Může být 2krát 49 kW víc než 2krát 50 kW? V plynové kotelně ano

Kdy se jedná o kotelnu a kdy ne?

Kotelny se podle jmenovitého výkonu kotlů a součtového výkonu kotlů dělí na tři kategorie. Kotelny II. a I. kategorie se týkají tepelných výkonů nad 0,5 a nad 2,5 MW.

Nejnižší a nejčastěji realizovaná je III. kategorie. O zařazení kotelny do této kategorie rozhodují podle vyhlášky č. 91/1993 Sb. dvě skutečnosti:

• Kotelnou III. kategorie je kotelna se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a vyšším do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW a kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW.

V praxi to znamená, že kotelnou III. kategorie není zdroj tepla složený z plynových kotlů s certifikovaným jmenovitým výkonem pod 50 kW, když součet jmenovitých výkonů instalovaných kotlů nepřesahuje 100 kW. Na tento zdroj tepla se proto zmíněná Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách č. 91/1993 Sb. nevztahuje. Viz § 1. Rozsah platnosti:

„Vyhláška se vztahuje na organizace a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost a na jejich pracovníky při projektování, zřizování, umístění a provozu nízkotlakých kotelen (dále jen ‚kotelny‘), se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW.“

V extrému i pouhých 100 Watt tepelného výkonu, 0,1 % z celkového výkonu, může rozhodnout o tom, zda plynový zdroj tepla, kotelna, musí být řešena jako samostatný objekt, místnost, se všemi náležitostmi kotelny III. kategorie nebo zda lze zdroj tepla realizovat jen za podmínek, které pro instalaci každého kotle předepsal výrobce v zákonem stanoveném dokumentu – Návodu k instalaci. Každý kotel musí od dodavatele obsahovat minimálně návod k jeho montáži, obsluze, provozu a údržbě a osvědčení o jakosti a kompletnosti kotle.

Vyhláška č. 91/1993 Sb. v § 5 stanoví, že: „(2) Kotelny II. a III. kategorie lze zřizovat i ve zvláštních místnostech, ve sklepech, v suterénech, v posledním podlaží nebo na střechách budov.“ Nezatříděnou kotelnu lze instalovat více méně kdekoliv, pokud takové místo rozměrově vyhoví a nezřizuje se jako samostatný požární úsek.

Pokud se jedná o veřejnosti přístupný prostor, je nutné pomocí jednoduchých zábran, může jít o sádrokartonovou stěnu, dostatečně husté pletivo, tabuli z tahokovu aj., zabránit možnosti nežádoucího zásahu.

Z hlediska větrání místa s kotli je zcela bezpečné a běžně používané řešení u nezatříděných kotelen založeno na kotlech v provedení C. Tedy tak, kdy přívod spalovacího vzduchu je ke kotli, kotlům, veden samostatným potrubím z venkovního prostoru a spaliny samostatným potrubím ven, případně se využije pro přívod vzduchu a odvod spalin společné, souosé potrubí LAS. Spotřebiče v provedení C, které si přisávají spalovací vzduch z venkovního prostoru, nemají na požadovaný objem prostoru s kotli a ani na výměnu vzduchu žádný vliv.

Co se týká instalace, tak jak u kotelny III. kategorie a tak i u kotelny bez zatřídění, je nutné, aby práce prováděli technici s kvalifikací pro práce na plynových zařízeních, na elektrických zařízeních, na spalinových cestách, budou nutné revize plynu, elektřiny a spalinových cest. To je společné.

Bezpečnost provozu plynového zdroje tepla do 100 kW, který není kotelnou III. kategorie, je zajištěna bezpečnostními prvky každého kotle. Tedy stejně, jako například u jednoho plynového kotle v rodinném domě. To klade na obsluhu kotlů v nezatříděné kotelně minimální kvalifikační požadavky. V zásadě stačí vědět, kde je hlavní uzávěr plynu, elektrický jistič, jak kotle zapnout, vypnout. Vše ostatní stejně musí řešit servisní technik proškolený na daný kotel. Byť se na nezatříděné kotelny vyhláška č. 91/1993 Sb. nevztahuje, tak je dobré zohlednit § 14 Zkoušky topičů, kde je uvedeno: „(6) K obsluze kotlů se jmenovitým tepelným výkonem nižším než 50 kW není třeba osvědčení o způsobilosti topiče. Topiči těchto kotlů musí být starší 18 let, tělesně a duševně způsobilí vykonávat práci topiče, poučeni a zacvičeni v jejich obsluze.“

Obecně řečeno, i nezatříděnou plynovou kotelnu navrhuje projektant a realizuje instalační firma s potřebnou kvalifikací, případně si například na revize najímá specialisty. To je zárukou, že budou splněny všechny legislativní podmínky kladené i na provedení plynové přípojky.

Může vyvstat problém, když výkon do 100 kW těsně nepostačí. Obvyklé řešení spočívá v přechodu od nezatříděné kotelny do kotelny III. kategorie. Nabízí se však i řešení jiné, i z hlediska využití OZE, které může být udělat z nezatříděné plynové kotelny hybridní zdroj tepla. Chybějící malý výpočtový výkon lze v nezatříděné kotelně doplnit tepelným čerpadlem. Tepelná čerpadla s chladivem R290 mohou pracovat při velmi nízkých teplotách venkovního vzduchu i −20 °C a s poměrně vysokými teplotami otopné vody. Takové TČ může doplnit v zimě chybějících například 10 kW a v létě převzít i část přípravy teplé vody, aniž by se kotelna musela navrhnout pro III. kategorii.

Dnes již málokteré SVJ, bytové družstvo atd. chce nést odpovědnost za zdroj tepla. Stále více se proto využívá dálkový dohled provozních parametrů zpravidla zabezpečený odborníky instalační firmy a součástí bývá i smluvní zajištění provádění předepsaných kontrol a revizí.