Regulační systém Lindab Simply Air – zónová regulace bytových jednotek
Během rozhodování o přístupu k větrání bytového domu se hodnotí mnoho aspektů, které dávají odpověď na otázku, zda větrání bude zajišťovat centrální společná jednotka pro skupinu bytů, nebo decentrální jednotka umístěná v každém bytě zvlášť.
Samozřejmě za předpokladu, že uvažujeme s rekuperačním nuceným větráním a hledáme ideální řešení, jak zajistit rekuperaci nejen s co největším komfortem pro uživatele, ale také chceme optimalizovat návrh z hlediska úspory energií, prostoru potřebného pro umístění VZT zařízení a potrubních rozvodů, zajištění trvalého provozu, nízké pořizovací a provozní ceny. Skloubení efektivního návrhu vzduchotechniky s přijatelnými pořizovacími náklady pro investora je rozhodující téma, které již na počátku jasně definuje, jakým způsobem a v jakém množství budeme v budově větrat.
O tom, jak jednoduše optimalizovat návrh vzduchotechniky bytů s použitím minimální dimenze potrubí pro splnění nároku na větrání pojednává tento článek. Pojďme se podívat, jakým způsobem toto lze vyřešit CENTRÁLNÍ VZDUCHOTECHNIKOU.
Jelikož větrání bytů je velmi živý proces a jeho potřeby se mění v čase, je již na začátku nutno uvažovat s regulátory variabilního průtoku vzduchu, které dokážou reagovat na jakýkoli podnět pro upravení přívodního a odvodního množství. Jednoduché pravidlo říká: Není regulátor, není optimalizace. Regulátor je z toho důvodu nedílnou součástí tohoto řešení.
Z požadavků na větrání obytných budov (viz norma ČSN EN 15665/Z1) jsou jasně patrné limity větrání pro trvalé a nárazové větrání. Z tabulky č. 1 je zřejmé, že pokud budeme do systému zahrnovat nárazové větrání, znamená to náhlé navýšení průtoku nuceného větrání po stanovenou dobu. Řešit nárazové větrání samostatným odtahem je samozřejmě možné, ovšem odtahovaný vzduch neprochází rekuperačním výměníkem, a tudíž zbytečně přicházíme o energii uloženou v tomto vzduchu.
Právě zahrnutí nárazového větrání do jednotného systému a jeho vybalancování v případě různých nárazových stavů je ideální volbou především z důvodu energetického a jednotného větracího systému. Pro řešení přerozdělování vzduchu v případě nárazového větrání použijeme třícestnou vzduchovou klapku se servopohonem: obrázek č. 2, pomocí které dokážeme nejen přerozdělit vzduch v případě různých nárazových stavů, ale zároveň dokážeme snížit celkové odsávací množství vzduchu, zmenšit dimenzi potrubí, a navíc využít koeficient současnosti VAV (DCV) systému s ještě větším účinkem.
Princip práce regulátorů a třícestné klapky lze demonstrovat na koncepci větrání pro zvolený byt napojený na centrální vzduchotechnickou jednotku bez směšovací komory. Digestoř je v tomto příkladě uvažována jako recirkulační, a proto nemá vliv na rovnotlakou výměnu vzduchu. Lze ovšem využít digestoř se samostatným odsáváním a její výkon zahrnout do systému nuceného větrání.
Příklad: výpočet a návrh větrání bytu 3+1
Výpočet bytového množství vzduchu pro větrací systém v tabulce č. 2 ukazuje stanovené hodnoty přívodního a odvodního množství vzduchu. Z návrhové tabulky je dále patrné, že pro nárazové větrání musíme zvýšit množství vzduchu ze 120 m3/h až na 175 m3/h, jelikož musíme počítat s tím, že uživatel bytu může mít během krátké doby aktivní celkem až tři nárazové stavy současně. Ve výpočtu uvažujeme, že každá osoba bude z hlediska větrání obývat dvě obytné místnosti (2 × 15 m3/h).
Tabulka č. 3 ukazuje, jakým způsobem bude regulační systém měnit požadovaný průtok. Velkou výhodou je, že pro stavy větrání 2 a 3 nedochází k navýšení průtoku vzduchu regulátorem, a tudíž centrální vzduchotechnická jednotka sepnutí nárazového stavu nezaznamená. Díky tomu smíme využít velmi nízký koeficient současnosti větrání a zredukovat tak dimenzi potrubních rozvodů a velikost VZT jednotky. Do koeficientu současnosti lze zahrnout i podíl neobsazených nebo prázdných bytů, kdy vzduchovou kapacitu využijeme v ostatních bytech, čímž se ještě více zredukuje velikost a kapacita vzduchotechniky. Pro stanovení koeficientu současnosti při návrhu VZT jednotky doporučujeme vycházet z tabulky č. 4.
Tabulka č. 4: doporučený koeficient současnosti ve spojení s třícestnou klapkou
Stanovení koeficientu současnosti hraje velmi významnou roli před dimenzováním vzduchotechniky. V případě, že by došlo k vyčerpání výkonové kapacity VZT jednotky při nárazovém požadavku na větrání od vícero bytů současně (více než bylo výpočtově uvažováno), může dojít v krajním případě ke stavu, že některé byty větrané pouze na trvalé větrání nebudou mít k dispozici dostatečný průtok vzduchu. Z tohoto důvodu doporučujeme využít systém, který dokáže hlídat maximální kapacitu jednotky a v případě nedostatku vzduchu v systému omezí nárazové větrání v bytech kde je nárazový režim aktivní, a to pouze na nezbytně dlouhou dobu. Problém nedostatku vzduchu může nastat velmi zřídka, ale je dobré s ním počítat.
Koncepce bytového větrání z pohledu MaR
V každém bytě je umístěná dvojice regulátorů variabilního průtoku obrázek č. 2, která upravuje množství přívodního a odvodního vzduchu na základě požadavku nebo impulzu, který spustí daný větrací stav. Přerozdělení množství odsávaného vzduchu v případě aktivního nárazového větrání obstarává třícestná klapka, neboli dvě spřažené vzduchově izolované klapky. Systém je napájen z bytového rozvaděče a komunikační sběrnicový kabel je propojený s centrální vzduchotechnickou jednotkou. Zaregulování systému včetně třícestné klapky proběhne po instalaci vzduchotechniky. Do bytu může být instalováno čidlo CO2, které řídí množství vzduchu na základě koncentrace CO2 ve stanovených limitech. V případě aktivace dvou a více větracích stavů najednou se množství vzduchu řídí vyšším požadavkem na větrací množství.
Centrální systém vzduchotechniky Simpyl Air je realizován a projektován na mnoha stavbách bytových domů a lékařských nebo školských zařízeních. Pokud byste měli zájem o exkurzi nebo zaslání referenčních dokumentů ohledně centrálního větrání, neváhejte se na nás obrátit. Některé referenční příklady uvádíme níže.
Poliklinika Praha – regulační systém Simply Air – centrální systém vzduchotechniky řízený podle lokálních potrubních čidel CO2. Celkem sedmnáct VAV zón s regulací až šesti provozních stavů vzduchotechniky. Součastnost větrání stanovena na 80 %. VZT jednotka je navržena na 3 000 m3/h.
Bytový dům Zelené Město – Praha – dvojice bytových bloků o celkové kapacitě 233 bytů. Větrání zajištěno pomocí čtyř centrálních VZT jednotek o výkonu cca 4 000 m3/h s ohřívací a chladící komorou. Současnost bytového větrání byla projektována na 75 %, regulační bytový systém je ovládán pomocí displeje s možností změny větracího módu.
Pokud máte zájem o tento systém nebo zaslání referenčních dokumentů ohledně centrálního větrání, zaslání technické dokumentace nebo sjednání živého, či on-line školení, kontaktujte produktového manažera divize vzduchotechniky, Ing. Josefa Láchu, e-mail: josef.lacha@lindab.com. Více informací také najdete na www.lindab.cz.
Nabízíme kompletní sortiment zahrnující VZT jednotky, požární klapky, čisté prostory, potrubní systémy, distribuční elementy, indukční jednotky, pasivní stropy a další příslušenství pro vzduchotechniku.