Pelety v roce 2020: boom výroby pelet a výměny kotlů
Rok 2020 byl na českém peletovém trhu Česku poměrně extrémní – meziroční skok v produkci o 22 % nezažilo žádné jiné energetické odvětví na světě. Trh s peletami zažívá u nás i ve světě dlouhodobý růst a stejný trend se očekává i do budoucna.
Výroba dřevních pelet v České republice se za posledních 15 let stabilně zvyšuje, ale loňský rok výroba skokově posílila oproti běžnému nárůstu. Na plný výkon totiž začala vyrábět obrovská pila s peletárnou dřevařské skupiny Pfeifer v Chanovicích. Ta meziročně navýšila výrobu pelet o 80 tisíc tun na současných 120 tisíc tun ročně. To je 3násobné navýšení oproti předchozí produkci s tím, že letošní rok plánuje další navýšení výroby na cílových 140 tisíc tun. Chanovická peletárna se tak rázem stala jedničkou v objemu výroby dřevních pelet na domácím trhu. Dvojkou je pila Mayr-Melnhof Holz Paskov ve Staříči s výrobou 95 tisíc tun ročně. Třetí místo zaujímá pila Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou s výrobou 77 tisíc tun ročně.
Domácí peletárny loni vyrobily 486 tis. tun dřevních pelet, to je o rekordních 22 % více, než byla výroba za předchozí rok. 96 % domácí výroby pelet je produkováno v nejvyšší světové jakosti ENplus A1 pod pravidelným dohledem nezávislých auditorů. Tím se ČR řadí ke špičce v kvalitě výroby jakostních certifikovaných pelet v Evropě.
Zdroj: Klastr Česká peleta
ČR nyní vyrábí vlastní pelety pro cca 100 tisíc domácností. Peletami u nás topí přitom jen 35 tisíc domů, tedy ekologického paliva je připraveno pro 3násobně více uživatelů. Už nyní vidíme, že další peletárny se staví a výroba se bude dále navyšovat.
Loni vzniklo 5 nových peletáren – v Plané nad Lužnicí, Bílčici, Hostouni, Halžích u Tachova a Kunovicích. Ty v ČR přidají novou výrobní kapacitu 30 tis. tun pelet. Ve všech byly instalovány výrobní linky pro certifikovanou kvalitu pelet ENplus A1.
Zdroj: Klastr Česká peleta
Oblibu peletového vytápění táhne ruku v ruce nižší cena pelet, dostatek dřevní suroviny, kotlíkové dotace, povinné výměny starých kotlů (zbývá vyměnit 300 tisíc nevyhovujících kotlů do 1. 9. 2022), ale hlavně jednoduchý a bezobslužný provoz srovnatelný s vytápění plynem nebo elektřinou. Cenově nejvíce ovlivňuje výrobu pelet nadbytek piliny, ze které se pelety vyrábějí. Je to dáno skokovým nárůstem objemu zpracovaného dřeva vinou kůrovcové kalamity a tím dostatkem zbytkového materiálu – piliny, která je levná a dostupná.
Byly instalovány pilotní výrobní linky na zpracování kůrovcového kalamitního dřeva. Např. peletárna v Králíkách do výrobního procesu zakomponovala odkorňovací a drtící linku a do pelet přidává kůrovcové dřevo.
Rozložení odbytu dřevních pelet se i přes skokový nárůst výroby příliš nezměnil. Stále platí, že ČR skoro 3/4 své vlastní produkce vyváží na západní trh – zde jednoznačně vede Itálie, následovaná Rakouskem a Německem.
Na jaře atakovaly ceny pelet nejnižší hranici za posledních 5 let, tuna certifikovaných pelet se pohybovala okolo 5 tisíc Kč a nízká cena vydržela až do začátku topné sezóny. V topné sezóně pelety standardně zvýšily cena asi o 15 %. U běžného rodinného domu nyní vychází náklady na vytápění (na topnou sezónu) kolem 25 až 30 tisíc Kč.
Pelety se k českým zákazníkům dostávají buď ve formě 15 kg sáčků (naskládaných na jednotunové palety) nebo tzv. foukané pelety specializovanými cisternami. Naše aktuální domácí spotřeba je okolo 120 tisíc tun ročně, 3/4 dodávány v sáčcích, 1/4 cisternami.
Objem cisternových dodávek pelet roste o něco rychleji než dodávky zákazníkům se sáčky. Sáčky využívají spíše domácnosti a rodinné domy, cisterny využívají hlavně hotely, penziony, bytové domy, firmy.
Lze pozorovat trend, že Češi zpohodlněli. Stále více instalací je připraveno na dodávky volně ložených pelet cisternami. Topenáři již začali ve větším nabízet komfort, který znají uživatelé ze západní Evropy. Tedy výstavbu celosezónního sila, které jednou ročně (v létě při nízkých cenách pelet) naplní jednorázově cisterna s peletami. Uživatel pak nemusí do kotle sáčky dosypávat.
V době lock-downu a koronavirových opatření se začaly projevovat dříve odkládané výměny kotlů a instalace nových kotelen. Lidé trávili více času doma na homeoffice, více topili, měli čas řešit dlouho odkládané věci okolo domů, např. renovaci topení, instalaci nového kotle, apod.
Distribuce a prodej pelet mírně narostl, proměnila se však skladba odběratelů. Kvůli koronavirovým opatřením nastal velký útlum dodávek pelet pro hotely, školy, firmy, restaurace a zábavní průmysl. Naopak posílil sektor drobných odběratelů – rodinných a bytových domů.
Rychlejší rozvoj peletového vytápění u nás brzdí slabší prodeje peletových kotlů (ČR má nainstalováno 35.000 kotlů, sousední Rakousko má 150.000) a nízká cena uhlí, se kterou pelety soupeří. Většina starých uhelných kotlů bude muset být odstavena z provozu kvůli Zákonu o ochraně ovzduší z provozu do 1. září 2022. Většímu využití pelet by pomohlo i snížení ceny kvůli navrhovanému snížení DPH na dřevní paliva z 15 na 10 %, které by pomohlo řešit i problém s přebytkem kůrovcového dřeva.
Zdroje: