logo TZB-info

estav.tvnový videoportál

Reklama

Mýty brzdí rozvoj větrných elektráren v ČR. Ty přitom mohou pokrýt až 10 % spotřeby elektřiny

Stoprocentní závislost na ruském plynu je hrozbou, kterou Česko podcenilo, a proto je nutné hledat zdroje jinde. Příležitostí by mohla být větrná energie. Podle analytiků projektu datové žurnalistiky Evropa v datech pokrývají větrné elektrárny v současnosti v ČR pouze 1 % spotřeby elektřiny. Do roku 2040 by se přitom tento podíl mohl až zdesetinásobit.

Reklama

V roce 2020 vyrobily větrné elektrárny v Česku 690 GWh elektřiny. To je pouze 1 % z celkové výroby na našem území, a také třikrát méně, než kolik dodaly do sítě elektrárny solární, vodní či ty spalující biomasu. V Česku zároveň nebyla mezi lety 2014–2016 a 2019–2020 postavena žádná nová větrná elektrárna. Naproti tomu se v EU podíl kapacity větrných elektráren vyšplhal na 18 % a intenzivně se budují další větrné parky i větrné farmy na moři. Podle plánu Evropské komise budou mít mořské elektrárny do roku 2030 kapacitu nejméně 60 GW.

Vyrovnat se můžeme Rakousku i Německu

I přesto, že je Česko vnitrozemským státem a větrná energie se u nás prozatím netěší velké tradici, má do budoucna velký potenciál. Podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR by z větru mohlo do roku 2040 pocházet v Česku 6,2 TWh, tedy 10 % ročně spotřebované elektřiny, což je přibližně spotřeba Moravskoslezského kraje. V případě „optimistického scénáře“ dle Ústavu, který počítá s instalací turbín v maximální hustotě při využití veškerých technicky vhodných ploch, by měl vítr potenciál dokonce 19 TWh, což představuje třetinu tuzemské roční spotřeby elektřiny.

Investice do nových elektráren naráží na zdlouhavé povolovací řízení, nedostatek politické podpory a řadu mýtů či neúplných informací. „Potenciál větru máme podobně dobrý jako sousední Rakousko, které z větru pokrývá přibližně 12 % své spotřeby nebo jižní Německo,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) Štěpán Chalupa.

Přečtěte si také Brzdy a bariéry projektů větrných elektráren Přečíst článek

Větrná energie, jako řešení aktuálních problémů

Problémy s dodávkou energií z Ruska, které nastaly po vypuknutí války na Ukrajině, se nevyhnuly ani Česku. Větrná energie by mohla tyto problémy částečně řešit. V české společnosti je ale spojena s řadou nepravdivých mýtů, které znesnadňují další výstavbu elektráren.

Mýtus 1: Česko nemá vhodné podmínky pro větrné elektrárny

Často používaným argumentem, proti výstavbě větrných elektráren, jsou nevhodné přírodní podmínky. Řada lidí se domnívá, že v Česku nejsou, narozdíl od severských a přímořských států, vhodné lokality pro jejich výstavbu.

Podle studie Ústavu to ale není úplně pravda. „Pokud porovnáme větrnost i charakter krajiny, máme velmi podobné podmínky pro větrné elektrárny jako jsou v jižním Německu. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,“ doplňuje Chalupa.

Mýtus 2: Větrníky jsou hlučné

Lidé se často obávají nadměrného hluku, které elektrárny mohou způsobit. Tato domněnka ale není zcela pravdivá. Když jsou dodržena veškerá pravidla a adekvátní údržba, tak se hluk výrazně snižuje.

Hluk elektráren sice není intenzivní, i tak ale může působit obtěžujícím dojmem. Proto je důležitým faktem, že se větrné elektrárny zpravidla nestaví v osídlených oblastech, naopak se pro stavbu vyhledávají lokality s nižší hustotou osídlení. V případě stavby v blízkosti obytných domů je povinností nechat zpracovat odborný posudek. „Výsledek akustické studie musí potvrdit dodržení hygienických limitů hluku. Povinnost dodržet noční hlukové limity je pak pro umístění větrných elektráren zásadním omezením,“ vysvětluje předseda Komory OZE.

Mýtus 3: Větrné elektrárny jsou drahé a jejich výroba neekologická

Vysoké vstupní náklady jsou dalším rozšířeným mýtem, který nejen o větrných elektrárnách, ale také dalších obnovitelných zdrojích, ve společnosti převládá. Pravdou ale je, že větrné a solární elektrárny mají oproti jiným zdrojům výhodu, že je cena vstupů, tedy paliva, nulová a jsou v tomto ohledu zdroji s nejnižšími emisemi i cenou.

V porovnání s fosilními zdroji je celkový dopad obnovitelných zdrojů energie na přírodu v rámci životního cyklu daleko nižší. U emisí skleníkových plynů je dopad dokonce zhruba 100–200krát menší než u fosilních zdrojů, je tak srovnatelný s jadernými elektrárnami,“ upřesňuje Lukáš Ferkl, Managing Partner ze společnosti EnviTrail. V případě výroby elektráren je pak třeba sledovat jejich energetickou návratnost. „Energii, která je potřeba k výrobě větrné elektrárny vyrobí elektrárna do roka,“ uvádí Štěpán Chalupa.

Mýtus 4: Veřejnost je proti

Obecně rozšířeným omylem je představa, že je česká společnost zásadně proti výstavbě větrníků. To ale není pravda.

Podle studie European Climate Foundation z roku 2021, která zkoumala podporu výstavby nových energetických zdrojů v blízkosti bydliště v rámci EU, podpořilo výstavbu větrných parků ve svém regionu 59 % dotazovaných Čechů. „Na obecné rovině nejsou pro Čechy větrné elektrárny kontroverzní, ani je nevnímají jako něco, proti čemu se má bojovat. Něco jiného samozřejmě je, když jim má elektrárna vyrůst za chalupou, ale tento přístup vidíme všude po světě,“ říká Nikola Hořejš z agentury STEM. Podle Hořejše se přístup k obnovitelným zdrojům za poslední roky ve společnosti změnil. „Ubylo historek o ‚nesmyslnosti‘ obnovitelných zdrojů. Lidé naopak vidí, že díky nim mohou ušetřit za energie, a proto se o ně zajímají.

Mýtus 5: Plaší ptáky a hmyz

Je pravdou, že větrné elektrárny mohou představovat nebezpečí pro některé druhy živočichů, je tomu tak ale jen v případě, kdy nejsou dodržena pravidla pro instalaci a provoz elektráren. Pokud dodržena jsou, nepředstavují elektrárny pro zvířata zásadní nebezpečí.

Dokonce i známé organizace zaměřené na ochranu přírody, například britská Královská společnost pro ochranu ptáků nebo Světový fond pro ochranu přírody, větrnou energetiku podporují pro její význam v ochraně klimatu. Jeho globální změna totiž představuje mnohanásobně větší hrozbu,“ říká Štěpán Chalupa. Neznamená to ale, že by měl být podceňován individuální přístup k lokálním dopadům provozu větrných elektráren. „Každý vznikající projekt větrné elektrárny je již ve fázi přípravy posuzován z hlediska možných vlivů na místní faunu,“ uzavírá Chalupa.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2022, všechna práva vyhrazena.