Krakov: začátek konce polského uhlí?
Polská města trápí smog. Obyvatelé Krakova, města s třetím nejšpinavějším vzduchem v Evropě, si vymohli přelomové opatření: zákaz pálení pevných paliv (jako je uhlí) v krakovských domácnostech od roku 2019. Zahájí Krakov polskou cestu k nezávislosti na uhlí?
Uhelní lobbisté na konferenci OSN
Od té doby, co mezinárodní společenství usiluje o snížení emisí skleníkových plynů a spotřeby fosilních paliv, uplatňuje uhelný průmysl svůj politický a ekonomický vliv, jehož prostřednictvím se snaží celý proces brzdit. Už na začátku devadesátých let spojily uhelné společnosti z celého světa síly, aby zpochybnily výsledky výzkumu klimatických změn a zabránily zavedení účinných opatření ke snížení emisí. K rychlejšímu prosazování čistějších alternativ také nepřispívá státní vlastnictví mnoha velkých uhelných firem, které je typické pro Polsko, Indii nebo Čínu.
Vrchol úspěchu uhelné lobby patrně představovala klimatická konference OSN ve Varšavě v roce 2013. Vláda hostitelské země uvedla na seznamu sponzorů několik koncernů, jejichž zájmy se s ochranou klimatu zcela rozcházejí, včetně největšího výrobce energie v Polsku, firmy PGE, která vlastní kolem 40 uhelných elektráren. Připomeňme, že Polsko stále vyrábí 80 až 90 procent elektřiny z uhlí. Paralelně s klimatickou konferencí se ve spolupráci s polskou vládou konalo také vrcholné setkání Světové uhelné asociace WCA. Na závěrečné zprávě z této akce se podílelo i polské ministerstvo hospodářství. Kromě toho Polsko financovalo setkání lobbistické skupiny Energetických partnerů střední Evropy CEEP (Central Europe Energy Partners), mezi jejíž členy patří povětšinou energetické podniky vlastněné polským státem. Naplánovaná přítomnost vysokého počtu uhelných lobbistů v místě klimatické konference, cíleně podpořená pořadatelskou zemí, překvapila i zkušené delegáty.
Průlom v Krakově
Po nepříliš úspěšném mezinárodním summitu od Polska vstřícné kroky v ochraně životního prostředí těžko kdo čekal. Nicméně pouhé dva dny po jeho skončení došlo v uhelné velmoci k průlomovému rozhodnutí: sněm Malopolského vojvodství schválil zákaz spalování pevných paliv v domácích kotlích ve městě Krakov. Hlavním důvodem k bezprecedentnímu kroku ovšem nebyl ohled na stav globálního klimatu, ale nesnesitelný smog, který Krakov a okolí trápí zejména v chladných měsících.
Krakov obsadil nelichotivou třetí příčku v žebříčku míst s nejvíce znečištěným ovzduším (po bulharském Perniku a Plovdivu). Většina škodlivin ve městě, včetně karcinogenních dioxinů a benzo(a)pyrenu, pochází ze spalování nekvalitního levného uhlí v zastaralých domácích kotlích. Evropské limity pro saze porušuje Krakov 150 dní v roce. V nejhorších dnech překračuje závazné stropy až osminásobně. Problém dále zhoršuje rostoucí automobilová doprava a uhelné elektrárny v okolí města.
Tři čtvrtiny evropských domácností, které k vytápění stále používají uhlí, jsou v Polsku. Průměrná polská rodina spotřebuje zhruba tři tuny uhlí za rok a jejich spálením vznikne 8,5 tuny oxidu uhličitého. Uhlí je zvláště oblíbené ve venkovských oblastech, kde chybí připojení k centrálním výtopnám (které také fungují na uhlí). Vysoká míra znečištění ovzduší ze spalování uhlí, automobilové dopravy a průmyslu podle odhadů způsobí v Polsku přes 40 tisíc předčasných úmrtí ročně. To je desetkrát více než obětí dopravních nehod.
Peníze nejsou překážkou
Zdroj: www.krakowskialarmsmogowy.pl
Nedýchatelný vzduch vyhnal obyvatele Krakova do ulic. Při pohledu na snímky z masových demonstrací nelze nevzpomenout na konec osmdesátých let minulého století na severu Čech. Místní politici zareagovali přijetím zákazu spalování pevných paliv v krakovských domech. Když první verzi zákazu zrušil v roce 2015 soud, politici obratem přišli s novým, přísnějším návrhem, který umožňuje článek 96 zákona o ochraně životního prostředí. Platit má od roku 2019. Uhelnému byznysu navzdory. Že by první vlaštovka na dlouhé cestě Polska k uhelné nezávislosti?
Nahradit více než 30 000 uhelných kotlů v Krakově a okolí ekologičtějším vytápěním nebude ani snadné, ani levné. Také těžaři nechtějí přijít o lukrativní zákazníky. Prodej uhlí domácnostem s vyšší marží je pro ekonomicky problémové polské těžební společnosti hlavním zdrojem příjmu, protože velkoodběratelům – elektrárnám uhlí dodávají kvůli dlouhodobým kontraktům pod cenou výrobních nákladů.
Zatím to vypadá, že peníze nemusí být zásadní překážkou konce uhlí v Krakově. Dá se k tomu využít 100 milionů Euro z Bruselu (Operační program pro Malopolské vojvodství), Varšavy (Národní fond pro životní prostředí a vodní zdroje) i regionálního rozpočtu. Další programy pak podporují energetickou renovaci budov. Politici věří, že za tyto prostředky obyvatelé města vymění staré uhelné kotle za plynové či elektrické, tepelná čerpadla a solární kolektory nebo se připojí k centrálnímu zásobování teplem. V roce 2015 bylo v Krakově vyměněno 2918 kotlů na pevná paliva; z toho 849 nahradilo připojení k centrální dodávce tepla, 1933 kotlů nahradily plynové zdroje a 136 elektrické. Vedle toho bylo instalováno 11 tepelných čerpadel a 62 solárních termických systémů.
Konec uhlí?
Organizace Krakowski alarm smogowy, která stojí v čele snah za lepší ovzduší, ovšem upozorňuje, že by město mělo urychleně připravit plán na rozšíření místní teplárenské sítě. Tu ale také pohání uhlí a alternativní návrhy, čím uhlí nahradit i v tomto případě, zatím neexistují. Krakovskému vzduchu škodí centrální výtopny díky povinně instalovaným filtrům méně než desítky tisíc domácích topenišť. Uhlídat několik málo znečišťovatelů je navíc snazší. Jako další krok by město mělo v rozpočtu vyčlenit finance, které pomohou nejchudším občanům s placením vyšších účtů za čistější vytápění.
Krakovský příklad postupně inspiruje další polská sídla. Město Bielsko-Biala zvažuje zákaz topení nekvalitním uhlím v centru města, možnost zákazu uhlí zkoumají také v Poznani. Je ale známý fakt, že polská vláda jakoukoli evropskou legislativu, která by spotřebu národního černého zlata omezila, zatím pokaždé odmítla. Pokud budou polská města ve snaze dostat uhlí z domácích kotlů úspěšná, je určitá šance, že ovlivní i postoj vlády. Ochrana ovzduší a ochrana klimatu jsou dvě strany téže mince. Doufejme, že v Krakově začala polská cesta ke splnění požadavků Pařížské dohody o ochraně klimatu.
Použité zdroje
- http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/figures/urban-population-resident-in-areas-pollutant-limit-target
- http://www.nytimes.com/interactive/2013/10/15/business/international/europe-air-quality.html?_r=2&
- http://www.thenews.pl/1/9/Artykul/225900,Over-40000-Poles-die-from-air-pollution-each-year
- http://www.voxeurop.eu/en/content/article/4939529-krakow-s-long-fight-against-smog
- http://www.krakowskialarmsmogowy.pl/en/rozwiazania/szczegoly/id/35
Poland still produces about 80 to 90 % of its electricity from coal. Three quarters of European households dependent on coal for heating are in Poland. The government is known for its continuous opposition to any EU legislation aimed at reduction of coal consumption. Every year, however, about forty thousands of people in Poland die from causes directly related to air pollution. Polish cities and towns are covered with heavy smog. Cracow, a city having the third dirtiest air in Europe, has recently adopted an unprecedented ban: a ban on use of solid fuels such as coal and wood for home heating. Is Cracow paving the way for Poland´s independency on coal?