Reklama

Schodiště jako součást dispozičního řešení stavby

30.6.2014

Ing. Martin Múčka, Ph.D., znalec pro obor Ekonomika a Dřevozpracování

Recenzovaný

Článek popisuje schodiště z pohledu konstrukčního, designového, architektonického a v neposlední řadě i vnímání schodiště jako podstatného konstrukčního celku u vícepodlažních stavebních celků z pohledu uživatelů jednotlivých bytů, rodinných domů návštěvníků nákupních center. Článek se zabývá také popisem bezpečnostního aspektu, který je kladen na každé schodiště dle platné vyhlášky.

Reklama

Nejdříve je nutné vyslovit několik poznámek obecného charakteru. Každá vícepodlažní budova dle svého dispozičního a především konstrukčního řešení musí být opatřena prostorem, který slouží pro dostupnost osob mezi jednotlivými podlažími. Projekční návrh vícepodlažní budovy musí i koncepčně řešit otázku dispozičního umístění schodišťového prostoru, konstrukční typ schodiště a v neposlední řadě i jeho rozměr s návazností na rozměr jednotlivých stupňů.

Schodiště je nutno posuzovat na základě několika kritérií, které musí každý projektant zohlednit při vypracovávání projektu. Z tohoto důvodu je třeba provést základní rozdělení schodiště. Schodiště lze posuzovat dle níže uvedených kritérií:

Dle dispozičního umístění
Dle konstrukčního řešení
Dle použitého materiálu

1. Dle dispozičního řešení

Vnitřní
Venkovní

2. Dle konstrukčního řešení

Konstrukčně samonosné
Konstrukčně nesamonosné

3. Dle použitého materiálu

Monolitické (betonové)
Kovové
Dřevěné
Skleněné
Kombinované

4. Dle funkčního použití

Pojízdné
Nepojízdné

5. Podle použité geometrie

Vřetenovité
Jednoramenné
Dvouramenné

Tímto způsobem by se mohlo specifikovat další rozdělení jednotlivých typů schodišť, a to například podle tvaru podesty, u ocelových schodišť například podle počtu nosných ramen a tak podobně.

Není cílem článku podrobně a do detailů specifikovat rozdělení všech typů a konstrukcí schodišť, ale víceméně se změřit na schodiště jakožto samostatný systém, který je nezbytně nutný u všech vícepodlažních objektů, včetně objektů s obytným podkrovím, anebo u jednopodlažních objektů se zvýšeným prvním nadzemním podlažím. Podle instalace, kde bude předmětné schodiště umístěno, se volí materiály a to jak konstrukční, tak zejména povrchové a také vhodný systém povrchové úpravy.

Je pochopitelné, že projektant musí jinak přistupovat ke schodišti, které bude umístěno v interiéru a jinak ke schodišti, které bude umístěno na exteriérové straně, kde bude působit celá řada faktorů: abiotické (voda, UV záření, teplota), biotické (houby, řasy a jiné mikroorganismy).

Z těchto důvodů je zcela nevyhovující, aby v exteriéru bylo umístěno například samonosné dřevěné schodiště včetně dřevěných stupňů, byť by se jednalo o konstrukci, která by byla dostatečně povrchově chráněna. Za poměrně krátký čas by vlivem namáhání (teplotní a vlhkostní) i vlivem použité povrchové úpravy došlo k mikroskopickému poškození laku a na základě působení uvedených biotických a abiotických činitelů by nastávala postupná destrukce. Bez řádného dalšího ošetření by se jednalo nejdříve o povrchovou destrukci a po několika letech i o destrukci celkovou konstrukční (napadení základních stavebních pletiv ve dřevě – celulóza, hemicelulóza, lignin) a následně o narušení statiky a bezpečnosti takovéto konstrukce.

Proto je nutné, aby do venkovních prostor bylo použito například kovové schodiště včetně kovových stupnic, s velmi důkladnou aplikací povrchové úpravy a to nejlépe laky, doporučuje se povrchová úprava eloxováním nebo vypalovací laky. Dobře poslouží i monolitické schodiště s betonovými nebo kamennými stupnicemi.

Venkovní schodiště

Foto č. 1 [2]

Foto č. 2 [3]

Jak již bylo uvedeno, ne každý typ schodiště je vhodný do venkovních prostor, je třeba zvolit vhodné materiály a vhodnou povrchovou úpravu konstrukce. Na fotografii č. 1 je zhotoveno venkovní kovové schodiště s podestou v kombinaci nerezu a ocelových nosných prvků včetně stupnic. Ocelové prvky jsou dokonale povrchově upraveny.

Na obrázku č. 2 vidíme venkovní jednoramenné schodiště s podestou do vícepodlažního domu se zvýšeným 1. NP. Základní konstrukční řešení jsou samonosná betonová ramena s kamennými stupnicemi. Schodiště je opatřeno ocelovým zábradlím, které je povrchově upraveno speciální povrchovou úpravou, která je vhodná do venkovního prostředí.

Foto č. 3 [4]

Foto č. 4 [5]

Na obrázku č. 3 vidíme vřetenové ocelové venkovní schodiště s vyvrtanými otvory, které mají plnit funkci protiskluzového faktoru. Schodiště je opět upraveno speciální povrchovou úpravou – vypalovací laky, mající vysokou odolnost proti povětrnostním podmínkám a to zejména proti UV záření a rozdílným teplotám v letních a zimních měsících.

Na obrázku č. 4 můžeme vidět absolutné nevhodné konstrukční řešení schodiště, neboť jsou stupnice vyrobeny z dubové lepené spárovky. Jak je výše uvedeno, nedoporučuje se, aby dřevěné prvky byly použity na exteriérové schodiště, neboť není možné na dřevěném podkladu zaručit dostatečnou povrchovou úpravu – lak musí být vysoce pružný a zároveň velmi tvrdý, odolný proti škrábancům, drobným frakcím v podrážkách obuvi a podobně. Dále je nutné, aby podlahový lak obsahoval UV absorbéry. Tyto abiotické faktory mají velký vliv na životnost konstrukce.

Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje trvanlivost dřevěných stupnic, je ten fakt, že nelze zcela zamezit difuznímu proudění vlhkosti příčným řezem dřeva. Také z tohoto důvodu je opravdu nevhodné použití dřevěných stupnic v exteriéru. Je možné použít Thermowood nebo Woodplastic, což je tepelně upravené dřevo (cca 150–180 °C) „umrtvené“ anebo kompozity na bázi dřevěných frakcí a plastu. Všechna schodiště by měla splňovat normu ČSN 73 4130, kde je řešena jednak geometrie schodiště, dále geometrie stupňů a stupnic či bezpečnostní faktory všech schodišťových systémů. Obecně lze konstatovat, že všechny normy nejsou právně závazné dle ust. §4 z.č. 22/1997 Sb., pokud není předmětná norma závazná jiným způsobem (uvedením normy nebo normových hodnot v příslušných podzákonných předpisech, ve SoD apod.)

Vnitřní (interiérové) schodiště

Obdobně jako u exteriérových, jsou také u interiérových schodiště kladeny vysoké nároky na bezpečnost, trvanlivost, statiku (konstrukční tuhost) a také na jejich estetické vlastnosti. Schodiště často tvoří svým designovým řešením dominantní prvek celého vnitřního dispozičního řešení a dochází ke kombinaci moderních materiálových prvků, jako je dřevo, ušlechtilé kovy (nerez) a sklo. Na schodiště je tedy třeba pohlížet i z jiného než pouze z praktického pohledu. Při vzájemné kombinaci nerezových prvků, skla, a dřeva by mělo dojít k vytvoření určité harmonie mezi účelovou a estetickou rovinou předmětného schodiště.

Také v interiéru je možné použít schodiště přímá jednoramenná nebo víceramenná, oblouková, vřetenová s podestou nebo bez podesty. Počet stupňů a tvar schodiště je opět závislý na celkovém dispozičním řešení v případě novostavby, anebo na stávajících omezujících dispozičních prostorech při rekonstrukci. Od toho se pak odvíjí i počet stupňů respektive stupnic, jejich rozměr, podchodná výška, tvar schodiště, statické kotvení a podobně.

Rozměr stupnic v případě lehkého skeletu a stupňů v případě monolitické betonové konstrukce je nutné dodržet: počítá se s šířkou nášlapu min. 250 mm a výškou 150–180 mm [6]. Na základě mé dlouholeté znalecké praxe doporučuji optimální výšku 160–170 mm. Všechny stupnice, resp. stupně, musí mít stejnou výšku, a to včetně jalového stupně (první stupeň) schodišťového ramene a výstupního stupně (stupeň, který je součástí vyššího nadzemního podlaží). Velkým problémem bývá instalace schodiště do stávajícího prostoru, kdy je stavebník omezen výškovým rozdílem podlah nástupních a výstupních, stavební šířkou schodišťového prostoru mající vliv na průchodnou šířku a především podchodnou výškou, která je limitována stávajícím stavem stavebního řešení a neměla by klesnout dle normy ČSN 734130 pod 1950 [7]. Ovšem někdy i tento údaj nelze dodržet a je nutno volit optimální řešení vycházející z konkrétního stavu, frekventovanosti pohybu osob, jejich výškových proporcích atd.

Foto č. 5 [8]

Na fotografii č. 5 je zobrazeno jedno ze základních točitých dřevěných schodišť, mající z části samonosnou konstrukci. Tento schodišťový systém se schodnicemi, dřevěnými sloupky a stupnicemi tvoří konstrukci pro budoucí stupně. Schodnice mohou být zcela samonosné anebo jedna schodnice může být pevně kotvena ke svislé stavební konstrukci a druhá schodnice může být v prostoru – pak se jedná o částečně samonosnou dřevěnou konstrukci.

Foto č. 6 [9]

Na fotografii č. 6 je opět samonosné dřevěné schodiště, ale nyní konstrukčně s podstupnicemi.

Foto č. 7 [10]

Na fotografii č. 7 je monolitická samonosná konstrukce schodiště pevně spojena se svislou stavební konstrukcí a pouze betonové stupně jsou obloženy dřevěnou lepenou konstrukcí. Celé schodiště je opatřeno madlem a dřevěným lemovacím soklem.

Tvarů, typů a konstrukčních řešení jednotlivých interiérových schodišť je přirozeně daleko více a nelze je všechny popsat v jednom článku. Záleží vždy na celé konstrukci stavby a následně také na dispozičním řešení, které projektant, dle zadání investora, zvolí.

V další části příspěvku představíme znalecký posudek interiérového čepového schodiště kombinace nerez – dřevo – sklo. Ing. Martin Múčka, Ph.D. v něm posuzoval stav dřevěných stupnic.

Zdroje

[2] www.waschta.cz
[3] www.katalog.betonserver.cz
[4] www.generalcompact.cz
[5] www.m-parket.cz
[6] ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy. Základní požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2010. 24 s.
[7] ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy. Základní požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2010. 15 s.
[8] www.realizacedrevostavby.cz
[9] www.schody-marek.cz
[10] www.interier.ficekgroup.cz

English Synopsis

The stairway as part construction buildings

The article describes the construction, design and architecture of the stairway. The stairway is a substantial part of the complete construction in multi-storey buildings, apartment buildings, single family houses and shopping centers etc. The article also describes the aspects of stairway safety.