Plné sklady tepelek: opakuje EU politiku, která kdysi téměř zničila švédský trh s tepelnými čerpadly?

Podpora tepelných čerpadel ve Švédsku v 70. letech

Švédský trh s tepelnými čerpadly prošel prudkým vzestupem díky ropné krizi v roce 1973. Krize plně odhalila nevýhody silné závislosti Švédska na dovozu ropy a rozproudila diskuse o alternativních energonositelích. Díky silné podpoře vlády, subvencím a financování výzkumu vstoupila krátce po začátku krize na švédský trh řada společností vyrábějících tepelná čerpadla vzduch-vzduch, vzduch-voda i země-voda. Vysoké ceny ropy a nízké náklady na elektřinu udělaly z tepelných čerpadel atraktivní řešení pro majoritu švédských domácností. Rozvoj trhu silně podpořily také nové stavební předpisy, které značně zvýhodňovaly tepelná čerpadla oproti jiným zdrojům tepla. Na začátku 80. let se tak na švédském trhu pohybovalo téměř sto výrobců tepelných čerpadel.

Krize na švédském trhu vyústila v likvidaci většiny výrobců tepelných čerpadel, data před rokem 1978 nejsou k dispozici [1]

V polovině 80. let nastalo období označované jako „reverse oil crisis – obrácená ropná krize“, kdy prudce klesly ceny ropy a Švédsko zároveň čelilo vysoké inflaci, zpomalení ekonomického růstu a nárůstu nezaměstnanosti, což vedlo k poklesu poptávky po tepelných čerpadlech. Zrušení vládních subvencí (mezi lety 1985 a 1998 byly subvence zcela zrušeny) tento problém ještě prohloubilo a tepelná čerpadla v podstatě ekonomicky potopilo.

Mnoho výrobců zkrachovalo, zbylí čelili tak prudkému poklesu prodejů, že museli zásadně restrukturalizovat a propustit většinu zaměstnanců. V tomto období si dokázal udržet stabilitu pouze segment tepelných čerpadel vzduch-vzduch díky pokračující poptávce plynoucí z nových stavebních předpisů. Trh zůstal utlumený až do poloviny 90. let, kdy se díky rostoucím cenám ropy o tepelná čerpadla znovu zvýšil zájem.

Období počátečního rychlého růstu, po kterém následoval výrazný pokles, odráží citlivost tehdejšího švédského trhu s tepelnými čerpadly na energetickou politiku, ekonomické podmínky a vládní pobídky.

První nová vlna vládních subvencí začala v letech 1998–1999, kdy byly zavedeny dotace pro domácnosti, které přecházely z přímého elektrického vytápění na tepelná čerpadla nebo kotle na biopaliva. Tento program byl ukončen v roce 2000, ale subvence byly znovu zavedeny v letech 2001–2003. Tento trend obnovy podpory byl doplněn v roce 2002 kampaní „Värme i Villan“ (Teplo v domě), kterou spustila Švédská energetická agentura a jejímž cílem bylo informovat veřejnost o dostupných technologiích vytápění.

Tyto programy spolu s rostoucími cenami ropy na konci 90. let přispěly k opětovnému zájmu o tepelná čerpadla, který přetrval až dodnes. V současné době je Švédsko jedním z lídrů v oblasti tepelných čerpadel v Evropě, přičemž tepelná čerpadla tvoří klíčovou součást švédské strategie pro snížení emisí a dosažení energetické nezávislosti. Díky dlouhodobé stabilní podpoře se tepelná čerpadla stala v mnoha švédských domácnostech standardem.

Více o vývoji švédského trhu s tepelnými čerpadly se dá dočíst zde. Celá kapitola z tohoto odkazu čerpala.

Co se děje na evropském trhu nyní

Evropský trh s tepelnými čerpadly prošel od roku 2021 podobným vývojem jako švédský trh v 70. a 80. letech. V obou případech došlo k výraznému vzestupu a následnému poklesu poptávky. A to z podobných důvodů.

Roky 2021 a 2022 byly pro evropský trh s tepelnými čerpadly mimořádně příznivé. V roce 2022 rostl prodej díky silné podpoře v rámci iniciativy REPowerEU. Ta reagovala na snahu Evropské unie snížit závislost na ruském plynu po invazi na Ukrajinu. Vysoké ceny plynu a další pobídky přispěly k rekordním prodejům tepelných čerpadel. Mnoho koncových zákazníků vidělo v přechodu na tepelné čerpadlo možnost, jak ušetřit na vytápění a zlepšit si energetickou nezávislost.

Prodeje za rok 2021–2022 [2]

V roce 2023 nastal obrat. Ceny plynu klesly, zatímco ceny elektřiny zůstaly vysoké, což snížilo ekonomickou výhodnost tepelných čerpadel. Ekonomická stagnace v EU, růst inflace, zvýšení úrokových sazeb a pokles výstavby také omezily poptávku po nových instalacích. Evropská komise také odložila vydání klíčového dokumentu Heat Pump Action Plan, který měl poskytnout podrobný rámec pro podporu rozvoje trhu s tepelnými čerpadly v EU. Akční plán měl být zásadní pro stanovení směrnic a finančních pobídek na národní úrovni, což však nyní čeká na projednání, které bylo slíbeno po volbách do Evropského parlamentu. Odklad přinesl na trh nejistotu a oslabil důvěru investorů, kteří vyčkávají, jakou podporu budou tepelná čerpadla dostávat. Nejasnosti ohledně politické podpory a nestálost dotací na národní úrovni vyvolaly nejistotu i mezi koncovými zákazníky, kteří v letech 2023 a 2024 do tepelných čerpadel investovali zásadně méně než v letech předchozích.

Prodeje tepelných čerpadel v Evropě za rok 2023 [3]

Prodej tepelných čerpadel se tak v roce 2023 v rámci EU snížil celkem o 5 % a v prvním pololetí roku 2024 klesl dokonce o 47 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Současný pokles na evropském trhu tak připomíná propad švédského trhu, kdy nízké ceny ropy a ekonomické problémy vedly k dočasnému útlumu prodejů. Stejně jako ve Švédsku v 80. letech se evropský trh s tepelnými čerpadly ukázal jako velmi citlivý na změny cen energonositelů, na politickou a dotační podporu.

Propad prodejů tepelných čerpadel v EU mezi roky 2023 a 2024 [4]

Přečtěte si také Řízení tepelných čerpadel: dohodneme se na jednotných požadavcích, protokolech a sémantice? Přečíst článek

Predikce pro období 2025–2030

Predikce pro následující období očekávají postupný návrat růstu trhu. Ale s výzvami. Osobně se domnívám, že do tempa růstu se budou promítat následující faktory:

• Dlouhodobé dekarbonizační cíle: Podle REPowerEU, evropského plánu na snížení závislosti na fosilních palivech, by do roku 2030 mělo v EU být celkem nainstalováno 60 milionů jednotek tepelných čerpadel. EU má trvalý zájem tento cíl splnit, takže se dá očekávat, že obnoví subvence pro tepelná čerpadla v takové míře, aby se tohoto cíle dosáhlo.
• Sociální fond pro klimatická opatření: Sociální klimatický fond má od roku 2026 pomoci financovat opatření na podporu energetické účinnosti a přechodu k obnovitelným zdrojům, přičemž klíčovou složkou má být i financování tepelných čerpadel pro finančně znevýhodněné domácnosti. To v podstatě znamená, že by se mohl objevit úplně nový segment zákazníků.
• Digitalizace energetického sektoru: Plánují se podpůrná opatření pro digitalizaci. Očekává se, že finanční podpora bude směřovat hlavně do sektoru vývoje a výzkumu (univerzity a výrobci s vlastními R&D odděleními), více viz Digitalising the energy system - EU action plan.
• Politická podpora a snížení nákladů na elektřinu: Vysoké náklady na elektřinu v poměru k cenám plynu jsou zásadním problémem. Evropská asociace pro tepelná čerpadla (EHPA) aktivně lobbuje za to, aby bylo využívání elektřiny namísto plynu různými mechanismy zvýhodňováno. Nicméně lobby dosud nemělo žádný zásadní efekt.
  
  
  
  Vliv poměru cen elektřiny a plynu na prodeje tepelných čerpadel [5]
   
• Renovace budov: S poklesem v nové výstavbě a ekonomickým zpomalením v roce 2023 se očekává, že trh tepelných čerpadel bude čím dál více živen z renovací otopných soustav starších budov. Renovace mají potenciál kompenzovat výpadky způsobené nízkou výstavbou. V Česku je otázkou, jak s tím vším ještě zahýbe zpackaná digitalizace stavebního řízení.
• Ohrožení importem z Číny: Čínský trh s tepelnými čerpadly představuje pro Evropu významnou konkurenční výzvu, zejména vzhledem k rostoucímu exportu čínských tepelných čerpadel. Čína zaznamenala silný nárůst v roce 2022, kdy navýšila exporty do Evropy až o 68 %. Plynová krize vedla evropské spotřebitele k hledání levnějších alternativ k vytápění, což zvýšilo poptávku po čínských produktech. Upevňování pozice Číny jako majoritního exportéra tepelných čerpadel je trend, který lze pozorovat dlouhodobě. Zatímco EU mezi roky 2017 do 2021 zhoršila obchodní bilanci z relativního přebytku 0,3 v roce 2017 na −0,3 v roce 2021 a začala tak víc tepelných čerpadel dovážet než vyvážet, Čína ukazuje přesně opačný trend. Mezi roky 2017–2021 trvale zvyšovala obchodní přebytek, který vzrostl z obchodní bilance 0,9 v roce 2017 na téměř 1 v roce 2021. Čína tedy tepelná čerpadla už v podstatě nedováží – téměř vše co vyrobí, exportuje.
  
  
  
  Relativní obchodní bilance na trhu tepelných čerpadel [6]
• Vědecké publikace, inovace a patenty: V této oblasti je prozatím světovým leaderem stále Evropa, nicméně Čína jí začíná rychle dohánět. Mnohem více alarmující je situace s patenty, kde Číná nyní s velkým náskokem vede. Čína už v mnoha jiných odvětvích prokázala silný potenciál zcela zadusit R&D oddělení ostatních zemí. Jedná se tedy o zcela reálnou hrozbu pro evropský výzkum a vývoj v oblasti tepelných čerpadel.
  
  
  
  Procento vědeckých publikací o tepelných čerpadlech [6]
  
  
  
  Množství patentů týkajících se tepelných čerpadel [6]
   

Pokud dotační politika, tak jedině stabilní a předvídatelná

Historie švédského trhu s tepelnými čerpadly v 70. a 80. letech nám poskytuje důležité varování před dnešní evropskou subvenční politikou. Po rychlém růstu trhu přišla ve švédsku ekonomická krize umocněná pozastavením vládních subvencí, která způsobila drastický pokles poptávky a krach mnoha výrobců. Podobný vývoj dnes zažívá i evropský trh: po růstu v letech 2021–2022, poháněném plynovou krizí a ambiciózními cíli REPowerEU, následoval v roce 2023 náhlý pokles způsobený změnou cen energonositelů, ekonomickým zpomalením a nejistotou ohledně subvenční politiky na celoevropské i národní úrovni.

Zkušenost Švédska ukazuje, jak citlivý je trh s tepelnými čerpadly na politické a ekonomické podmínky a zdůrazňuje důležitost dlouhodobě stabilních politik. K tomu se přidává konkurence ze strany čínských výrobců.

Pro EU je klíčové, aby se vyvarovala krátkozrakých zásahů do subvenční politiky, odkladů strategicky důležitých dokumentů jako byl Heat Pump Action Plan a podpořila dlouhodobě udržitelný rozvoj trhu s tepelnými čerpadly. Zejména pokud chce zajistit konkurenceschopnost evropských výrobců, kterým v posledním roce spíše trvale hází klacky pod nohy.

To nejhorší, co se dá současnému trhu udělat, je nestabilní dotační politika.

Zdroje

1. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0360544221009324
2. https://www.carbonbrief.org/guest-post-how-the-energy-crisis-is-boosting-heat-pumps-in-europe/
3. https://www.theguardian.com/environment/2024/feb/27/environmentally-friendly-heat-pumps-hit-slump-in-europe-says-lobby-group
4. https://www.ehpa.org/news-and-resources/news/europe-avoiding-5-5-billion-cubic-metres-of-gas-with-heat-pumps/
5. https://www.ehpa.org/wp-content/uploads/2024/08/Executive-summary_EHPA-heat-pump-market-and-statistic-report-2024-2.pdf
6. https://eunomia.eco/reports/eu-hydronic-heat-pump-manufacturing-market-assessment/
7. Graf z úvodky – https://www.ren21.net/gsr-2024/modules/energy_supply/02_market_and_industry_trends/04_heatpumps/