Je kondenzace na výplních otvorů nekvalita? Ano či ne?
Po 35 letech vypadl ze závazné normy požadavek na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu na výplních otvorů. Zhotovitelé tuto změnu pravděpodobně uvítají, neboť budou moci reklamace týkající se tohoto problému odmítat. Je však správné takto uvažovat a vědomě snižovat kvalitu staveb?
1. Úvodem
Historie tepelnětechnických požadavků v České republice vznikla už v roce 1977, kde byla vydána první norma řady ČSN 73 0540. Již od této se hodnotí na vnitřním povrchu jeho nejnižší teplota. Tento požadavek po celých 35 let byl uplatňován jak na stavební konstrukce, tak i na výplně otvorů (okna, dveře a lehké obvodové pláště). Tento stav se změnil 1. 5. 2012, kdy byla vydána rozporuplná změna Z1 [2].
2. Proč tato změna byla vydána
Důvody je nutné začít hledat už 90. let minulého století, kdy se Česká republika zavázala, že bude přebírat evropské harmonizované technické normy do svého systému. Do té doby zdánliví klid přísného požadavku na vyloučení kondenzace na vnitřním povrchu výplní otvorů se zvyšující se znalostí problematiky a zvyšujícím se požadavkem na nižší energetickou náročnost budov a vyšší kvalitu začal stávat celospolečenským problémem. Definitivní zlom nastal vydáním evropských norem výrobků na okna a dveře (ČSN EN 14351) a na lehké obvodové pláště (ČSN EN 13830) a jejich harmonizací. Díky tomu dostali dodavatelé výplní otvorů nástroje, kterými začali vyvíjet tlak na normotvůrce, aby požadavek na povrchovou teplotu zrušili. Pro zvýšení tlaku vznikla v roce 2008 Česká komora lehkých obvodových plášťů, která stále častěji zasahovala do návrhu nové normy. V roce 2010 se jim podařilo vyměnit hlavní tvůrce normy v TNK 43 a nepřímo přinutit tvůrce ke snížení požadavků na výplně otvorů. Výsledek je zřejmý v normě ČSN 73 0540-2 platné od listopadu 2011.
Obrázek 1: Změny požadavků na teplotní faktor v letech 2007 a 2011
Ani tento ústupek nebyl dostačující, a proto byl ze strany ČKLOP zpracován právní posudek, který ve smyslu evropské směrnice Rady 89/106/EHS rozporoval oprávněnost normy nad rámec evropské harmonizované normy stanovovat další požadavek na výplně otvorů. Tento právní posudek, který byl předán na ministerstvo průmyslu a obchodu, vyvolal dvě zásadní změny. První nenápadná změna bylo vydání novely vyhlášky č. 20/2012 Sb., která změnila vyhlášku č. 268/2009 Sb. a zrušila tak legislativní požadavek na povrchovou teplotu výplní otvorů. Další a zatím poslední krok bylo vydání změny Z1 z dubna 2012 k normě ČSN 73 0540-2, která požadavek mění na doporučení a přesouvá jej do přílohy informativní.
3. Jaký je stávající stav
V této době stále realizujeme stavby, pro které platí požadavky předchozích norem. Bohužel se ve většině projektů potýkáme se stálým podceňováním této problematiky ze strany generálního projektanta. Této situaci totiž nahrávají jiné legislativní předpisy, a to konkrétně vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Ta totiž požaduje ve stupni dokumentace pro stavební povolení provedení všech výpočtů (kam tepelnětechnický spadá) a navíc skrze průkaz energetické náročnosti je tento požadavek také vznesen. Problém je, že tatáž vyhláška neříká, že mají být zpracovány detaily. Bez zkreslených detailů tedy nelze spočítat požadavek na teplotní faktor a nelze tedy ani stavbu posoudit. Do projektu se tedy napíše, že je vše splněno, ale průkazný výpočet, který nikdo v této fázi nehledá ani nevznikne.
Obrázek 2: Kondenzace na zasklení a plíseň na rámu okna
Když projekt přejde do dalšího stupně, tj. do dokumentace pro provádění stavby, tak sice již dle vyhlášky detaily mají být, ale generální projektant se už většinou brání něco prokazovat, protože nato nemá rozpočet a nemá to za povinnost dle uvedené vyhlášky. Navíc ne vždy zná konkrétní výrobky. Dodavatel výrobku zase oplácí, že to není jeho věc splnění požadavku prokazovat a věc se tak dostává do slepé uličky.
Podíváme-li se na problém dle aktuálně platné normové úpravy z pohledu výplní otvorů, tak nám výše popsaná problematika odpadá, ovšem požadavek na povrchovou teplotu stavebních konstrukcí zůstává. Zůstává zde však nezodpovězená otázka, zda přípustnost povrchové kondenzace na výplni otvorů na nás nebude reklamována skrze jiné právní úpravy. Dle našeho názoru se obáváme, že nesplníme základní požadavek na ochranu zdraví osob a zvířat a zdravých životních podmínek. Ze zkušeností víme, že pravidelná kondenzace na hraně zasklení a rámu okna s sebou nese následný vznik plísní na těsnění a případně i rámu okna.
4. Co na to zákazník
Z interních statistik firmy vyplývá, že výplně otvorů patří dlouhodobě k nejvíce reklamovaným konstrukcím vůbec. Velkou měrou se sice na této hodnotě podílí vady seřízení apod., ale vady způsobené projevem stavebněfyzikálním, pak povrchová kondenzace, patří tvoří skoro 25 %.
Obrázek 3: Měření výplně otvoru termovizní kamerou
Dnes zákazníci jsou velmi často vybaveni domácími meteostanicemi, které jim ukazují, jakou mají vnitřní teplotu a vlhkost, ale nebojí se objednat si specialistu s termovizní kamerou, který jim jejich podezření často potvrdí.
5. Jak udržet nastavenou kvalitu
Této problematice se ve firmě věnujeme již více než 5 let. Za tu dobu jsme vytvořili několik nástrojů, aby se vady způsobené nekvalitou spojenou s výplněmi otvorů minimalizovaly.
Na úvod věnujeme důslednou kontrolu předávané projektové dokumentace nejen z pohledu tepelnětechnického a učíme naše lidi, ale i projektanty správně definovat všechny požadavky na výplně otvorů v projektu, a to včetně provedení kritických detailů. Od dodavatelů požadujeme a budeme i nadále požadovat splnění požadavků na povrchovou teplotu za správně určených okrajových podmínek.
Pro podporu a lepší argumentaci při vyjednávání pracujeme se softwary Svoboda software na vyhodnocování povrchové teploty ve 2D a 3D modelech a hlavně pro lepší zpětnou vazbu a kontrolu provádění subdodavatelů máme zakoupenou termovizní kameru.
6. Závěr
Úpravu normy, která zrušila požadavek na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu na výplních otvorů, považujeme jako krok k horší kvalitě zabudovávaných výplní otvorů a budeme se snažit nadále přesvědčovat projektanty, aby požadavek v jejich projektu zůstal, a důsledněji přenášet tento požadavek na dodavatele a výrobce výplní otvorů.
Literatura
- [1] ČSN 73 0540-2: 2011, Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, Praha, ÚNMZ, 2011.
- [2] ČSN 73 0540-2 Z1: 2012, Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky Změna Z1, Praha, ÚNMZ, 2012.
- [3] Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.
- [4] SLANINA, P.: Nejnižší povrchová teplota výplní otvorů. In Časopis Stavebnictví 06-07/12. Praha, Expo data. p. 28–34.
- [5] ŠNAJDR, R., VÁPENÍKOVÁ, O.: Důvody pro změnu normy ČSN 73 0540-2. ČKLOP. Praha 23. 4. 2012.
After 35 years the requirement for the lowest internal surface temperature of opening panes was left out from the obligatory standard. The makers will probably like this change because they will be able to reject the complaints related to this problem. However, is it correct to think like this and intentionally degrade the quality of the buildings?