Z konference Tlak 2026 – význam kybernetické bezpečnosti roste

Základní dokumenty

Tlakové nádoby a zařízení patří mezi pečlivě sledovaná zařízení. Důvodem je skutečnost, že pokud dojede k jejich havárii, škody mohou být značné a nezřídka pak končí i vážným poškozením zdraví až smrtí člověka. Za bezpečnost provozu odpovídá provozovatel, případně majitel a jeho důležitými pomocníky jsou revizní technici tlakových zařízení. Je v zájmu každého, aby při provozu tlakových zařízení byly dodržovány pokyny výrobce a zejména i Zákona č. 250/021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, který je účinný od 1. července 2022. K zákonu byla vydána řada prováděcích předpisů. Tlakových zařízení se týká Nařízení vlády č. 192/2022 Sb. o vyhrazených tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Kde hledat revizního technika?

Pro toho, kdo potřebuje nechat provést revizi svých tlakových zařízení je důležitou pomocí evidence revizních techniků a evidence odborně způsobilých právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plynu, ke kterým se lze „proklikat“ na portále TIČR: www.ticr.cz. Obě evidence obsahují údaje o oprávněních a osvědčeních vydaných TIČR po 1. 7. 2022, tedy za již více než 4 roky a postupně jsou tak stále kompletnější.

Fyzická kondice zařízení už nemusí stačit

Běžně je bezpečnost tlakových zařízení dána jejich fyzickou kondicí. Dostatečnou mechanickou odolností prvků, ze kterých je tlakové zařízení zhotoveno. Nejčastěji jde o tlakové nádoby, jejich propojení s potrubím, potrubí, armatury, kompresory, může se to týkat i čerpadel atp. K tomu patří i pojistná zařízení, jejichž úkolem je zamezit vzniku přetlaku, na který nejsou daná tlaková zařízení navržena.

Na odborné konferenci TLAK 2026 v Hradci Králové upozornil Jan Lhotský, APTI, z.s., na skutečnost, že kybernetická bezpečnost se stále více stává důležitou součástí bezpečnosti tlakových zařízení. Ve svém příspěvku se opíral o konstatování BIS, že nedostatečné zabezpečení lokálních technických provozů umožňuje útočníkům měnit parametry systémů, například čerpadel a kotlů. Takové nežádoucí změny v českých podmínkách vyvolaly zatím naštěstí jen vznik stavů, po nichž následovalo automatické a bezpečné odstavení z provozu. V zahraničí to v některých případech skončilo poškozením zařízení.

Podle Lhotského existuje potenciální cesta útoku:

Internet > cloud/vzdálená servisní platforma > VPN nebo IoT gateway > OT síť > PLC > akční člen > technologický proces

Čím blíže je napadený prvek k možnosti ovlivnit technologický proces, tím závažnější mohou být důsledky.

Možnost napadení určitého prvku závisí na jeho technické úrovni. Jednodušší verze wifi nebo LTE modulu nemusí mít možnost zabezpečení na potřebné úrovni. A pokud i je, tak pro útočníky lze doslova za pozvání k útoku považovat ponechání základního nastavení hesel od výrobce. Bezpečnostní díra může vznikat i tehdy, když výrobce přestane pro starší zařízení poskytovat aktualizace software.

Výsledkem současného stavu je skutečnost, že vedle fyzického stavu tlakových zařízení, tedy degradace materiálu, koroze, únavy materiálnu je stále důležitější věnovat i pozornost digitálnímu zastarávání, poklesu kybernetické bezpečnosti.

Kompetence revizního technika tlakových zařízení

Současný rozsah odpovědnosti revizního technika tlakových zařízení se kybernetické bezpečnosti přímo netýká. To neznamená, že pokud by při své činnosti zjistil možnost negativního ovlivnění jejich funkce, že může zůstat nečinný. Může na riziko upozornit i písemně jako přílohy k revizní zprávě. Jak bylo na základě zprávy BIS zmíněno výše, tak některé útoky skončily bezpečným odstavením z provozu. Pokud by se však útočníci dostali až do procesu bezpečného odstavení z provozu, riziko fyzické havárie roste.

Pokud je odpověď na otázku, zda někdo může prostřednictvím digitálního rozhraní změnit stav zařízení tak, že jeho bezpečnostní výzbroj bude vyřazena, obejita, pak se kybernetická bezpečnost stává součástí bezpečnosti vyhrazeného technického tlakového zařízení.

Návod k řešení problematiky lze opřít o Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti. Zákon jako takový se nevztahuje na tlakovou nádobu, ale na regulovanou službou.

Může to být například výroba tepelné energie a provoz soustav zásobování tepelnou energií. Její součástí jsou technologické systémy, systém řízení kotle (tepelného čerpadla, kogenerační jednotky aj.), čidla teplot, tlaků atd. Tato zařízení vnímali revizní technici jako součást systému měření a regulace MaR, tedy že jsou mimo jejich působnost. Nyní tomu tak nemusí být.

Klasické mechanické bezpečnostní prvky jsou kyberneticky bezpečné. Stále častěji se však objevuje například spojité, plynulé řízení procesů, které, pokud je funkční, může zjednodušit požadavky na výbavu mechanickými prvky. Nebo zajišťuje i automatickou kontrolu jejich funkce. A to může znamenat potřebu ověřovat kybernetickou bezpečnost.

Závěr

Je zřejmé, že technický vývoj s sebou přináší i vznik nových situací, na které je třeba reagovat. Nemusí vždy dojít až ke vzniku havárie. Například nežádoucí zvýšení teploty teplé vody v jejím rozvodu do bytů nežádoucím zásahem útočníka do systému ohřevu vody může vést k opaření lidí.

Je zřejmé, že i revizní technici tlakových zařízení se musí adaptovat na měnící se podmínky. Odborná konference TLAK 2026 je na tuto eventualitu upozornila a dala podnět k diskuzi, jak to řešit.