Trvale udržitelné dobro

U Štětí vznikla unikátní vodní elektrárna, jejíž zisk půjde na dobročinnost. Do projektu investovala řada sponzorů, kteří chtějí zhodnotit své peníze nikoliv pro svůj prospěch, ale pro dobrou věc.

Marek Černocký vycházel z přesvědčení, že dokáže postavit hydroelektrárnu s úplnou nebo alespoň částečnou pomocí sponzorů. Jeho vizí byl nejen funkční byznys a trvale obnovitelný zdroj energie, ale i trvale obnovitelný zdroj peněz na dobročinné účely.

Miliony od „beneinvestorů“

Jak podotýká, neměl žádnou inspiraci v zahraničí, zkoušel jít neprobádanými cestami. Nejdříve přesvědčoval jednotlivé dárce, firmy se začaly přidávat až později. Nakonec získal od sponzorů a filantropů dary ve výši 71 milionů korun.

„Tyto dárce ve firmě označujeme termínem ‚beneinvestor‘. Tedy ten, kdo se rozhodl investovat peníze do projektu, který částku zhodnotí ne pro vlastní obohacení, ale pro financování obecně prospěšných aktivit,“ vysvětluje Marek Černocký, ředitel společnosti Energeia. „Dárci náš způsob financování charity pochopili. Vědí, že jejich jednorázový dar se díky vodní energii stal darem obnovitelným a perspektivně rostoucím.“

Cílem společnosti je každý rok dávat do obecně prospěšných projektů minimálně 10 procent z celkového objemu získaných darů, tedy minimálně 7,1 milionu. Částka by se měla zvyšovat s postupným splácením úvěru, ze zákona má totiž tento typ společnosti povinnost dávat na prospěšné činnosti veškerý disponibilní zisk.

„V prvních letech to bude spíše oněch zmíněných 10 % ze získaných darů. Věřím ale, že částka poroste,“ říká Černocký s tím, že hodně bude záležet na přírodě, na hydrologických podmínkách, tedy kolik poteče vody.

Pomohl úvěr i dotace

Dary od sponzorů by na výstavbu elektrárny zdaleka nestačily. Celková investice totiž činila 964 milionů korun. Problém nastal ve chvíli, kdy banky odmítly poskytnout úvěr na výstavbu právě kvůli tomu, že Energeia byla obecně prospěšnou společností. Nakonec firma vyhlásila výběrové řízení s podmínkou, že generální dodavatel bude až do kolaudace platit výstavbu sám a zaplaceno dostane při předání zprovozněné elektrárny.

Zakázku na stavbu s názvem Malá vodní elektrárna Štětí nakonec vysoutěžilo konsorcium firem Metrostav a. s. a Zakládání staveb, a. s. Zásadně pomohla dotace Ministerstva průmyslu ve výši 250 milionů, která však byla splatná až po řádném zaplacení a předání díla společnosti Energeia.

Bezprostředně po kolaudaci elektrárny tedy Energeia potřebovala načerpat úvěr, ze kterého by stavbu zaplatila. To už byl samotný závěr procesu získávání financování, který pro Energeia zajišťovala KPMG. Klíčové bylo přesvědčit banky o tom, že obecně prospěšná společnost může vlastnit a provozovat elektrárnu a může získat úvěr na její pořízení (jako přímý dlužník).

Celkový objem poskytnutého financování dosáhl 871 miliónů Kč a skládal se ze dvou částí. Hlavní část financování představuje dlouhodobý úvěr na 15 let v objemu 621 miliónů Kč. Zbylých 250 miliónů Kč vyplnil překlenovací úvěr poskytnutý do okamžiku proplacení dotace od ministerstva. V konkurenčním výběrovém řízení na financování nakonec vyhrála Komerční banka. Energeia načerpala peníze z úvěru a dodavateli vzápětí zaplatila za výstavbu.

Peníze už jdou na charitu, suchu navzdory

Elektrárna funguje už rok. Společnost přečkala loňské extrémní sucho, aniž by musela snižovat výdaje na obecně prospěšné projekty. Jak zdůrazňuje Marek Černocký, podařilo se to právě díky „beneinvestorům“, protože jejich peníze se nesplácí bance, ale jdou na neziskové projekty.

Kam konkrétně peníze půjdou? Energeia není nadace, která by je rozdělovala někomu jinému. Jako obecně prospěšná společnost vytváří a provozuje vlastní projekty nebo na nich spolupracuje s dalšími organizacemi. Konkrétně se jedná o projekt dětské hospicové péče s Nadačním fondem Klíček, dále organizuje desítky vzdělávacích a kulturních přednášek, podporuje programy pro seniory, spolupořádá konference nebo festival Hudební léto ve východočeském Heřmanově Městci.

Marek Černocký k tomu poznamenává: „Nepotřebuju podnikat pro sebe, stačí mi dobrá a perspektivní práce, která mě naplňuje. Hromadění majetku mi nepřijde smysluplné. Naším mottem je ‚Energie poznání‘. Chci, aby jí bylo co nejvíc.“

Elektrárna v číslech:

31,5 GWh – tolik energie v průměru ročně vyrobí Malá vodní elektrárna Štětí

964 milionů korun – taková byla cena výstavby elektrárny

71 milionů korun – tolik dali dárci a z těchto peněz má jít každý rok minimálně deset procent na dobročinné účely