSN EN 1863-1). Použití vrstveného skla z tabulí tepelně tvrzeného skla (ČSN EN 12150-1), případně prohřívaného tepelně tvrzeného skla (ČSN EN 14179-1) je možné při prokázání odolnosti meziskelní fólie proti protržení nebo vysmeknutí z uložení.

Tento článek je součástí obsahu kapitoly č. 3 Sborníku ČKLOP 2017. Více informací k publikaci zde.