Reklama

Maďarsko chce do roku 2030 více než desetinásobně zvýšit výkon větrných elektráren

Přehrát audio verzi

Maďarsko chce do roku 2030 více než desetinásobně zvýšit výkon větrných elektráren

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x
Větrná farma v západním Německu, foto © TZB-info
Větrná farma v západním Německu, foto © TZB-info

Maďarská vláda plánuje zvýšit instalovaný výkon větrných elektráren na 4 GW do roku 2030 a více než 6 GW do roku 2040. Chce tak snížit závislost na dovozu energií a vysoké ceny elektřiny pro průmysl. Jde o výraznou změnu oproti politice předchozí vlády Viktora Orbána.

Reklama

Maďarsko chce během čtyř let zvýšit instalovaný výkon větrných elektráren na 4 GW, tedy více než desetinásobek současné kapacity. V srpnu proto vláda premiéra Pétera Magyara vypsala tendr na výstavbu prvních 700 MW nových větrných zdrojů. Podle agentury Reuters jde o zásadní obrat oproti předchozí energetické politice Viktora Orbána, která upřednostňovala fotovoltaiku. Její instalovaný výkon v Maďarsku již dosahuje téměř 9 GW.

Nová vláda chce rozvoj větrné energetiky využít především ke snížení cen elektřiny pro podniky. Podle státního tajemníka pro energetiku Andráse Tottha jsou současné ceny pro maďarské firmy mimořádně vysoké i v evropském srovnání. Do roku 2040 by instalovaný výkon větrných elektráren mohl překročit 6 GW. Maďarsko přitom dováží více než 80 % potřebných energetických paliv včetně ropy, zemního plynu a jaderného paliva.

Sucho ohrozilo provoz jaderné elektrárny

Slabiny maďarské energetiky se výrazně projevily během letošního léta. Kvůli suchu a poklesu hladiny Dunaje se v srpnu dostala jaderná elektrárna Paks na hranici odstavení. Podle Tottha nastaly dokonce dny, kdy bylo Maďarsko nepřetržitě závislé na dovozu elektřiny. Jaderná elektrárna o výkonu přibližně 2 GW přitom představuje jeden z hlavních zdrojů elektřiny v zemi.

Maďarská vláda se přesto jaderné energetiky vzdát nechystá. Prodloužení životnosti elektrárny Paks považuje za prioritní projekt, protože podle Tottha jde o nejlevnější dostupnou investici do konvenčních zdrojů. Rozvoj větrných elektráren má jadernou energetiku doplnit a spolu s již vybudovanou fotovoltaikou snížit potřebu dovozu elektřiny a paliv.

Změnu energetické politiky umožnil také dubnový nástup nové vlády, která po 16 letech vystřídala Viktora Orbána. Proevropský kurz premiéra Magyara vedl k uvolnění miliard eur z dříve pozastavených evropských fondů. Část těchto prostředků má Maďarsko využít na modernizaci energetické infrastruktury. Podle vlády však nelze očekávat, že se nové investice do cen elektřiny promítnou okamžitě.

Text byl připraven s využitím AI nástrojů na základě uvedených zdrojů a prošel redakční kontrolou TZB-info.

 
 

Reklama